Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Nechat si mimi navzdory nesouhlasu rodiny?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.11 17:38
kralicinka1 píše:
Ahojky.Miminko bych si nechala.Pokud jste s přítelem za jedno že byste na to byli oba tak bych do toho šla.Že nechce být babička.To je hnusný a sobecký.A zabít vlastní vnoučátko na to by žaludek měla.
Moc vám držím palečky.Nikoho přeci nezklameš.Jedině sama sebe pokud se donutíš udělat něco co je ti proti srsti.
Teda koukám že vlastní máma by tě nutila k takové věci pokud tě má opravdu ráda tak tě podpoří.A jestli ne tak za to nestojí.
A ještě důvod že ho chce nechat zabít - to že nechce být babička.Kdyby aspon řekla že je to nárročné a zodpovědné a bude to na tobě..
A 20 let se mi nezdá tak málo.
i takové matky se najdou..Já ve dvaceti měla první dítě a to co sem si vyslechla bych nikdy nečekala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 17:40
Ahoj Nik,
holky tady moc hezky píšou o tom, jak se to zvládnout dá. Zvládnou to maminky, které partner opustí. Ty máš partnera, který stojí při Tobě, dítě chce, má do toho co mluvit. Navíc vás finančně zajistí. Můžete dát nájemníkům výpověď, máte i bydlení než být s mámou, která Tě tak stresuje, pod jednou střechou.
Co se týká rozhodnutí - dítě je vaše, ona do toho nemá co mluvit. Pro představu, o čem ten potrat je, se můžeš podívat třeba tady http://web.pravonazivot.sk/video/ nebo tady http://www.prolife.cz/?… BACHA, je to drsné! Ale možná by se mohla podívat Tvoje mamka. To jak kdybys byla na vážkách, abys věděla, do čeho by Tvoje dítě šlo.
Krom toho: seš dospělá, plnoletá, právně zopodvědná osoba. Tvoje máma Ti může poradit, ale to je tak všechno. Rozhoduješ a zodpovídáš Ty.
Škola, cestování: znám víc maminek, co studovaly i za totáče!! a s 2 i 3 dětma, tehdy to bylo něco! Byly vdané, a stejně…
Dneska? Nic není problém. Dálkově vystuduješ snado i s dítětem i se dvěma, kamarádka studovala s 5, jiná s 6 (děti malé, ještě se jim narodilo během studia třeba další).
Cestování: někteří cestují při škole po škole, po 30, v 35 otěhotní, jsou pak rádi doma. Mám ale i jiné kamarády, kteří se vzali, otěhotněli, po 20 měli děti… A jsou rádi. A říkají, že oni budou cestovat ve 40, pže své velké děti budou moci nechat doma samotné, zatímco ti starší rodiče budou doma utírat zadečky.
On má pořád někdo něco, buď je matka moc mladá, pak moc stará, na to kašli. Celý život by Tě to žralo, že jsi ho dala pryč, to už nenapravíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 17:59
Dá se to zvládnout, a rodiče především mamča poté změkne - když doneseš první fotečku miminka z ultrazvuku, poté až se narodí 
je to jen na vás! Ty a přítel si musíte být jistí, že dítě chcete - a jistí si podle toho co píšeš jste! Takže bych neváhala a rozhodně ve 20-ti se to dá zvládnout věř mi! Sama jsem měla dítě skoro v 19-ti a taky jsem to zvládla 
Rodiče změknou, je to vaše dítě, vaše budoucnost… vyprdla bych na to, jestli někoho zklamu nebo jestli na mě bude rodina naštvaná, to po čase přejde 
hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 17:59
Dá se to zvládnout, a rodiče především mamča poté změkne - když doneseš první fotečku miminka z ultrazvuku, poté až se narodí je to jen na vás! Ty a přítel si musíte být jistí, že dítě chcete - a jistí si podle toho co píšeš jste! Takže bych neváhala a rozhodně ve 20-ti se to dá zvládnout věř mi! Sama jsem měla dítě skoro v 19-ti a taky jsem to zvládla
Rodiče změknou, je to vaše dítě, vaše budoucnost… vyprdla bych na to, jestli někoho zklamu nebo jestli na mě bude rodina naštvaná, to po čase přejde hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Terka67
21.1.11 18:01
Mě přijde že tvoje mamka chce v Tobě vidět sebe a plní si třeba svůj sen který v mládí neudělala 
Ale život je tvůj a stůj si za svým ! neblbni pak budete chtít mimi a nažili by jste se třeba 2 roky a nic z toho nebude!
- Citovat
- Upravit
21.1.11 18:01
Já bych ani tak nebyla zvědavá na názor matky, jako na celkový vztah s partnerem.Jak dlouho se znáte, jaký máte vztah ( žijete spolu, nebo jen randíte..chodíte??)..
O to jde především..jaký je. spolehlivý, zodpovědný..jak na tebe působí..Nejsou důležité řeči, ale činy.
Pokud budeš ještě nějaký ten měsíc závislá na mamince, měla bys respektovat co si o tom myslí. Na to má právo..
