Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bála bych se taky a dokud bych neměla 100% jistotu, že je tchyně v pořádku, tak bych jí dítě (bez účasti jiné osoby) nesvěřovala…
Nechce se mi věřit že by takový člověk žil sám. Při záchvatu potřebuje akutní pomoc, kdo ji v tu chvíli doma pomůže?
Ja bych teda dítě samotné nikomu s epilepsií nenechala. Můj ex epilepsií měl a to bylo lusknuti prstu a ležel na zemi se záchvatem.
Co ji tedy presne je?
Az pujde k doktorovi, bez s ni a informuj se, jak na tom je.
A podle toho se zarid.
Odstrihnout ji preventivne bez znalosti veci od vnoucete je trochu moc, zvlast kdyz se snazi.
Tak je závislá na prascich a nebo je musí brát aby neměla záchvaty? Nechtělo by ji spíš zajistit nějakýho odborníka co by řešil její stav? Doktoři kolikrát nastrkaji hromadu prasku naslepo. Jestli lítá od čerta k ďáblu, třeba za svoje stavy ani nemůže. Dítě bych ji samozřejmě nesverovala, ale snažila bych se ji s manželem nějak pomoc ať to dostane pod kontrolu když sama chce.
Najděte nejbližší adiktologickou poradnu, zajděte tam (ty a manžel) - budou mít poradnu pro příbuzné. A setkávání vnuka s tchýní podmiňte tím, že bude v ambulantní léčbě.
@Anonymní píše:
Holky jsem zoufalá a potřebuji názor cizího člověka.
Bydlíme na malinké vesničce a tady to opravdu nemám s kým probrat.
Manžel má matku…
Matka je závislá na prášcích, někdy, když jsem k ní přišla ani nevěděla kdo jsem a vykala mi…
Věčně po nemocnicích, věčně po léčebnách, ven nechodí, pořád je zalezlá doma.
Před půl rokem se nám narodil syn…
A ona, že se chce dát dohromady…že prášky vysadí a začne se „chovat“ normálně. Jenže po vysazení ji má epilepsii…
A k věci… Absolutně nesouhlasím s tím, aby malého hlídala, nebo brala na procházku. Ona se asi možná začala snažit, ale to jen proto že jsem ji dala nůž na krk, že buď se dá dohromady a nebo s ní končíme…
Ona najednou, jak se chce starat, a hlídat… Ale já, i když tu nikoho nemám, a hlídání by mi moc pomohlo,,,tomuhle člověku ho svěřit nehodlám. S manželem jsme se kvůli tomu chytli. Že ji beru vnuka…ale ona ho normálně vídá, chodi se na něj koukat…Jen nesouhlasím s tím, aby si ho brala sama ven, chovala ho, nebo ho hlídala tady doma sama… nedokážu si představit, že si vezme na tajnou nějaký pilule, nebo že dostane záchvat…nebo cokoliv… Myslíte, že jsou moje obavy na místě?
Můžeš nějak specifikovat, na jakých prášcích je závislá? Na nějakých antiepileptikách?
Pokud způsobují, že je dezorientovaná, měl by jí je neurolog změnit. A ne, že je vysadí.
Na jakých praskach je závislá? Na epilepsii snad musí brát léky ne? Každopádně dítě bych jí samotné nevěřila.
Závislá ne na Diazepamu a neurolu, bere to na uklidnění, jenže kolikrát si jich vzala za den třeba 8-10 a tím, že to takhle dělala dlouhou dobu v kuse, stala se závislou a nemůže bez toho fungovat a tím, že byla zvyklá na takovýhle množství a ze dne na den, když ji došly, ji Dr další nepredepsal, protože vyčerpala množství…a tím prý vznikly ty záchvaty…takže předepsal léky na epilepsii, ty bere jak má…Ale jde mi o to, že jí rupne, bude hlídat, dá si třeba na uklidnění 3 naráz a najednou nebude vědět, že vůbec nějaký vnouče hlídá…
@Anonymní píše:Člověkovi závislému na lécích a k tomu s epilepsii, bych dítě nesvěřila a dost se divím, že manžel by ji dítě dál…
Závislá ne na Diazepamu a neurolu, bere to na uklidnění, jenže kolikrát si jich vzala za den třeba 8-10 a tím, že to takhle dělala dlouhou dobu v kuse, stala se závislou a nemůže bez toho fungovat a tím, že byla zvyklá na takovýhle množství a ze dne na den, když ji došly, ji Dr další nepredepsal, protože vyčerpala množství…a tím prý vznikly ty záchvaty…takže předepsal léky na epilepsii, ty bere jak má…Ale jde mi o to, že jí rupne, bude hlídat, dá si třeba na uklidnění 3 naráz a najednou nebude vědět, že vůbec nějaký vnouče hlídá…
Já byla závislá na Ibalginu.
