Myslím, že jsem se zbláznila

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
22.4.20 22:43

Myslím, že jsem se zbláznila

Ahoj. Chci se vypsat a případně požádat o radu (mimo doporučení antidepresiv - mám depresi ze samotné představy života na antidepresivech).
Poslední cca měsíc začínám mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. Nedá se říct, že bych upadla do depresí, cítím se jen divně. Jsem strašně nervózní (aniž bych k tomu měla důvod), taková v neustálém napětí, ve stresu, mám stažený žaludek. Vypadá to trochu na panickou poruchu, jenže já jsem kdysi PP zažila a ty ataky probíhaly jinak. Nemám nějak extra veselý život, ale neprožila jsem žádný traumatizující zážitek, který by mi tyhle stavy mohl vyvolat, prostě jsem jen se sebou a svým životem momentálně strašně nespokojená a nešťastná. Přemýšlím, co bych měla udělat, abych žila podle svých představ, začne mi to v hlavě šrotovat a dostanu se do tohoto stavu..

Z pochopitelných důvodů anonym, prosím respektovat.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
302
22.4.20 22:48

Antidepresiva podle mě nejsou potřeba pokud nemáš deprese. Spíš bych řekla, že jsi vnitřně nevyrovnaná a máš strach z budoucnosti. Jaká je u tebe situace? Jsi doma/v práci? Máš rodinu/jsi sama? Bydlíš sama?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1850
22.4.20 22:51

Na mě to tedy spíš působí jako úzkosti, možná úzkostná porucha. Na tu se antidepresiva nepředepisují a je dobře léčitelná psychoterapií. Zkus vyhledat na netu, teď fungují i online. Příp. Zkontaktovat krizové centrum riaps, tam by mohli poradit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.4.20 22:53

@Michaela2495 No, ano. Strach z budoucnosti mám, že budu pokračovat v takovém životě bez nějakého hlubšího smyslu.. teď to trochu vypadá, že přece jen ty deprese mám :) ale to jsou jen takove občasné “depky” rodinu mám, mám malé dítě, jsem na mateřské a občas trochu pracuju z domova..

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
22.4.20 22:55

Ještě bych chtěla říct, že i když to takhle vyšlo na koronakrizi, tak v tom můj problém není. Neberu to na lehkou váhu, ale ani se nehroutím že “život už nebude jako dřív”.. @Mediula podívám se na to, pomoc online by mi vyhovovala víc, než se někomu svěřovat tváří v tvář, děkuju

  • Citovat
  • Nahlásit
21027
22.4.20 22:56

Moc přemýšlíš… Nedávno si porodila a už hledáš smysl života? :) raduj se z maličkosti, plánuj si příjemný věci… Návštěvu, výlet.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
302
22.4.20 22:57
@Anonymní píše:
@Michaela2495 No, ano. Strach z budoucnosti mám, že budu pokračovat v takovém životě bez nějakého hlubšího smyslu.. teď to trochu vypadá, že přece jen ty deprese mám :) ale to jsou jen takove občasné “depky” rodinu mám, mám malé dítě, jsem na mateřské a občas trochu pracuju z domova..

Tak mám spíš pocit, jestli na tebe nedoléhá ponorka z mateřské, z momentální situace. Myslím, že bys potřebovala mezi lidi, změnit prostředí. Na houby je, že nouzový stav to teď nedovoluje. Aspoň trochu času pro sebe a vypadnout ze stereotypu. Zkrátka přijít na jiné myšlenky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.4.20 23:09

@Michaela2495 to určitě taky sehrálo svoji roli. Mám možnost hlídání prakticky kdykoliv, ale ve finále se pak stejně neumím uvolnit, pořád visím na telefonu, kdy mě bude třeba a odpočinek nebo odreagování nula. Pod svým jménem bych to nepřiznala, ale celé mateřství mě nenaplňuje..

  • Citovat
  • Nahlásit
7659
22.4.20 23:15
@Anonymní píše:
Ahoj. Chci se vypsat a případně požádat o radu (mimo doporučení antidepresiv - mám depresi ze samotné představy života na antidepresivech).
Poslední cca měsíc začínám mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. Nedá se říct, že bych upadla do depresí, cítím se jen divně. Jsem strašně nervózní (aniž bych k tomu měla důvod), taková v neustálém napětí, ve stresu, mám stažený žaludek. Vypadá to trochu na panickou poruchu, jenže já jsem kdysi PP zažila a ty ataky probíhaly jinak. Nemám nějak extra veselý život, ale neprožila jsem žádný traumatizující zážitek, který by mi tyhle stavy mohl vyvolat, prostě jsem jen se sebou a svým životem momentálně strašně nespokojená a nešťastná. Přemýšlím, co bych měla udělat, abych žila podle svých představ, začne mi to v hlavě šrotovat a dostanu se do tohoto stavu..Z pochopitelných důvodů anonym, prosím respektovat.

