Myslím, že jsem se zbláznila
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Hledáte maminky ve stejné situaci? Najděte je na eMiminu
Hledáte někoho, kdo porozumí vaší situaci? Zapojte se do skupiny
Reakce:
Antidepresiva podle mě nejsou potřeba pokud nemáš deprese. Spíš bych řekla, že jsi vnitřně nevyrovnaná a máš strach z budoucnosti. Jaká je u tebe situace? Jsi doma/v práci? Máš rodinu/jsi sama? Bydlíš sama?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Na mě to tedy spíš působí jako úzkosti, možná úzkostná porucha. Na tu se antidepresiva nepředepisují a je dobře léčitelná psychoterapií. Zkus vyhledat na netu, teď fungují i online. Příp. Zkontaktovat krizové centrum riaps, tam by mohli poradit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Michaela2495 No,
ano. Strach z budoucnosti mám, že budu pokračovat v takovém životě bez
nějakého hlubšího smyslu.. teď to trochu vypadá, že přece jen ty deprese
mám 
ale to jsou jen takove občasné “depky”
rodinu mám, mám malé dítě, jsem na mateřské a občas trochu pracuju
z domova..
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Ještě bych chtěla říct, že i když to takhle vyšlo na koronakrizi, tak v tom můj problém není. Neberu to na lehkou váhu, ale ani se nehroutím že “život už nebude jako dřív”.. @Mediula podívám se na to, pomoc online by mi vyhovovala víc, než se někomu svěřovat tváří v tvář, děkuju
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Moc přemýšlíš… Nedávno si porodila a už hledáš smysl života? raduj se z maličkosti, plánuj si příjemný
věci… Návštěvu, výlet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@Michaela2495 No, ano. Strach z budoucnosti mám, že budu pokračovat v takovém životě bez nějakého hlubšího smyslu.. teď to trochu vypadá, že přece jen ty deprese mám
Tak mám spíš pocit, jestli na tebe nedoléhá ponorka z mateřské, z momentální situace. Myslím, že bys potřebovala mezi lidi, změnit prostředí. Na houby je, že nouzový stav to teď nedovoluje. Aspoň trochu času pro sebe a vypadnout ze stereotypu. Zkrátka přijít na jiné myšlenky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Michaela2495 to určitě taky sehrálo svoji roli. Mám možnost hlídání prakticky kdykoliv, ale ve finále se pak stejně neumím uvolnit, pořád visím na telefonu, kdy mě bude třeba a odpočinek nebo odreagování nula. Pod svým jménem bych to nepřiznala, ale celé mateřství mě nenaplňuje..
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj. Chci se vypsat a případně požádat o radu (mimo doporučení antidepresiv - mám depresi ze samotné představy života na antidepresivech).
Poslední cca měsíc začínám mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. Nedá se říct, že bych upadla do depresí, cítím se jen divně. Jsem strašně nervózní (aniž bych k tomu měla důvod), taková v neustálém napětí, ve stresu, mám stažený žaludek. Vypadá to trochu na panickou poruchu, jenže já jsem kdysi PP zažila a ty ataky probíhaly jinak. Nemám nějak extra veselý život, ale neprožila jsem žádný traumatizující zážitek, který by mi tyhle stavy mohl vyvolat, prostě jsem jen se sebou a svým životem momentálně strašně nespokojená a nešťastná. Přemýšlím, co bych měla udělat, abych žila podle svých představ, začne mi to v hlavě šrotovat a dostanu se do tohoto stavu..Z pochopitelných důvodů anonym, prosím respektovat.
Mě se líbí, jak si každý udělá šmahem diagnózu a je to. Psychické
problémy, nervozita, roztěkanost, nemožnost se soustředit můžou ovšem
pocházet 1) hormonální nerovnováhy, a to nemyslím pouze ženské hormony,
ale i např. hormony štítné žlázy. Onemocnění slinivky břišní sebou
jasně nese deprese. Můžete být alergik, a jaro ve vás probudilo alergické
reakce, včetně astmatu, kterému ovšem přikládáte povahu úzkostné
poruchy. Bodejť ne, když lapáte po dechu. Ovšem astma může být
i z úzkosti.
Chce to zkrátka odborníka MUDr., sama si neporadíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak samozrejme po netu muzem jenom hadat, nicmene ja si necim velice podobnym prosla vloni a stacili 4 konzultace s psycholozkou. Byla jsem sama prekvapena, jak rychle to odeznelo (resp. se vyrazne zlepsilo), pac jsem mela v minulosti depresivni epizodu, ktera vyzadovala lecbu… Nevim, jake jsou moznosti ted, nekdy fakt staci dostat to vsechno „ze systemu.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jinak obecna rada, jsem tomu moc neverila, ale fakt pomaha - udelej si cas
pro sebe. Delej neco, co te bavi, I kdybys treba hodinu lezela v posteli a
cetla knizku (neco aktivniho je lepsi, ale kazdy to ma jinak). Me doktorka
vyslovene predepsala 2× 2 hodiny tydne pro sebe 
(vseobecna, kdyz jsem si sla pro doporuceni
k te psycholozce). Zni to mozna jako blbost, ale pokud tohle nemas, umi to fakt
zmenit naladu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj. Chci se vypsat a případně požádat o radu (mimo doporučení antidepresiv - mám depresi ze samotné představy života na antidepresivech).
