Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Také bych chtěla přidat příspěvek, snad částečně proto, abych se podělila o svůj smutný příběh a abych ulevila srdíčku. Je mi 21 let a před cca 7 měsíci jsem otěhotněla, všechno bylo naprosto v pořádku, byla jsem šťastná a s partnerem jsem se těšili. Doma jsem měla skoro všechno připravené až přišel ten osudný den, kdy jsem šla na kontrolu ke svému gynekologovi. Ten řekl, že je vše v pořádku a že můžu klidně odjet na dovolenou. shodou okolností jsem měla ten samý den UZ u Apolináře. Tam na mě vykulili oči, že si mě tam musí nechat, že mám mnoho plodovky a že moje miminko je postižené a přestává mu tlouct srdíčko. O 3 dny později mi vyvolali porod a já porodila mrtvé miminko. Doteď se z toho nemůžu vzpamatovat, jsem psychicky na dně, ale věřím, že se na nás štěstí opět usměje. Takže chci všem, co tohle prožili popřát hodně sil a víry, že všechno bude lepší.
@Zuzka10
to je mi moc líto Zuzy. tohle by se stávat nemělo!!! asi to nepřebolí nikdy, ale snad se na tebe usměje štěstí a budeš mít svůj uzlíček v náruči ![]()
@Zuzka10 a všechny ostatní, kterým se něco podobného stalo, držte se a přeji vám hodně síly to překonat a hodně štěstí, aby se brzy opět zadařilo a dopadlo to jen se šťastným koncem
![]()
Já osobně si to nedovedu představit ani v tom nejhorším snu, ale to asi žádná z nás.
@Zuzka10 píše:
Také bych chtěla přidat příspěvek, snad částečně proto, abych se podělila o svůj smutný příběh a abych ulevila srdíčku. Je mi 21 let a před cca 7 měsíci jsem otěhotněla, všechno bylo naprosto v pořádku, byla jsem šťastná a s partnerem jsem se těšili. Doma jsem měla skoro všechno připravené až přišel ten osudný den, kdy jsem šla na kontrolu ke svému gynekologovi. Ten řekl, že je vše v pořádku a že můžu klidně odjet na dovolenou. shodou okolností jsem měla ten samý den UZ u Apolináře. Tam na mě vykulili oči, že si mě tam musí nechat, že mám mnoho plodovky a že moje miminko je postižené a přestává mu tlouct srdíčko. O 3 dny později mi vyvolali porod a já porodila mrtvé miminko. Doteď se z toho nemůžu vzpamatovat, jsem psychicky na dně, ale věřím, že se na nás štěstí opět usměje. Takže chci všem, co tohle prožili popřát hodně sil a víry, že všechno bude lepší.
Je mi to moc líto, musí to být strašné. Drž se!
![]()
Ach jo, proč se tohle děje… Snad se na vás co nejdřív zase usměje štěstíčko
![]()
@Zuzka10
To je hrozné, je mi to moc líto. Drž se
Snad se na vás brzy usměje štěstí a všechno dobře dopadne ![]()
Všem moc děkuji za projevenou podporu a lítost. stále doufám, že se časem štěstí ukáže.
Ahoj já jsem rodila mrtvého chlapečka v červenci 2012 v 38 tt - uškrtil se na pupeční šnůře - neovlivnitelná a nejasná věc, kterou neumí nikdo vysvětlit proč se děje a už vůbec ne jí předejít
(ke vší té bolesti musím dodat, že dle pitevní zprávy byl chlapeček zcela zdraví)Teď jsem znovu těhotná (19 tt) a každý den se ptám sebe sama jestli mimi žije a zda se mi podaří porodit živé a zdravé miminko - jsem velká optimistka, ale musím říct, že každá návštěva na gyndě je doprovázená žaludeční nervózou a strašným strachem co bude…
Bolest ze ztráty miinka byla ze začátku strašně veliká - nemohla jsem vidět těhotnou a už vůbec ne kočárek s miminkem - vždy jsem začala zadržovat slzy a nenávidět se za to, proč se to muselo stát zrovna mě a proč všem ostatním se to povedlo a mi ne ![]()
Postupem času bolest slábla, vrhla jsem se do práce a začla žít normální život. V koloběhu práce, domácnost, rodina jsem neměla čas na chmurné myšlenky a najednou jsem zjistila, že jsem opět těhotná.
Moc ti držím palečky, aby se i tobě povedlo brzy otěhotnět a mohla jsi držet v náruči zdravé miminko.
Držím palce.
Omlouvám se za chybu v porodu byl to červenec 2011 jsem trošku popletená, který je vlastně rok
tak rychle otěhotnět se daří jen vyvoleným…
Ach jo, to je andelskych maminek.. Clovek si mysli, ze v jedne diskuzi je jich moc a pak zjistuje, ze v kazde dalsi diskuzi jsou dalsi a dalsi
I ja se radim mezi vas. TP byl 14.2. na Valentynka, ale 31.1. jsme slyseli ta slova „je nam lito, nevidim srdecni aktivitu“
Bylo to presne 38TT. Je to jiz pul roku, takze bolest neni tak cerstva, ale jizvicka v srdicku je a moc me boli videt, ze takovych maminek jsou spousty.
Holky hrozně moc vás obdivuju, jste tak statečné a silné a všechny budete jednou skvělé mámy. Nedovedu si představit, že by se mi něco takového stalo. Nechápu doktory zakladatelky diskuze. U nas pokud neporodite do 41tt tak vas hospitalizuji a porod vyvolávají a hlavně po terminu porodu chodite 2× týdne na kontrolu. Ale přírodě se nekdy bohužel poručit nedá.
Před každou maminkou, která tímto musí projít, skláním. Přeji, co nejdříve vytoužené miminko a hodně zdravíčka. Osud je opravdu někdy krutý
.
Je to těžký přijít o miminko a člověk nevím jak se s tím poprat. Taky mě potkal podobný osud a i když je to víc jak půl roku pořád to bolí. O to víc, že se zatím ani nemůže snažit o další. Rodila jsem totiž císařem a zatím mi to nechcou dovolit
![]()
@AnnaPe
doufám, že brzy povolí. My měli teď nedávno také půl roku, ale já rodila na konci těhotenství přirozeně a tak zkoušet můžeme. Problém je, že partner nechce ![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.