Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Knopi, ono to u toho kojení může být i o tom, že člověk chce dát svému dítěti to nejlepší. A když hned ta první věc nevychází podle našich představ, tak je to dost frustrující. No a když ještě pořád člověk slyší, že je to to nejlepší, co může být a ono to přes veškerou snahu nejde, tak je to deprimující a člověk má pocit, že selhal hned na začátku. A když ještě lidé okolo dávají najevo, že vědí, jak se věci mají, že ses určitě dost nesnažila a bal bla bla, tak je to už fakt vopruz. Člověk si vytvoří ke kojení až skoro nějakou averzi. Já to píšu z pozice ženský, co kojila čtyři děti. Z toho jedno 10 měsíců, druhé tři roky, třetí 10 měsíců a čtvrtému je rok a k odstavení se nemá.
Ale prošla jsem si řadou laktačních krizí, kdy bych prokopla strop. Dítě rudý vzteky a hlady a ze mě nevyšla ani kapka. Opakovalo se to každý měsíc a trvalo to tak den někdy den a půl.
SussiK píše:
dneska akorat 6 tydnu…
ze zacatku mi pil 900ml denne, ale pak mi pan doktor rekl, ze je prekrmenej, a ze mu nemam davat vic nez 800 ml denne, a to nejlepe s rozestupy 4 hodin,a od te doby je Matynek nespokojenej a nekaka, dokud jsem mu davala po trech hodinach a vic, bylo to ok…
Avent se mi take osvedcil,jen dudlik jdem mu u toho musela vy,menit za MAM 2, ze zacatku jsem nevedela, proc se mi vzteka, az kdyz jsem m u dala dudlik s vetsi sirkou, prestal…ale zase nevim ,jestli je to pro nej dobre, preci jen je jeste malicky, tak nevim ,jestli muze pit tak rychle…
Sussi tohle je myslím individuální, jsou maminky, které se řídí instrukcemi na krabici a vyhovuje to jim i miminkům, pak jsou maminky, které si to množství mléka za den rozpočítají na častějí menší porce, protože takto to zase lépe vyhovuje u nich. Pokud ti seděl lépe interval 3hod, tak ho dodržuj tak, zkus příp menší množství. Na tohle nevím, jestli nějaké tabulky existují, protože každé dítě je jiné. Spíš bych se řídila orientačním údajem, že na 1kg váhy dítěte by mělo dítě vypít cca 120-180ml tekutin. Mezi UM dávají většinou maminky ještě čaj, pokud trpí na prdíky, můžeš zkusit fenyklový, nebo pak vodu.
Já si myslím, že pokud to nejde, že špatná máma nejsi.Já kojila malou asi necelé dva měsíce a malého necelé čtyři a pak , když jsem neměla mléko jsme na doporučení Mudry přešly na UM.
A i když už jsem pak věděla, o co se jedná, že je to jedna z opakujících se laktačních krizí a že se to do druhého dne upraví, tak jsem stejně měla chut´se na to vykašlat a jít koupit UM. Ono když dítě řve a řve a má hlad a není k utišení, tak je to na hlavu. Upřímně říkám, že bych to dýl jak dva dny nevydržela. Naštěstí se to vždycky upravilo dřív. A nikdy mě nepotkalo něco takového jako zánět, bolesti bradavek, špatně se přisávající dítě, rozkousané bradavky. všechno šlo od začátku celkem dobře.
Když tady kolikrát čtu, co ty mámy kvůli tomu kojení jsou ochotné podstoupit a jaké psí kusy vyvádějí, tak je obdivuju.
eva valoi píše:
Knopi, ono to u toho kojení může být i o tom, že člověk chce dát svému dítěti to nejlepší. A když hned ta první věc nevychází podle našich představ, tak je to dost frustrující. No a když ještě pořád člověk slyší, že je to to nejlepší, co může být a ono to přes veškerou snahu nejde, tak je to deprimující a člověk má pocit, že selhal hned na začátku. A když ještě lidé okolo dávají najevo, že vědí, jak se věci mají, že ses určitě dost nesnažila a bal bla bla, tak je to už fakt vopruz. Člověk si vytvoří ke kojení až skoro nějakou averzi. Já to píšu z pozice ženský, co kojila čtyři děti. Z toho jedno 10 měsíců, druhé tři roky, třetí 10 měsíců a čtvrtému je rok a k odstavení se nemá.
