Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Upřímně, ani se nedivím, že Tě kamarádky manžel skoro nepozdraví. Proč s nimi kamarádíš, když jsou celá rodina, tak hrozná?
No jsi na ceste se s ni prestat vidat.
Jako sorry, ale kecat nekomu do toho, co jeho deti delaji a jak to maji, tohle fakt nesnasim, a i kdyz si mysĺim cokoliv, tak tyto nazory si skutecne nechavam pro sebe, pokud nejsem primo zadana o svuj pohled na vec.
Tobe to taky rikam jen proto, ze sis o to sama rekla. Se s ni radsi nevidej, me by takhle otravna kamaradka, co mi keca do zivota dost lezla na nervy. ![]()
Je to její život… jak si to udělá, tak to bude mít… proč jsi na ni naštvaná? Proč bys chtěla, aby ona a její rodina žila podle tvých představ? Být na jejím místě, dost by mi vadilo, že by nějaká kamarádka chtěla dirigovat, jak to budu nebo nebudu mít…
A jsi si jistá, že když si najdeš jinou kamarádku, nebudeš jí taky rozebírat do šroubu?
Protože tohle je fakt divný…
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji poradit nebo spíš mi vynadejte, utněte mě prosím
Mám kamarádku (cca 4 roky se navštěvujeme, když začaly naše děti spolu chodit do školky a kamarádit se, jinak jsme se znaly jen tak od vidění). Dost jsme si před tím rozuměli a teď poslední rok a něco (co začaly děti chodit do školy)si s ní vůbec nerozumím. Je to asi má vina, hrozně jsem se nějak upnula na její život a vidím chyby co dělá (dost mi to vadí a vím, že se nesmím do toho plést a řešit to, ale nedá mi to, nedokážu se odpoutat od toho).
Uvedu pár příkladů. Jejich děti když přijdou ze školy, hned sednou k PC nebo k mobilu a hrajou hry.Pak naše děti chtějí taky a nedokáží pochopit proč nemohou. Když jsem jí řekla, že by se mi nelíbilo, aby takhle furt hrály hry, nic mi na to neřekla. Pak mi vadí že jejich děti jsou hrozně nesamostatný, ona je furt vodí do školy, ze školy, přitom to mají za rohem, nikde ani nepřechází silnici. Potom pořád jejich kluk mi vykládá jak je skvělej, jak ho paní učitelka pořád chválí, že je nejlepší atd. A její manžel - vím, že je s ním spokojená, ale on je hrozně asociální, když je doma, nikdo k nim nesmí, mně sotva pozdraví. A já jí nic neříkám, ale furt se tím v duchu zabývám a nechápu proč a začíná mě to hrozně štvát a jsem nějakým způsobem na ní naštvaná a je to čím dál horší. Co dělat???Díky za jakékoliv názory a rady
Ty jí prostě něco závidíš. JInak by ti byla jedno. Přiznej si to a bude ti líp.
Ale já jí to nepovídám, řekla jsem jí jen to s těma hrama, že by se mi to nelíbilo. Ale prostě jí nechápu a vadí mi to, co ona dělá/nedělá a hrozně to řeším v sobě.
Taky sama nevím proč a chci se od toho odpoutat, neřešit.
@Kobliha51 píše:
Ty jí prostě něco závidíš. JInak by ti byla jedno. Přiznej si to a bude ti líp.
Nenene, nezávidím, to opravdu ne.
@Anonymní píše:
Ale já jí to nepovídám, řekla jsem jí jen to s těma hrama, že by se mi to nelíbilo. Ale prostě jí nechápu a vadí mi to, co ona dělá/nedělá a hrozně to řeším v sobě.
