Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj nemám sice zadne děti, ale snad nevadí, ze jsem i já pridam svůj příspěvek. Mám takový problem, většinu svého života jsem se kamaradila jenom s klukama, nějak si nemohu s holkama zkratka sednout. No a ted mám přítele a ten je hodne zarlivy a zkratka by nesnesl, kdy by se přátelila s klukem- to mu nevycitam, chápu to, za celou dobu vztahu jsem s tím neměla problém. Ale poslední dobou se hodně hadáme a nedava mi tu pravou podporu atd. Minule mi řekl, ze mu říkám věci, s kteryma bych se mela sverovat kamarádce. Jenže co ted s tím? Ziji v jeho rodném městě, chodim tu sice do školy, ale ze bych tu měla nekomu, kdo by mi pomáhal a byl tu pro me to se nedá rict. Přátelství s klukama jsem musela ukončit a s jedinou pravou kamarádkou jsme se pohádali. A já se cítím tak uzavřena, cely den jsem doma, leze mi to na mozek. Co mám dělat? Jak si mám najít kamarádku? Co by jste delaly na mem místě?
Mám to celý život stejně, už od dětství si rozumím víc s klukama, nikdy jsem přátelské vztahy s muži nepřerušila, proto také ve vedlejší diskuzi o ideálním chlapovi píšu, že ten můj musí být tolerantní. S kamarády se běžně vídám, píšu, ale je pravda, že moje nejlepší kamarádka je můj manžel, takže by mě dost bolelo, kdyby mi řekl to, co ten tvůj tobě.
Neptala bych se, jak si najít kamarádku, ale co dělat s nefunkčním vztahem…
@Evča 20 píše:
Ahoj nemám sice zadne děti, ale snad nevadí, ze jsem i já pridam svůj příspěvek. Mám takový problem, většinu svého života jsem se kamaradila jenom s klukama, nějak si nemohu s holkama zkratka sednout. No a ted mám přítele a ten je hodne zarlivy a zkratka by nesnesl, kdy by se přátelila s klukem- to mu nevycitam, chápu to, za celou dobu vztahu jsem s tím neměla problém. Ale poslední dobou se hodně hadáme a nedava mi tu pravou podporu atd. Minule mi řekl, ze mu říkám věci, s kteryma bych se mela sverovat kamarádce. Jenže co ted s tím? Ziji v jeho rodném městě, chodim tu sice do školy, ale ze bych tu měla nekomu, kdo by mi pomáhal a byl tu pro me to se nedá rict. Přátelství s klukama jsem musela ukončit a s jedinou pravou kamarádkou jsme se pohádali. A já se cítím tak uzavřena, cely den jsem doma, leze mi to na mozek. Co mám dělat? Jak si mám najít kamarádku? Co by jste delaly na mem místě?
a proč jsi celý den doma? tak kamarádku nenajdeš…
s kamarádkou jste se pohádaly? proč se neusmíříte?
přátelství s klukama jsi nemusela ukončit… byla to chyba, to že přítel žárlil byl jeho problém, ne tvůj - jeho žárlivost a nejistota je jen jeho.. tys na to přistoupila.. proč?
No je to ted takové vselijake, složité. Poslední dva měsíce je to těžké, dřív jsme si povídali o všem a ted to nějak nejde, já bych rada, ale on to bohužel vidí jinak. Je takový ten typ člověka nic neresit a já zase rada věci rozebiram. Me by bohate stačil, kdy by se choval jako driv-daval mi podporu, povídal si se mnou. Asi je problém, ze jsme každý úplně jiný, ale milujeme se a nechceme to zahodit. Ale zase ho chapu, ze žárlí. Já bych se zbláznila, kdy by šel někam s jinou holkou
Jenže co ted s tím?
@jdukolem píše:
a proč jsi celý den doma? tak kamarádku nenajdeš…
s kamarádkou jste se pohádaly? proč se neusmíříte?
přátelství s klukama jsi nemusela ukončit… byla to chyba, to že přítel žárlil byl jeho problém, ne tvůj - jeho žárlivost a nejistota je jen jeho.. tys na to přistoupila.. proč?
Bylo hrozne těžké období, vypadalo ze jsem rozejdeme a já byla ochotna udělat cokoliv, aby to bylo dobrý. Zase nemůžu chtit, aby toleroval něco, co bych já nepřežila, kdy by to bylo obracene. Proč jsem cely den doma? Protože jsme se přestěhovali k jeho rodičům na vesnici, kde bydlí par lidi, který neznám. Nemám venku, co dělat. Doma se venuji škole, cvičením..Občas se jdu ven učit, ale moc to nepomáhá. Zase vim, když si budu dělat uplne, co chci, tak to povede akorát k záhubě našeho vztahu. Kamarádce jsem psala ted po roce a pul a je naštvaná, ze jsem se ozvala, az ted. Kdy bych se dal přátelila s klukama, tak by jsme spolu už nebyli. Nechci ho ztratit, miluji ho. A kdy by bylo nejhůř, tak bych neměla ani kam jít. Jsem na něm finančně závislá, studuji, s rodinou byly problémy a nemluvíme spolu, takže je to pro me zacarovany kruh.
