Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
nátlaky okolí na dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.3.10 08:48
nátlaky okolí na dítě
Ahojky,
už dlouho mě trápí problém - nátlaky okolí na mého syna, či jak to pojmenovat. Kromě mě a manžela mi přijde, že jsou všichni proti nám. Pořád srovnávají našeho Tadeáška se stejně starými dětmi a říkají mi i jemu - jaktože ještě nechodíš na nočník?Toníček je stejně starý a už na něj chodí..Přitom vím, že je nesmysli roční dítě dávat na nočník.Nebo, jaktože ještě neťapkáš? Pepíček je stejně starý a už ťapká..A snaží se ho držet za prsty aaby chodil, přitom on se chudák absolutně nechytá..Nebo mu dávají i přes mé zákazy čokolády a sladkosti..Já sice řeknu, že tohle a tohle nemůže, ale všichni se na mě osočí, že jsem hrozná, že to moc prožívám..Prostě ho nutí dělat věci, na které ještě nemá..Je pro mě hrozně těžké hádat se s nejbližšími o takovýhle věcech..Přijdu si nenormální já. Mám si razantně dupnout, ikdyž se na mě bude okolí dívat jako že jsem nemožná matka? Vím, že je to moje dítě, ale je to ještě těžký.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.3.10 08:57
Dupej! Je to tvojí dítě a jak je vidět, tak v hlavně to máš srovnaný. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 09:10
ahoj, mam stejny nazor jako ty - nic neuspechavat, je mi jedno, jak jsou na tom ostatni deti 
bojuj a kasli na to, co si o tobe reknou ostatni. my jsme od tchanovcu taky porad slyseli, ze male nic nedovolime a omezujeme ji, ale at si rikaji, co chteji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 09:19
Holka dupej co to jde, ono toho totiz nikdy neni dost.
U nas si nastesti vsichni mysli svoje, ale jinak vcelku nase nazory respektuji.
Davat neco pres zakaz u nas neexistuje, jsem v tomhle proste tvrda od zacatku a vedi, ze by to zkusili jednou a uz ho pak taky nemusi vidat…
nakonec jsem to stejne neuhlidala…mame v rodine velke riziko atopie, alergie..minuly tyden hlidala teticka a nechala ho aby si vzal od kamaradky susenku s cokoladou, zrejme orechy a buhvicim jeste…hnus fialovej, a od ty doby jen problemy, mel na to bajecnou reakci, zvraceni prujem, a rozjel se mu opet atopak 
nevim zda se mi to vubec podari ukorigovat tentokrat, ale jedno vim jiste teticka ted dlouho hlidat nebude 
Sice jsem si zadelala na p[roblem v tom, ze ho proste nemuzu jen tak dat nekomu na hlidani, coz mnoho lidi bude videt jako problem, ale ja ne, je to moje dite a chci pro nej to nejlepsi, a bohuzel s nasim
pribuzenstvem to bude o tom, ze se s nima nebude samostane stykat, dokud nebude schopen se jim branit sam…kdokoliv si muze myslet ze prehanim, je mi to uz srdecne jedno, vyposlechla jsem si toho za tech 20mesicu a tehu tolik, ze uz me jen tak neco neprekvapi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 09:19
Tohle je 
Já se bála, jak zvládnu tu péči o miminko, vstávání v noci a spol., ale mnohem náročnější bylo ustát všechny ty řeči a nespáchat násilný trestný čin 
Teď už je to lepší, malá „konečně“ chodí (začala chvíli po narozkách), ochutnala čokoládu i svíčkovou a babičky jsou spokojené
Ale nechodí na nočník, takže další nával (ale prosímtě děcka v roku už dávno chodí na nočník)… Ach jo.
Vydrž, vydrž a nedej se, jak postupně časem zvládne všechny ty megadůležité věci, tak snad ten „tlak“ trochu povolí - nebo spíš se naučíš si to tak nebrat.
