Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Najdu si někdy přítele?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.4.24 17:04
Najdu si někdy přítele?
Zdravím,
je mi 20 a stále nikoho nemám - spíš než můj současný věk mi dělá starost budoucnost (opravdu nechci umřít sama).
Všichni kolem mě už někoho mají a já si připadám, jako bych byla rozbitá, nebo divná 
Sama uznávám, že nejsem zrovna královna krásy - mám nějaké to kilo navíc a jsem poněkud stydlivá. Nejsem schopná nikoho oslovit, jelikož se bojím, že se oslovený zděsí a prchne.
Prosím o nějaké rady
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.4.24 17:17
Jako ze jsi nikdy nikoho ani neměla? Ani povídání, rande, pusa?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.24 17:42
Já do tvého věku měla jen takový „zkušební vztahy“, které byly tak na půl roku. Nejdelší a toxický vztah 3 roky. Pak jsem nastoupila do práce a poznala manžela.
Kámoška taky měla chvilkové vztahy, má 30 a nemá partnera a ani dítě, i když by už na dítě myšlenky měla.
Netlač na pilu, buď sama sebou a buď hlavně spokojená sama se sebou. Ono to přijde. Choď do společnosti, klidně si založ seznamku a jen si s někým piš. Dělej, co tě baví. Dokud jsem neměla sebevědomí, tak to bylo špatný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.24 19:36
Uplne v klidu, ja jsem mela prvni vztah v 19 a jsme manzele 
do te doby jsem taky s nikym nechodila. Az to prijde, tak to prijde, vubec se nestresuj, jdi tomu naproti, ale urcite na to netlac 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.24 20:41
Buď v klidu, já měla první zkušenost včetně vztahu až ve 23…jsme spolu skoro 8 let, 2 roky svoji a teď máme 6m syna
Není kam spěchat, ono to přijde samo. Ale ve 20 jsem si taky připadala blbě a měla úplně stejně myšlenky. Dokonce jsem začala přemýšlet nad seznamkou…pak jsem to nějak pustila z hlavy on si mě našel sám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.24 06:58
Kamarádky mamka vždycky říká: “každá krabice má svý víko” 
dočkej času. Nejsi rozbitá, ani divná…mě je 29. Opravdový vztah jsem našla až ve 22, trvá doteď, i když už to není úplně ideální. Sice jsem s klukama od 17 měla “pletky” ale nikdy to nepřerostlo v něco víc. Chápu, že dneska je asi těžší se seznámit…ale nevěš hlavu, co třeba se zaměřit na sebe? V případě, že tě trápí kila, zkusit je dát dolů, zajít ke kadeřnici? Když ty budeš sama se sebou spokojená, nebude tě tolik trápit, že zrovna nikoho nemáš…a jestli už se sebou spokojená jsi, tak není co řešit, on se ti do toho života připlete, ve správný čas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.24 10:03
Zapomeň na nějakého přítele a prvně udělej něco se sebou. Máš problém s tím že máš kila navíc, no tak začni cvičit, běhat, jíst zdravěji, protože až si někoho najdeš, co pak? Budeš se bát že tě opustí protože máš teda kilo navíc a nejsi se sebou spokojená? 
A za další, myslíš si, že ti přítel zaručí štěstí v životě? Spokojená máš být i sama se sebou a ne čekat na toho pravého aby se tvůj život obrátil k lepšímu. Ostatně to by ani nebyla jeho povinnost. Pokud si se sebou nespokojená, budeš nespokojená i s partnerem. A nejsi vůbec divná, užívej toho že můžeš randit a vybírat si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.24 10:18
Jsi ještě mládě a všechno máš před sebou. Potřebuješ zapracovat sama na sobě. Tak aby jsi byla se sebou spokojená. Žádnej chlap tě nespasí pokud máš o sobě pochybnosti a nízké sebevědomí.
Takže začni u sebe a na případného partnera se nyní nesoustřeď. Ten přijde! Ale šťastná by jsi měla být bez ohledu na něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.5.24 17:49
Je mi 25 let a taky jsem nikdy neměla přítele. Takže ti rozumím.
Jak tady některé píšete, že je ještě mladá a že má být spokojená hlavně sama se sebou, má mít sebevědomí…ono je to těžké, zvlášť mladý člověk se srovnává se svými vrstevníky a může si takto připadat dost mimo…Někdy třeba blbě zareaguje i lékař (gynekolog třeba), jedna moje lékařka koukala dost nevěřícně, že má před sebou 22letou pannu (mám samozřejmě zkušenost i s jinými lékaři, kteří k tomu žádné poznámky neměli).
U mě je třeba hlavní problém, že jsem se do někoho zamilovala a nedokázala ho pustit z hlavy, ale ten dotyčný o mě nestál, tak jsem se vždy několik let trápila…Pak je to těžké, být spokojená, když to jediné, co si přeju je být s tím dotyčným, nic víc si nepřeju…
Jednu dobu jsem byla zamilovaná do jednoho kluka a od něho jsem se dozvěděla, že musím být psychicky odolná, jiné holky by se z toho zbláznily, kdyby jim bylo tolik, kolik mně a nikdy s nikým nechodily 
…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
