Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Někdy stačí maličkost (třeba pohlazení), jindy ani odborník nepomůže. Je to jen o hlavě.
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
strašně ráda bych se nějak dostala z toho bludného kruhu ve kterém se nacházím. Věc se má tak, že jsem v životě sama. S přáteli jsem se přestala stýkat, s rodinou taktéž, nevěřím lidem, natož si někoho pouštět zase blíž. Žiju sama s dvěma kočkama. Podotýkám, že mi ještě nebylo 30. Celý život jsem byla pracovitá, dřela jsem, chodila do fitka, makala na sobě ve všech směrech, měla super vztahy a naplněný život. Poslední dobou, respektive od chvíle co mi ublížil poslední člověk, tak nejsem schopná ničeho. Nic se mi nechce, nechodím ven, maximálně na nákup a to je vše. Pracuju doma, ale to mě taky nebaví. Nemám žádné zájmy, nic. Nejradši bych pořád spala, nic mě nezajímá, nemám chuť se ani zvednout z postele většinou. Když už něco dělám, tak jen s největším sebezapřením.
Je mi ze sebe špatně, ale neumím si poručit a navyknout si na nějakou rutinu. Prostě nevím co mám se svým životem dělat. Přijdu si totálně vyhořelá.
Psycholog, mas poradne deprese. Jinak se z toho nevymotas
Jsou to deprese, potrebovala by jsi antidepresiva..Ja totiz mela to same.
@Anonymní píše:
@Seky11111 jake pomohly?
Beru Cipralex 15 mg, protoze 10mg mi nezabralo, musela jsem navysit.Ale AD je moc druhu, pomuze ti vybrat dr.Ale k psychiatrovi nebo psychiatricce by jsi mela urcite zajit.
Ahoj zakladatelko,
určitě je dobře, že jsi o tom napsala, svěřila se alespoň zde.
Souhlasím s ostatními, že nebude vůbec na škodu řešit to odbornou pomocí.
Kromě toho by určitě pomohlo, kdybys přeci jen našla nějakou motivaci k výletům do přírody (to opravdu pomáhá), kdybys měla představu, co chceš změnit, co by ti vrátilo chuť do života.
Věřím, že se ti to podaří. Očividně jsi celkem schopný a samostatný člověk, takže předpoklady pro to máš.
To není tvoje „chyba“, máš deprese. Deprese je nemoc jako každá jiná, jen postihuje hlavu. Zajdi si k lékaři a nech si doporučit nějakého psychiatra. Dostaneš léky a uvidíš, že zase bude dobře.
![]()
@Premek_Orac píše:
Ahoj zakladatelko,
určitě je dobře, že jsi o tom napsala, svěřila se alespoň zde.
Souhlasím s ostatními, že nebude vůbec na škodu řešit to odbornou pomocí.
Kromě toho by určitě pomohlo, kdybys přeci jen našla nějakou motivaci k výletům do přírody (to opravdu pomáhá), kdybys měla představu, co chceš změnit, co by ti vrátilo chuť do života.
Věřím, že se ti to podaří. Očividně jsi celkem schopný a samostatný člověk, takže předpoklady pro to máš.
Nikdy bych nečekala, že tohle potká zrovna mě, už ani nevím, kdy jsem se naposled usmála, nebo brečela. Jak kdybych neměla žádné emoce.
Děkuji za tvojí zprávu, je to mile povzbuzující.
@AnastazieB píše:
To není tvoje „chyba“, máš deprese. Deprese je nemoc jako každá jiná, jen postihuje hlavu. Zajdi si k lékaři a nech si doporučit nějakého psychiatra. Dostaneš léky a uvidíš, že zase bude dobře.![]()
Je pro mě dost těžké tohle číst, ale nejlepší bude ses tím asi smířit a vyhledat psychologa. Děkuji
@Anonymní píše:
Nikdy bych nečekala, že tohle potká zrovna mě, už ani nevím, kdy jsem se naposled usmála, nebo brečela. Jak kdybych neměla žádné emoce.
Děkuji za tvojí zprávu, je to mile povzbuzující.
Hodně lidí, si takové období prožije, třeba i vícekrát za život. Pokud bys to vnímala jako pro sebe za prospěšné, klidně napiš soukromou zprávu. Rád si touto formou vyslechnu víc a můžu napsat mé zkušenosti.
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
strašně ráda bych se nějak dostala z toho bludného kruhu ve kterém se nacházím. Věc se má tak, že jsem v životě sama. S přáteli jsem se přestala stýkat, s rodinou taktéž, nevěřím lidem, natož si někoho pouštět zase blíž. Žiju sama s dvěma kočkama. Podotýkám, že mi ještě nebylo 30. Celý život jsem byla pracovitá, dřela jsem, chodila do fitka, makala na sobě ve všech směrech, měla super vztahy a naplněný život. Poslední dobou, respektive od chvíle co mi ublížil poslední člověk, tak nejsem schopná ničeho. Nic se mi nechce, nechodím ven, maximálně na nákup a to je vše. Pracuju doma, ale to mě taky nebaví. Nemám žádné zájmy, nic. Nejradši bych pořád spala, nic mě nezajímá, nemám chuť se ani zvednout z postele většinou. Když už něco dělám, tak jen s největším sebezapřením.
Je mi ze sebe špatně, ale neumím si poručit a navyknout si na nějakou rutinu. Prostě nevím co mám se svým životem dělat. Přijdu si totálně vyhořelá.
Ahoj, mrzí mě, co prožíváš, ale zažívala jsem to samé a trochu ještě pořád zažívám, taky mě nic nebaví, nemám zájmy, jedině kočky, jednu mám doma a jednu krmím u nás v ulici každý den. Tak polovinu dne prospím. Ale přátele ještě nějaké mám, pomáhá mi, když jdu s někým ven, protože se musím vykopat a nespím celý den. Já chodím na psychiatrii, beru léky a s nimi je to lepší, proto bych tě opravdu motivovala k návštěvě psychiatra (předepíše léky) a psychologa (bude si s tebou povídat). Držím ti moc palce. Jaké máš kočičky?
@Anonymní píše:
Nikdy bych nečekala, že tohle potká zrovna mě, už ani nevím, kdy jsem se naposled usmála, nebo brečela. Jak kdybych neměla žádné emoce.
Děkuji za tvojí zprávu, je to mile povzbuzující.
Jestli chces, posli mi SZ, ono mi pomahalo se o tom bavit s nekym, kdo prozil to same..
Ahoj holky,
strašně ráda bych se nějak dostala z toho bludného kruhu ve kterém se nacházím. Věc se má tak, že jsem v životě sama. S přáteli jsem se přestala stýkat, s rodinou taktéž, nevěřím lidem, natož si někoho pouštět zase blíž. Žiju sama s dvěma kočkama. Podotýkám, že mi ještě nebylo 30. Celý život jsem byla pracovitá, dřela jsem, chodila do fitka, makala na sobě ve všech směrech, měla super vztahy a naplněný život. Poslední dobou, respektive od chvíle co mi ublížil poslední člověk, tak nejsem schopná ničeho. Nic se mi nechce, nechodím ven, maximálně na nákup a to je vše. Pracuju doma, ale to mě taky nebaví. Nemám žádné zájmy, nic. Nejradši bych pořád spala, nic mě nezajímá, nemám chuť se ani zvednout z postele většinou. Když už něco dělám, tak jen s největším sebezapřením.
Je mi ze sebe špatně, ale neumím si poručit a navyknout si na nějakou rutinu. Prostě nevím co mám se svým životem dělat. Přijdu si totálně vyhořelá.