Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Knedlice píše:
Myslim, ze rikas blbosti.Neco jineho je rict ze decku nejde nejaky predmet, ze v nem neni dobrej. A neco jineho je nar. komentovat odstate usi, krive nohy, tlustku atd
Souhlasím. Špatná známka se dá opravit, ale cynicky poukazovat u vlastního dítěte na nedostatky, za které nemůže, je trestuhodné. Vím o případech, kdy stačila jedna nejapná poznámka třeba v kritickém věku /pubertě/a zničilo to někomu celý život.
@sakota píše:
Tedy v 16 letech se složit z jedné poznámky už mi přijde trochu mimo běžné normy. To už je téměř dospělý člověk, který buď ví, že má nějaký problém a tím pádem to neřeší a hodí za hlavu, nebo ví, že problém nemá, a pak to taky neřeší a hodí za hlavu. Současný trend chodit ještě kolem dětí na prahu dospělosti po špičkách, aby náhodou jsme neřekli ěnoc nedostatečně citlivého, mi připadá poněkud nešťastný (míněno o děckách 15+).V daném případě mi to od tatínka necitlivé přijde, ale nijak extrémně, abych měla pocit, že kazí dítěti povědomí o sobě na zbytek života…
ja nepsala, ze bych se slozila, tak neprekrucuj nicmene komplex z nosu jsem mela i predtim a mam ho porad, mozna kdyby si nechal svoji blbe mirenou poznamku, tak bych o ten komplex nosu casem/vekem i prisla. A poznamka na svatbe, ja to neslysela, ale manzel byl strizlivy a nasrany az na pudu. Nicmene uspesna v zivote jsem i s blbymi poznamkami meho otce, rozhodne jsem toho do svych 40 let dokazala vic nez on za cely svuj zivot.
@Patejl1 myslím, že každý z nás máme rozdílné prožívání a někdo je holt citlivější a právě takovým dětem by to rodiče měli říkat „šetrně“ jde i o způsob jakým to řekneš
@Knedlice píše:
Myslim, ze rikas blbosti.Neco jineho je rict ze decku nejde nejaky predmet, ze v nem neni dobrej. A neco jineho je nar. komentovat odstate usi, krive nohy, tlustku atd
A proč? Je to prostě fyzická vlastnost. Dítě by se mělo mít rádo takové jaké je. Mělo by vědět, že i já ho mám takové rád. Ale nebudu před ním skrývat že ma 10 kg navíc nebo uši jako slon. Můžu to převést do pozitiva, ale nebudu dělat že to tak není.
@Anonymní píše:
ja nepsala, ze bych se slozila, tak neprekrucuj nicmene komplex z nosu jsem mela i predtim a mam ho porad, mozna kdyby si nechal svoji blbe mirenou poznamku, tak bych o ten komplex nosu casem/vekem i prisla. A poznamka na svatbe, ja to neslysela, ale manzel byl strizlivy a nasrany az na pudu. Nicmene uspesna v zivote jsem i s blbymi poznamkami meho otce, rozhodne jsem toho do svych 40 let dokazala vic nez on za cely svuj zivot.
Ja jsem ale vubec nereagovala na zadnou slecnu/pani s nosem, ale na neanonymni uzivatelku, ktera psala neco o nohach, tak nevim, zda jste jedna a tataz osoba, nebo zda jsi jen zbytecne vztahovacna. Navic nemirim nijak proti nikomu, jen rikam, ze od urciteho veku uz povazuju za normalni poznamky unest/odpalkovat/neresit, a ne se z nich komplexovat, tot vse. Protoze nelze ocekavat, ze cely svet kolem nas bude vzdycky jen taktni a slusny a opatrny a nelze odsouvat tu hranici, kdy se s tim clovek stretne, donekonecna.
no, moji rodiče i sestra (je o deset let starší) jsou stejní.
když jsem byla malá tak mi vždycky řekli, co je takhle napadlo - odstávající uši, velký nos, příliš hubená, sestra mě dokonce jednou dostala tím, že mi asi v 11 letech oznámila jak hnusně chlupaté mám nohy XD… a z mé pozice… ne není to vůbec správné.
Cítila jsem se ošklivá, styděla jsem se už jako malá před lidma, snažila jsem se každou věc, kterou mi vyčetli zakrývat a hodně mi tím zničili sebevědomí.
