Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dobrý den, omlouvám se za toto téma, ale jsem trošku zoufala a nevím. jak se správně rozhodnout. Jsem rozvedená s mám 3 nee už malé děti- všechny školního věku a středoškolského. Je mi 39 let. Delší dobu mám přítele, ale nežijeme spolu. Bohužel nám selhala antikoncepce a ja zjistila, že jsem těhotná, jsem těhotná krátce a mám ještě chviličku na rozhodnutí. Přítel miminko nechce, takže jeho volba je jasná a jak bych s ním mohla fungovat do budoucna je nejisté. Takže beru to tak, že bych byla prostě na 4 děti sama. V současné době mám práci, zde mi teda konči koncem roku smlouva, ale mateřkou bych měla mít. Rodina, přítel býv. manžel na mě tlačí, že jediné řešení je nemít 4 dítě. já si tím úplně jistá nejsem, ale na druhou stranu mám strach, jak to finančně zvládnout- nějaké peníze mám, ale miliony to rozhodně nejsou nejsou. Bydlet, kde máme i když to zas tak děsně velké není s miminkem bych musela být v obýváku. Můj jediný strach nebo možnost proč dát miminko pryč je to, že kdyby nedej bože nebylo v pořádku, tak bych to určitě sama nezvládla. a Zda by ode mne bylo správné mít dítě, mkteré by vyrůstalo bez otce. Zdas bych sehnala bych po mateřské práci, kdybych byla sama..ted pomáhá bývalý. vozí děti do školy atd…rodiče se vyjádřili, že již hlídat nebudou, ale kdo ví…
Takže závěrem… prostě nevím ![]()
Děkuji za vaše názory, jak byste se třeba rozhodly holky Vy
No odpověděla jsis. Živit nemocné dítě bys nedala, spát bys sním musela v obýváku..nemělo by tátu, nevíš zda budeš mít po rodičaku práci… Nenechala bych si ho. A ještě ke všemu už nejsi nejmladší.
Chápu, že to rozhodnutí je těžký. Kdyby se tak člověk mohl kouknout, jak by to vypadalo za deset let, co? Já bych šla na interupci, ve tvé situaci jo. Už tak to máš těžký, když jsi sama na tři děti a přidat k tomu ještě čtvrtý, to by bylo na mašli. Kdyby jsi aspoň měla podporu v partnerovi, ale ani ta není.
Dite bych si nechala, vse se da zvladnout, strechu nad hlavou mate, to je zaklad.
Po materske a rodicaku hleda praci spousta matek a najdou.
@Jogrr píše:
Dite bych si nechala, vse se da zvladnout, strechu nad hlavou mate, to je zaklad.
Po materske a rodicaku hleda praci spousta matek a najdou.
Jistě, a to že nebudou mít co jist, do čeho děti obléct. To je teda život.. co z toho života ty děti budou mít? Už tak je těžké být samozivitelka třech dětí, natož čtvrtý.
Já bych šla na potrat. Děti už máš tři. Přítel to dítě nechce. Nejsi si jistá, jestli by jsi to zvládla. Už je ti téměř 40.
Nech si ho, jakkoliv to bude těžké, protože ho fakt chceš a kdybys ho dala pryč budeš litovat do konce života.
Zeptala ses a pak jsi uvedla mraky důvodů proč ne. Takže jediný důvod proč ano, je spíš tvoje vnitřní touha po dalším dítěti.
Já osobně bych do toho na tvém místě nešla. Je tam až příliš mnoho negativ a problémů. Ale nejsem ty… pokud si myslíš, že bys to všechno zvládla, tak si ho nechej. Ale za sebe bych si takové problémy už nepřidělávala.
Přítel ti nepomůže, rodiče ti nepomůžou, ex ti s ním nepomůže. Zatěžovat s ním starší děti… no to bych taky nechtěla.
Ale pro potrat se musíš rozhodnout ty sama, protože pokud do toho půjdeš pod tlakem okolí, tak si to budeš vyčítat do konce života.
Spousta děti vyrůstá bez otce a nebo otec po narození názor přehodnotí, ale neříkám, že je vše růžové.
Spaní v obýváku bych se nebála, věku taky ne sama jsem rodila ve 35 a 39.
Rozhodnutí je na tobě, ale pokud váhâš, tak to asi nemáš úplně vyřešené. Vztah půjde nejspíš do kytek tak i tak
V tomhle věku, se třemi dětmi a s nejistou budoucností bych do dalšího dítěte nešla
Teď se musíš sama zamyslet nad sebou co cítíš. Jestli touhu ho mít a postarat se bez ohledu na to jestli budeš na něj sama, nebo jestli jenom kvůli tomu aby jsi nezabila, a nebo netoužíš po dítěti vůbec. Udělej co cítíš, já jsem sice proti potratům ale v téhle situaci nevím co bych dělala. V každém případě bych se nerozhodovala podle toho co chtějí ostatní. Od tvýho přítele to taky není moc hezký, měl stát při tobě. Přeji ti ať se rozhodneš správně a nebudeš svého rozhodnutí litovat.
@mamule42 Já vím… ale mám obavy, zda bych to zvládla. Právě, že zastánce potratů nejsem Mé pocity jsou chvilku tam chvilku tak… Rozum mi říká neblbni-važ si toho, že máš 3 zdravé děti a neriskuj, ale pocitově je to obráceně
Škoda, že žádná antikoncepce není 100%… Já bych se raději zaměřila na děti, které už máš. A po výkonu je všechny vzala někam na výlet do zoo apod. Koupila jim nějakou drobnost, udělala radost. S tím, že bych věděla, že další dítko by mě stálo o dost více..
Mamka mě měla v 37 a od mých 21 let jsem se o ní musela postarat. Zkrátka tahle „pozdní“ těhotenství neuznavam… Pokud nejde o případ, kdy se celý život nedařilo otěhotnět.
![]()