Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tvá tchýně není psychicky vyrovnaný člověk. Je umanutá představou, jak je pro vás důležitá. Nedala bych ji hlídat ani psa, natož dítě. Nechápu, čeho tím chce dosáhnout, když proti vůli dítěte i rodičů trvá na hlídání přes noc. Nakonec to dopadne tak, že vám rozbije manželství a nebo v tom lepším případě s ní přerušíte kontakty a bude mít, o co si koledovala.
Já bych se s ní nestýkala každý týden právě i proto, aby nemohla valit dceři nesmysly do hlavy. pokud jde o přespávání, nechtěla bych tam taky dceru nechat a proto bych konfrontovala tchýni, aby přestala s tou masáží. předem bych ji řekla, že odpověď je ne a v blízké době se to nezmění, tak ať k sobě dceru nezve/nemluví před ní o tom, aby jí zbytečně nemotala hlavu. pokud by pokračovala, tak bych tam jezdila ještě méně, případně vůbec. ale já jsem konfliktní držka nevychovaná, tak bych se s tím moc nepárala…
Děkuji moc za takto pohotové reakce. Ještě bych možná v rychlosti doplnila, že problém je i v tom, že manžel, jeho bratr a tchán hodně z těch situací prostě nevidí nebo nevnímají (buď tím, že jsou prostě chlapi a zrovna toto nepozorují
anebo to tchyně dělá šikovně když tam nejsou, třeba nějaké rýpance, vyzvídání apod.). Oni sice ví, jaká je a vždycky říkají, že je „jeblá“, vlastně jí ale tolerují, protože je to manželka/máma. My se švagrovou si myslíme svoje. Každopádně ale ona umí dost šikovně hrát na city a kluci na to prostě občas slyší. Dokáže v nich pak vytvářet výčitky, jak ona je přece jejich máma a má na to nárok atd. A že kolik toho pro nich udělala a kde co… Třeba ty návštěvy jednou týdně, že bychom omezili, to by asi manžel nedovolil. Ona opravdu v klucích uměla dobře zakořenit no, že se jí mají odvděčovat a že rodiče se musí navštěvovat atd. A když už třeba nedorazíme tak hned volá a „kdy jako přijedete?!“. Dokonce jsme si teď dovolili udělat grilovačku jen se švagrama a hned manžela grilovala „proč jsme tam jako nebyli my s taťkou?!“
A prostě vím, že kdybych chtěla pozvat švagry znova na grilovačku, tak manžel už má brouka v hlavě, že musí hlavně pozvat i maminu, aby zas neměla řeči. Oni kluci už jsou u ní naučení, že musí s ní držet v rámci možností krok, jinak jim nedá pokoj.
@Anonymní píše: Více
chlapi nesnáší, když ženská prudí a stěžuje si, jsou nastavení tak, že chtějí mit klid. když to dělá nějaká, které se nemohou snadno zbavit (maminka, manželka, sestra) hodně umanutě, tak raději udělají, co chce. problém je, že tvého muže prudi jen jeho maminka a nejsnadnější je ji vyhovět (ty neprudis a přizpůsobis se). musis taky trochu prudit, že něco chceš/nechceš. jinak se budeš podřizovat jeho mamince pořád, aby měl muž klid.
Ahoj, no dramaticky to zní, je z toho cítit, že ji fakt nesnášíš, ale asi máš jasné důvody, které chápu… takto nad ránem po divadle a večírku napíšu emočně jak to na mne působí : podle mne je žárlivá a majetnická, nesmířila se s odchodem synů a chce si vnouče „přetáhnout na svou stranu“, je to typ člověka, který schopen mlít dítěti „sra-čky do hlavy“, takže sorry jako, je to vaše dítě, klidně at se vídají, stýkají, ať si přijede, ať s dcerkou tráví čas, ale tchýni bych vysvětlila, že ani vlastní máma, co bydlí kousek, nehlídá přes noc u nich doma a prostě k tomu ještě nenazrál čas. Tečka. Nenech se vydírat, pokud na vás nastoupí, tak jsem typ, který by jí klidně řekl, že pokud se jí náš vstřícný model nelíbí, tak tam můžeme klidně přestat jezdit úplně, ona je u vás samozřejmě vítaná. Ahoj, nashle, mějte se pěkně a ozvěte se.
Ano, takto jsem (opačný) problém s tchýní taky řešila. To víš, že se ozvala a polevila.
Prostě vy jste rodiče, vy rozhodujete. Ona je babička, má svá práva a city, ale ne na úkor vás, vašich přání a na úkor dítěte.