Zdravá kritika je fajn, ale takovéhle prohlášení je hloupost ![]()
Samozřejmě že záleží na osobnosti, já se tomu hold ubránit neuměla, jsou určitě silnější osobnosti, které by si z toho nic nedělali… ovšem jak může člověk vědět, jaké jeho dítě bude ![]()
@21.6.2014 píše:
@Patejl1 myslím, že každý z nás máme rozdílné prožívání a někdo je holt citlivější a právě takovým dětem by to rodiče měli říkat „šetrně“ jde i o způsob jakým to řekneš
Souhlasím. Jak jsme psal o příspěvek výše. Je potřeba podpořit, aby se dítě akcepotovalo takové jaké je a aby vedělo, že ho mám rád takové jaké je. Ale zároveň nepředstírat, že je realita jiná než je.
@Patejl1 ale asi je lepší říct, že ty uši schováme pod vlasy, než „Ty máš uši jak slon“ ![]()
Ono je dobré možné taky zmínit sociální efekt této diskuze. Že do této diskuze přispějí nejspíš ti, kterých se to téma nějak týka. Ať z jedné strany (cití se nějakou takovou poznámkou poškozeni) nebo z druhé (vadí jim to přecitlivělé chovaní).
Takže zjistit většinový názor je nemožně ![]()
@21.6.2014 píše:
@Patejl1 ale asi je lepší říct, že ty uši schováme pod vlasy, než „Ty máš uši jak slon“
Ty uši schováme do vlasů.
A proč?
Protože je máš jak slon
Není lepší říct - Mám tě moc ráda, ale ty uší radši schováme, ne každému se libí takové velké uši a mohli by se ti zbytečně smát?
@sakota píše:
Ja jsem ale vubec nereagovala na zadnou slecnu/pani s nosem, ale na neanonymni uzivatelku, ktera psala neco o nohach, tak nevim, zda jste jedna a tataz osoba, nebo zda jsi jen zbytecne vztahovacna. Navic nemirim nijak proti nikomu, jen rikam, ze od urciteho veku uz povazuju za normalni poznamky unest/odpalkovat/neresit, a ne se z nich komplexovat, tot vse. Protoze nelze ocekavat, ze cely svet kolem nas bude vzdycky jen taktni a slusny a opatrny a nelze odsouvat tu hranici, kdy se s tim clovek stretne, donekonecna.
ne, jsem jina osoba a presto jsem o nosu vedela, paradoxne nikdy se mi kvuli nosu nikdo nesmal, spoluzaci vedely, ze je umim odpalkovat, mne spis ranilo to, ze se mi posmiva a s takovou chuti mi to sebevedomi srazi vlastni otec…
@Anonymní píše:
Jo, taky mam takovyho pitomce otce. Pamatuju si, ze mi bylo asi 17 o prazdninach jsme sli na nejakej koncert a ja cela natesena jsem se oblikla do nejlepsiho tricka, zrovna jsem mela i pekny vlasy a zadny pupinek a znate takovy ten pocit, kdy je clovek sam se sebou spokojeny. Otec se na mne diva a rika, z ceho si tak nadsena, podivej se na ten svuj velky krivy rypak, tu vetu slysim dodnes a dodnes mam komplex ze sveho nosua zazdil to na svatbe, kdy pripity pronesl i pred mym muzem, ze te osklivejsi dcery se uz zbavil
Nejprijdu si jako krasavice, ale oskliva taky nejsem. A pak narazky na moji nadvadu apod., to uz neresim. Nebo to jak mne shazuje pred detma, ze jsem pitoma, ale rekne to jim, ne prede mnou, protoze ja uz se pred nim servitky neberu a poslu ho rovnou nekam. Jednou mne u nas pripity urazel a manzel ho vyhodil, od te doby si dava bacha. Bohuzel rodice si nevybirame
Inko snad pochopitelne
Taky znám takové „rodiče“, kteří neváhali svoje děti ztrapňovat, shazovat
a vysmívat se jim neustále jak doma, tak kdekoliv jinde. Je super, že máš
manžela, který se tě dokáže zastat. Přeji ti v životě všechno dobré.
![]()
@Shana píše:no, moji rodiče i sestra (je o deset let starší) jsou stejní.
… a z mé pozice… ne není to vůbec správné.
Cítila jsem se ošklivá, styděla jsem se už jako malá před lidma, snažila jsem se každou věc, kterou mi vyčetli zakrývat a hodně mi tím zničili sebevědomí.Zdravá kritika je fajn, ale takovéhle prohlášení je hloupost
Samozřejmě že záleží na osobnosti, já se tomu hold ubránit neuměla, jsou určitě silnější osobnosti, které by si z toho nic nedělali… ovšem jak může člověk vědět, jaké jeho dítě bude
presne takhle jsem se citila, ne ze bych sama nevedela ze mam vetsi nos a hrbolek na nem, ale to s jakou chuti na tou poukaze nejblizsi clovek, dodneska vidim ten otcum samoliby spokojeny vyraz, kdyz videl jak tou blbou poznamkou o nosu mi okamzite zkazil naladu ![]()