Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Staršího do dětského koutku ať si pohraje a mladšího před nákupy v kočárku uspat ![]()
Nákupy zvladam max jídlo…nejake vybírání obleceni vi jiné prostě nelze, přesně jak popisujes…i když starší uz docela poslouchá? ale stejně ho musím pořád po ocku sledovat, tuhle na sebe prevrhl plný vozík ![]()
Ale mladší chce po krámu běhat, pramáti, jeci…nenene, rychle s nositkem nakoupit a pryč ![]()
To neni, kam davame deti, ale kdo nam nakupuje. Co napsat muzi seznam, at nakoupi on? A obleceni pres net?
Taky nemam hlidani, jen manžela který je hojne v praci. Vek dva a čtyři.. S jedním nakupovat jde takže když je starší dvakrát tydne ve školce vyuziju. Jinak manžel přijede dom ja jedu dvakrát tydne cvičit a nakoupím.. Jednou mesicne velké nákupy drogerie a jídla o víkendu deti ma manžel. Nevím ale s oběma to také nedavam
S dětmi dám max rychlý nákup potravin (máme u nás ve vesnici malý krámek, kde už jsou na nás zvyklí, děti vypustím napřed pro pitíčka, a já rychle popadnu zbytek), většinu ostatních věcí nakupuji přes net, někdy vezmu s sebou jen mladší, když je starší ve školce. Pokud chceme s manželem na nákupy, tak se s dětmi střídáme v dětském koutku a druhý si nakoupí co potřebuje.
Jezdim na nakupy se 3 detma, hlidani nemam. Mam 5, 2 a mimco. Domlouvam se s nimi dopredu-kam jedeme, co potrebujeme koupit a az to nakoupime, zajdeme do herny/k Mekaci/do hrackarstvi. Pokud delaji sceny, odchazim a neni nic. Ale spolupracuji ve vetsine pripadu.
Dávám kluky (3 a 4,5) do herničky. Těch 150 - 200 Kc mi za klid při nakupování prostě stojí. Oni si pohrají s jinýmo hračkami, vyblbnou se a jsou spokojení. Nákup u nás v malèm obchodě zvládáme společně. Ono se dá i s oběma, alrle nestojí mi to za ty nervy.
Je to náročné, ale zvládnout to musím. Ne vždy totiž jde mladší děti 17m a 4 roky někam dát a oblečení potřebují i starší. Ale nejraději nakupuji o víkendu, kdy má manžel čas a beru jeno dítě/děti, které potřebuji.
Nákup děláme velký jednou za 7-10 dni. Vždy buď jedu jen já nebo jen manžel. Druhý hlídá. Taky už jsme to párkrát udělali tak, že nakoupit jel ten jeden až po uspání dětí, ale to je opruz jen v pripadě nouze
Dvouměsíční a dva roky a dva měsíce, nakupovat chodím hlavně jídlo, občas to ostatní, co je ptřeba. malý je zatím v autosedačce u potravin, v kočárku při jiných nákupech, starší je „na volno“. u jídla to ještě jakš takš jde, to se drží u mne, jen občas hrabe do regálu, u oblečení atd chce lítat mezi reagály, věšáky a všude možně. ale nezbývá, než aby to šlo. chlap je doma jak kdy (více prací).pravda, moc o nějakém vybírání a zkoušení to není. u oblečení rychle natlačit oba do kabinky a je to.
Dve deti 5 a necele dva. ne ze bychom meli nakupovani jako nakou pravidelnou aktivitu, ale kdyz se to tyka jich tak vybiraji a zkouseji. kdyz zkousim ja, bud mi asistuji v kabince nebo se vybavuji s prodavackami / ochrankou. s nimi si vzdycky kyvnem jestli je to ok, pokud by je to prudilo, odvolala bych deti. jidlo mladsi sedi ve voziku a starsi nakupuje podle seznamu - dost se mi to tim urychli. jine veci nez jidlo a obleceni nakupuju bud online nebo na letistich ![]()
Po druhem regale jsem znechucena a vetsinou nic nekoupim, potraviny zvladame v pohode, ale kramky, kde nejsou velke kosiky, kam ulozim oba tak toho poridim malo.
Chůvu mám na dny, kdy chodím do práce..jiné dny nemůže a hledat pro děti další se mi nechce (potřebuji ji znát, mít důvěru). Když jsou děti nemocné, hlídá dopoledne manžel, pak se vystřídáme a vrací se až kolem 22h., takže ho pak posílat na nákup atd. nereálné. Navíc prostě nemůže „ztrácet“další čas nakupováním, přeci jen fin. stránku táhne on, jemu to trvá 2× tak dlouho než mě. V podstatě potraviny zmáknuté i máme, jsem rychlá, starší už dost poslechne, i když taky kolikrát něco chce a člověk musí na to reagovat, že to ne a to taky ne (1 věc beru, ale je schopný chtít 3,4..). Spíš mi jde třeba teď o ten předvánoční čas, kdy by se člověk potřeboval po něčem podívat, „osahat“ a prostě nemá šanci
Koutek taky občas využiji pro starší, ale když je po nemoci, tak ho tam prostě nedám, aby se hned ulítal (je odtamtud vždy splavený, jak řádí). No a rodiče nepohlídají, ze zdrav. důvodů.
Nejlepší je je někomu strčit na hlídání. Já jídlo většinou objednávám domů a takové ty nákupy oblečení a tak někde v nákupním centru obstarávám nejradši jen s nejstarší 15 letou dcerou. Párkrát jsme musely vzít mladší děti (7, 4 a 2) s sebou, ale to je hrůza a děs. Nervy jak špagáty, porád je někde honíme. Sedmiletá už je sice rozumná, ale jak se někam zakouká, zamyslí se, tak je schopná se taky ztratit. Ostatní dvě jsou jak neřízené střely. Obzvlášť nejmladší ráda sem tam předvede nějakou tu hysterickou scénu, protože ji nebaví sedět v kočáře. Prodavačky na nás koukají jak na atrakci. Takže v tom nejsi sama. Prostě strčit je někomu a jet sama. Taky nemám manžela v sezóně vůbec doma, ale pokud náhodou je, tak toho využívám.
A miluju manželovu otázku „a proč si je nevezmeš s sebou?“ Cha! Proč asi ![]()
Ahoj, jdu si pro radu a inspiraci, jak se má s dětmi nakupovat a jak to zvládáte? Včera jsem jela jen pro „blbou“ čepici, rukavice a nějaké punčochy a byla jsem úplně vyřízená
2 letý po chvíli v kočáře brečí a vzteká se (je celkově teď dost vzteklý, všechno špatně, nic nechce atd, klasika), pobíhat v obchodě ho nenechám, to stačí že hlídám staršího, aby něco neshodil. Takže když jsem trochu uklidnila jednoho, začne dělat nepořádek druhý a fakt nejsem schopná vybírat a soustředit se. Potřebovala bych ještě nějaké věci na vánoce, ale to jsem prostě bez šance. Ještě, že je net, záchrana
Jídlo zmáknuté máme, i když mi přijde, že maminky se 2 malými dětmi tam vidím taky minimálně, kam ty děti dáváte?
Včera to bylo asi umocněné i tím, že jsem chytla od dětí rýmu a bolí mě v krku (oni to měli v min. týdnu vč. horeček), večer mi běhala zimnice po zádech, utahaná, chodím i do práce..Hlídání nemáme, střídáme se jen s manželem pokud je potřeba a on má momentálně práce taky dost, že pracuje kolikrát i o víkendech.