Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Denisa56 píše:
Vy se neptáte a nejste zvídavé. Vaše otázky jsou cíleně mířené rány pod pás, ublížit, ranit, vzbudit v druhém špatné pocity. Shodit ho a zadupat do země, aby si náíhodou o sobě moc nemyslel. Ale v tomhle ohledu byste si měly zamést především před svým vlastním prahem.
Hele, tak ja podpas nemirim, vim, ze zivot bohuzel pohadka neni, ale clovek se musi od dna odrazit a jit dal. Souhlasim s @želvice . Chapu, jak to mysli, tim to zvladnout. Zakladatlka zatim bezvadne zvladla uvod. Ale… Hned po porodu do noveho vztahu, po roce mimco… V tom vidim, ze se muze za par let ukazat, ze to bohuzel nezvladla. Uplne jinak se buduje vztah, kdyz je clovek pod tlakem a partnera „potrebuje“, nez kdyz se partneri vzajemne „vybiraji“. Zde na emiminu clovek na tyto zivotni prohry narazi pomerne casto- nekolik deti kazde s jinym tatinkem, spory o deti, zivoreni z davek. Takze az zakladatelka za 10 let bude stale s timto partnerem ve spokojenem vztahu, pak muze rict, ze toto zvladla. Nebo alespon az za 10 let i bez partnera bude se 2 detmi stat pevne na vlastnich nohou a do dalsiho vztahu pujde, az se ji bude chtit, opet se bude dat mluvit o zvladnuti.
Protoze to postavit se na VLASTNI nohy vubec neni tak jednoduche.
@želvice píše:
A zvládla jsi to tedy JAK?Peníze našetřené z brigád… hm, víš, některé z nás dokonce i pravidelně pracují, nikoli jen brigádně… tomu se říká zvládnout život. Kolik sis asi tak mohla vydělat na takové brigádě? Hm?A ano, já si řeknu, že jsem všechno zvládla, až moje děti budou stát na svých nohách, dokáží se o sebe postarat, budou slušné, zodpovědné, pak ano, pak na sebe budu pyšná. Teď jsem pyšná taky, ale co jsem zvládla? Otěhotnět (sexuju už dlouho, tak by bylo divné, kdybych to nezvládla, ačkoli jsem měla poměrně velké zdravotní komplikace), že jsem porodila? No, šlo to dovnitř, musí to jít i ven… že syn jí, chodí, začíná mluvit? Ano, částečně je to má zásluha, na svůj věk je vážně šikovný, ale je to hlavně vývoj… zvládám zatím to, že má oblečení, je čistý, má jídlo, plínky… ale zatím nevím o moc věcech, které jsem teda zvládla. To se vážně ukáže časem.
Jenže to vážně možná ani nikdy nepochopíš
no to je smutný postoj k životu a k životní spokojenosti, naštěstí to mám jinak
… fakt nestačím zírat, ale i tak Ti přeji, aby ses toho Tvého pocitu spokojenosti dočkala ![]()
Koukám, že jsem některé „chytré“ dámy, sem chodí opravdu jen rýpat..
Asi mají dost času no..
Každopádně Tobě zakladatelko gratuluji– ![]()
@Denisa56 píše:
Vy se neptáte a nejste zvídavé. Vaše otázky jsou cíleně mířené rány pod pás, ublížit, ranit, vzbudit v druhém špatné pocity. Shodit ho a zadupat do země, aby si náíhodou o sobě moc nemyslel. Ale v tomhle ohledu byste si měly zamést především před svým vlastním prahem.
Treba pro me by bylo na zatleskani, kdyby napsala, ze byla/je v azlovem dome, ze se snazi dat dcerce/synovi co potrebuje, ze rodicak neni zadna slava a tak pracuje po nocich z domova- zacala sit, plest, prodava sve vyroky… Sice je tedy uplne vyrizena, ale uz se blyzka na lepsi casy, aby si mohla najit lepsi bydleni. Ze by se chtela prihlasit dalkove na vs [ci si doplnit jinak kvalifikaci], ale ted tedy musi soustredit vsechny vse sily na privydelek, ale snad az pujde ditko do skolky…
Treba je novy partner osudova laska, muz, co to ma v hlave srovnane… Ale tim, ze nevysl prvni vztah, tak bych preci jen byla opatrnejsi i v tom druhem. Moc drzim, zakladatelko, palce do budoucna.
@Cuddy Nevím kdybych takhle přemýšlela, tak vůbec nemám radost se svýmy úspěchy, jako jo malou jsem naučila chodit, zvládla jsem to. Ano povedlo se nám naučit se poznávat zvířata i to jsem zvládla. S tvým postojem bych si to možná řekla až na sklonku života. protože když čtu, co píšeš tak… já nevím přijde mi to, že asi šťastná nejsi. Představ si, že dítě za tebou přijde:,, zvládl(a) jsem test z matiky" a ty:,, Ne ještě jsi to nezvládl(a), nemáš maturu." Ona se jen chlubila, svěřila, každý ať to bere jak chce, s tím, že zvládla těžké životní období.
@LenaNell V tom tvem pripade s testem z matiky. Pokud v tom uvidim takovouto diru, kterou vidim u zakladatelky, tak budu s pochvalou take opatrna a diru take zminim. Tou dirou u zakladatelky vidim ten vztah z potreby s rychlym vyvojem.
Pokud prijde dite s tim, ze zvladlo test z matiky a na zaklade toho bude usuzovat, jak zvladl cele vzdelani, tak pochvalim mene a trochu ho v radosti pribrzdim. Pak mu opravdu reknu, ze jeste nema v ruce ten diplom.
