Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslíte že si člověk ovlivňuje život sám, nebo je to nalajnováno?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
gwtkaetjpguclnzhtq
29.4.22 19:06
Myslíte že si člověk ovlivňuje život sám, nebo je to nalajnováno?
- Citovat
- Upravit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.4.22 19:09
No.. Už aby sis tu práci našel, abys nepřemýšlel nad kravinama. A chce to i nějaký aktivní koníček.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.22 19:11
@gwtkaetjpguclnzhtq píše: Čauky. Tak nějak se poslední rok zamýšlím nad smyslem života. Měl jsem za poslední rok 2 úmrtí prarodičů s kterými jsme si byli velmi blízcí. Nějak jsem to překonal, ale pozoruji že se mé chování změnilo o proti minulosti. Je mi 29, jsem zdráv a skoro nic mě netrápí. Bydlím sám, aktuálně hledám práci v novém městě kde skoro nikoho neznám a přepadají mě divné stavy, když jsem doma sám. Pořád mám myšlenky že umřu i já, když mě třeba něco bolí, nebo mám zvýšený tep na hodinkách atd, pořád mi běží v hlavě jak to bude a na co, jestli to bude bolet a jak to bude probíhat. Třeba mám myšlenku že musím doma uklidit když bych dnes umřel, nebo že si nesmím nechat klíče v zámku aby mě nemuseli vykopávat dveře až mě nejdou tuhýho, atd. Do tedka jsem tak nějak žil normálně, občas depka ze samoty, atd. žil jsem trochu nezřízeně, alkohol, špatná strava, ale nikdy mě toto nenapadlo, ted to mám každý den a pomalu se bojím jít spát, že si myslím že umřu ve spánku. Tak si dám každý den pár piv abych vytuhnul hned, ale už se bojím i pít. Říkám si po prvním pivě že bych mohl dostat mrtvici nebo infarkt, to se prolomí po pár pivech ale druhý den to samé.A to mě přivádí k otázce: Myslíte že si člověk ovlivňuje život sám, svým chováním, nebo je to předem nalajnováno? Kde a jak žije, s kým se potká, vztahy, nemoci, atd? A at se člověk chová jak chce, dostihne ho předem určený osud?
Díky za názory
Nalajnováno je cca tak 15 % (genetika). Zbytek je na tobě. Hodně nás ovlivňuje rodina a prostředí, ale většinu věcí ve svém životě můžeš změnit. Je to prostě o tom, jaký zaujmeš postoj k různým životním okolnostem.
To pivo bych vynechala. Proč jsi sám a proč žiješ ve městě, kde nikoho neznáš? Za práci ses asi nestěhoval, když ji teprve hledáš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.22 19:19
Taky jsem nad tím dřív přemýšlela a myslím, že něco máme prostě osudově dané a něco můžeme ovlivnit sami. Kolikrát jsem zažívala situace, kdy jsem se ze všech sil snažila něčeho dosáhnout a i přesto to dopadlo blbě, to mě hned napadlo, že se to tak asi prostě mělo stát a mám jít od toho. Ostatní něčeho kolikrát dosáhli i bez snažení. Ale teď jsem nad tím přemýšlela po delší době, bude mi taky 29 a měla jsem infarkt. Při tý bolesti jsem myslela na to, že kdybych umřela, co bude s dcerou a že si mě v budoucnu ani nebude pamatovat atd.
