Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jinak synovi je 21 mesicu, nejde o nejakou poporodni depresi.
Ja zkusenost nemam, jen ti preji, at nad tim zvitezis a jsi brzo v pohode, tohle je neco, co si neumim predstavit. Hlavne bojuj, za sebe i syna.
Zkus napsat do této poradny, jestli chceš něco zkonzultovat . Držím palce, ať se ti to podaří přemoci.
u antidepresiv jsou mezi nežádoucími účinky myšlenky na sebevraždu??? k čemu pak ty prášky jsou???
jinak přeju, ať to přejde, zní to hrozně
mně pořád děsí živé představy, že mi děti přepadnou přes zábradlí u schodů a úplně mi to na naervy stačí…
Každý lék, který něco skutečně dělá a není to jen cukrová kulička má nežádoucí účinky. Čím složitější věc léčí, tím bohužel potřebuje mít horší účinky. Pokud se u vás myšlenky na sebevraždu neobjevovaly před užitím léku, tak je nastavování hladin nespustí.
Pokud člověk začíná brát SSRI - což je skupina léků, do kterých patří Zoloft, tak první dva, tři týdny, než se v mozku ustálí hladina účinné látky, tak člověk bývá podrážděnější, úzkostnějši a podobně. To znamená že léky dělají to co mají, že to zabírá.
Výhodou je, že pokud se trefí správný lék a jeho správní množství tak se zhruba po měsící probudíte a najednou se budete cítit normálně - tedy jako v dobách, kdy úzkost ještě byla v běžných hladinách.
držím palce. To půjde.
K těm antidepresivům, já brala 5 druhů a nikdy jsem nežádoucí účinky neměla. Nestresuj se pribalovymi letáky.
Jinak moc ti držím palce!
Mám to samé a mám to u všech členů rodiny, je to hodně nepříjemné, protože představy jsou velmi živé a pocit je to takový, jako kdybych to vážně udělala. Mám to už opravdu dlouho, naučila jsem se s tím žít, vím, že bych to nikdy neudělala a snažím se tu myšlenku hned utnout v začátku a myslet na něco jiného. Antidepresiva bych nebrala nikdy, to není řešení a přeci je nechceš brát celý život. Musíš se s tím sama naučit pracovat. Možná tě uklidní, že nejsi jediná, má to víc lidí
.
@sinapis.alba píše:
u antidepresiv jsou mezi nežádoucími účinky myšlenky na sebevraždu??? k čemu pak ty prášky jsou???jinak přeju, ať to přejde, zní to hrozně
mně pořád děsí živé představy, že mi děti přepadnou přes zábradlí u schodů a úplně mi to na naervy stačí…
a nejsou zas tak vzácné, nejvíce nebezpečné je to do 25 roku, tam je velký výskyt u mladistvých do 18 dokonce dvojnásobné riziko bud sebevraždy či agresivního chování
Je to pomerne bezne AD bych kvuli tomu nebrala, jsou to jen myslenky ktere bys nikdy nezrealizovala
@Anonymní píše: Dobry den, posledni dobou mam osklive vtirave myslenky, jak ublizuju svemu synovi. Moc dekuji za odpovedi.
par otazek, pokud smim,
je to dite chtene?
kde je otec?
pokud je, jak se stara?
Ty vedlejsi ucinky jsou jen na chvili. Pokud vubec. Za tu ulevu to rozhodne stoji.
@sinapis.alba píše: u antidepresiv jsou mezi nežádoucími účinky myšlenky na sebevraždu??? k čemu pak ty prášky jsou???
tak tohle jsem nejak prehledl, ze AD vedou lidi k sebevrazednym myslenkam,
to pak je rizena genocida, kdyz si vezmu, ze AD dnes predepisuji kazdemu, kdo ma nejake divne pocity a prave si s nimi sam nevi rady,
pekne swinstvo to tedy je
@Emimin7 píše: Ty vedlejsi ucinky jsou jen na chvili. Pokud vubec. Za tu ulevu to rozhodne stoji.
no tak tedy nevim, ale kdyz je clovek v rozpolozeni, ze potrebuje nejakou pomoc a nacpe se AD s vedlejsimi ucinky, byt pouze docasnymi, na sebevrazdu nebo mozna i na nasili vuci jinym,
nepovazuji tohle za pomoc, ale spise cestu do pekel
Ackoliv jsem pro alternativni lecby cehokoli tohle bych nejdriv zamdikovala a pak az budes v pohode treba hledala i nejakou mene “drastickou” lecbu pokud ti jde primo o to nebrat klasicke leky. Uprimne tohle neni moc sranda. Mam znamou co takhle stala v noci s nozem nad pritelem nastesti se vzbudil. Nikdy nevis, kdy toho bude moc a muze dojit ke zkratu.
Dobry den,
posledni dobou mam osklive vtirave myslenky, jak ublizuju svemu synovi. Jsou opravdu desive, nechci je popisovat, at se mi to zas. nevybavuje, ale zahrnuji nuz a pod. a jsou s tim spojene i nervozita, buseni srdce atd., a i kdyz vim, ze bych mu neublizila, je to strasne neprijemne. Trva to tyden, i kdyz mi prijde, ze se to trochu lepsi. K psychologovi chodim a byl mi doporucen i psychiatr a antidepresiva Zoloft. A prave hledam mamky, ktere se s tim taky setkaly a zajima me, zda jste to zvladly sami a preslo to nebo ne. Sice se mi nechce rok brat antidepresiva, ale nebranim se tomu, ovsem v PL je jako nezadouci ucinek myslenky na sebevrazdu a co jsem cetla za zkusenosti, tak i napr. panika, nervozita a tak a toho se bojim.
Moc dekuji za odpovedi.