Ale prošla jsem si řadou laktačních krizí, kdy bych prokopla strop. Dítě rudý vzteky a hlady a ze mě nevyšla ani kapka. Opakovalo se to každý měsíc a trvalo to tak den někdy den a půl.
Evi já tomu rozumím. Není to snadný, navíc podpořené hormony v šestinedělí nebo těsně po něm. Právě proto si myslím, že podpora těch zkušených matek nebo doktorek, které budou mít pro maminku pochopení, byť jen vyslechnout, poradit, nebo klidně poradit i jen s přípravou UM, je stále málo. Ono to hodně začíná u lékařů, protože od maminek často slýchám, že jim dr nařídil dokrm, ale ony chtějí plně kojit i nadále, a když mi řeknou problém (většinou špatné přisávání miminka, laktační krize…), tak ten se dá povětšinou vyřešit jinak, a naopak dokrm, pokud pro něj není opravdu důvod, jim plné kojení zkazí. Pokud mi maminka řekne, že chce kojit plně, a dokrmu se zbavit, snažím se jí poradit tak. Pokud mamince dokrm nevadí a chce poradit, jak kojit částečně i s dokrmem, vezmu to v potaz. Jenže pak nastává ta paradoxní situace, kdy radíš někomu, a vlastně jdeš jakoby proti doporučení lékaře, který např nařídí plně kojenému dítěti v laktační krizi dokrm. A už začíná ten konflikt.
Ohl reptajícího okolí maminky - no na to nevím, co říct, to je často opravdu na pěst.
Rozhodne jsem tim svym clankem neutocila na laktacni poradkyne:-)naopak, v dalsim prispevku jsem pak zduraznovala, ze se mi opravdu snazila pomoct, byla hodna a mila, ale jaklmile jsem rekla ze nekojim, tak jsem cekala, ze me stejne jako predtim podpori a vysvetli jak na UM atd…ale ona se me snazial premluvit, domluvit, i kdyz jsem ji vysvetlila duvody, proc jsem se tak rozhodla-co matka-zena, to nazor…z tveho pohledu jsem mela pokracovat bojovat s kojenim?
a nevim jak je to v Ceske republice, mluvila jsem o svem okoli, ktere je fanaticke-ne tak zdrave, aby se snazilo pomoct, al edoopravdy fanaticke-moje matka na me tlacila celou tu dobu ze kojit proste musim jinak jsem spatna a myslim, ze tady v Rakousku je to jeste o stupinek vic od zen ocekavano, ze budou kojit, nez v cechach…ale v zadnem pripade jsem nechtela zpochybnit preaci laktacnich poradkyn nebo se vas dotknout!
knopi píše:SussiK píše:
ahoj,
po porodu(cisarskym rezem)jsme nemeli s kojenim problemy, maly krasne papal i spinkal, ale po tydnu jsem dostala prasky(Metargin)protoze mi zustala v deloze krev a bylo po mlicku, malej mi zacal rvat hlady, nevedeli jsme co delat, tak jsem zacali prikrmovat, ale na prso uz mi pomalu vubec nechtel a pil cim dal tim vic z flasky…zacali jsme chodit k laktacni poradkyni, diky ktere se mi vratilo mliko, ale >Matty uz z prsa proste nechtel pit, 2 tydny jsme zkouseli vse mozne-noseni v satku, pumpovani atd…vysledkem bylo, ze jsme s manzelem byli oba nevspali, ja nervozni a podrazdena, tudis i malej vzteklej…po 2 tydnech jsem se rozhodla, ze pohoda doma a to, aby byl malej napapanej je mi dulezitejsi a prestali jsme uplne kojit-malej po flasce vzdy krasne usnul a az na drobne problemy s bolenim briska bylo vse v pohode…jen reakce okoli me zarazila…moje mama mi rekla ze jsem lina kojit a ze malemu tim ublizuju, laktacni poradkyne i doktor na me koukaji jak na krkavci matku…vsude na internetu ctu, ze kojit se ma za kazdou cenu…kdyz jsem se pokousela najit nejake informace, jak spravne krmit kojence flaskou, tak jsem narazila na vety typu:muze se stat, ze z nejakeho duvodu kojit nemuzete, ALE kojeni je nejlepsi pro vase dite atd…tak nevim, jsou vsichni stejneho nazoru?stoji kojeni za to, ze je miminko nespokojene a ukricene, rodice nervozni???nebo to vazne vidim spatne?Sussiku, já jsem jedna z těch kojících fanatiček alias laktačních poradkyň. A upřímně, vždy, když toto čtu, tak mě to hodně mrzí. A to z prostého důvodu - došlo tady k neporozumění toho, o čem kojení celé je, o čem jsou rady poradkyň a pediatrů, kteří kojení podporují. Je mi líto, jestli na tebe někdo útočí, protože nekojíš, tyhle nevyžádané komentáře prostě házej za hlavu a netrap se jimi. Zkusila jsi to, nevyšlo to, naštěstí je tu řešení jiné, toť celý problém. Nevidím důvod, proč se hned obviňovat, jízlivé poznámky, které ti ubližují, přecházej. Jsi teď v citlivém období, o to je to horší.