A jinak precetla jsem diskuzi jeste jednou, nikdo nemluvi o tom, ze mela jit na potrat, jak se pak zakladatelka zde zminuje, jen si myslim, ze vice uzivatelek vidi nejakou tu „diru“.
@LenaNell Tak ta tvoje paralela maličko pokulhává, něco jiného je hodnotit sebe a zvládnutí své role matky a něco jiného je motivace dítěte. Když někdo cítí, že posoudit svou roli rodiče jako zvládnutou lze až ve chvíli, kdy jsou děti vychované a zabezpečené, pak s tím jenom souhlasím. Nesouvisí to s tím, jak je nebo není šťastný. Prostě jen realistický a to je sakra rozdíl. Říct si to s dvouletým dítětem a na naprostém začátku nového vztahu je opravdu dost brzy. Nicméně souhlasím s tím, že se zakladatelka chtěla pochlubit, že se vyhrabala z nejhoršího - jestli to opravdu bude správný krok a zvládnou to s novým partnerem se ukáže až za dlouhý čas.
@hanka.br. píše:
@LenaNell Tak ta tvoje paralela maličko pokulhává, něco jiného je hodnotit sebe a zvládnutí své role matky a něco jiného je motivace dítěte. Když někdo cítí, že posoudit svou roli rodiče jako zvládnutou lze až ve chvíli, kdy jsou děti vychované a zabezpečené, pak s tím jenom souhlasím. Nesouvisí to s tím, jak je nebo není šťastný. Prostě jen realistický a to je sakra rozdíl.Říct si to s dvouletým dítětem a na naprostém začátku nového vztahu je opravdu dost brzy. Nicméně souhlasím s tím, že se zakladatelka chtěla pochlubit, že se vyhrabala z nejhoršího - jestli to opravdu bude správný krok a zvládnou to s novým partnerem se ukáže až za dlouhý čas.
Otěhotněla v devatenácti, porodila ve dvaceti a další dítko porodí v jednadvaceti - předpokládám, že tomu " staršímu" dítku ještě není ani rok…
@Anonymní píše:
@želvice Že ty by sis to nedovolila říct je čistě tvoje věc. Já si to teda s pardonem dovoluju říct a budu si za tím stát, že jsem to zvládla. Kdybych to měla brát jako ty, tak si to můžu říct možná tak až budu ležet v rakvi…jo, hurá zvládla jsem to a k čemu mi to potom bude, když budu ležet pod kytkama.
@Vermion píše:
Otěhotněla v devatenácti, porodila ve dvaceti a další dítko porodí v jednadvaceti - předpokládám, že tomu " staršímu" dítku ještě není ani rok…
Nechtěla jsem se vracet k úvodnímu příspěvku a studovat to přesně - je to v tomto případě úplně jedno.
Holky proč to tolik řešite, je jasný, že úplně o zvládnutí se asi mluvit nedá, ale přijde mi, že zakladatelka to sem napsala, protože je momentálně šťastná a chtěla se pochlubit a o své štěstí podělit, tak proč jí hned uzemňujete?
je dobře, že je šťastná tak jí to aspoň trochu přejte
ať to teda zvládne ![]()
Zeptám se zde těch jedovatých pisatelek (podle příspěvků zřejmě 40+) co se tu pořád ohání větami o mládí a nezodpovědnosti… V kolika letech vás měli Vaši rodiče?? Tipuji cca v 18-23 letech, Jste špatně vychované? trpěly jste nějak tím, že jste měly mladé rodiče? Vyčítáte svým matkám nezodpovědnost?? Máte pocit, že jste byly o něco ochuzené? Zkuste se nad tím zamyslet než začnete soudit mladé maminky, protože přesně takové rýpání způsobuje že většina maminek zde zakládá diskuze anonymně..
Příspěvek upraven 11.04.14 v 19:18
@veronika6913 píše:
Holky proč to tolik řešite, je jasný, že úplně o zvládnutí se asi mluvit nedá, ale přijde mi, že zakladatelka to sem napsala, protože je momentálně šťastná a chtěla se pochlubit a o své štěstí podělit, tak proč jí hned uzemňujete?je dobře, že je šťastná tak jí to aspoň trochu přejte
ať to teda zvládne
To je tezky, tak bud je to jen zminka, ze je stastna a jeji stav nam neprislusi hodnotit a pak tedy by to melo byt jen nejake sdeleni bez diskuze. A nebo muzeme ale poukazat i na ty mouchy, ktere se nam nezdaji. Jak tu byla nahore otazka s testem z matiky a stastnym ditetem. Pokud prijde cizi stastne dite a rekne, ze ma jednicku, ale ze test cely opsal, tak to clovek resit nebude [to je situace, kdyby zde k tematu nebyla diskuze]. Pokud prijde s timto sdelenim vlastni dite, tak si k tomu reknete hodne sveho bez ohlednu na jeho stesti. Takze ma clovek diskutovat nebo ne?
@Zástavanda píše:
Zeptám se zde těch jedovatých pisatelek (podle příspěvků zřejmě 40+) co se tu pořád ohání větami a mládí a nezodpovědnosti… V kolika letech vás měli Vaši rodiče?? Tipuji cca v 18-23 letech, Jste špatně vychované? trpěli jste nějak tím, že jste měli mladé rodiče? Vyčítáte svým matkám nezodpovědnost?? Máte pocit, že jste byly o něco ochuzené? Zkuste se nad tím zamyslet než začnete soudit mladé maminky, protože přesně takové rýpání způsobuje že většina maminek zde zakládá diskuze anonymně..
Po vysoke skole a nezodpovednost vycitat nemusim.