Nechci už žít

Napsat příspěvek
Velikost písma:
LimitedEdition
842
6.10.17 20:51

Přečetla jsem prvních pár řádků a dál už ne a fakt mít tě po ruce dám ti pár facek na vzpamatování!!!

Příspěvek upraven 28.02.18 v 15:04

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Catmum
676
6.10.17 21:12
@Anonymní píše:
Ahoj,
zní to divně, ale mě už to prostě nebaví.
Nejsem vyjímečná, mám život jako většina lidí. Problémy, trable, dluhy, láska…Nikdo dneska nemá na růžích ustláno, jenže já ať dělám cokoli, vždycky nakonec skončím na dně. Tak třeba peníze. Dostala jsem se do dluhů. Ne svým přičiněním, nicméně díky svoji blbosti. Jeden chlap mě okradl, když už to vypadalo lépe, druhý neplatil nájem až mě dostal do exekuce, další se neobtěžoval s alimentama. Vše jsem nakonec vyřešila. Na alimenty podaná exekuce, ostatní dluihy řešám insolvencí. A pozor, náhodou i když mám povoleno 30, tak já platím abych splatila 100% nejsem vyžírka.
No a když už to vypadalo zase dobře, tak mě můj šef okradl o 60 tisíc za dva měsíce, Takže bez výplaty a bez práce. V další práci, kterou jsem horkotěěžkonašla, mě po pár dnech pustili, protože snižovali stavy a já jako nová a ještě na zkrácený uvazek jsem byla mezi těmi 20 co propustili. :poblion:
A aby toho nebylo málo, zamilovala jsem se. Blbě. Nikdy jsem nechodila, za celý svůj život s nikým, kdo by mě měl rád aspon jako já jeho. Všechny vztahy na houby. Jakmile něco v mém životě začne vypadat dobře, hned se pokazí uplně všechno. Snažím se ve svém životě dělat vše správně, pomáhám ostatním, nejsem sobecká. A přesto jsem přišla i o kamarádky. Kvůli nějaké maličkosti. Jsem uplně sama, osamělá, zamilovaná, bez práce, bez peněz. Dlužím 2.5 nájmu a pokud nezaplatím, vyhopdí nás a podá TO takže mi i zruší tu insolvenci :-( že dlužím zase. Už kolikrát jsem byla tak vytočená, že jsem si říkala že to ukončím, jenže vždycky jsem vychladla, řekla jsem si že tu nemůžu syna nechat samotnýho a uklidnila se.

Jenže teď už jsem klidná a vážně uvažuji, že si dám věci dopořádku, malého dám k našim, napíšu závěť, omluvu všek kolem. Úplně v klidu a vyrovnaná. A pak to prostě ukončím.

Vždy jsem se nějak dokázala vymotat z těch sraček, ve kterých jsem už od puberty, jenže jsem se nikdy nedostala k tomu, abych žila, vždy jen přežít. A pak zase spadnout na dno. Nebaví mě to. Už vím, že nikdy nebudu štastná. Ani trošičku. Ani v jedné jediné oblasti

Pamatuj, tebe to možná nebaví, ale tvé dítě to s tebou baví. Zůstaň žít alespoň pro nej, to je jakobys mu zabila mámu…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
JankaMk
166
6.10.17 21:35
@Anonymní píše:
Ahoj,
zní to divně, ale mě už to prostě nebaví.
Nejsem vyjímečná, mám život jako většina lidí. Problémy, trable, dluhy, láska…Nikdo dneska nemá na růžích ustláno, jenže já ať dělám cokoli, vždycky nakonec skončím na dně. Tak třeba peníze. Dostala jsem se do dluhů. Ne svým přičiněním, nicméně díky svoji blbosti. Jeden chlap mě okradl, když už to vypadalo lépe, druhý neplatil nájem až mě dostal do exekuce, další se neobtěžoval s alimentama. Vše jsem nakonec vyřešila. Na alimenty podaná exekuce, ostatní dluihy řešám insolvencí. A pozor, náhodou i když mám povoleno 30, tak já platím abych splatila 100% nejsem vyžírka.
No a když už to vypadalo zase dobře, tak mě můj šef okradl o 60 tisíc za dva měsíce, Takže bez výplaty a bez práce. V další práci, kterou jsem horkotěěžkonašla, mě po pár dnech pustili, protože snižovali stavy a já jako nová a ještě na zkrácený uvazek jsem byla mezi těmi 20 co propustili. :poblion:
A aby toho nebylo málo, zamilovala jsem se. Blbě. Nikdy jsem nechodila, za celý svůj život s nikým, kdo by mě měl rád aspon jako já jeho. Všechny vztahy na houby. Jakmile něco v mém životě začne vypadat dobře, hned se pokazí uplně všechno. Snažím se ve svém životě dělat vše správně, pomáhám ostatním, nejsem sobecká. A přesto jsem přišla i o kamarádky. Kvůli nějaké maličkosti. Jsem uplně sama, osamělá, zamilovaná, bez práce, bez peněz. Dlužím 2.5 nájmu a pokud nezaplatím, vyhopdí nás a podá TO takže mi i zruší tu insolvenci :-( že dlužím zase. Už kolikrát jsem byla tak vytočená, že jsem si říkala že to ukončím, jenže vždycky jsem vychladla, řekla jsem si že tu nemůžu syna nechat samotnýho a uklidnila se.

Jenže teď už jsem klidná a vážně uvažuji, že si dám věci dopořádku, malého dám k našim, napíšu závěť, omluvu všek kolem. Úplně v klidu a vyrovnaná. A pak to prostě ukončím.