Tak a už jdu, doufám, že nebudu pochopena špatně, protože jsem se jen snažila nabídnout pohled z té druhé strany, nemyslím to nijak zle.
Ohl té propagace kojení, která se ti zdá přílišná - no ono to vychází i trochu z toho, jaké tady u nás bylo nastavení ještě před několika lety, a jaké jsou poznatky vědy dnes. Pak se nediv, že ve společnosti, kde bylo normální a žádoucí dát 3 nebo 6měs dítě do jeslí, kde matka i dítě byly během porodu izolovány, kde bonding byl sprostým slovem apod. se prostě jakékoliv změny prosazují velmi těžce a působí na spoustu lidí jako červený hadr na býka. To, že MM je pro dítě to nejlepší, je prostě fakt. Pak jsou ale situace, kdy se kojení z jakéhokoliv důvodu nezdaří, a pro tyto situace je tu náhrada v podobě UM. Lahev s UM maminka povětšinou zvládne připravit sama, bez nějaké nutnosti obsáhlého návodu. Jenže kojení není až tak snadné, jak se může zdát, a protože naší generaci chybí ta přirozená podpora v podobě maminek a babiček, které samy kojily (zdaleka jich tolik nebylo) a které by to maminku naučily a podpořily ji, jsou tu holt laktační poradkyně, vyškolené, ať už zdravotnice nebo maminky nezdravotnice, které tuto podporu suplují. A souhlasím, že leckdy se může ta podpora zdát až fanatická, pak jde spíš o nevhodně zvolená slova nebo nepochopení slova „podpora“. Je fakt, že někdy se LaLi možná chová trošku jako slon v porcelánu, možná je v tom únava, možná už vyhoření (stačilo, když lékařky školitelky z Ligy líčily, jak bojují s Ministerstvem a pediatry, jak jsou mnohými pediatry považovány za fanatiky, přitom jde o normální poznatky ohl výživy dětí, které by měl sledovat každý pediatr, a upřímně, pokud mi pediatr řekne, že LaLi je banda bláznů, jdu od něj, protože tím mi říká, že nesleduje nové poznatky ohl výživy dětí).
Jen by mě zajímalo, kde jsi četla, že kojení je nutné za každou cenu, protože já těch článků o kojení přečetla kvanta (i těch komerčních), a nikde jsem toto nezaznamenala. Hovoří se o tom, že kojení je pro dítě tou nejv(ý)hodnější formou potravy v prvních měsících života, ale pokud se nezdaří, je tu pro dítě náhrada ve formě UM. A každá maminka, která nekojí, ať už protože se nezdaří, nebo se tak prostě rozhodne, zaslouží a vyžaduje podpořit.
Jinak já dělám poradkyni nějakou dobu už a radím hlavně přes net, na osobní konzultace téměř nejezdím, kvůli nedostatku času. Nicméně i přesto tím strávím týdně celkem dost času, hodiny to jsou určitě, jsem maminkám k dispozici i na telefonu a většinou to jsou telefonáty večer nebo brzy ráno. Manžel už si ťuká na čelo, že zas trávím čas jinde, než s dětmi s ním, a abych pravdu řekla, když pak čtu tyhle řádky (a teď to nemyslím cíleně proti tobě, ale obecně), tak si říkám, že má pravdu. Na druhou stranu ale, když vím, že jsem možná byť jen trochu nějaké mamince poradila či ji jen podpořila, prostě mi to dělá radost. Opravdu se snažím nedávat nevyžádané rady, to se snažím dodržovat jako svoji zásadu.
ja to take nemyslela nijak zle:-)
SussiK píše:
Rozhodne jsem tim svym clankem neutocila na laktacni poradkyne:-)naopak, v dalsim prispevku jsem pak zduraznovala, ze se mi opravdu snazila pomoct, byla hodna a mila, ale jaklmile jsem rekla ze nekojim, tak jsem cekala, ze me stejne jako predtim podpori a vysvetli jak na UM atd…ale ona se me snazial premluvit, domluvit, i kdyz jsem ji vysvetlila duvody, proc jsem se tak rozhodla-co matka-zena, to nazor…z tveho pohledu jsem mela pokracovat bojovat s kojenim?
a nevim jak je to v Ceske republice, mluvila jsem o svem okoli, ktere je fanaticke-ne tak zdrave, aby se snazilo pomoct, al edoopravdy fanaticke-moje matka na me tlacila celou tu dobu ze kojit proste musim jinak jsem spatna a myslim, ze tady v Rakousku je to jeste o stupinek vic od zen ocekavano, ze budou kojit, nez v cechach…ale v zadnem pripade jsem nechtela zpochybnit preaci laktacnich poradkyn nebo se vas dotknout!
Sussiku asi jsem to napsala konfrontačnějším tonem, než jsem mohla, promiň, spíš to byl obecný povzdech. Já si všimla toho Rakouska až později. Ono je to ale v ČR myslím podobné, dochází tu k třenicím a nepochopení se obou stran navzájem. Nikdo nemá právo zpochybňovat tvoje rozhodnutí a to, jak vše dopadlo. Je velká škoda, že ta poradkyně už pak nezvládla projevit respekt a pochopení k tvému rozhodnutí, tam pak vznikají ty pocity frustrace, a myslím si, že právě takové to vyposlechnutí si by ti bývalo pomohlo uzavřít si to v sobě a smířit se s tím. Je fajn, žes našla odvahu se z toho vypsat a dělej to tak dál, pomáhá to. ![]()
jak už tu zaznělo - fakt krásně mimochodem - MM je nejlepší STRAVA pro dítě. ale strava není všechno, miminko potřebuje maminku u sebe, maminku šťastnou a klidnou. maminku, která se na něj směje, která se s ním mazlí,..
jsem typický příklad toho, že kojení není jen o mamince, ale i o dítěti. chyba nemusí být vždycky nutně v nás, je to prostě kombinace, která se občas sejde. a když se sejde chyba třeba v toku mlíka a nesajícím dítěti, je podle mého kojení skoro nemožné!
prvního jsem kojila 10m bez problémů. druhého celých 16dní.
přitom porod byl kojení více nakloněn druhý, byla jsem naprosto fit, první dítě jsem kojila na sále a pak až po 12hod, dostala jsem narkozu, 2transfuze, .. u druhého jsem ze sálu odešla sama.
přesto nám nebylo přáno, dítě nedokázalo sát, učila jsem ho sát přes prst, pak nenasál to co měl, jen se udržoval na živu, pil asi polovinu.. takže příkrm mým mlíkem už v porodnici.
doma to se mnou vydržel týden, pak se jednou v noci vzteknul a odmítl mě. ať jsem dělala cokoliv, nechtěl prso vůbec. z lahvičky byl hotový za 7minut přesně. odsávala jsem do jeho 4m a bylo to hrozně náročné. ale já měla mlíka fakt hodně,dokázala jsem ho 2m odkrmit svým mlíkem úplně bez problémů, to by byla opravdu škoda mu to nedopřát. na druhou stranu, pokud bych mlíko neměla, nedělala bych to.. rozhodně ne.
od 4m je plně na sunaru. sunar není jed, je to nejkontrolovanější potravina, co znám, výzkum jde stále kupředu. jsem vděčná za tuhle možnost a kdo odsuzuje UM, neví o čem mluví.
toho, kdo spílá matce, že je špatná, protože nekojí, bych pověsila za cosi do průvanu.
spousta z těch, kteří jsou tak horliví zastánci kojení, nikdy nezkusila to, co maminky řídící se jejich radami, že kojit může každý.
