Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchyně potřebuje léčení. Dítě bych jí svěřila jen v mé přítomnosti. Epileptický záchvat není žádná sranda.
Ahoj holky, no podle mých slov je to feťačka…já dokážu pochopit všechno, neteř má také epilepsii, ale ona jí má od narození… Tahle ženská bere prášky v takovýmhle množství několik let… Kolikrát jsem u ní byla a opravdu nevěděla kdo jsem, a to ne kvůli epilepsii, ale kvůli tomu že spolykala půl plata naráz…
K nám chodí, vídá malého, chlap mi povídá, tak je tady chvilku necháme a deme se projít…říkám že v žádným případě. Já nevím…já jí prostě nevěřím…už to hraničí s alergií…přijde mi, že si takto nějakým způsobem vyžaduje manželovu pozornost…Tu epilepsii bych dokázala pochopit, ale… snad chápu i tu závislost…jenže jde o to, že se opravdu většinou stalo to, že ji našli ležet na zemi někde doma úplně mimo, protože jsme měli někam jet..když jsme ji oznámili, že čekáme malého, večer ji odvezla rychlá, protože se zase zpraskovala, měli jsme jet na dovolenou a bylo mi jasné, že se zase předávkuje, a ejhle…prostě. mi to přišlo o pozornosti, jak kdyby žárlila, že máme rodinu a snažila se to nějak narušovat..a neodnasel to nikdo, jen můj muž… Ona manžela má, ten ji většinou volá sanitku..ale že by ji mluvil do duše, to vůbec…no prostě… Dítě ji nesvěřim. I když by mi to hrozně pomohlo, ale ne…
@Anonymní píše:
Ahoj holky, no podle mých slov je to feťačka…já dokážu pochopit všechno, neteř má také epilepsii, ale ona jí má od narození… Tahle ženská bere prášky v takovýmhle množství několik let… Kolikrát jsem u ní byla a opravdu nevěděla kdo jsem, a to ne kvůli epilepsii, ale kvůli tomu že spolykala půl plata naráz…
K nám chodí, vídá malého, chlap mi povídá, tak je tady chvilku necháme a deme se projít…říkám že v žádným případě. Já nevím…já jí prostě nevěřím…už to hraničí s alergií…přijde mi, že si takto nějakým způsobem vyžaduje manželovu pozornost…Tu epilepsii bych dokázala pochopit, ale… snad chápu i tu závislost…jenže jde o to, že se opravdu většinou stalo to, že ji našli ležet na zemi někde doma úplně mimo, protože jsme měli někam jet..když jsme ji oznámili, že čekáme malého, večer ji odvezla rychlá, protože se zase zpraskovala, měli jsme jet na dovolenou a bylo mi jasné, že se zase předávkuje, a ejhle…prostě. mi to přišlo o pozornosti, jak kdyby žárlila, že máme rodinu a snažila se to nějak narušovat..a neodnasel to nikdo, jen můj muž… Ona manžela má, ten ji většinou volá sanitku..ale že by ji mluvil do duše, to vůbec…no prostě… Dítě ji nesvěřim. I když by mi to hrozně pomohlo, ale ne…
Ať je to jak je to, je prostě nemocná, plus závislá. Ono jde o to, z čeho to všechno pochází. Tady nejde primárně o to, jestli ty jí dáš hlídat, ale o to, aby jste jí pomohli s návštěvou u lékaře, vyšetřením, probráním všech léků atd. Nemůžete jí v tom nechat samotnou. A nebo můžete, ale tím jí necháte bez pomoci.
No to my ji pomahali nesčetněkrát, všude jsme ji vozili, všude podepisovala reverz, dokonce i utekla… To už tady bylo, celej rok jsme ji věnovali, léčebnám, nemocnicím, psychiatrům… Teď už na to oba dva kašleme…dali jsme ji nůž na krk a ona najednou ze dne na den, že už prášky na uklidnění nebere… což je fajn, ale i přesto ji s malým samotnou nenechám no…
Ona to asi chvíli vydrží, ale jestli má závislost, tak ji to samo nepřejde..Taky bych neměla v takov=ho člověka důvěru. Dej na svoji intuici