Mě se líbí, jak si každý udělá šmahem diagnózu a je to. Psychické problémy, nervozita, roztěkanost, nemožnost se soustředit můžou ovšem pocházet 1) hormonální nerovnováhy, a to nemyslím pouze ženské hormony, ale i např. hormony štítné žlázy. Onemocnění slinivky břišní sebou jasně nese deprese. Můžete být alergik, a jaro ve vás probudilo alergické reakce, včetně astmatu, kterému ovšem přikládáte povahu úzkostné poruchy. Bodejť ne, když lapáte po dechu. Ovšem astma může být i z úzkosti.
Chce to zkrátka odborníka MUDr., sama si neporadíte.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13406
23.4.20 00:59

Tak samozrejme po netu muzem jenom hadat, nicmene ja si necim velice podobnym prosla vloni a stacili 4 konzultace s psycholozkou. Byla jsem sama prekvapena, jak rychle to odeznelo (resp. se vyrazne zlepsilo), pac jsem mela v minulosti depresivni epizodu, ktera vyzadovala lecbu… Nevim, jake jsou moznosti ted, nekdy fakt staci dostat to vsechno „ze systemu.“

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13406
23.4.20 01:03

Jinak obecna rada, jsem tomu moc neverila, ale fakt pomaha - udelej si cas pro sebe. Delej neco, co te bavi, I kdybys treba hodinu lezela v posteli a cetla knizku (neco aktivniho je lepsi, ale kazdy to ma jinak). Me doktorka vyslovene predepsala 2× 2 hodiny tydne pro sebe :mrgreen: (vseobecna, kdyz jsem si sla pro doporuceni k te psycholozce). Zni to mozna jako blbost, ale pokud tohle nemas, umi to fakt zmenit naladu

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
556
23.4.20 01:03
@Anonymní píše:
Ahoj. Chci se vypsat a případně požádat o radu (mimo doporučení antidepresiv - mám depresi ze samotné představy života na antidepresivech).
Poslední cca měsíc začínám mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. Nedá se říct, že bych upadla do depresí, cítím se jen divně. Jsem strašně nervózní (aniž bych k tomu měla důvod), taková v neustálém napětí, ve stresu, mám stažený žaludek. Vypadá to trochu na panickou poruchu, jenže já jsem kdysi PP zažila a ty ataky probíhaly jinak. Nemám nějak extra veselý život, ale neprožila jsem žádný traumatizující zážitek, který by mi tyhle stavy mohl vyvolat, prostě jsem jen se sebou a svým životem momentálně strašně nespokojená a nešťastná. Přemýšlím, co bych měla udělat, abych žila podle svých představ, začne mi to v hlavě šrotovat a dostanu se do tohoto stavu..Z pochopitelných důvodů anonym, prosím respektovat.

Ahoj. V čem tkví konkrétně tvá nespokojenost? Zkus být přímá, potřebuji znát nějaké detaily abych mohla čím jak nejvhodněji reagovat

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5730
23.4.20 01:19
@Michaela2495 píše:
Antidepresiva podle mě nejsou potřeba pokud nemáš deprese. Spíš bych řekla, že jsi vnitřně nevyrovnaná a máš strach z budoucnosti. Jaká je u tebe situace? Jsi doma/v práci? Máš rodinu/jsi sama? Bydlíš sama?

Depresívní lidé často netuší, že jsou depresívní, obvykle si myslí, že jsou špatní, neschopní, je to jejich špatná osobnost, jsou nespokojení a neschopní to změnit a zaslouží si za svou neschopnost trpět. Takže říci depresívnímu člověku na jeho odpověď, že není depresívní, že je jen takovej a makovej, že když to nejsou deprese, tak není třeba brát antidepresiva, je blbost. Naopak, ať maže k psychiatrovi a proberou to. Na něco určitě přijdou. Takhle jí jen utvrdíš v případném depresívním bludu o své neschopnosti, nevyrovnanosti atd a oddálí se případná léčba.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5730
23.4.20 01:26

Zakladatelko, koukni na netu krom panických úzkostí i na dysthýmii - jestli se v tom nenajdeš. Pomoc existuje. Léků se neboj. Laici často zaměňují antidepresiva za anxiolytika a sedativa. Psychiatrické léky ale nejsou jen Lexauriny a Diazepamy. Psychiatrických léků je spousta a způsob působení je různorodý, každá skupina léků má jiný způsob fungování. Bohužel laici mají mylný dojem, že to je jeden pytel plný oblbováků.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
257
23.4.20 02:09
@Anonymní píše:
Ahoj. Chci se vypsat a případně požádat o radu (mimo doporučení antidepresiv - mám depresi ze samotné představy života na antidepresivech).
Poslední cca měsíc začínám mít pocit, že je se mnou něco v nepořádku. Nedá se říct, že bych upadla do depresí, cítím se jen divně. Jsem strašně nervózní (aniž bych k tomu měla důvod), taková v neustálém napětí, ve stresu, mám stažený žaludek. Vypadá to trochu na panickou poruchu, jenže já jsem kdysi PP zažila a ty ataky probíhaly jinak. Nemám nějak extra veselý život, ale neprožila jsem žádný traumatizující zážitek, který by mi tyhle stavy mohl vyvolat, prostě jsem jen se sebou a svým životem momentálně strašně nespokojená a nešťastná. Přemýšlím, co bych měla udělat, abych žila podle svých představ, začne mi to v hlavě šrotovat a dostanu se do tohoto stavu..Z pochopitelných důvodů anonym, prosím respektovat.

@Enmamma

A nebo by možná stačilo se věnovat trochu sobě? Dělat něco co tě baví, rozvíjet se v něčem novém, plnit si sny, změnit práci, hledat smysl někde jinde, než se jen starat o mimčo.
Možná je teď jen víc muž doma a „zavazí“ narušil ti tvůj režim s dítětem nebo prostor.. Prostě tě všechno a všichni štvou a potřebuješ chvili klidu a aby nikdo nic nechtěl a neotravoval..? :D :kytka: Telefon při hlídáni vypni, snad dítě dáváš někomu komu věříš a uvolni se, napusť vanu, zacvič si, uvař si něco dobrého, cokoli.. A jednoduchá rada, pokud seš se svým životem nespokojená, tak co můžeš změn, ty si řídíš život a je jen tvoje volba, jak ho prožiješ. Zaměř se na to, co ti dělá radost a to dělej.. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat