Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Necítím se v novém bytě, co s tím?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.12.25 13:04
@Anonymní píše: Více
No tak ale lidi jsou všude. Tak jste měli koupit někde něco na samotě u lesa a měla bys klid. Co to znamená, že ty lidi nejsou na první dobrou dobrá rodina?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.25 13:06
Prodat byt se da vždy i s hypotékou. Ceny bytů navíc stále rostou.
Jinak mě ale napadá, jestli tenhle ruch není ovlivněn Vánocemi.
Jen my tu měli od prosince snad 8 návštěv a to hlavně ze strany manžela, protože jeho rodina je všude různě po ČR a i v zahraničí. A vzhledem k tomu, že máme dům, tak se tyhle sešlosti dělají ze zásady u nás…taky tu bylo fakt dost rušno a to celý měsíc. Chlapi pili a byli dost hlučný, děti málem zbořily dům. No šílený, mít sousedy, tak už by tu stoporo klepali…
Já každý rok jen přežívam a nedávam to, protože jsem to především já, kdo jim všem navařuju, posluhuje protože chlap neví kde co je a jim je blbý nám lézt do komod i pro čisté ručníky… pak to vše uklízim. No… někdy bych taky byla radši v nájmu a se sousedama 
- Citovat
- Upravit
28.12.25 13:09
Ještě tam ani nebydlíte, už hledáš mouchy. Měli jste jít opravdu na samotu k lesu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 13:13
Až ti tam bude řvát mimino, tak oni to taky uslyší až v obýváku. Takže taky nejste na první dobrou normální rodinka?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.25 13:17
Nevadí nám návštěvy a lidé. To je jasné.. v tom předešlém bytě jsme také slyšeli sousedy, ale byli to primárně staří lidé.
Možná to bude vše v pořádku. Jde mi o ten pocit, který mi nejde změnit a užírá mě. Mám z toho až úzkosti a sama nevím, co mě to popadlo 
byla jsem asi rozmazlená klidnými sousedy a nebo ten pocit, že víš, že to můžeš změnit. Tady si připadám, že to všechno usílí to koupit a představa to prodavat. Šílené. Ale nevím, proč takhle přemýšlím dopředu. Znám všechny racionální důvody, že nežiju na samotě u lesa a tohle je realita, ale jak to změnit v hlavě netuším. Bojím se toho, jak si tam zvyknu
Příspěvek upraven 28.12.25 v 13:43
- Citovat
- Upravit
28.12.25 13:20
Takže největší problém je, že místo nájmu bude splácení pro sebe. Tak jdi zpět do nájmu. Manžel si bude splácet sám pro sebe a budete oba spokojení a každý na svém.
Příspěvek upraven 28.12.25 v 13:20
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 13:20
Je to oprávněná obava ze zněny a z nového neznámého prostředí, z cizích lidí. Podpora psychologa je dobrý nápad. Pomůže ti zapracovat na tvém sebevědomí a zvládnout obavy z této změny. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 13:22
@Anonymní píše: Více
Takže nejsou normální rodinka, protože kouří a chodí k nim návštěvy? 
Nesoudíš ty lidi moc rychle na základě takových blbin? To jste vážně měli jít na samotu, ne do bytu s lidmi všude okolo. Vy taky nebudete normální rodinka na první dobrou, až začne pláč a dupot dítěte. Tak když víš, že slyšet zvuky sousedů je normální, proč ti to teď vadí tak silně, že máš k tomu bytu odpor? Psycholog je určitě dobrý nápad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.25 13:25
Když přítel koupil byt byla jsem vzteklá, koupil ho beze mě. Na úplně konci města, u lesa, na kopci. Byl starý, špinavý, obyčejný. On se chtěl stěhovat téměř okamžitě. Já se kousla, že bez nové koupelny se nestěhuju.
