Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem totálně naštvaná… komu to mám říct?!!!! Jedině vám, kdo jiný to pochopí, že? ![]()
Mamka je babička na „heslo“…
![]()
Mrzí mě, že ji musím pomluvit, ale už to opravdu nedávám… přijde jen když něco potřebuje, vykecá se (s prominutím), malé si ani nevšimne - hlavně, že jí vždycky při příchodu říká, že jí už bylo smutno… a to k nám přijde jednou za týden - ani to ne a bydlí 5min. cesty… vzít si ji ven, ať si můžu trochu pouklízet, to ani náhodou… samé výmluvy… je na důchodě, plno času, ale my jsme až na posledním místě… ach jo… štve mě to… já až být babička, tak vnouče nedám z ruky… doufám teda, že maldé nezklamu, jako mě zklamala moje mamka.. ![]()
Jestli jste dočetly až sem, děkuji za pochopení
![]()
Při čtení emimina pomalu ve mě dozrává pocit ( nebo názor), že babičky se dělí do dvou kategorií.
Ty co mají zájem a ty co zájem nemají.
Ty druhé jsou vnímané negativně..
Moje maminka také bydlí 2 minuty od nás, ale nehlídá a vidíme se tak hodinu týdně..Přesto svá vnoučata má ráda, ale holt má i jiný program ( ještě chodí do práce, sportuje, nákupy, turistika).
Občas mě to žere a někdy jsem i ve skrytu duše naštvaná, že se sama o vnučku nezajímá.
Jenže protože vím, že moje maminka je moc hodná ženská, tak jsem si uvědomila, že to je prostě tak, že má zájem o své vlastní děti ( mě
) ,chce se bavit se mnou a moje děti, to už je něco vzdálenějšího srdci..Jistě k nim nemůže mít stejný vztah jako já..Já jsem její dítě, né mé děti.
Tím jsem chtěla říct - nezazlívejme babičkám, že jsou takové a makové ( pokud nejsou příšerné jiným hrozným způsobem). Nechme to na nich, jak se chtějí angažovat, jaké chtějí být babičky..Nejsou nám ničím povinovány.
A ano, připusťme, že mají i své starosti ( at už nám připadjí uhozené nebo ne) a svoje děti už si vychovaly.
já už mámu nemám…moje děti nemají babičku… dala bych cokoliv pokud bych jí mohla vídat jednou týdně
To me mamka rekla hned ze startu tehu ze pujde teprve za tri mesice do duchodu a ze si chce ze zacatku trochu odpocinout a ze nemam pocitat s tim ze mi furt bude hlidat malou:D tak ale alespon vim na cem jsem. Vim ze moje mamka je v poho, na malou se tesi ale taky si chce odpocinout kdyz cely zivot drela. Rikala ze si ji bude rada bravat az kdyz bude malinko vetsi:)
Ahoj tak jí to řekni,třeba ti pohlídá když budeš chtít.Já si o vše musím požádat a tchýně mi vžydcky vyhoví,moje mamka ta chodí do práce tak má málo času.
četla jsem, chápu,ale nic s tím neuděláš.teda pokud jí to neřekneš,ale pokud už je taková tak nevím s ní asi nehne brvou.A nejhůř bude když na to budeš pořád myslet.zařid se po svém a třeba na to příjde sama.já vím je to těžké, chceš si taky odpočinout,ale věř mi jde to.
No vidíš. A ke mě chodit máma jednou týdně, tak jsem zralá na prášky na nervy. Malýho dám, když chci já, nečekám, že se o něj budou příbuzní rvát. Pravda, kdykoliv bylo třeba, hlídání bylo, ať už hlídala moje máma, nebo tchýně.
A souhlsím s Lizbeht, naše mámy nebo tchýně mají taky svůj život.Kdo ví jaké budeme my
To moje vlastní mamka nemá zájem o mě a o svou vnučku už vůbec ne. Dokonce mi ani nevolá
Co bych dala za to, kdybych ji viděla aspoň jednou týdně na tu hodinku. Bohužel, má svůj nový život, my do něj asi nepatříme.
Chápu, že babičky nám povinovány nejsou,ale samy vychovaly děti, vědí jak náročné to je a proto si myslím, že by měly (mohly) pomoct.A když už ne s dětma, tak aspoň jiným způsobem (práce v domácnosti).Já jednou svým dětem budu pomáhat(pokud o to budou stát), tak jako moje mamka pomáhá mně.Maminka manžela je ten případ, o kterém píše zakladatelka.
Karnatt píše:
Ahoj tak jí to řekni,třeba ti pohlídá když budeš chtít.Já si o vše musím požádat a tchýně mi vžydcky vyhoví,moje mamka ta chodí do práce tak má málo času.
Rozhovory na toto téma už máme za sebou…
Brokoli píše:
Chápu, že babičky nám povinovány nejsou,ale samy vychovaly děti, vědí jak náročné to je a proto si myslím, že by měly (mohly) pomoct.A když už ne s dětma, tak aspoň jiným způsobem (práce v domácnosti).Já jednou svým dětem budu pomáhat(pokud o to budou stát), tak jako moje mamka pomáhá mně.Maminka manžela je ten případ, o kterém píše zakladatelka.
Tak to ti závidím upřímně
Já se s mámou nestýkám,mám jen babičku a ta bydlí 150km daleko a ani by už hlídat nemohla.Na druhém konci Prahy žijí tchánovci,zájem mají,jezdíme tam cca. 1× do měsíce.Tchýně ještě pracuje a má dost svých aktivit+zdravotní potíže.Za první rok nám hlídala dvakrát.A to jen na chvíli.Přesto si nemyslím,že o malou nemá zájem.Prarodiče mají na vnoučata právo,nikoliv povinnost.
jerryna84 píše: četla jsem, chápu,ale nic s tím neuděláš.teda pokud jí to neřekneš,ale pokud už je taková tak nevím s ní asi nehne brvou.A nejhůř bude když na to budeš pořád myslet.zařid se po svém a třeba na to příjde sama.já vím je to těžké, chceš si taky odpočinout,ale věř mi jde to.
Děkuji, vím, že se těžko posuzuje na dálku s jednostrannými info(v totmo případě z mé strany), ale jsem ráda za tvoji
chápající reakci