Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@1010 píše: Více
Já zase nevidím důvod takového člověka odmítnout. Naopak, ráda bych pomohla.
Zkus mu napsat, nebo se tam stavit. Ale moc naději bych si nedávala.
My jsme z původního domu zachovali pouze různá lejstra, máme je zarámovaná na chodbě, dům byl hodně starý (nejstarší úřední dokument je z roku 1854 a našla jsem, že už v roce 1795 tu dům stál). Líbí se nám, že má dům historii, i když je v něm vše nové, včetně zdí. Jinak tu bylo jen haraburdí.
Když jsme byla malá, jeli jsme se podívat do rodné vesnice dědy. Když nám ukazoval dům, všimla si jo současná majitelka a pozvala ho dál. To bylo hezké, po několika desítkách let to viděl uvnitř.
Myslím si, že věci už vyházeli.
Já bych si své trauma zkusila vyléčit jinak, nikoho bych nekontaktovala. Pokud tam něco zůstalo, tak asi jen to, co nový majitel chtěl, proč by schovával něco jiného? Chápu, že tě to trápí, ale v tom domě už dávno bydlí někdo jiný, nevěřím tomu, že tam na tebe čeká něco, co by tě vzalo za srdce.
Zkus si to zpracovat jinak, tohle za mě není ta správná cesta ![]()
@jasperka2 jenze já upřímně asi nechci do baráku. Ten bude na 100% po kompletní rekonstrukci a já si to chci pamatovat, tak jak byl. Nikomu po baráku šmejdit opravdu nechci, nechci tam jit vzpomínat, když už to tam stejně nevypadá jako dřív. A kdyby mě chtěl ošulit a připravil nějaké veci z popelnice?😂 Nejsem blba a vim co tam bylo, i kdyby mi nabízel nějakou vec, kterou si nepamatuju nebo pro mě nic neznamená, tak s díky odmitnu.
@lu369 já necekam, ze mi otevře půdu a tam bude vše tak jak si pamatuju a tisíce veci, co pro mě něco znamenají. Jak jsem psala, odkladam to už 8 let. Každý rok se do te vesnice vracím na moje oblíbená místa a pokaždé jedu i kolem baráku. Celou dobu si říkám, ze je to blbost mu psát a ptat se zda tam náhodou něco někde nezůstalo. Jenze teď se mi ty sny pořad vrací i několikrát za týden, nevím proč. Ani na to nějak extra nemyslím, jenom jsem to před nějakým časem řešila s brachou. Dneska se mi vyloženě zdál sen o tom, ze jsem mluvila s majitelem zda tam nahodou něco nezůstalo
Tak už to v sobě asi potrebuju nějak uzavřít, asi to proste zkusit a napsat, potom už se uvidí jestli mě posle do haje nebo ne.
@1010 to ne. Jenom mu nechci v první zprávě psát, ze se chci stavit a zavzpomínat popripade vidět, jak to tam vypadá, protože o to mi nejde. Kdyby mě samozřejmě pozval a řekl, ze tam nějaké věci jsou ať se prijedu podívat, tak bych přijela, to je něco jiného. Ale nebudu se tam cpát na návštěvu, když o to mi vazne nejde.
Osm let jsi to nechala být, osm let jsi s tím nic neudělala a teď tě napadlo napsat někomu, koho ani neznáš, jestli tam náhodou pořád neleží něco, co sis tehdy nevzala? A co čekáš, že ti řekne? „Jasně, mám tu krabici s vašimi rodinnými vzpomínkami, říkal jsem si, že si o ně někdo jednou napíše.“
Ne, realita je taková, že ten dům už dávno není tvůj, ty věci jsou s velkou pravděpodobností pryč a co není, si nechal majitel pro sebe. Pokud je to něco pro něj cenného finančně a ne fotky, určitě vidím, jak ti to s radostí z půdy předá, naopak normální člověk si to nechá a nebude se zaobírat kýmsi po xx letech. Však reálně je to jeho, proč by se měl zaobírat tebou, když jsi mu ty věci prakticky dobrovolně předala?
A jediný, kdo se tím pořád trápí, jsi ty. Asi ti to řeknu takto, kdyby pro tebe něco mělo opravdu cenu, vzala by sis to tehdy! Ale neudělala jsi to. Takže to asi tehdy nebylo tak důležité, jak si teď namlouváš. ![]()
Tohle není o domě ani o těch věcech. Tohle je o tom, že se v tom sama cyklíš a hledáš způsoby, jak si odůvodnit, proč se v tom dál vrtat. Takže buď napiš a riskuj, že si nový majitel bude myslet, že jsi po osmi letech dostala záchvat nostalgie a nevíš, co se sebou…nebo (a to je nejlepší možnost) si to v sobě urovnej sama, jiným způsobem a netahej do svého vnitřního chaosu cizí lidi, úplně mi to nepřijde fér vůči druhým. ![]()
Příspěvek upraven 07.02.25 v 10:23
@Afrikana píše: Více
No, me prijit dopis a nebyt v nem mail nebo telefon, tak ho hodim do kose a neresim.
@1Vicky91 tam byl trosku problém v něčem jiném. Když jsem tam byla poprvé, nedokazala jsem si nic vzít, proste to neslo, bylo to všechno moc čerstvé po pohřbu atd. Když jsem tam byla po druhé, tak teta zamkla oba dva pokoje v horním patře, kde byli ty veci, které bych si chtěla vzít na památku. Proste nás tam pak už odmítla pustit, a pak už jsem tam nestihla jet. Dalo se to na realitku a následně docela brzo prodalo.
A já bych přece nikoho netahala do nějakýho chaosu. Já bych se jen slušně zeptala, jestli tam náhodou někde nenechal nějaké drobnosti při vyklizení. Když ne, tak ne, nikdo by ho nenutil, aby mě vzal na prohlidku baráku nebo tam prolejzal kazdej kout, jestli tam naaaahodou něco nezůstalo.
@j.a.n.i1 tak samozřejmě bych tam napsala e-mail nebo telefon, to by jinak postrádalo smysl ![]()
@1Vicky91
Tohle není o domě ani o těch věcech. Tohle je o tom, že se v tom sama cyklíš a hledáš způsoby, jak si odůvodnit, proč se v tom dál vrtat. Takže buď napiš a riskuj, že si nový majitel bude myslet, že jsi po osmi letech dostala záchvat nostalgie a nevíš, co se sebou…nebo (a to je nejlepší možnost) si to v sobě urovnej sama, jiným způsobem a netahej do svého vnitřního chaosu cizí lidi, úplně mi to nepřijde fér vůči druhým. ![]()