Dneska jdu s malou k mojí babi, to zas bude nálož, už se připravuju v duchu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 09:29
jen si dupej!!je to tvé dítě!my teda chodili před prvním rokem ale ted ná jsou 2 a čtvrt a na nočník ani náhodou.Ty jsi jeho matma a pokud okolí nebude a nehodlá dodržovat co ty řekneš tak byhc s nima i hodně omezila styky aby pochopili..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 09:31
Hanulko, pěkně si „dupni“. Je to tvoje dítě, ty jsi jeho máma. Víš moc dobře, jak je to správně.
Já to sice taky věděla, ale trvalo mi fakt dva a půl roku, než jsem si to dokázala obhájit! A teď mám klid a hlavně - nejen klid od nátlaku okolí, ale hlavně mám klid v sobě samotné!!
Musíš si to ujasnit v sobě sama a v sobě najít svou vlastní jistotu spojenou s pevným vědomím faktu, že: toto je mé dítě, já vím, co je pro něj dobré a snažím se o to. Názory mého okolí jsou právě a jen nározory mého okolí, nic víc. Nikterak nesouvisí s tím, jaká já jsem máma a jak šikovné, úžasné, krásné, dokonalé dítě mám.
A v praktické rovině, až před tebou zase někdo začne říkat věci,které ti nedělají dobře, prostě se usměj a řekni např. „Pepíček už ťapká? To je hezké. Tadeášek ale není Pepíček, on to má jinak“. A nic víc. Nebo „Toníček chodí na nočníček? Tadeášek má na to ještě čas.“
Pokud totiž budeš mít v sobě tu jistotu, o které jsem psala výš, tak tě to jednak nerozhodí, jednak vlastní sebe-jistota spojená s klidnou větou, která jednak přijímá danou skutečnost (Pepík chodí, Tonda sedí na nočníku), druhak stučně a klidně opíše vaši situaci, zklidní i tu druhou stranu.
Ještě jsem chtěla dodat, že máš super, že manžel na to nahlíží jako ty!! To je velká podpora pro tvou psychiku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 09:33
To bude asi téměř všude stejný. I já mám podobnou zkušenost. Moje máma dokonce sestru posazovala na nočník od 4 měsíců a dcera jinak velmi šikovná mi začla chodit kompletně na nočník od 2 a čtvrt, takže si jistě dokážeš představit, co u nás probíhalo. Ale když už mě to přestalo bavit, tak jsem jí řekla, holka prostě líná, že jednorázovky jsou pohodlné-nejsou pro ní mokré, tudíž jí nenutí se jich zbavit. A když říkala, že jsem jí měla začít vysazovat dřív, tak jsem jí připomněla, že sestru vysazovala a ta vesele baštila a rozpatlávala hovínka 
Každé dítě má svou rychlost vyspívání a je zbytečné děti porovnávat,přestože to všichni dělají. Nakonec se všechny nepostižené děti naučí chodit, chodit na záchod, mluvit, smrkat…
Jídlo to je další kapitola - a tady si dodnes leccos vyčítám. Nechala jsem třeba příbuzenstvo, aby dceři dali na žužlání kůrku chleba v 5 měsících, nebyla jsem dostatečně asertivní - bylo jich na mě hodně a dopadlo to tak, že dcera pak měla druhý den nafouklé bříško. A pak se podobná situace se stejným příbuzenstvem opakovala později, kdy se dcera přecpala, já ji krotila, že už to stačí a oni se do mě pustili, že jí nedám ani najíst, když jí chutná, tak ať si dá a dcera mi pak gejzírem pozvracela celý pokojíček. Škoda, že jim nepozvracela obývák 
Ale je fakt, že chyba je to moje, já měla zakročit, takže tyto zkušenosti mě poučily, že jsem asertivnější a neustupuju ať si myslí, co chtějí.
Ty sama si musíš určit, co ti vadí a neustoupit z toho, protože pak si to budeš vyčítat a cítit se frustrovaně. Pokud si za tím budeš stát, že třeba sladkosti nepotřebuje a neustoupíš, oni to časem pochopí, ale zase nevylučuju, že to nebudou cpát bokem, aby tomu „chudáčkovi“ dopřáli to, co mu ta strašná matka nedopřeje. Chce to vysvětlovat horem dolem, že sladké nepotřebuje a strašit nárůstem dětského diabetu a nadváhy, na moji tchýni nic jiného nefungovalo.
