Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Velryba černá No a jaké máš rozhrešení celé situace? Tak aby to bylo pro obě strany fér?
Mně jen vadí, že mám dojem že odsuzuješ muže za to a obouváš se to nich, že jim chybí věci ve vztahu přirozené resp. patřící k němu a že to chtějí nějak řešit nebo o tom otevřeně komunikovat a na rovinu. Jako že chudák žena říkat jí takové věci jako, chybí mi blízkost, intimita, sex. A už vůbec se jí pát na to co se děje, proč, připadně jestli se to dá změnit. Proč nenapíšeš jak by mělo vypadat řešení dle tebe? Mě by to zajímalo
Kdybys měla navrhnout svoji verzi jako to vyřešit fér a citlivě na obě strany.. Jak by to bylo.
@Nakra píše: Více
Tak to je ale jen tvůj dojem. A já tvrdím, že začne-li se kdokoli řídit svými dojmy, diskuse pozbývá smyslu.
@Velryba černá Nemyslím si. Dokážu diskutovat nad spousty věcmi a nemusím se striktně držet jen své pravy
Navíc dojem se taky může snadno vyvrátit. Pokud člověk předloží svoje řešení a svůj pohled na něj, jak by mohla situace vypadat. Zatím jsem ale od tebe žádný neslyšela. Krom názorů, které byly v opozici s mým viděním řešení problému. A s ostrým kontrováním toho, co jsem psala já. Tak ano těžko pak diskutovat. Nicméně stejně by mě tvůj postoj zajímal.
Jaké bys měla rozhřešení.
@Veselej kluk píše: Více
@Nakra píše: Více
Budeš se mnou souhlasit v tom bodě, že ke zdravé komunikaci nepatří například emoční vydírání? Protože nastavení, kdybys mě měla ráda, tak mi dáš, ničím jiným není. Považuješ přístup, kdy dotyčný do partnerky roky „hučí“, za efektivní?
Já si ale myslím, že ten postoj prostě mu to nějak jednou za čas poskytnu není cesta.
Podle mě ten kdo potřebuje víc nemá ani tak fyzickou touhu vyprázdnit se. To si opravdu může řešit sám. Touží po tom co kdysi bylo s partnerem o společném zažívání intimity. Chce aby partnerka po něm toužila, aby se jí líbil. Aby i sama chtěla.
Nebo nevím možná se mýlím. Chlapům kteří opravdu milují by teda stačilo, že jim udělám jednou za čas prkno, nebo něco poskytnu? Snad chtějí také dělat radost ze druhé polovice?
Proto musí ten pár hledat jak to celkově znovu nastartovat, obnovit tu jiskru. Tak aby se to líbilo oběma. A pokud už to trvá dýl je to hlubší problém.
Ono jeden s*x na který se přemůžu může člověka nabudit, probudit v něm vzpomínky, ale musí to v ten okamžik stát za to prožívat I něco já abych chtěla znovu.
@Nakra píše: Více
Závěr je, že člověk co je ve vztahu, kde nemá tolik sexu kolik by si představoval, si potřebuje uvědomit, že se to už nezlepší a to vede ke dvou možnostem: 1.rozhodnout se, že zůstane a smíří se s tím, že to je, jak to je.
2. Rozhodnout se, že tak nechce prožít dalších 20 let, kdy by ještě sám chtěl mít sexuální život a vztah ukončí a najde si někoho kompatibilního.
Já třeba už 6 let žiju variantu 1. Není to úplně ideální, ale má to svoje benefity. Ale už neinvestuju čas ani energii ani emoce do přemýšlení o tom, jestli se to zlepší a co pro to můžu udělat a proč se to nelepší.
(Za těch 6 let byl sex asi 4×, iniciativu jsem přehodil na partnerku)
@Diagnoza2 a nic lepšího tady vymyslíme. Tedy ještě je Varianta 3, partnerka by mohla občas kromě té kávy nabidnout nekoitální aktivity, když teda muže tak miluje ![]()
Příspěvek upraven 02.07.26 v 09:19
@Velryba černá píše: Více
Roky kdy partner do partnerky roky hučí asi je neefektivní. Minimálně musí být, protože jinak by bylo už dávno po problému, a on by hučet nemohl.
Bod dva je taky blbý. Citové vydíraní, že pokud se pro mě nepřekonáš, tak mě nemáš ráda a podobně je dost blbé a nefér. Zaroveň si ale myslím, že tak jako tak je důležité aby měl pratner/partnerka prostor pocity sdílet. Přeci, pokud někomu sdělím, že například nedostatkem sexu se cítím nemilovaný, frustrovaný, že mě bolí když a je mi nepříjemně, když mě druhý odmítá. To přeci není citová manipulace? Já to beru jako otevřené sdělování svých pocitů. Vím, že je to tenký led. Je velmi snadné aby se protějšek začal kvůli tomu provinile, zodpovědný za tenhle stav a pod tlakem Jen v obecné rovině ať jde o cokoliv, jakékoliv situace, tak myslím že k vztahu patří pravdivé sdělování emocí, abychom si rozuměli. Takže už tenhle krok je ošemetný, ale jinak obejít nejde. Nebo máš jiný názor? ![]()
@Diagnoza2 píše: Více
Vysvětlil jste to naprosro přesně a pochopitelně. V mém nastavení nebo resp. vnímání, je jen láska a intimnosti, potažmo sex věci, které jdou ruku v ruce. Jinak by pro mě časem vyprchala láska. A byl by to jen polubydlící, nebo dobrý kamarád. Nic dobrého by to ale nepřineslo.
Jak to tedy máte vy? Pokud to není příliš osobní? Dokázala i přes tohle nastavení zůstat k ženě láska, pocit, že ji milujete. Nebo zvítězil pragmatický přístup, umědomění, že jako parťák do života je fajn a proto se smíříte se zbytkem?
Ono taky záleží. Pokud by nebyl čistě sex jako takový, ale byly by polibky, pusa na dobrou noc, pohlazení, společné usínání v obětí a tak… Pak by se nějak žít dalo. Ovšem mé přispěvky byly spíš mířené k extrému, kdy i toho vymizí. Tam teda pokud to někdo zvládne se přenastavit aniž by se ochladilo citové poutu, pocit blízkosti tak klobouk dolů. A to fakt.
![]()
@Velryba černá píše: Více
Některým to stačí a jako změna je to občas super
@Kantorek píše: Více
No, vzpomněla jsem si na zdejší diskusi ženy, která má zdravotní problémy po porodu. ![]()
@Nakra píše: VíceŘekla bych, že většina kroků se odvíjí od toho, s kým žijeme.
@Nakra no já mám fyzickou intimitu dost silně propojenou s intimitou jako celkem.
Z toho důvodu se to u nás dost překlopilo tím směrem, že spíš než ve vztahu (aspoň teda já) žiju v rodině.
A pragmaticky vzato, stejně moc na nějaké srandy není čas. Děti, barák, pes, 2 plný úvazky a oba side jobs.
Jinak nějaké obětí pusa a tak proběhnou, vlastně jsme v pohodě, máme se rádi asi jako všichni, kdo spolu jsou přes 20 let.
Spíme odděleně, tam mám hranici toho co emocionálně zvládnu a to, jak jsem pokaždé v okamžik, kdy jsem jí dal ruku na rameno slyšel „ale musím spát“, jsem prostě nedával.