Držím ti palce, musíš se obrnit a mít ostřejší lokte ![]()
Kdyz ji tak nenavidis, proc tam jezdis? Jako rict o matce sveho muze, ze je zruda, pin-da a nenavidis ji? Asi bych se zamyslela i nad sebou a normalne s ni zacala komunikovat a prestala nad ni takto uvazovat. Predstav si, ze jsou i horsi tchyne…
Podle toho co popisuješ ja bych jí dítě nesverila, jedině kdyby tam byl třeba i manžel na přespání..buhví čím by ji „očkovala“.
@Anonymní píše: Více
Hm, tchyně ještě nepřestřihla pupeční šnůry. To je špatně. Tohle soupeření o přízenˇje děsný. Ona žije sama? Nebo jsem něco přehlédla? Žárlí asi na všechno že?
Dcera nepřespí ani u tvé mamky, takže máš argument a tchyně ti těžko může něco vyčítat. A i kdyby to bylo jinak, tak tohle je přece o dohodě. Občasným přespáváním se to ale nevyřeší, ty a manžel tam budete navíc ![]()
Návštěva jednou za týden je dle mě až až. Kdyby to byl. můj. případ viděla by nás 2× ročně. Jednou na Vánoce a jednou v létě, aby se neřeklo.
Dítě bych jí nedala a na přespání už vůbec ne. Aby na mě někdo byl hnusnej, vynucoval si, že má bý něco 50:50 chodil po lidech a zjišťoval si, vyhrožoval soudem a vrážel klín mezi mě a manžela, tak to teda ne. Na to nejsem zvědavá.
Dítě bychom vozili 2× ročně na oficiální návštěvu a sama by s ním nebyla bez dozoru ani minutu. ![]()
Jsem moc ráda, že tohle řešit nemusím. Já mám naštěstí tchýni zlatou.
@Tayen píše: Více
To soupeření, vynucování a vyčítání je šílený. Hysteráky že se zabije, že přišla o smysl života
Úplně normální nebude teda. Každá matka zažije odchod potomka z rodného hnízda, ale takový je prostě život. Na tuhle tchyni bych nervy neměla.
Ta je teda vtipná a tupá - prý, abys zjistila soudní vymožení si styku s vnoučetem - bych ji řekla, ať si to zjistí sama, zvedla se a šla domů!
Dceru bych ji nepůjčila - sama se na to necítíš, není to hračka, ale živý tvor, tchyně měla 2 syny, o které se měla starat a v té době se pečovatelský realizovat a pokud ten čas probendila, její smůla a problém, ne tvůj a tvého manžela. Neboj, toto “přebírání” synu se děje takřka všude, já taky byla označena za tu, která odvedla syna (ještě má druhého mladšího bratra, stejně jako u vás) a přitom předtím říkala, že získala dceru (jako mě) a pak takto otočila během pár dnů.
Ona asi bude trpět i nějakou psychickou poruchou, řekla bych…
A hlavně, když se na to necítíš a nevěříš ji, tak to nedělej, ať si říká kdo chce, co chce (kdokoli z rodiny, známých, sousedů i neznámých lidí), oni nejsou vy, oni nežijí váš život a pokud budou mít na to kecy, řeknete jim, ať se starají o sebe a své životy. Taktéž tchyně, pokud by začala už přímo na vás, ať tam necháte dceru, normálně ji řekni, že ne, že se na to necítíš i ty důvody a také, že přece už se realizovala (toto lze aplikovat na všemožné situace - třeba i ohledně výchovy - vy jste to dělali tak, my to děláme jinak…)
Dceru bych tam nenechavala pres noc a hlavne vse probrala v klidu s manzelem, abys zjistila, v cem mas zastani.
Jinak mam dost podobnou tchyni, ale tu postupem doby prestaly vnoucata i my zajimat, takze to mam jednodussi.
@Anonymní píše: Více
Ten, kdo by měl tchyni dát stopku, je tvůj manžel. Ty s ním jenom prober, že tříleté dítě opravdu přespávat ne a že tchyně jí asi valí klíny do hlavy, když tam nejste. A potom to nech na něm. On se musí totiž, že má dělat spokojenou svou ženu, ne matku.
A to ti říkám jako někdo, kdo má podobnou matku. A i tchyni.
také jsem byla ta, co „ji opustila!“ a pokud jsme někdy grilovali, tak vyzjišťovala, jestli je tam tchyně (to teda netuším, proč bychom si ji zvali na naše rande) a že ona tam není. Také s námi chtěla jet na první dovolenou a u baráku udělala slzavou scénu, že jedu. Viděli to všichni sousedi. No, také na knihu. Roky to trvalo, než jsem si vybojovala hranice aniž bych měla nějaké ječení a vyčítání. A když je něco, vždycky se postavím za integritu své rodiny. Mluvit si od ní (nich) do života nenechám. A tohle se musí tvůj muž naučit, i když to bude bolet a budou to doprovázet nepříjemné scény. Jinak to můžete rozpustit. Tchyně jasně řekla jedno - že jí váš rozchod bude vyhovovat. Ať si manžel uvědomí, kam její diktování teda povede.
