Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bubla Bůčková píše:
Vítej zpětvíš, že je zbytečný je řešit furt dokola… Co mimco u vás? Přeju ať se brzo zadaří
Tyjo to už je ale na diagnózu pomalu… ![]()
@divine woman píše:
Tak to poženem vo štok!
To jasně vidim. Zemský ráj to bude napohled, tři auta tu budou stát, bazén s klimatizací a telefon si necháme zavést až do maštale! ![]()
@Ou píše:
Lidi se učí jazyky, kupují si auta a zkouší hubnout. Vidět v tom svou vlastní zásluhu a ještě to vnímat jako něco negativního je zvláštní, spíš mi to přijde jako vysvětlení, které trošku maskuje něco co tam je podtím skryté nějaké tvoje vlastní, trochu bolavé téma.
Ty si ji jistě pamatuješ. Ve zkratce :bolavé dětství, výchova babičkou, švagr požádal den po jejich oznámení zasnoubení a začala válka nevěst, ukradena svatební píseň, posmívani zakladatelce, bohatá švagrová… Chudák holka je furt řeší.
@Anonymní píše:
No jo, někdy mi to nedá
S mimčem to není uplně růžové, ale snažím se na to koukat pozitivně, všechno má svůj důvodA děkuji!
Fakt na ně prď už. Zkus nějakou fajn kámošku. Tak to mě mrzí. Tobě by ta čistá láska hrozně pomohla ![]()
@Bubla Bůčková píše:
Ty si ji jistě pamatuješ. Ve zkratce :bolavé dětství, výchova babičkou, švagr požádal den po jejich oznámení zasnoubení a začala válka nevěst, ukradena svatební píseň, posmívani zakladatelce, bohatá švagrová… Chudák holka je furt řeší.
Divná rozlučka švagrové, málo pochválili nový byt, ofrňujou se nad zvířatama z útulku…
@Michelle_M píše:
Divná rozlučka švagrové, málo pochválili nový byt, ofrňujou se nad zvířatama z útulku…
Jo jo, postupně je mi ji už fakt líto ![]()
@Bubla Bůčková píše:
Fakt na ně prď už. Zkus nějakou fajn kámošku. Tak to mě mrzí. Tobě by ta čistá láska hrozně pomohla
Děkuji, už je to lepší. Nebudu se za nic schovávat, závist, že měl někdo jendodušší startovací podmínky mě žrala.
Teď už jsem s tím uplně v poho, udělala jsem na sobě kus práce, beru to prostě tak, neřeším, co mají, nebo nemají, řeším co máme my. ![]()
Vím, že je ještě kus práce předemnou, vždy mě rozhodí, když dojde k nějakému rýpnutí apod, ale cítím se lépe. Jo, kámoška.. Hodná kámoška, co by mě měla upřímně ráda by mi bodla
A mimčo taky, ale snad bude lépe.. ![]()
@Anonymní píše:
Děkuji, už je to lepší. Nebudu se za nic schovávat, závist, že měl někdo jendodušší startovací podmínky mě žrala.Teď už jsem s tím uplně v poho, udělala jsem na sobě kus práce, beru to prostě tak, neřeším, co mají, nebo nemají, řeším co máme my.
Vím, že je ještě kus práce předemnou, vždy mě rozhodí, když dojde k nějakému rýpnutí apod, ale cítím se lépe. Jo, kámoška.. Hodná kámoška, co by mě měla upřímně ráda by mi bodlaA mimčo taky, ale snad bude lépe..
No já si myslím, že to v sobě ještě moc uzavřené nemáš. Proto ta tendence je řešit. Když člověk chce našroubuje si co potřebuje, aby mu to do příběhu sedělo. Co nějaká terapie, smířit se s tím, že žiješ jak žiješ a budeš respektovat jak žijí ostatní. Mě by toto zde popisované chování nechalo zcela chladnou, zřejmě bych to ani nezaregistrovala ani nespojila se svým životem. Podle mě by ses měla hlavně soustředit na sebe a smířit se s tím, že jsou i jiný lidi, jak fyzicky, psychicky, finančně… Prostě každý má to svoje. Jsou lidi co jiným závidí, soutěží apod.? Ano jistě. Má smysl to řešit? Ne vůbec, protože když na to dojde, štěstí ti to nepřinese.
No, inspiruješ ji, no. Prostě si říká, že když to zvládlo tohleto, tak to já zvládnu taky… ![]()
@NickPaul píše:
Souhlasím. Také si myslím, že je to spíše motivace.
Me spis prijde, ze zakladatelka svagrove neco zavidi, kdyz ji tak resi ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
jsem čerstvě provdaná a se švagrovou a švagrem máme dá se říct dobré vztahy. Nevídáme se často, ale rozumíme si, chlapi jsou spolu v kontaktu přes telefon, řekla bych, každý den…
A k věci. Švagrová je úspěšná (teď je na RD), má (narozdíl ode mě) vysokoškolský titul a na pohled spokojený život.
Když jsem přišla k muži do rodiny, hodně let zpět, tak byla klasika, že po společném obědě u rodičů nebo prarodičů se nikdo nezvedl, vždy jsem vypálila sebrat nádobí a uklidit ho já, jsem tak naučená.Švagrová se nikdy moc nebavila s tchýní a tchánem, až, když viděla, že já se s nimi často bavím, tak začala též. Když jsme si koupili nové auto, museli hned oni začít řešit také nové.
Vždy, když jsme řešili naši svatbu (oni ji měli dávno před námi), vracela se k té své, nebo, když jsem já zhubla 15kg, tak ona začala hned na to hubnout pak taky…
Já mluvím 5ti cizími jazyky, to mi kompenzuje tu Vš, ona, co vím tak jedním a když jsme se bavili o mém pobytu v cizině, kde jsem nějaký čas žila a vyprávěla o zkušenostech, začala se hned učit další cizí jazyk…je to blbost a maličkost, ale napadá mě, že prostě nedokáže unést, že jsem v něčem lepší, nebo uspěšnější a mám tedy trochu strach, že ten vztah, kterýse zdá být dobrý, bude možná uvnitř pěkně na prd… A nebo ji tak krutě inspiruji![]()
![]()
Jak říkám, nehroutím se z toho, spíš mě jen zajímá, jestli třeba někdo nemá podobnou zkušenost, nebo nějaký objektivní názor na věc.
No me prijde ze ten kdo chce být „lepší“jsi spis ty ![]()
Nemyslim si, ze je to soutezivost, spis te bere jako vzor, coz by ti melo lichotit. Necitim v tom nic zakerneho.
Řekla bych, že vidíš trávu růst. Nepřeháněj a přestaň se s ní poměřovat a sledovat, co dělá, zda náhodou nedělá něco, co bys mohla vidět jako opičení po tobě.
@Anonymní píše:
Děkuji, už je to lepší. Nebudu se za nic schovávat, závist, že měl někdo jendodušší startovací podmínky mě žrala.Teď už jsem s tím uplně v poho, udělala jsem na sobě kus práce, beru to prostě tak, neřeším, co mají, nebo nemají, řeším co máme my.
Vím, že je ještě kus práce předemnou, vždy mě rozhodí, když dojde k nějakému rýpnutí apod, ale cítím se lépe. Jo, kámoška.. Hodná kámoška, co by mě měla upřímně ráda by mi bodlaA mimčo taky, ale snad bude lépe..
Víš co, ale je to hrozná škoda, že se tak dlouhodobě trápíš kvůli něčemu, co je z velké části jen ve tvojí hlavě, nebo minimálně si to vše přifoukneš, za nevinnou poznámkou vidíš hned kde co a spiknutí proti tvé osobě… Podle mě, té holčině jsi víceméně ukradená. Švagr možná je tak trochu rypna a všeználek, ale myslím si, že hodně těch věcí ti už dělá jakoby naschvál, protože už ví, jak zareaguješ a baví se tím. Kdybys ho brala víc s nadhledem a občas se tomu zasmála, aby viděl, že ti jsou jeho poznámky někde, tak mu tím sebereš vítr z plachet. Nevím, zda jsi už zkoušela nějakou terapii, abys nějak v sobě zpracovala to dětství? To si myslím, že tě pořád hodně ovlivňuje, toužíš po uznání a obdivu, což je pochopitelné, ale nesmíš být tak závislá na tom, jak tě vidí a přijímá okolí.
No jo, někdy mi to nedá
A děkuji! 
S mimčem to není uplně růžové, ale snažím se na to koukat pozitivně, všechno má svůj důvod