Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odkud jsi? Třeba se tu s někým ščuchneš. Dle synka tipuju sever moravy ![]()
Nene jsem se západního kraje ale kdyby tu byla i mamina že středních vůbec bych se nezlobila ![]()
Je spousta lidí, kteří na první pohled působí nepříjemně, ale kamarády dobré si najdou a ty si pak třeba cení i jejich trochu ostřejší humor. Zkus si pohledat nové přátele někde na internetu a uvidíš. Jestli nechodíš na cvičení, nebo nějaký jazykový kurt, tak to tam zkus, každý si tam rád s někým popovídá.
@Anonymní píše:Taky snad se někdo ozve, myslím, že tu jsou k tomu i nějaké diskuze dle měst. Já jsem teda úplně z opačného chvostu, jinak bych na víno zašla klidně i s arogantní a nesympatickou
Nene jsem se západního kraje ale kdyby tu byla i mamina že středních vůbec bych se nezlobila
Jsem na tom podobně. Nikdy jsem nezapadala do kolektivu, moc přátel nebo kamarádů jsem taky nikdy neměla a když už jo, tak se jeden z nás odstěhoval. Je to mnou, prostě moc nezapadám.
Taky mi docela chybí aspoň nějací známí, abychom se znali jako rodiny a mohli spolu třeba něco podniknout, nebo aspoň pokecat.
Bydlíme na menším městě u Prahy a lidi jsou tu strašně uzavření. Doteď nevím, jak se jmenují sousedé. Seznámila jsem se až teprve když děti začaly chodit do školky, ale i tak je to jen takové povrchní.
Nechodím nikam tedy kdyz se nepočítá výlety s rodinou, práce tak by se dalo říct že jsem taková domácí puťka.
Taky taky ![]()
Prej vypadam jak vecne nas.ata kráva
No co s ti nevim ![]()
@xsaleen píše:
Taky taky
Prej vypadam jak vecne nas.ata kráva
No co s ti nevim
Možná bude na vině tvoje „vyřídilka“ a vtipy. Určitě pokud člověk stojí o přátelství se mu druzí lidé nevyhýbají jen pro to jak vypadá a působí.
@Anonymní píše:
Nechodím nikam tedy kdyz se nepočítá výlety s rodinou, práce tak by se dalo říct že jsem taková domácí puťka.
Tak teď si možná odpověděla na to, proč nemáš přátele. Nevyhledáváš příležitosti, jak si ty přátele udělat. Pokud na první dojem vypadáš ty jako ta nepřístupná, odtažitá, tak to musíš být právě ty, kdo udělá první krok vůči někomu a pokusí se navázat kontakt.
@Anonymní píše:
Ahoj holky, je tu některá z vás se stejným problémem jako u mě?? Nemám žádný přátelé ani kamarády… Nevím jestli je to ve mě nebo jsou lidé v dnešní době jiné…spousta lidí mi říká tedy že sem arogantní a od pohledu nesympatická…ale já si připadám úplně normální sice mám vyřídilku či komentování takovou, že ne každý můj,, vtip" pochopí naopak na mě s prominutím čumí jak kdybych byla s jiné planety
Zkousela jsem zmenit sve chovani ci se zapojit do konverzace ale neuspesne, jsem uz proste takova
Nejsem žádná nactileta fiflena naopak 31 leta ženská s dítětem i s partnerem, praci mám…Ani v praci kde budu 3 rokem a jsou tam většinou ženský jsem se za tu dobu s nikym neseznamila…oddelam si co mám a jdu domů ( dělám 12tky a s nikym se tam nebavit je docela na hlavu ) Moc bych byla rada jit s kamarády na nejake posezení u vínka nebo jít ven s dětmi, dělat společně oslavy atd. A ne jen s partnerem pořád a nebo sama se synkem ( je to fajn ale…) Nevím co dál…
prosím o anonym
A zkousela jsi v praci navazat nejak konverzaci s kolegynemi? Taky mam docela vyridilku a bylo mi to nekolikrat predhazovano a hodne lidi moji uprimnost nesneslo. Nicmene jsem se naucila nejdrive napocitat do peti a promyslet si co chci rict a pak to teprve reknu. Jako jasne obcas mi to uleti, ale ja si musim davat pozor spise pred sefem, ale on uz si na me zvykl
, alespon vi na cem jsme, ja to reknu vzdy na plnou pusu, jak se rika
.
Ja taky lidi z nějakého důvodu na první pohled odhanim
nevím proc, ale mam naštěstí par lidi kolem sebe co me uz nejakou dobu znaji a to mi staci, nepotřebuju si delat kamarady na kazdym kroku
hlavne se neumim jen tak s někým potkat a hned zvanit o čemkoliv. Asi bych uvítala nějakou kamarádku s podobně starym ditetem, probrat pokroky, zazitky, vypustit deti na hrani a pokecat s nekym kdo je na tom podobne
![]()
Já taky ne. Jako malá jsem kamarády měla, ale v raném věku jsem začala mít problémy v kolektivu, pořád se to stupňovalo a teď nakonec nemám kamarády vůbec žádné. Jenom nějaké známé. Někdy mi to chybí, měla jsem kamarádku, ale žije v ČR (já ne) a nechodí ani na facebook ani nemá whatsapp, tak prostě nejsme vůbec v kontaktu.
Tak takovych je nas vic. Ja se za zivot stěhovala asi 18×, takze vetsinou nebyl cas si najit kamarady. A ted, kdyz jsem na jednom místě nekolik let nevim jak se to dělá
Ahoj holky, je tu některá z vás se stejným problémem jako u mě?? Nemám žádný přátelé ani kamarády… Nevím jestli je to ve mě nebo jsou lidé v dnešní době jiné…
spousta lidí mi říká tedy že sem arogantní a od pohledu nesympatická…ale já si připadám úplně normální sice mám vyřídilku či komentování takovou, že ne každý můj,, vtip" pochopí naopak na mě s prominutím čumí jak kdybych byla s jiné planety
Zkousela jsem zmenit sve chovani ci se zapojit do konverzace ale neuspesne, jsem uz proste takova
Nejsem žádná nactileta fiflena naopak 31 leta ženská s dítětem i s partnerem, praci mám…Ani v praci kde budu 3 rokem a jsou tam většinou ženský jsem se za tu dobu s nikym neseznamila…oddelam si co mám a jdu domů ( dělám 12tky a s nikym se tam nebavit je docela na hlavu ) Moc bych byla rada jit s kamarády na nejake posezení u vínka nebo jít ven s dětmi, dělat společně oslavy atd. A ne jen s partnerem pořád a nebo sama se synkem ( je to fajn ale…) Nevím co dál…
prosím o anonym