@Anonymní píše: Více
Uf, tohle musí zarazit manžel. Nevidím důvod, proč by jste jí měli všude zvát. Píšeš, že jsou kluci naučení, že s ní musej držet krok, jinak jim nedá pokoj? Ale už to nejsou děti, mají své rodiny. Ty jo, grilovačku s urýpanou hysterickou tchyní, to je horor
No, ještě si s ní asi užiješ.
Zdravím všechny a omlouvám se za anonym, ale je to dost soukromá věc. Potřebovala bych se zeptat na názor.
Mám dceru, které byly v květnu 3 roky a tchyně teď začala strašně tlačit, aby dcera u ní začala konečně přespávat.
V prvé řadě bych chtěla popsat vztah, který mám s tchyní. Od začátku nám dělala s manželem problémy ve vztahu, byla vždy velmi fixovaná na svoje 2 synáčky a u obou dělala hrozné scény, když si vůbec dovolili se sestěhovat s námi (nyní již manželkami). Vyhrožovala i, že se zabije, že přišla o smysl života a tak (klukům v té době už táhlo na 30, ne že by se odstěhovali za holkama v 16). Navíc je extrémně manipulativní, od doby, co se dcera narodila, začala strašně vždy zjišťovat, na kolik pomáhá moje mamka a pak vytvářela tlaky, že by to mělo být 50 na 50 a ona jako babička by se měla starat stejně jako moje máma apod. Přitom je to i něco úplně jiného, protože moje mamina bydlí na stejné ulici jen o 2 baráky dál a prostě může pomoct operativně, má často home office atd., ona bydlí asi 30-40 minut autem, chodí na směny a spíš tam jezdíme na návštěvy (každý víkend 1 den), abychom jí vyšli vstříc, než aby nám něco pomohla (dojet k nám nezvládá, takže často by bylo i nepraktické prosit jí, nemá se k nám jak dostat a zbytečně dceru vozit tam, když máme další příbuzné blíž). Problémů s ní je ale milion, to bych tady napsala knihu, abych jí popsala. Možná ještě jedna věc. Den před naší svatbou mluvila s mojí maminou a řekla jí, že to (mému již) manželovi nikdy neodpustí, že jí „opustil“. Takže jako, toto taky mluví za vše. Shrnula bych to tak, že je to člověk, který je posedlý vztahama v rodině a kolikrát za ní kdo přijede a aby byla od všech nejdůležitější člověk ve vesmíru. Vždy vytvářela i soutěž mezi mnou a jí o přízeň manžela. Vždycky byla hrozně nas-aná, když mě manžel pochválil jako kuchařku (že třeba řekl, že dělám nejlepší jídla) nebo když řekl, že je rád, že se přestěhoval do města, ze kterého pocházím (to taky komentovala, že proč by jako za mnou šel do takové díry atd.
). Prostě ve všem soupeří o přízeň synáčků a teď i vnuků a tím vytváří strašně nepříjemné prostředí. Každá návštěva u nich je jen vyptávání, kdo se zrovna stará o malou, kde kdy s kým byla. Pak nám vypráví vymyšlené historky, jak to má kdo s vnukama, aby se nám snažila předat představu, jak to má být a co jak máme dělat apod. To ještě i pro pobavení, jednou se mě přímo zeptala, jestli bych jí nemohla u někoho pozjišťovat, jestli je teoreticky možné, aby si babička u soudu zajistila častější styk s dítětem (opakuji, jezdíme tam 1 týdně na návštěvu a to tam strávíme celé odpoledne, pak jsou různé rodinné oslavy mimo to, svátky, taky jsme jí i pár krát poprosili, aby přijela hlídat k nám - museli jsme jí přivést i odvést, protože ona nemá auto, ale nebylo zbytí, moje maminy byla pryč).
Další věc, kterou bych ke tchyni zmínila je, že je strašně roztěkaná a nepozorná. Všiml si toho v určitých momentech i manžel, ale nevnímá to tak intenzivně jak já. Kolikrát ale na sebe skoro dcerka vylila horký čaj nebo vzala ostrý nůž do ruky, protože ona nedávala pozor, i když si s ní zrovna ona hrála.
No, to jsem se trochu rozepsala. Každopádně teď velké téma tchyně je „aby tam u nich dcera spala“. A já musím říct, že je mi to prostě z více důvodů nepříjemné a dceru tam dávat nechci. V prvé řadě dcera ještě nikdy nespala mimo domov. Sice se už stalo, že jsme my s manželem jeli někam na koncert atd., ale to tady přišla moje mamina k nám domů (tím že bydlí kousek) a zůstala s ní tady v domácím prostředí a uspala jí tady a pak si šla domů, když my jsme dorazili. Dcerka zkoušela i spát u mých rodičů asi 5×, ale vždycky jsme pak pro ní šli tak do hodiny, protože chtěla domů.