Poslední cca měsíc začínám mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. Nedá se říct, že bych upadla do depresí, cítím se jen divně. Jsem strašně nervózní (aniž bych k tomu měla důvod), taková v neustálém napětí, ve stresu, mám stažený žaludek. Vypadá to trochu na panickou poruchu, jenže já jsem kdysi PP zažila a ty ataky probíhaly jinak. Nemám nějak extra veselý život, ale neprožila jsem žádný traumatizující zážitek, který by mi tyhle stavy mohl vyvolat, prostě jsem jen se sebou a svým životem momentálně strašně nespokojená a nešťastná. Přemýšlím, co bych měla udělat, abych žila podle svých představ, začne mi to v hlavě šrotovat a dostanu se do tohoto stavu..Z pochopitelných důvodů anonym, prosím respektovat.
Ahoj. V čem tkví konkrétně tvá nespokojenost? Zkus být přímá, potřebuji znát nějaké detaily abych mohla čím jak nejvhodněji reagovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Michaela2495 píše:
Antidepresiva podle mě nejsou potřeba pokud nemáš deprese. Spíš bych řekla, že jsi vnitřně nevyrovnaná a máš strach z budoucnosti. Jaká je u tebe situace? Jsi doma/v práci? Máš rodinu/jsi sama? Bydlíš sama?
Depresívní lidé často netuší, že jsou depresívní, obvykle si myslí, že jsou špatní, neschopní, je to jejich špatná osobnost, jsou nespokojení a neschopní to změnit a zaslouží si za svou neschopnost trpět. Takže říci depresívnímu člověku na jeho odpověď, že není depresívní, že je jen takovej a makovej, že když to nejsou deprese, tak není třeba brát antidepresiva, je blbost. Naopak, ať maže k psychiatrovi a proberou to. Na něco určitě přijdou. Takhle jí jen utvrdíš v případném depresívním bludu o své neschopnosti, nevyrovnanosti atd a oddálí se případná léčba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Zakladatelko, koukni na netu krom panických úzkostí i na dysthýmii - jestli se v tom nenajdeš. Pomoc existuje. Léků se neboj. Laici často zaměňují antidepresiva za anxiolytika a sedativa. Psychiatrické léky ale nejsou jen Lexauriny a Diazepamy. Psychiatrických léků je spousta a způsob působení je různorodý, každá skupina léků má jiný způsob fungování. Bohužel laici mají mylný dojem, že to je jeden pytel plný oblbováků.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj. Chci se vypsat a případně požádat o radu (mimo doporučení antidepresiv - mám depresi ze samotné představy života na antidepresivech).
Poslední cca měsíc začínám mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. Nedá se říct, že bych upadla do depresí, cítím se jen divně. Jsem strašně nervózní (aniž bych k tomu měla důvod), taková v neustálém napětí, ve stresu, mám stažený žaludek. Vypadá to trochu na panickou poruchu, jenže já jsem kdysi PP zažila a ty ataky probíhaly jinak. Nemám nějak extra veselý život, ale neprožila jsem žádný traumatizující zážitek, který by mi tyhle stavy mohl vyvolat, prostě jsem jen se sebou a svým životem momentálně strašně nespokojená a nešťastná. Přemýšlím, co bych měla udělat, abych žila podle svých představ, začne mi to v hlavě šrotovat a dostanu se do tohoto stavu..Z pochopitelných důvodů anonym, prosím respektovat.
A nebo by možná stačilo se věnovat trochu sobě? Dělat něco co tě
baví, rozvíjet se v něčem novém, plnit si sny, změnit práci, hledat
smysl někde jinde, než se jen starat o mimčo.
Možná je teď jen víc muž doma a „zavazí“ narušil ti tvůj režim
s dítětem nebo prostor.. Prostě tě všechno a všichni štvou a
potřebuješ chvili klidu a aby nikdo nic nechtěl a neotravoval..? 
Telefon při hlídáni vypni, snad dítě
dáváš někomu komu věříš a uvolni se, napusť vanu, zacvič si, uvař si
něco dobrého, cokoli.. A jednoduchá rada, pokud seš se svým životem
nespokojená, tak co můžeš změn, ty si řídíš život a je jen tvoje
volba, jak ho prožiješ. Zaměř se na to, co ti dělá radost a to
dělej..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Myslím, že mi pukne srdce
- Prý ve fázi Plató myslíme na jiné. Fakt?
- Myslím na gay spolužáka
- Řekla jsem kolegyni co si ní myslím
- Manžel se zbláznil - nevěra
- Myslím, že nejsem dost sexy pro přítele
- Proč na něj neustále myslím?
Ahoj. Chci se vypsat a případně požádat o radu (mimo doporučení antidepresiv - mám depresi ze samotné představy života na antidepresivech).
Poslední cca měsíc začínám mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. Nedá se říct, že bych upadla do depresí, cítím se jen divně. Jsem strašně nervózní (aniž bych k tomu měla důvod), taková v neustálém napětí, ve stresu, mám stažený žaludek. Vypadá to trochu na panickou poruchu, jenže já jsem kdysi PP zažila a ty ataky probíhaly jinak. Nemám nějak extra veselý život, ale neprožila jsem žádný traumatizující zážitek, který by mi tyhle stavy mohl vyvolat, prostě jsem jen se sebou a svým životem momentálně strašně nespokojená a nešťastná. Přemýšlím, co bych měla udělat, abych žila podle svých představ, začne mi to v hlavě šrotovat a dostanu se do tohoto stavu..
Z pochopitelných důvodů anonym, prosím respektovat.