Chce to se zaměstnat, mít hobby, kamarády apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.22 20:13
@gwtkaetjpguclnzhtq píše: Čauky. Tak nějak se poslední rok zamýšlím nad smyslem života. Měl jsem za poslední rok 2 úmrtí prarodičů s kterými jsme si byli velmi blízcí. Nějak jsem to překonal, ale pozoruji že se mé chování změnilo o proti minulosti. Je mi 29, jsem zdráv a skoro nic mě netrápí. Bydlím sám, aktuálně hledám práci v novém městě kde skoro nikoho neznám a přepadají mě divné stavy, když jsem doma sám. Pořád mám myšlenky že umřu i já, když mě třeba něco bolí, nebo mám zvýšený tep na hodinkách atd, pořád mi běží v hlavě jak to bude a na co, jestli to bude bolet a jak to bude probíhat. Třeba mám myšlenku že musím doma uklidit když bych dnes umřel, nebo že si nesmím nechat klíče v zámku aby mě nemuseli vykopávat dveře až mě nejdou tuhýho, atd. Do tedka jsem tak nějak žil normálně, občas depka ze samoty, atd. žil jsem trochu nezřízeně, alkohol, špatná strava, ale nikdy mě toto nenapadlo, ted to mám každý den a pomalu se bojím jít spát, že si myslím že umřu ve spánku. Tak si dám každý den pár piv abych vytuhnul hned, ale už se bojím i pít. Říkám si po prvním pivě že bych mohl dostat mrtvici nebo infarkt, to se prolomí po pár pivech ale druhý den to samé.A to mě přivádí k otázce: Myslíte že si člověk ovlivňuje život sám, svým chováním, nebo je to předem nalajnováno? Kde a jak žije, s kým se potká, vztahy, nemoci, atd? A at se člověk chová jak chce, dostihne ho předem určený osud?
Díky za názory
Něco je nám dáno geneticky, za něco si můžeme svými činy a rozhodnutími.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.22 20:23
Mam v tomto takový svůj svět, věřím, že jsou „někde a od někoho“ dany naše důležité životní body, které se nám stanou, ale na nás je jak se k nim dostaneme.
Např. je dáno, že budeš mít dítě, ale na tobě je kdy to bude,
je dáno, že budeš mít vš, ale je na tobě jestli si ji uděláš ve dvaceti nebo v důchodu
třeba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.22 20:37
Nezpracovaným žalem a genetickou predispozicí sis nalajnoval úzkostnou poruchu.
Zaleč to - kombinaci psychoterapie, změn životního stylu a případné medikace a budeš mít daleko více kontroly nad sebou samotným a svým životem.
To co se ti děje není osud, ale důsledek toho co se stalo. Rozhodně je cesta ven z té neutěšené situace, ve které teď jsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.22 20:58
Občas mě vyděsí, jak málo stačí k tomu, aby se život úplně otočil naruby nebo jiným směrem..
Jinak tvoje stavy normální zrovna nejsou, řekla bych, že ti začíná nějaká úzkostná porucha. Vyhledej odborníka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Klopotkova
29.4.22 21:08
@gwtkaetjpguclnzhtq Věřím tomu, že některé věci jsou osudem dané - třeba počet dětí, životní partner, to, kdy a jak člověk zemře.
- Citovat
- Upravit
29.4.22 21:19
To je panicka uzkostna porucha, mel by jsi zajit co nejdriv k odbornikovi nebo se to bude zhorsovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Čauky. Tak nějak se poslední rok zamýšlím nad smyslem života. Měl jsem za poslední rok 2 úmrtí prarodičů s kterými jsme si byli velmi blízcí. Nějak jsem to překonal, ale pozoruji že se mé chování změnilo o proti minulosti. Je mi 29, jsem zdráv a skoro nic mě netrápí. Bydlím sám, aktuálně hledám práci v novém městě kde skoro nikoho neznám a přepadají mě divné stavy, když jsem doma sám. Pořád mám myšlenky že umřu i já, když mě třeba něco bolí, nebo mám zvýšený tep na hodinkách atd, pořád mi běží v hlavě jak to bude a na co, jestli to bude bolet a jak to bude probíhat. Třeba mám myšlenku že musím doma uklidit když bych dnes umřel, nebo že si nesmím nechat klíče v zámku aby mě nemuseli vykopávat dveře až mě nejdou tuhýho, atd. Do tedka jsem tak nějak žil normálně, občas depka ze samoty, atd. žil jsem trochu nezřízeně, alkohol, špatná strava, ale nikdy mě toto nenapadlo, ted to mám každý den a pomalu se bojím jít spát, že si myslím že umřu ve spánku. Tak si dám každý den pár piv abych vytuhnul hned, ale už se bojím i pít. Říkám si po prvním pivě že bych mohl dostat mrtvici nebo infarkt, to se prolomí po pár pivech ale druhý den to samé.
A to mě přivádí k otázce: Myslíte že si člověk ovlivňuje život sám, svým chováním, nebo je to předem nalajnováno? Kde a jak žije, s kým se potká, vztahy, nemoci, atd? A at se člověk chová jak chce, dostihne ho předem určený osud?
Díky za názory