Sussik - také nevím, jak správně krmit lahvičkou,
ale moje dítě ano
a vím, že je to jedna z možností, a že není špatná. špatné je zbytečné stresování maminky, miminka a celé rodiny nátlakem, který společnost vyvíjí v téhle sféře.
v pohode, ja zase chapu tvoje povzdechnuti
bylo by fajn, kdyby na tohle tema mohli mit vsichni takovy ten nazor typu zlata stredni cesta vid
jo, vazne jsem potrebovala, aby nekdo se zkusenostmi rekl:ano, chapu, mas dobry duvod prestat kojit, udelala jsi pro to dost, nemusis mit vycitky…jenze to nikdo neudelal, naopak, sve mame se to ani neodvazuzju rict, ta by me asi prijela uskrit…pak byly bezesny noci…a to nejen kvuli kojeni, s miminkem je tisice otazek a ja nemam nikoho kdo by je zodpovedel…tahle stranka je pro me jak predcasny Vanocni darecek ![]()
To mi tak zhruba vychází, asi i méně. Některé děti jsou žrouti, ať na MM nebo na UM. Pokud mu to tak vyhovovalo a neměl bolení bříška, nějak hodně po krmení neblinkal (jako že by se přežral
), kakal dobře, tak bych mu zkusila případně mírně snížit dávku, ale klidně po těch 3hod, jak mu to vyhovuje. Zkus třeba mezi krmením dát i ten čaj.
Jinak uklidním tě, moje plně kojené děti se dostaly z 2,1kg při porodu na 8kg v 6měs, žrouti k pohledání. Teď ve 4letech jsou štíhlí, hodně se hýbou.
SussiK píše:
v pohode, ja zase chapu tvoje povzdechnutibylo by fajn, kdyby na tohle tema mohli mit vsichni takovy ten nazor typu zlata stredni cesta vid
jo, vazne jsem potrebovala, aby nekdo se zkusenostmi rekl:ano, chapu, mas dobry duvod prestat kojit, udelala jsi pro to dost, nemusis mit vycitky…jenze to nikdo neudelal, naopak, sve mame se to ani neodvazuzju rict, ta by me asi prijela uskrit…pak byly bezesny noci…a to nejen kvuli kojeni, s miminkem je tisice otazek a ja nemam nikoho kdo by je zodpovedel…tahle stranka je pro me jak predcasny Vanocni darecek
Sussiku rozumím.
A víš, na co se zas netěším já? Na tu jejich pubertu
Ta bude u nás asi hodně krušná (4 samonasírací děti po tatínkovi). Pak budu volat o pomoc já. ![]()
knopi píše:SussiK píše:Sussiku rozumím.
v pohode, ja zase chapu tvoje povzdechnutibylo by fajn, kdyby na tohle tema mohli mit vsichni takovy ten nazor typu zlata stredni cesta vid
jo, vazne jsem potrebovala, aby nekdo se zkusenostmi rekl:ano, chapu, mas dobry duvod prestat kojit, udelala jsi pro to dost, nemusis mit vycitky…jenze to nikdo neudelal, naopak, sve mame se to ani neodvazuzju rict, ta by me asi prijela uskrit…pak byly bezesny noci…a to nejen kvuli kojeni, s miminkem je tisice otazek a ja nemam nikoho kdo by je zodpovedel…tahle stranka je pro me jak predcasny Vanocni darecek
A víš, na co se zas netěším já? Na tu jejich pubertu
Ta bude u nás asi hodně krušná (4 samonasírací děti po tatínkovi). Pak budu volat o pomoc já.
SussiK píše:knopi píše:SussiK píše:Sussiku rozumím.
v pohode, ja zase chapu tvoje povzdechnutibylo by fajn, kdyby na tohle tema mohli mit vsichni takovy ten nazor typu zlata stredni cesta vid
jo, vazne jsem potrebovala, aby nekdo se zkusenostmi rekl:ano, chapu, mas dobry duvod prestat kojit, udelala jsi pro to dost, nemusis mit vycitky…jenze to nikdo neudelal, naopak, sve mame se to ani neodvazuzju rict, ta by me asi prijela uskrit…pak byly bezesny noci…a to nejen kvuli kojeni, s miminkem je tisice otazek a ja nemam nikoho kdo by je zodpovedel…tahle stranka je pro me jak predcasny Vanocni darecek
A víš, na co se zas netěším já? Na tu jejich pubertu
Ta bude u nás asi hodně krušná (4 samonasírací děti po tatínkovi). Pak budu volat o pomoc já.
![]()
neboj, puberta je asi u kazdyho ditete hrozna
nebudes v tom sama
ale do puberty daleko, uzivejme si ze jsou mali a roztomili ne?
![]()
Sussiku, já jsem jedna z těch kojících fanatiček alias laktačních poradkyň. A upřímně, vždy, když toto čtu, tak mě to hodně mrzí. A to z prostého důvodu - došlo tady k neporozumění toho, o čem kojení celé je, o čem jsou rady poradkyň a pediatrů, kteří kojení podporují. Je mi líto, jestli na tebe někdo útočí, protože nekojíš, tyhle nevyžádané komentáře prostě házej za hlavu a netrap se jimi. Zkusila jsi to, nevyšlo to, naštěstí je tu řešení jiné, toť celý problém. Nevidím důvod, proč se hned obviňovat, jízlivé poznámky, které ti ubližují, přecházej. Jsi teď v citlivém období, o to je to horší.
Ohl té propagace kojení, která se ti zdá přílišná - no ono to vychází i trochu z toho, jaké tady u nás bylo nastavení ještě před několika lety, a jaké jsou poznatky vědy dnes. Pak se nediv, že ve společnosti, kde bylo normální a žádoucí dát 3 nebo 6měs dítě do jeslí, kde matka i dítě byly během porodu izolovány, kde bonding byl sprostým slovem apod. se prostě jakékoliv změny prosazují velmi těžce a působí na spoustu lidí jako červený hadr na býka. To, že MM je pro dítě to nejlepší, je prostě fakt. Pak jsou ale situace, kdy se kojení z jakéhokoliv důvodu nezdaří, a pro tyto situace je tu náhrada v podobě UM. Lahev s UM maminka povětšinou zvládne připravit sama, bez nějaké nutnosti obsáhlého návodu. Jenže kojení není až tak snadné, jak se může zdát, a protože naší generaci chybí ta přirozená podpora v podobě maminek a babiček, které samy kojily (zdaleka jich tolik nebylo) a které by to maminku naučily a podpořily ji, jsou tu holt laktační poradkyně, vyškolené, ať už zdravotnice nebo maminky nezdravotnice, které tuto podporu suplují. A souhlasím, že leckdy se může ta podpora zdát až fanatická, pak jde spíš o nevhodně zvolená slova nebo nepochopení slova „podpora“. Je fakt, že někdy se LaLi možná chová trošku jako slon v porcelánu, možná je v tom únava, možná už vyhoření (stačilo, když lékařky školitelky z Ligy líčily, jak bojují s Ministerstvem a pediatry, jak jsou mnohými pediatry považovány za fanatiky, přitom jde o normální poznatky ohl výživy dětí, které by měl sledovat každý pediatr, a upřímně, pokud mi pediatr řekne, že LaLi je banda bláznů, jdu od něj, protože tím mi říká, že nesleduje nové poznatky ohl výživy dětí).
Jen by mě zajímalo, kde jsi četla, že kojení je nutné za každou cenu, protože já těch článků o kojení přečetla kvanta (i těch komerčních), a nikde jsem toto nezaznamenala. Hovoří se o tom, že kojení je pro dítě tou nejv(ý)hodnější formou potravy v prvních měsících života, ale pokud se nezdaří, je tu pro dítě náhrada ve formě UM. A každá maminka, která nekojí, ať už protože se nezdaří, nebo se tak prostě rozhodne, zaslouží a vyžaduje podpořit.
Jinak já dělám poradkyni nějakou dobu už a radím hlavně přes net, na osobní konzultace téměř nejezdím, kvůli nedostatku času. Nicméně i přesto tím strávím týdně celkem dost času, hodiny to jsou určitě, jsem maminkám k dispozici i na telefonu a většinou to jsou telefonáty večer nebo brzy ráno. Manžel už si ťuká na čelo, že zas trávím čas jinde, než s dětmi s ním, a abych pravdu řekla, když pak čtu tyhle řádky (a teď to nemyslím cíleně proti tobě, ale obecně), tak si říkám, že má pravdu. Na druhou stranu ale, když vím, že jsem možná byť jen trochu nějaké mamince poradila či ji jen podpořila, prostě mi to dělá radost. Opravdu se snažím nedávat nevyžádané rady, to se snažím dodržovat jako svoji zásadu.
Tak a už jdu, doufám, že nebudu pochopena špatně, protože jsem se jen snažila nabídnout pohled z té druhé strany, nemyslím to nijak zle.