Teď ale na dcerku začala tchyně strašně tlačit, ať tam spí (dcerka mi pak i doma řekla, že jí to tam říkala na návštěvě babička, když jsme tam zrovna nebyli - před námi to tchyně neřekne, že jí tam chce na noc, ale stěžuje si různě i lidem v rodině a zjišťuje u rodinných příslušníků, kdy kde začali jiní vnuci spát atd., to se k nám vždy donese, že zase sbírala info, to nám lidi v rodině řeknou). Každopádně ale u minulé návštěvy dcerka i plakala, že u babičky chce zůstat a spát tam. V ten den jsme jí tam ale nemohli nechat, protože jsme další den vyráželi po páté ráno na dovolenou.
Teď mám ale hrůzu z toho, že se to bude opakovat a dcerka tam bude chtít spát. Já se ale popravdě necítím na to, abych jí tam nechala, a to z více důvodů:
1. Můj vztah s tchyní. Už tak je pro mě těžké, že s tou osobou trávím tolik času, říkám, mohla bych napsat o všech věcech, které ona dělá… snad i knihu. Je to pro mě strašně těžké pak svěřovat člověka, kterého miluju nejvíc, člověku, kterého nesnáším (upřímně).
2. Nevěřím ji ani co se týče péče o dceru. Opravdu ta její nepozornost mě občas vyděsí. A vím, určitě tu někdo napíše „zvládla vychovat 2 syny, zvládne i vnuky“, navíc má teprv 61, není to žádná stařena, ale na druhou stranu i jak slyším historky z dětství manžela, že kolikrát je někde nechala se pomalu přizabít… tak jako nevím. Asi prostě mi to nedává nějakou velkou jistotu, že se opravdu dobře postará, když si říkám (a říká to i manžel), že je zázrak, že přežili bez újmy. (Na druhou stranu ale musím říct, že manžel podle mě tuto obavu úplně nemá a normálně by tchyni dcerku na hlídání/přespání dal, protože prostě věří a doufá, že bude opatrná a že to dobře dopadne). Pro mě to je ale další důvod, proč jí úplně nevěřím.
3. Necítím se na to připravená ani z toho hlediska, že vidím, že malá nezůstane ani u mojí mamky, se kterou tráví podstatně více času, než se tchyní. A zároveň tím, že je tchyně tím přespáváním tak posedlá, tak mám i strach, že i kdyby dcerka plakala, tak nám to nezavolá nebo ani zpětně neřekne.
4. Mám úplně hrozný pocit z toho jejího soutěžení o přízeň. Jak říkám, dělala to kdysi hlavně ve vztahu k manželovi a teď to dělá vůči dceři. Projevuje se to zejména tak, že jí nonstop něco kupuje (ale fakt přehnaně), úplně ve všem dceři vyhoví, nikdy jí nic neveme z ruky (i když je to nebezpečné). Jednou vzala dcera ve 2 letech do ruky nůžky a ona běžela za námi, ať ji to my vyrveme s rukou, protože nechce, aby dcera na ní byla naštvaná… Jakože s prominutím pi-da. A opravdu takových situací je milion. A zkrátka vím, že se pokoušela i manžela jako dospělého muže často manipulovat (řekl mi XY různých situací a to mě děsí, kolik těch situací třeba ještě nevím) a mám tím pádem i hrůzu, že to stejné se bude pokoušet i s dcerou (že by jí nějak očkovala proti mě).
Těžko se to celé popisuje, když ostatní nevidí její osobnost a věci které dělá. Pokud byste ale někdo měl podobnou zkušenost a měl v rodině někoho takového, budu upřímně ráda za info, jak jste to pak řešili s hlídáním/přespáváním dětí u těchto osob. Já mám prostě z toho hrozně špatný pocit, ale zároveň vím, že když to dcerka bude chtít, asi jí nemůžu úplně bránit, je to její babička a má právo s ní mít vztah (a třeba tam i přespat). Je mi z toho ale popravdě do breku. Jak říkám, je to doslova situace, kdy máte svěřovat človíčka, kterého milujete nejvíce, té největší zrůdě, kterou znáte. Vím, že to zní dost dramaticky, ale já opravdu horšího člověka osobně neznám.
Zatím jsem dceři řekla, že kdyby si to přála, můžeme tam přespat spolu, vím ale, že tchyně bude tlačit a tlačit…
Pro mě to ale vypadá jako jediné řešení zatím, že bychom tam prostě přespávali občas všichni…
Předem děkuji za jakékoliv vaše zkušenosti a postřehy.