Není to o věku, ale o zralosti ( mentální..)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 18:27
To rozhodnutí je především na tobě a přítelovi,je to přece vaše miminko.
Já otěhotněla v 19ti a máma mi hned řekla,že je to moje rozhodnutí a že kdybych šla na potrat ( což bych nešla) ,tak bych mohla jednou litovat,že nemůžu mít děti ( v podstatě mě směrovala k tomu,abych si mimčo nechala - a tak jsem to chtěla i já,přítelovi jsem nemusela ani nic říkat a pochopil,že toho prcka prostě „pryč“ nedám a naprosto mě respektoval, můj táta se se mnou asi týden nebavil,ale pak sám obrátil ,dokonce začal nakupovat autíčka,aniž by věděl,že čekáme kluka 
Myslím,že tvoje mamka by se s tím taky brzy srovnala, prostě to pro ní byl šok,možná bych jí dala trochu času na uklidnění a pak bych se s ní snažila o tom promluvit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 18:33
Těžko říct, čím může být způsobena negativní reakce rodičů (tipovala bych, že mají něco proti tvému příteli nebo prostě prošli šokem, že jejich malá holčička už není malá).
Na tvém místě bych své dítě nedala, kolikrát jsou nějaké neshody v rodině, všechno jde nějak překonat. Přeji krásné těhotenství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 18:36
Ahojda, nejdůležitější je to co chceš ty sama. Pokud budeš chtít, zvládneš všechno i kdyby jsi na to byla úplně sama na celým světě.
Já než jsem měla svoje první mimi, klidně bych ti řekla, že ve 20 je brzo ať jdeš na potrat, ale dítě mi otevřelo oči. Miminko je zázrak a myslím si, že pokud nejsou nějaké úplně šíleně zavažné důvody (těhotenství v 15, vývojové vady, ..), nikdo nemá právo mu ublížit, ať před narozením nebo potom.
Přeju hodně štěstí tobě i miminku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 18:40
Alyss píše:
To rozhodnutí je především na tobě a přítelovi,je to přece vaše miminko.
Já otěhotněla v 19ti a máma mi hned řekla,že je to moje rozhodnutí a že kdybych šla na potrat ( což bych nešla) ,tak bych mohla jednou litovat,že nemůžu mít děti ( v podstatě mě směrovala k tomu,abych si mimčo nechala - a tak jsem to chtěla i já,přítelovi jsem nemusela ani nic říkat a pochopil,že toho prcka prostě „pryč“ nedám a naprosto mě respektoval, můj táta se se mnou asi týden nebavil,ale pak sám obrátil ,dokonce začal nakupovat autíčka,aniž by věděl,že čekáme kluka
jee já mám o 7 dní staršího chlapečka 23.07.2010
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 18:51
Nikul: Jéé,tak to je super , Tobi je 30.7.2010 ,ale měl být až 18.8:-))
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 18:53
Ahoj,
nečetla jsem celou diskuzi, jen začátek, ale napášu svůj názor. Pokud s přítelem miminko chcete a myslíte si, že se to dá zvládnout tak hurá do toho. Já tedy jsem si tímto neprošla, ale už tenkrát jsem věděla, že bych nikdy v životě na potrat nešla. Je pravda, že ve 20 jsem po dítěti netoužila a ani v 25. Taky jsem chtěla studovat (studovala jsem dálkově) a pak že bude mimi. No, ale mimi se nedařilo, respektive jsem otěhotněla a 2× potratila opožděnou MS a jednou jsem musela na revizi dělohy. Ted se tedy konečně zadařilo, ale bude mi 30 a když si to tak v hlavě srovnám, tak teď bych šla do toho i v těch 20. A nemyslím si, že bych teď byla na mateřství nějak více připravená než ve 20letech.
A to nejdůležitější je, že miminko bude vaše a pokud si myslíš, že přítel bude fakt super taťka, tak není co řešit. Vím, že asi s mamkou je to těžky a je to na teba strašný tlak, ale stůj si za svým. A studium dálkově i s mimčem se dá zvládnout. Spoustu mých spolužaček takhle studovala, dokonce i při přednáškách kojily 
Tak přeji hodně síly a držím pěsti, ať to vyjde, dle vašich představ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 18:59
Alyss píše:
Nikul: Jéé,tak to je super , Tobi je 30.7.2010 ,ale měl být až 18.8:-))
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 19:02
moje sestřenice studuje dálkově se 3ma dětma a je v pohodě:-)Je jí 25. Hlavně si promysli jestli mimčo chceš a uvědom si, že po tom zákroku už se to nemusí nikdy podařít…chceš to riskovat kvůli matce? Upřímě je jí do toho prdlačku…a nakonec by se to mohlo otočit taky proti ní…pokud na potrat půjdeš jen kvůli ní…tak jí to budeš dřív nebo později v životě vyčítat, určitě to na ní někdy vytáhneš a ona ti nakonc řekne, že to byla tvoje věc a žes jí neměla poslouchat…to je můj názor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.11 19:27
Já bych udělala jen to, co opravdu cítím a chci já. Je a vždy to bude moje dítě!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