Pokud nejsi připravená na přímou konfrontaci s příbuznými, já se třeba nerada dohaduju, necítím se u toho dobře, tak bych si konkrétně v případě postavování dítěte pomohla malou lží, že to dr.zakázala a příbuzní nemůžou tvrdit, že to moc prožíváš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 09:41
Podle mně je správné, že hledíš dobro svého syna i zacenu konfliktů!
Kdo se bude trápit a lítat po doktorech až malý dostane snad nějakou alergii na čokoládu? Kdo bude muset ustát hysteráky nad nočníkem? Kdo bude večer bojovat s dítětem aby vyčistil těch pár zubů? …Jseš zodpovědná máma, a máš to právo říct co ano a co ne. Okolí to musí respektovat i když má jiné názory. Podle mně je hrozně nefér vůči dítěti, když každý po něm chce něco jiného, když dostává různé instrukce a každý mu dovolí něco jiného… dítě se v tom ztrácí, neví co teda má a nemá dělat. Řekni to jasně, nehádej se: já myslím že takto je to správné a protože jsem jeho matka a nesu za něj odpovědnost, tak si přeju, aby jste to respektovali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 11:20
Já ti rozumím..teď teda hlavně s těma sladkostma… Fakt všem neustále do nekonečna opakovat,že mu prostě sladký nedávám,je to děs…Tak to řeším tak,že sladký si vezmu a doma ho schovám, sní to většinou přítel
Nátlaky okolí bych prostě ignorovala a v případě,že by přes tvůj nesouhlas něco dělali,bych si určitě dupla.Je to tvoje dítě
Přeju silné nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 12:43
Ahojky, souhlasím s ostatními. Myslím, že tvoje okolí tě musí začít respektovat jako matku a to jinak než dupáním asi nepůjde. Musíš být pevná ve svých názorech, i když je to těžké. Já to měla také tak, hlavně u tchánovců a teď jsou Tomíkovi 2roky a 2 měsíce a je to v pohodě. Prostě už sami vědí, že on si pochutná na jiných věcech než čokoláda (pořád jsem jim opakovala, chcete mu dát sladké, dejte mu ovoce atd) a když vidí, že Tomík nejvíc miluje křehké rýžové a kukuřičné chleby, tak vědí, že si nevymýšlím. Trvala jsem na svém i za cenu, že budu neoblíbená. Je to těžké, ale ty jsi maminka svého synka a ty víš nejlépe, co je pro něj důležité. K tomu chození, Tomík začal ve 14měsících a nikdy jsme ho za ruce nevodili, prý to není zdravé. Musí na to přijít sám. Teď se směju, když vidím, jak ho tchánovci nedoběhnou:-) A s nočníkem je to stejné, doma chodíme, ale nehrotíme to. Všechny děti na to přijdou ať už dřív nebo později. FANDÍM TI, VYDRŽ A DUPEJ 
Pěkný den všem Lenka 
PS: a vidíš, kolik nás tu je s podobnými zkušenostmi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 13:01
chce to klid a nohy v teple ono je to vazne vsude stejny
kadlina píše:
To bude asi téměř všude stejný. I já mám podobnou zkušenost. Moje máma dokonce sestru posazovala na nočník od 4 měsíců a dcera jinak velmi šikovná mi začla chodit kompletně na nočník od 2 a čtvrt, takže si jistě dokážeš představit, co u nás probíhalo. Ale když už mě to přestalo bavit, tak jsem jí řekla, holka prostě líná, že jednorázovky jsou pohodlné-nejsou pro ní mokré, tudíž jí nenutí se jich zbavit. A když říkala, že jsem jí měla začít vysazovat dřív, tak jsem jí připomněla, že sestru vysazovala a ta vesele baštila a rozpatlávala hovínka
Každé dítě má svou rychlost vyspívání a je zbytečné děti porovnávat,přestože to všichni dělají. Nakonec se všechny nepostižené děti naučí chodit, chodit na záchod, mluvit, smrkat…Jídlo to je další kapitola - a tady si dodnes leccos vyčítám. Nechala jsem třeba příbuzenstvo, aby dceři dali na žužlání kůrku chleba v 5 měsících, nebyla jsem dostatečně asertivní - bylo jich na mě hodně a dopadlo to tak, že dcera pak měla druhý den nafouklé bříško. A pak se podobná situace se stejným příbuzenstvem opakovala později, kdy se dcera přecpala, já ji krotila, že už to stačí a oni se do mě pustili, že jí nedám ani najíst, když jí chutná, tak ať si dá a dcera mi pak gejzírem pozvracela celý pokojíček. Škoda, že jim nepozvracela obývák
Ty sama si musíš určit, co ti vadí a neustoupit z toho, protože pak si to budeš vyčítat a cítit se frustrovaně. Pokud si za tím budeš stát, že třeba sladkosti nepotřebuje a neustoupíš, oni to časem pochopí, ale zase nevylučuju, že to nebudou cpát bokem, aby tomu „chudáčkovi“ dopřáli to, co mu ta strašná matka nedopřeje. Chce to vysvětlovat horem dolem, že sladké nepotřebuje a strašit nárůstem dětského diabetu a nadváhy, na moji tchýni nic jiného nefungovalo.