Taky sama nevím proč a chci se od toho odpoutat, neřešit.
tak to prostě neřeš
hele, jestli své děti vedeš jinak, tak si prostě řekni, že si v tom lepší a měj z toho dobrý pocit
Jako chápala bych, že si lámeš hlavu kdyby své děti zanedbávala, chlastala by nebo se vyloženě nestarala. Ale ty řešíš úplné ptákoviny ![]()
Já teda ještě nemám děti, ale moje kamarádky a známé ano a taky jsem v minulosti dost dětí hlídala, ale nikdy jsem teda neřešila jak kdo vychovává děti, ano něco mě třeba zarazilo, ale že bych to řešila tak to vůbec, každý má svůj systém a co vyhovuje jednomu nemusí vyhovovat ddalším dvěma…to je přece jasný!!!
![]()
Chce to pauzu.At teda tvoje děti nevidí, jak je to u nich.To že je vodí, no a co.Oni jí jednou sami utnou. Chlapa může mít podivína, anebo se mu prostě nelíbíš. To se stává, že si lidi občas nesednou a nemusí se ani moc znát. Dej se dokupy, uvědomuješ si, že děláš chybu, že ti do nich nic neni, zkusilas něco říct, nepomohlo to, takže je na tobě se na to vyprdnout…Vím, že to asi mrzí, člověk má představy, jak s kámoškou bude trávit čas a děti spolu ale ne vždy to funguje…bohužel. Chceš od ní asi víc, než ti může(chce)dát..Věnuj se svým dětem klidně bez ní ![]()
Tak je dobře, že si uvědomuješ, že ten problém je skutečně v tobě, nikoliv v kamarádce. Popřemýšlej co to je, co tě tak nutí řešit cizí život a pak s tím zkus pracovat. Protože jinak asi budeš bez kámošky- už takhle mi přijde, že s tebou má svatou trpělivost. Já mít kámošku, která má pocit, že má řešit, jestli své děti doprovázím do školy, nebo jak se má tvářit můj manžel po návratu z práce, tak jí asi doporučím návštěvu psychologa.
Kamarádku jako si ty bych fakt nesnesla. Nějak nechápu proč strkáš čumák do jejich věcí a máš potřebu řešit co dělá či nedělá aniž by se Tě na to někdo ptal. Jinak rada je pokuď Ti tak moc vadí tak s ní nekamaraď a hlavně na sobě začni pracovat protože chybuje každej člověk tudíž jakmile si najdeš jinou kámošku tak taky uvidíš chyby a pojede to furt dokola…
Ahoj, potřebuji poradit nebo spíš mi vynadejte, utněte mě prosím

Mám kamarádku (cca 4 roky se navštěvujeme, když začaly naše děti spolu chodit do školky a kamarádit se, jinak jsme se znaly jen tak od vidění). Dost jsme si před tím rozuměli a teď poslední rok a něco (co začaly děti chodit do školy)si s ní vůbec nerozumím. Je to asi má vina, hrozně jsem se nějak upnula na její život a vidím chyby co dělá (dost mi to vadí a vím, že se nesmím do toho plést a řešit to, ale nedá mi to, nedokážu se odpoutat od toho).
Uvedu pár příkladů. Jejich děti když přijdou ze školy, hned sednou k PC nebo k mobilu a hrajou hry.Pak naše děti chtějí taky a nedokáží pochopit proč nemohou. Když jsem jí řekla, že by se mi nelíbilo, aby takhle furt hrály hry, nic mi na to neřekla. Pak mi vadí že jejich děti jsou hrozně nesamostatný, ona je furt vodí do školy, ze školy, přitom to mají za rohem, nikde ani nepřechází silnici. Potom pořád jejich kluk mi vykládá jak je skvělej, jak ho paní učitelka pořád chválí, že je nejlepší atd. A její manžel - vím, že je s ním spokojená, ale on je hrozně asociální, když je doma, nikdo k nim nesmí, mně sotva pozdraví. A já jí nic neříkám, ale furt se tím v duchu zabývám a nechápu proč a začíná mě to hrozně štvát a jsem nějakým způsobem na ní naštvaná a je to čím dál horší. Co dělat???Díky za jakékoliv názory a rady