Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje děti mě dokážou dovést k totálnímu šílenství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.7.16 20:25
@Sany80s No to mi ani neříkej. Jestli budou mít pubertu po mě tak to teda nevím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 20:29
@Sany80s píše:
Bylo to tak, ale v pubertě je to horší.
Už se nenechají ani zmanipulovat.
když jsem z dětí na nervy, tak se taky obávám, co bude v pubertě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 20:31
Jako když vidím jiný děti, tak si říkám, že mám ještě andílka. Jen prostě neposedí. Pořád někam leze, něco bere, strká do pusy (a to jsou ji 3), třeba v restauraci nebo někde mám oci i na zádech 
kamarádka mi říká, že si to moc beru, ale ona je občas fakt nemotora schopna si rozbít kolena na rovině nebo odejit sama z hřiště… že doma pořad někde něco Brinda, rozebírá sedacku a tak jsem si zvykla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 20:31
Mám 3 kluky, ten nejmladší je zatím malý, ale ti dva starší mě dokážou tak vytočit a to si troufám říct, že to jsou celkem hodné děti. Ale nervy někdy dostávají zabrat. Mě často pomáhá, když jdu sama ven a hned to vidím jinak, zklidním se, pomůže mi vzduch… nejhorší je, když jsme kvůli počasí nebo nemoci zavření doma, to nezvládám. Venku jsou v klidu a tak prakticky venku žijeme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 20:33
@JayLee radu odborníka když ji prostě jen ujedou nervy? 
proboha máma na mě kolikrát zarvala dokonce me i serezala vareckou táta kolikrat bouchnul do stolu a žádnou újmu na zdraví nemam 
dneska se to asi vsechno bere az příliš vážně. Hodit s talirem do dřezu neni žádná katastrofa neni to mlácení děti od rana do večera. Je to jen hloupí talíř…Lide nejsou stroje a kdybys mela zlobivější děti nez pises tak by jsi se chovala treba taky jinak. Někdy je toho prostě uz moc a hrnec přeteče…zakladatelku chápu a neboj zadneho odborníka nepotřebuješ.. Jspu to momentální emoce pocity ktere jdou proste ven nejlíp jak mohou tim talirem jsi nemrskla po detech jen do drezu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 20:35
@LaternaM Jojo, taky se to párkrát stalo, že syn použil můj vzorec chování…tomu nezabráníš, ale taky vidím, že přejímá i to dobré, což výrazně převažuje, troufám si tvrdit. A zase… snažím se vysvětlovat, nekárám ho za něco, co dělám sama, ale snažím se mu nabídnout jinou alternativu, jak to vyřešit…on je ještě malý, třeba se mu to do té hlavinky vleze. Jak to řešila moje máti nevím, ale myslím, že to neřešila a takhle to dopadlo…Ale jestli jsi na ně víceméně sama, tak to je strašně náročné. Kdo nezažil nepochopí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 20:36
@LaternaM Vzpomněla jsem si na rozkošnou příhodu, co jsem četla na fb ve skupině Odposlechnuto v Praze těsně před prázdninami. V té je všechno:
„Maminka se synem v predskolnim veku a dcerou cca 1. trida. Deti se hadaji o susenku, stouchaji se, krici. Maminka je oba zacne hladit po hlave a s lehkym usmevem a tichym hlasem pronese: " Zitra vam sbalim a jedete!“
Kouzlo není v tom nevybuchnout a bublat jako přetopený kotel, kouzlo je udělat, aby k tomu výbuchu vůbec nemuselo dojít.
Sama určitě víš, že když se někde nervově osvěžíš, vždy se pak na děti těšíš a jsi trpělivější. Zařadit do programu běh, jógu, keramiku, častější hlídání u prarodičů, domluva s manželem, že jeden večer a odpoledne bude jen tvé ap., tě naladí mnohem větší smířlivostí, tolerancí a nadhledem a odpočinek od dětí vzpruží přetažené nervy.
Jsou matky, co třeba vezmou psa a jdou to rozchodit. jiné rozběhají. Důležité je ten afekt pozorovat, protože od určitého momentu už stopnout nelze. Musíš vědět, kdy ti začne blikat kontrolka a blíží se restart systému a včas se zdekovat nebo vymyslet strategii, která tě uklidní. Někdy to zvládneš a někdy se holt nepodaří. Sama vidíš, že je to naprosto normální, nejsme roboti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 20:48
@Swami Harashimi píše:
@LaternaM Vzpomněla jsem si na rozkošnou příhodu, co jsem četla na fb ve skupině Odposlechnuto v Praze těsně před prázdninami. V té je všechno:„Maminka se synem v predskolnim veku a dcerou cca 1. trida. Deti se hadaji o susenku, stouchaji se, krici. Maminka je oba zacne hladit po hlave a s lehkym usmevem a tichym hlasem pronese: " Zitra vam sbalim a jedete!“
Kouzlo není v tom nevybuchnout a bublat jako přetopený kotel, kouzlo je udělat, aby k tomu výbuchu vůbec nemuselo dojít.
Sama určitě víš, že když se někde nervově osvěžíš, vždy se pak na děti těšíš a jsi trpělivější. Zařadit do programu běh, jógu, keramiku, častější hlídání u prarodičů, domluva s manželem, že jeden večer a odpoledne bude jen tvé ap., tě naladí mnohem větší smířlivostí, tolerancí a nadhledem a odpočinek od dětí vzpruží přetažené nervy.
Jsou matky, co třeba vezmou psa a jdou to rozchodit. jiné rozběhají. Důležité je ten afekt pozorovat, protože od určitého momentu už stopnout nelze. Musíš vědět, kdy ti začne blikat kontrolka a blíží se restart systému a včas se zdekovat nebo vymyslet strategii, která tě uklidní. Někdy to zvládneš a někdy se holt nepodaří. Sama vidíš, že je to naprosto normální, nejsme roboti.
krásně napsané 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 20:56
@JayLee píše:
mam kluka a holku - kluk 2,5 pryc holka 7 pryc a vzdy s nima je vse naprosto ok tohle se mi nestalo nikdy a uprimne bych se uzoufala na tvem misteneznam ani hysteraky od nich nebo vztekani se nekde nebo naschvaly atd kazdopadne tohle by mozna chelo radu nejakyho odbornika nebo aby ti s nima manzel pomohl pac chudaci deti se jim nedivim ze pak maj v hlave chaos kdyz to vidi to neni dobry
Upřímně, nechci být rýpal, ale s takovým věkovým rozdílem to vůbec nemůžeš posoudit. Děti takhle po sobě jsou prostě úplně jiná liga. A co jsem odpozorovala od kamarádek, tak v tomhle věku je to s nimi horší než s dvojčaty. Ty se taky hádají, perou a rvou, ale jsou alespoň na stejné úrovni. Takhle se musíš navíc vyrovnat s tím, že to mladší se snaží starší dohonit, ve všem, ale to prostě nejde, nemá na to. To je jedna příčina sváru. A taky se spolu ještě neumí domluvit, protože starší není tak vyspělý, aby si s tím poradil… To jen tak, než začneš radit odborníky
@LaternaM mám holky s podobným věkovým rozdílem a v tomhle věku to byl kolikrát děs. Co můžu radit, tak dávat děti na hlídání a pravidelně vypnout a zrelaxovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 21:00
@lecijasek píše:
Upřímně, nechci být rýpal, ale s takovým věkovým rozdílem to vůbec nemůžeš posoudit. Děti takhle po sobě jsou prostě úplně jiná liga. A co jsem odpozorovala od kamarádek, tak v tomhle věku je to s nimi horší než s dvojčaty. Ty se taky hádají, perou a rvou, ale jsou alespoň na stejné úrovni. Takhle se musíš navíc vyrovnat s tím, že to mladší se snaží starší dohonit, ve všem, ale to prostě nejde, nemá na to. To je jedna příčina sváru. A taky se spolu ještě neumí domluvit, protože starší není tak vyspělý, aby si s tím poradil… To jen tak, než začneš radit odborníky
@LaternaM mám holky s podobným věkovým rozdílem a v tomhle věku to byl kolikrát děs. Co můžu radit, tak dávat děti na hlídání a pravidelně vypnout a zrelaxovat
souhlasím… můj nejstarší bude mít v srpnu 7 a nejmladší v srpnu rok a musím říct, že ten nejstarší už je rozumný a celkově je to hodný kluk. A nejmladší je vcelku klidné miminko. Ale mezi nimi je ještě prostřední a ten nejstarší s prostředním pohromadě prostě řádí a perou se a hádají… dělí je od sebe 3 roky a to je celkem dost na to, aby už si každý jel po svém a zároveň málo a často chtějí stejné hračky, hry, pozornost… Věkový rozdíl kolem 5ti let mi přijde v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 21:16
@Swami Harashimi To je jasný, to já vím. Samozřejmě už jsem zažila (celkem třikrát), že mi děti babička pohlídala a já mohla vypnout. To byl ráj. Byla jsem pak na další měsíc nabitá energií. Bohužel ale většinu času tu možnost nemám. V běžné dny to jde, ale právě, jak tu někdo už psal, jsme teď už týden zavření doma s nějakým kašlem. Klukům už otrnulo a dračí, ale ještě pořád kašlou, takže na ven to taky není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 21:23
@LaternaM A můžeš si dovolit zaplatit třeba aspoň na 2-3 hodiny hlídání dětí, abys mohla vypadnout z bytu? Nebo máš nějakou kamarádku? A co manžel?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 21:27
@Swami Harashimi copak dovolit, to bych možná mohla, ale když já bych cizímu děti nedala. Mám taky moc hodnou tchýni, která by ráda pohlídala, ale té je taky nenechám. Má je moc ráda, ale je hrozně roztržitá, pohrkaná a dělá pořád hrozný blbosti. Nechá otevřenou horkou troubu, dá mu na hraní ostrý nůž, nechá na malém stolku velké nůžky, nechá otevřenou branku na silnici. Jednou jsem jí nechala toho staršího na chvilku a ona si uprostřed hlídání vzpomněla, že musí něco koupit a tak prostě šla. Syna jsem pak našla u branky, jak babi hledá, protože nikomu (ani jemu) neřekla, že odchází. Takže jí prostě děti nenechám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 21:33
@LaternaM píše:
@Swami Harashimi copak dovolit, to bych možná mohla, ale když já bych cizímu děti nedala. Mám taky moc hodnou tchýni, která by ráda pohlídala, ale té je taky nenechám. Má je moc ráda, ale je hrozně roztržitá, pohrkaná a dělá pořád hrozný blbosti. Nechá otevřenou horkou troubu, dá mu na hraní ostrý nůž, nechá na malém stolku velké nůžky, nechá otevřenou branku na silnici. Jednou jsem jí nechala toho staršího na chvilku a ona si uprostřed hlídání vzpomněla, že musí něco koupit a tak prostě šla. Syna jsem pak našla u branky, jak babi hledá, protože nikomu (ani jemu) neřekla, že odchází. Takže jí prostě děti nenechám.
Vostrá babička Já s tím hlídáním cizími lidmi mám taky trochu problém, ale už jsem se rozhodla, že dvouletá půjde od září minimálně na jeden den do soukromé šk., fakt se nechci zcvoknout…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.16 21:40
Ahojky, mám tři děti s dvouletým odstupem a ted je jim 3,5 a sedm let. Z nejhoršího jsme venku, pro mě nejhorší ustát, když jim bylo 2,4, a šest let. To jsem měla rudo před očima docela často. Záchrana jest veliká záhrada a ochotná babička, která si v mým krizích vzala vždy nějaké vnouče na pohlídání, což mi zachránilo nervy. Dřív jsem hrdinky vše zvládala, teď klidně zavolám a dítě odevzám, jinak bych musela opravdu někomu ublížit. To se fakt někdy nedá, když člověk neví, kde mu hlava stojí, v práci, na nákupech, kolečko doma a tři protivné děti, které se nejsou schopné domluvit a jen ječí a ječí. Naštěstí se mezi sebou nebijí, to jsem utla hned ze začátku, ale přiznám se, že vypleskáno po zadku už dostali. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