Vždy jsem se nějak dokázala vymotat z těch sraček, ve kterých jsem už od puberty, jenže jsem se nikdy nedostala k tomu, abych žila, vždy jen přežít. A pak zase spadnout na dno. Nebaví mě to. Už vím, že nikdy nebudu štastná. Ani trošičku. Ani v jedné jediné oblasti

Já to taky znám, pocit, že by bylo nejlepší se vším skončit. Nakonec s depresema a bipolární poruchou jsem byla na psychiatrii pár měsíců, léčím se dýl. Problémy s alkoholem, to už je lepší. Nechtěla bych tu ale nechat malýho synka, s kterým jsem sama. Je bez otce, ten je neznámý. Když jsem byla na dně, tak jsem se vyspala s kdekým, často jsem ani neznala jméno. Takže jsem na něj sama, teda pomáhá mi dost moje máma.

Kdo má myšlenky na sebevraždu, měl by se léčit, bez léků to nezvládne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ospalámyš
9128
6.10.17 21:40

Neblázni, najdi psychologa, případně psychiatra a nějak to zvládneš, skoro všechno se nějak dá. Za pár let můžeš být šťastná, ležet někde na pláži, mít fajn chlapa a bez dluhů a nebudeš chápat, co a proč jsi tady psala.
Dávej si pozor na finance ať nenaletíš někomu dalšímu.

Navíc tu musíš být pro syna, pro něj jsi nejdůležitější člověk na světě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
PaníBovaryová
21402
6.10.17 21:54

No ty chudinko!! :roll: zajdi se podivat do nejblizsiho utulku, paralympiadu apod. Takoveto fnukani miluju, jsi nevdecna a jeste chces sveho syna nechat napospas, nevazis si zivota, nevazis si zdravi, proto te zivot propleskava.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Evulina
18304
6.10.17 22:00

Ihned vyhledej odborníka - psychologa, příp. psychiatra.
A jinak co si myslíme a o čem jsme přesvědčeni, to přitahujeme. Když jsi přesvědčena o tom, že jsi k ničemu a máš v životě jen smůlu, tak to tak je. Ale lze to překonat a naučit se to vidět právě obráceně - lidé, kteří jsou v životě úspěšní, také ve své úspěchy a v sebe věří. Doporučuji si přečíst třeba knihu Jak si správně přát od Pierra Franckha. Jestli nemáš peníze na koupi, napiš do SZ a já ti jí půjčím k přečtení. Myslím si, že kombinace odborné pomoci + rad z této knihy by ti mohla život zcela změnit správným směrem :pankac:
Mě ta poměrně tenká knížka taky život hodně změnila a doporučuju jí tu jenom proto, že to mám osobně vyzkoušené.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sma
796
6.10.17 22:23

Jde ti napsat soukroma zprava?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Evulina
18304
6.10.17 22:27
@sma píše:
Jde ti napsat soukroma zprava?

To by asi nesměla být anonym :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sma
796
6.10.17 22:30

@Evulina: prave chtela jsem pomoc a neradit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bigl
18149
6.10.17 22:40

Já myslím, že řeči typu - jsi zdravá a máš zdravého syna, podívej se na jiné apod. asi moc nepomůžou. Pokud je člověk v depresi, tak toto je jak hrách na stěnu. Jsou lidi, co jsou v daleko větších s. ačkách a nenapadne je sáhnout si na život. A někoho položí daleko větší blbost - odejde od něj holka, má dluh, vyletí od zkoušky apod.
Pokud cítíš, že si nepomůžeš sama, tak se akutně objednej na psychiatrii, nech si napsat antidepresiva a choď na terapie. Nemůžeš to jen tak zabalit, co bys měla fakt moc jednoduché.
Já vím, že teď to tak nevypadá, ale jednou se budeš mlátit do hlavy, jak tě takové myšlenky mohly napadnout. Držím palce, makej a bojuj, nebuď srab. Zvládneš daleko víc, než si myslíš :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Evulina
18304
6.10.17 22:45
@sma píše:
@Evulina: prave chtela jsem pomoc a neradit

Jé já asi dobře nerozumím tvým příspěvkům - ty jsi chtěla napsat zakladatelce soukromou zprávu anebo mě?
Pokud zakladatelce, tak jestli je anonym, tak ti jí SZ poslat nepůjde, pokud vím.. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sma
796
7.10.17 00:06

@Evulina :) skoda ze to nejde. dekuji za info

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jaja ja
1
31.3.22 19:13

Dno

Holky mam velky problem s dluhy, covid nas postihl hodne a ja brala jednu oujcku za. druhou, k tomu manzel je ne uplne skvely manzel a proste nic nefunguje… mam syna 2,5 roku. a dceru 13let nevim co mam. delat. praci mi. manzel nechce dovolit a ja nemam nic jen dluhy o kterych nevi…a psychyku diky jeho chovani na dne

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1BUBLINA2
68
6.8.22 17:23

Vysvobození

Taky to chci skončit. Doktoři na mě kašlou. Psychiatr taky. Nikdo mi nevěří. Prostě ať dělám co dělám nemůžu vyhrát.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ospalámyš
9128
7.8.22 08:16
@1BUBLINA2 píše:
Taky to chci skončit. Doktoři na mě kašlou. Psychiatr taky. Nikdo mi nevěří. Prostě ať dělám co dělám nemůžu vyhrát.

To nedělej, zkus libereckou psychiatrii v nemocnici, teď tam byla známá hospitalizovanæ na asi 6 týdnů a pomohli jí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď