Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejdřív bych dodělala vejšku a dala dohromady bydlení, pak teprv bych se začla snažit. Mateřskou bych si chtěla „vychutnat“ a ne otáčet každou korunku a nervovat se, že není dodělaná koupelna…
Devce, dostuduj v klidu, najdi si praci, sestehujte se s pritelem dohromady (je to jine ziti spolu a kazdy zvlast) a jestli jeste potom budete spolu chtit zalozit rodinu, tak smele do toho. Vzdyt to nemusi byt vice nez dva/tri roky, ktere vas bud stmeli nebo ukaze jiny smer. Ale radeji bych chvili vyckala. Ono studium, rekonstrukce a ziti kazdy zvlast u rodicu s briskem/miminkem neni asi zrovna idealni ![]()
Ono podle mě i záleží, kolik ti je. jestli studuješ později, tak chápu, že nemáte moc chuť čekat a i obavy, že by to pak nemuselo jít nejlépe. jinak bych ti poradila spíš dostudovat, začít bydlet spolu a až po studiu se rozhodnout, ale pokud jsi starší, dala bych přednost dítěti.
Já bych jak radí některé přede mnou v klidu dostudovala, zkusila bydlet s přítelem a pak teprve založila rodinu. Je opravdu něco jiného vidět se „svátečně“ a být spolu denně. Ono mateřství je sice fajn, ale chtělo by to pořádné zázemí. S tou prací je to také těžké, pokud není praxe je problém sehnat, pokud je žena po rodičovské také je problém sehnat…
Z toho, co pises, mi pripada, ze jsou u vas obe varianty ok, ale ja bych presto doporucila pockat. Verim, ze byste to financne zvladli i tak (obzvlast kdyz mate takovou podporu rodin), ale pro tvuj osobni dobry pocit bude lepsi, kdyz po skole nejakou full time praci budes mit. Navic se casem vas vztah lip proveri a bude to pak o to lepsi.
Mě je 22 studuju dálkově školu a do toho pracuju (smlouvu mam ale na dobu určitou) přítel studuje, je OSVČ a o miminko se snažíme už 7 měsíců. Myslela jsem že to bude hnedka a ono ne. Takže já osobně, kdybych čekala ještě dva roky než dostuduju a přítel 3 roky tak bych se asi mimča nedočkala..Já neváhala a šla do toho, ta touha je větší. Teď tomu dávám trochu oddych, nechávám to náhodě..stejně nevím jak dlouho to ještě nepůjde..:-/
Souhlas s ostatními. Nejdřív dostudujte, dejte dopořádku byt a hlavně žijte spolu nějakou dobu, ať se pořádně poznáte.
Asi podle toho kolik ti je…o mimčo se můžete snažit třeba roky, nebo to může být hned..to vážně neovlivníš…já bych asi dodělala školu a udělala si byt a pak se pomalu začala snažit o miminko.
Taky hlasuji pro dostudovat, najít si v klidu práci, zabydlet se…
Navíc pokud ještě váháš, není myslím ještě ten správný čas. Když je ženská „zralá“ na dítě, tak jde za tím i přes mrtvoly ![]()
Pokud pritel neni proti a naopak sam se tesi, tak ja bych nevahala a sla do toho, cekat se casto nevyplaci, je tu riziko ze se nezadari, plus i jina zdravotni rizika
@Tarfinka tak my to vzali tak, že byt- společné bydlení snaha o dítě a dostudování souběžně..;-) A je fakt, že kdybych s přítelem nebydlela a rovnou šla do dítěte tak by to byl šok =D Bylo to jiné když sme spolu byli jen o víkendech a tak. Žádný řešení běžných věcí a podobně. Najednou jsme se museli umět sami o sebe postarat a nepozabíjet se =)
Já nemyslím, že ve vašem případě je zásadní to, že ještě studuješ, ale to, že spolu ještě nebydlíte. O dítě bych se snažit nezačínala, dokud bydlíte zvlášť u rodičů.
Můj názor tu bude/je menšinový, ale já bych se vykašlala na nějaké „rozumování“ a pokud oba cítíte, že spolu dítě chcete a nemáte pochybnosti o fungování vašeho vztahu, jděte do toho.
Přesně takto to má kamarádka - přítel vydělává a dálkově VŠ, ona brigády a VŠ. Dítko chtěli po jejím dostudování, ale bylo dřív a ničeho nelitují, jsou šťastní, malé jsou dva roky.
Ahojte

Mám velké dilema. Přítel pracuje a dálkově studuje VŠ. Já jdu do posledního ročníku VŠ. Přítel už asi půl roku mluví o tom, že by chtěl dítě. Ale já se pořád nemůžu rozhodnout. Chtěla bych jej, ale myslím na to, jestli nám bude stačit jeho plat a rodičák (na mateřskou bych neměla nárok). Jedná se mi jen o peníze - chodím roky na brigádu a jsem zvyklá na to, že si můžu koupit co chci. Absolutně nemám strach, že bych péči o dítě nezvládla nebo tak něco. Zkušenosti mám dost velké - s bratrancem a sestřenicí. V březnu chceme začít rekonstruovat byt. Teď bydlíme zatím každý u svých rodičů. Mám počkat až si za ten rok najdu práci se smlouvou na dobu neurčitou (v dnešní době zázrak), nebo mám vysadit po 6 letech HA a začít se pomalu snažit? Když tu čtu, kolik z vás má s početím problémy a táhne se to měsíce a roky, tak mě to celkem děsí. Máme oba dobré rodinné zázemí a příteli už táhne na 30. Těším se na vaše názory. Mějte se fajn