Pokud nejsi připravená na přímou konfrontaci s příbuznými, já se třeba nerada dohaduju, necítím se u toho dobře, tak bych si konkrétně v případě postavování dítěte pomohla malou lží, že to dr.zakázala a příbuzní nemůžou tvrdit, že to moc prožíváš
heh s nocnikem…moje mati me udajne taky vysazovala uz od pul roka, a od roka jsem byla bez plen..kdyz pominu ze si myslim ze si houby pamatuje, tak me to ale vubec nezajimalo, ja zacala s malym v 18mesicich pomalicku polehoucku, a on pomalu zacina chapat…
a moje maminka, tu to vysazovani preslo kdyz mi tady par tydnu pomahala, protoze jsem byla po uraze…stacil na to jeden hysterak na nocniku a babicka si dala pokoj 
od te doby uz o nocniku nepadlo ani slovo
a k tomu chlebu..nam bylo asi 8 mesicu a ja u nasi babi povolila kousek chleba…ten snedl a tvaril se hladove (jenze to on vpodstate porad)…uz jsem dalsi nepovolila, ale vzdalila jsem se na wc a manzel byl zabrany do diskuse s dedem a babi mu zatim podstrcila dalsi kus…no bastil chlapecek radostne, nez jsem se vratila mel to skoro v sobe…babi jsem razne vysvetlila, ze jestli nemini ohledne meho ditete respektovat co reknu ja, tak ho treba taky vidi naposled…a pro potvrzeni mych slov, ji tam nas milacek vzapeti zeblil pulku obyvaku
chudak malej, ale hned mu bylo lip a mamince taky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.10 20:01
Já sice zatím s tímhle žádný zkušenosti nemám ale jsem pevně rozhodnutá stát si za svým. Každýmu je do toho jak si vychováš svoje dítě akorát prd a jak psaly holky když něco tak to stějně odskáčeš ty (boles bříška, ekzém atd…)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 13:42
Hanulko - kašli na řeči, každé dítě je individuální a má svůj rozum, my jsme docela starší než vy a nočník odmítá a chodit začla až v 17. měsících, taky mě to už někdy trápí s tím nočníkem,ale zatím jsem teda děti na základce s plínou neviděla, takže do té doby to snad taky zvládnem:-)
a pokud na ty plíny ještě máme peníze, tak je to ještě dobrý…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 13:59
Hanulko, dupni si!!!a nebo opakem řekni, že znáš spoustu dětí , co ještě taky nechodí, naše terez až od 18m a že znáš spoustu dětí, co mají pořád plínky , naše terez , roční dítě je možná schopné se do nočníku vyčůrat, když ho tam matka posadí, ale tohle není chození na nočník, pokud si samo není schopné říct a vydržet. tchýně tohle jednu dobu u nás taky používala, anička (terezina sestřenice o 7,5m starší) už tohle a tohle a tak mě to vytáčelo, že jsme ji jednou řekla, že tohle není anička, ale terezka, tak at to respektuje a byl klid
drž se!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