Každý měsíc jsem kupovala krabičku se 100 léky, někdy jsem měla krabičku na měsíc, někdy jen na 3 týdny…Praktikovala jsem to tak 1 rok.
No dokázala jsem se z toho dostat sama. Poté co jsem se třepala šílenou zimnici, několik vrstev oblečení, stala jsem u vyhřáté pece (dělala jsem v pekárně) a nedokázala jsem se zahřát. Zápal plic, zánět průdušek, léky nezabíraly…
Od té doby už ibalgin nechci vidět, ale absťak byl svinstvo… Takže takovému člověkovi, dítě fakt bez dozoru nedat
Zakladatelko, jestli si nedelas srandu, urcite prozatim nedavat na hlidani/navstevy samotne, tve obavy jsou na miste.To,ze se to partnerovi nelibi…to si snad dela srandu, ze by mimco sveril ted nevim jestli napsat zavislakovi nebo obcasnemu zavislakovi asi spis vazne nemocnemu cloveku…kdyby to byli tvi rodice nebo kamaradi, takyby se mu to asi nelibilo. A je uplne jedno, jestli to jsou leky, stejne takto muze byt s alkoholem, to by uz asi partner nedal, co? Jasne, dokud si pani zdravotni stav nevyresi a nevyleci, muze vnuka vidat spolu s vami…jestli ji to nestaci, ma smulu. Hlavne se nenech nekam tlacit, aby sis to pak vycitala…stat se muze opravdu cokoli.
P. S.a byva pani po tech lecich spava? To je tez dost „dobra“ kombinace
Je hlídání a hlídání. Co nějaký kompromis? Píšeš vesnice. Tak nejspíš bydlíte v domě. Co jí pozvat, posadit s dítětem do pokojíčku a poprosit o hlídání, že si jdeš pověsit prádlo/uvařit? Ať má babi pocit, že hlídá, ale ty jsi v bezpečné vzdálenosti?
Prostě: „Aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá.“
Holky jsem zoufalá a potřebuji názor cizího člověka.
Bydlíme na malinké vesničce a tady to opravdu nemám s kým probrat.
Manžel má matku…
Matka je závislá na prášcích, někdy, když jsem k ní přišla ani nevěděla kdo jsem a vykala mi…
Věčně po nemocnicích, věčně po léčebnách, ven nechodí, pořád je zalezlá doma.
Před půl rokem se nám narodil syn…
A ona, že se chce dát dohromady…že prášky vysadí a začne se „chovat“ normálně. Jenže po vysazení ji má epilepsii…
A k věci… Absolutně nesouhlasím s tím, aby malého hlídala, nebo brala na procházku. Ona se asi možná začala snažit, ale to jen proto že jsem ji dala nůž na krk, že buď se dá dohromady a nebo s ní končíme…
Ona najednou, jak se chce starat, a hlídat… Ale já, i když tu nikoho nemám, a hlídání by mi moc pomohlo,,,tomuhle člověku ho svěřit nehodlám. S manželem jsme se kvůli tomu chytli. Že ji beru vnuka…ale ona ho normálně vídá, chodi se na něj koukat…Jen nesouhlasím s tím, aby si ho brala sama ven, chovala ho, nebo ho hlídala tady doma sama… nedokážu si představit, že si vezme na tajnou nějaký pilule, nebo že dostane záchvat…nebo cokoliv… Myslíte, že jsou moje obavy na místě?