Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Obávám se, že tohle miluju nemiluju je, že má někde už nějakou jinou a neuměl se rozhodnout.
@pikola myslis? On v tomhle je jiný.. a snazim si to nenalhavat… ale samozrejme. Nic neni nemozne
@nickanonym Timhle prosla spousta holek, ja taky. Ted s odstupem casu vim, ze nema smysl brecet pro nekoho, kdo o me opravdu nestoji. A ten tvuj bohuzel o tebe nestoji ![]()
Tak píšeš že ho z5 nechceš že by to udělal zase, a o větu dal píšeš jak ho získat z5?
jak dlouho jste spolu byli? Mesic? Dva? ![]()
Jakmile chlap začne s tím, že chce být sám, tak je v tom 100% jiná. Kašli na něj, stejně by to nemělo smysl. Ber to jako zkušenost, něco, co se mělo stát, aby tě to posunulo dál. Hlavně se ho nedoprošuj, nežádej vysvětlení, nerypej se v tom, prostě to přijmi, že to tak je.
@nickanonym píše:
@pikola myslis? On v tomhle je jiný.. a snazim si to nenalhavat… ale samozrejme. Nic neni nemozne
Pokud jste spolu neměli problémy a přišel najednou s takovou novinou, tak to asi nebude že se jednou ráno probudil a rozhodl se, že už tě rád nemá ![]()
Ma smysl byt s muzem, co ti vlastne rekl, ze te nechce? Za me ne. Jediny co muzes, tak mu dat taky vale a treba mu dojde, o co prisel.Ale urcite to nebyla laska az za hrob a jednoho rana se probudil a zmenil.Musi to v nim byt uz dlouho.
Bude to dobrý…
těžko říct proč řekl co řekl. Možná má jinou, možná ste spolu už dlouho, takže se tak nějak očekává, že se vztah posune dál, a on si uvědomil, že to nechce. A tak tě místo žádosti o ruku poslal do oběhu. Proto tě miluje i nemiluje, je trochu zmatenej.
Já tím zrovna te´d taky procházim. A je to o to horší, že pro mě je to dlouhodobý partner, první, se kterým sem žila, vlastně skoro od puberty. Takže já sem teď rozhozená, protože vlastně jiný život ani neznám.
A přesto vím, že bude dobře
že z dlouhodobýho hlediska to bylo potřeba. Náš vztah stagnoval a postupně šel k šípku, pak si našel jinou, vlastně mi to dost ulehčil
…Já si teď řikam, že mi to tak Osud přihrál, protože jinak bych se v tomhle vztahu plácala ještě léta, než bych dokázala říct „Už stačilo“…jen kvůli strachu ze samoty, z neznámého.
Jinak jasně, že to bolí, jasně, že přemýšlím, co dál, a jestli by to třeba ještě nějak nešlo zachránít, Prostě člověk byl na něco zvyklý a myslel si, že to bude navždy.
A ono není…Teď se stěhuju a myslím si, že v novém prostředí to ze mě spadne, já se nadechnu a začnu žít svůj život ![]()
Beru to jako poučení, nyní mám monžost začít od piky. A to je přece taky fajn, ne? Dát si takovej restart a zkusit znovu nezopakovat svoje chyby
@Anonymní píše:
Jinak jasně, že to bolí, jasně, že přemýšlím, co dál, a jestli by to třeba ještě nějak nešlo zachránít, Prostě člověk byl na něco zvyklý a myslel si, že to bude navždy.
A ono není…Teď se stěhuju a myslím si, že v novém prostředí to ze mě spadne, já se nadechnu a začnu žít svůj život
Beru to jako poučení, nyní mám monžost začít od piky. A to je přece taky fajn, ne? Dát si takovej restart a zkusit znovu nezopakovat svoje chyby
Presne a ja ti v tom uprimne, drzim moc palce
![]()
Holky, dekuji vsem za rady, jste laskave. Ja jenom, dnes mam prvni noc bwz neho, a vize co?.. byla jsem na tom tak, ze dokonce jsem nechtela spat sama, tak jsem spala u mamy, normalne tatinek se obetoval spal na gauci, a js u mami, bylo mi fajn si s ni povidat probrat to vse, ale v noci jsem nespala, budila jsem se, neslonemyslet na to, uzitáa jsem se, kopala, dusila se v tom, jednou jsem se probudila ze to je zlej se, a to uvedoměni ze to neni zlej sen, je neco hroznyho. Uz nemam sni silu brecet, slzy mam vybrecene, jen tak lezim a cotim balvan na srdci, sevreny zaludek.