Musela jsem se přizpůsobit prostoru bytu. Měla jsem to tenkrát daleko do práce a přišlo mi to nespravedlivy, tě já musím dojíždět za město o on ne. Že se stěhuju dál a in o pár metrů. Že to tam téměř neznám a o. Tam vyrostl. No, postupem času se karty obrátili. Do práce odjíždíme oba, in dál.
V zimě, když je led a sníh se na ten kopec špatně jede, klouže to. Pokud jsou velké deště, všechen bordel z lesa teče na sídliště. Parkování? Fche, kdo dřív přijede, ten dřív stojí. 
zvykla jsem si ale rozhodně to tu nezbožňuju.
Plusy tu jsou, je tu všechno po ruce včetně školy a školek, je to takové samostatné místo. Sousedi jsou fajn. S nikým nemáme problém. Vlastně ani nemůžeme, jsme hodně času mimo domov.
Ale jo, kdyby se chtěl stěhovat mám v cukuletu zabaleno a je mi fuk co tu nechám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.12.25 13:26
To já právě nedokážu vysvětllit. Proč mám takový pocity a manžel mi vysvětluje i to, že každý si prostě žije podle svého a sama si uvědomuji, že mám vůbec štěstí, že jsme si něco takového mohli dovolit. Všechno to vím holky… Jde mi jen o to, že mě vždy pohltí ten pocit 
a asi to budu muset řešit s psychologem. Především si to prožívám uvnitř a jde mi o to, jestli tam získám někdy ten pocit bezpečí.
Na zahradě budou určitě častěji než všichni okolo a to už od rána. Tak jsem se jen bála toho, jak je tam uslyšíme a to i s tím kouřem.
- Citovat
- Upravit
28.12.25 13:29
@Anonymní píše: Více
Já bych na tebe asi taky byla silně alergická. Když ti vadí lidi, měla jsi jít někam na samotu. I když tam by sis jistě taky spoustu problémů našla.
A na první pohled nejsou normální rodina, protože k nim chodí návštěvy a kouří na zahradě? No to si děláš srandu, ne?
Doufej, že tobě pak nebude řvát to mimino. Aby oni nemuseli poslouchat vás …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 13:35
@Anonymní píše: Více
Do zahrady ti nikdo nevidí? Ulice kolem ní není?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 13:35
Jdi se léčit. Najdi si toho psychologa. Hledáš chyby, kde nejsou. Tvůj chlap třeba bude chtít přátelské vazby se sousedy. Jestli ty budeš takhle nesnesitelná a prudérní. Akorát si zavřete cestu.
Příspěvek upraven 28.12.25 v 13:41
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, potřebovala bych poradit a spíš uklidnit. Udělali jsme s manželem velký krok a koupili nový byt. Do té doby jsme žili v nájmu v druhém patře a byli tam moc spokojení, ale kvůli budoucímu dítěti - jsme chtěli něco většího a pořídili na hypotéku byteček s malou zahrádkou. Měla jsem z toho obrovskou radost a těšila se na vše. Pak jsem nicméně zjistila, že sousedi poměrně často kouří na zahradě a stále tam mají návštěvy a slyším je v obýváku. Není to na první dobrou normální rodinka. Není to nic hrozného, ale mám z toho hrozný strach. Já jsem si vědoma toho, že to je normální a často to je v bytech slyšet, ale prostě jsem si z toho bytu udělala blok a je mi špatně, když tam máme něco jet zařídit. Ještě tam nejsme zcela přestěhovaní. Nikdy jsem se s něčím takový nesetkala u mě, bojím se, zda si tam zvyknu a prostě mě trýzní ta představa, že kdyby tam byl problém - nejde to už změnit jako v nájmu. Když jsme byli v nájmu, tak to taky nebylo dokonalé (slyšeli jsme dole ukrajince atd.), ale asi i tím, jak jsme byli ve druhém patře, tak jsem se cítila bezpečně a to tady nemám. Propadám do stavů neuvěřitelného stresu
Ráda bych začala chodit k psychologovi, abych řešila tyhle stavy. Manžel už je na to alergický a trápí ho, že z toho nemám radost.