Nejspis to tu popisuju jak nejvetsi pohromu.. Lidi jsou na tom hur, ale ja nemam dobrou psychyku, ja v tehleh vecech nejsem silna žena, a nevim jak si mam pomoct… prasky na spani nepomahaji.. A z byvaleho rozchodu jsem se lecila u psychologa, mela jsem asi 3 sezeni, navrhnul i leky, ale ty jsem odmitla.. docela mi to pomohlo, ale nechci ze sebe delat,,debila” a blazna… Jen ze mam pocit ze jsem v krabici a nemuzu utect. Klobouk dolu ten co to zvladaji..
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se s něčím svěřit, ráda uslyším i radu třeba.
Rozešel se semnou přítel, se kterým jsme mnoho spoustu zašily, on je trochu jiná povaha, takze minule mi rekl ze nevi jestli me miluje, a pak se omluvil, ze mu preskocilo, ze to tak neni a s ze mu na me zalezi. Jenze ja stejne citila ze neco nwni v poho, delala jsem jakoby nic, ale on dobre vedel ze vnimam ze se neco deje, no a dnes mi rekl ze je konec, ze me nemiluje, chce byt sam, ze ho to mrzi Ze mi ublizil a ze jsem krasna holka ale ze je definitivne konec.. A asi vite, jak mi je, ja nemám deti, nejsem vdana, rodice mam zatim oba. Takze co me muze trapit vic nez rozchod.. vim ze jsou horsi veci ale jak rikam. Jsem zdrava, vlastni deti nemam, rodice mam oba, v praci v sechno v poradku. Co me muze vice trapit nez kdyz jsem ho ztratila, nejsem hloupa a je mi jasne ze kdyby se ke me vratil, tak je pravdepodobnost ze to udela znova a ja budu zrala na psychiatra… Máte s tím někdo nějaké zkušenosti mohli byste mi poradit popřípadě jak by ho mohla získat zpět nebo co udělat proto aby si uvědomil že mu prostě chybym nebo už na to mám prostě kašlat fakt si nevím rady jsem z toho nešťastná Předem děkuji…
Je to strasne tezky si to priznat, ale tenhle kluk te nemiluje/nevazi si te/nerespektuje te = neni s nim zadna budoucnost. To ale neznamena, ze nejsi skvela holka a ze neni jinde kluk, kterej te bude milovat na 100%. Vetsina z nas jsme si to zazily.
Musis najit svoji dustojnost, sebevedomi a proste smazat ho ze sveho zivota. Fotky, sms, komunikaci. Kdyby ti nahodou napsal, odepsat „Chtel jsi se rozejit, tak uz me nekontaktuj“. Ukazes mu, jak jsi silna a sam bude jeste litovat. Bude to jeste dlouho bolet, ale posili te to a casem uvidis jak budes stastnejsi…
Ahoj, chtěla bych se s něčím svěřit, ráda uslyším i radu třeba.
Rozešel se semnou přítel, se kterým jsme mnoho spoustu zašily, on je trochu jiná povaha, takze minule mi rekl ze nevi jestli me miluje, a pak se omluvil, ze mu preskocilo, ze to tak neni a s ze mu na me zalezi. Jenze ja stejne citila ze neco nwni v poho, delala jsem jakoby nic, ale on dobre vedel ze vnimam ze se neco deje, no a dnes mi rekl ze je konec, ze me nemiluje, chce byt sam, ze ho to mrzi Ze mi ublizil a ze jsem krasna holka ale ze je definitivne konec.. A asi vite, jak mi je, ja nemám deti, nejsem vdana, rodice mam zatim oba. Takze co me muze trapit vic nez rozchod.. vim ze jsou horsi veci ale jak rikam. Jsem zdrava, vlastni deti nemam, rodice mam oba, v praci v sechno v poradku. Co me muze vice trapit nez kdyz jsem ho ztratila, nejsem hloupa a je mi jasne ze kdyby se ke me vratil, tak je pravdepodobnost ze to udela znova a ja budu zrala na psychiatra… Máte s tím někdo nějaké zkušenosti mohli byste mi poradit popřípadě jak by ho mohla získat zpět nebo co udělat proto aby si uvědomil že mu prostě chybym nebo už na to mám prostě kašlat fakt si nevím rady jsem z toho nešťastná Předem děkuji…