@Evča 20 píše:
Bylo hrozne těžké období, vypadalo ze jsem rozejdeme a já byla ochotna udělat cokoliv, aby to bylo dobrý. Zase nemůžu chtit, aby toleroval něco, co bych já nepřežila, kdy by to bylo obracene. Proč jsem cely den doma? Protože jsme se přestěhovali k jeho rodičům na vesnici, kde bydlí par lidi, který neznám. Nemám venku, co dělat. Doma se venuji škole, cvičením..Občas se jdu ven učit, ale moc to nepomáhá. Zase vim, když si budu dělat uplne, co chci, tak to povede akorát k záhubě našeho vztahu. Kamarádce jsem psala ted po roce a pul a je naštvaná, ze jsem se ozvala, az ted. Kdy bych se dal přátelila s klukama, tak by jsme spolu už nebyli. Nechci ho ztratit, miluji ho. A kdy by bylo nejhůř, tak bych neměla ani kam jít. Jsem na něm finančně závislá, studuji, s rodinou byly problémy a nemluvíme spolu, takže je to pro me zacarovany kruh.
zaplatilas tu nejdražší daň - svobodu.. dobrovolně ses nechala izolovat a máš to zostřenou samotku - bez lidí bez přátel, na jeho území..jsi závislá na něm - na jeho penězích a na bydlení - tohle nikdy nebude vyrovnaný rovnocenný vztah, budeš se trápit dokud to nepochopíš.. tvé miluješ není láska ale závislost citová a finanční… uf…
@Evča 20 píše:
No je to ted takové vselijake, složité. Poslední dva měsíce je to těžké, dřív jsme si povídali o všem a ted to nějak nejde, já bych rada, ale on to bohužel vidí jinak. Je takový ten typ člověka nic neresit a já zase rada věci rozebiram. Me by bohate stačil,kdy by se choval jako driv-daval mi podporu, povídal si se mnou. Asi je problém, ze jsme každý úplně jiný, ale milujeme se a nechceme to zahodit. Ale zase ho chapu, ze žárlí. Já bych se zbláznila, kdy by šel někam s jinou holkouJenže co ted s tím?
už nemus.. má tě jistou.. tak proč by se namáhal? ![]()
Tak pokud jde o to omílané přátelství s klukama; když jsi ve vztahu, očekává se od Tebe slušné chování-úcta vůči partnerovi. Takže žádné flámy s partou kamarádů, aby se pak Tvůj přítel doslýchal od svých známých, jak Tě oťapkávají Tvý kámoši apod.
Ovšem mít kamarády, se kterými zajdeš na kafe na pokec, na tom opravdu není nic špatného. Ten kontakt jsi neměla utnout tak radikálně. Vždyť v budoucnu budeš pracovat i s muži, možná služebky atd… A Tvůj přítel bude dělat co? Ty si to možná neuvědomuješ, ale vztah je o toleranci a důvěře, časem to ale pochopíš…
@jdukolem píše:
zaplatilas tu nejdražší daň - svobodu.. dobrovolně ses nechala izolovat a máš to zostřenou samotku - bez lidí bez přátel, na jeho území..jsi závislá na něm - na jeho penězích a na bydlení - tohle nikdy nebude vyrovnaný rovnocenný vztah, budeš se trápit dokud to nepochopíš.. tvé miluješ není láska ale závislost citová a finanční… uf…
Já bych neměla problém být jenom s nim, jenže jak říkám, tak je to teď těžké. Necelé dva roky to bylo v pohodě, az ted je to takhle spatne. On taky nikam nechodí, maximálně na chvilku za kamarádem si zakourit, ale on s tim problém nemá. On se sverovat nechce. Když jsem ho poznala, tak to pro me bylo nejlepší reseni, odejít od rodiny a začít bydlet s nim. Mela jsem doma peklo, ještě ted to resim pres soudy. Sam mi řekl, ze mu nebude vadit, když si zajdu s kamarádkou někam na kafe nebo tak, jenže nemám tu kamarádku. Dřív jsem se nekamaradila ani s tema klukama a bylo to v pohodě, ale pak se hrozne změnil a prestal mi pomáhat, začal se vídat s kamarádama, tak i já začala chodit s kamaradama ven a pak to bylo ještě horsi. Možná az budu chodit zase do školy, ted v září, tak nebudu mít čas, nad tímhle premyslet. Ale každý snad potřebuje jednou za čas vypadnout, jít si někam sednout nebo tak..Nejde jenom o závislost, když se nehadame a nemám žádné psychické problemy, tak jsem stastna. Nechci zase vyměnit štěstí z lásky za svobodu..Bojím se, ze bych pak byla nešťastná, ze nemám jeho.
@jdukolem píše:
už nemus.. má tě jistou.. tak proč by se namáhal?
Tak mel by se snažit už jenom proto, ze me miluje. Asi před měsícem jsem od něj odešla na tyden ke známé a to byla pro něj velká tečka. Chtěla jsem, aby si uvědomil, jak se ke mne chová, ale bylo to ještě horší, něco se v něm hnulo. Nechtěl se mnou mít nic společného, tak jsem rada, ze to ted je, tak jak je.
@Evča 20 píše:
Tak mel by se snažit už jenom proto, ze me miluje. Asi před měsícem jsem od něj odešla na tyden ke známé a to byla pro něj velká tečka. Chtěla jsem, aby si uvědomil, jak se ke mne chová, ale bylo to ještě horší, něco se v něm hnulo. Nechtěl se mnou mít nic společného, tak jsem rada, ze to ted je, tak jak je.
takže ses stala ještě víc podřízená v tom vztahu - protože tys prostě ustoupila.. já chápu že ho moc miluješ a tohle nevidíš
a ono taky utíkat někam pryč abys druhého vytrestala není moc dobré, asi byste se měli naučit spolu líp komunikovat
Taky jsem znala určitý typ holek jako jsi ty. Měli spoustu přátel a když si začali vztah, kamarádství musely ukončit. Průšvih byl, když se za pár let rozešli a kamarádky a kamarádi se na ně vykašlali. Základ je důvěra ve vztahu.Abys pak jednou nelitovala. Jinak přesně jak píše @Borůvka1990 záleží jak vaše kamarádství fungovalo, co se tvému chlapovi nelíbilo. ![]()
@Borůvka1990 píše:
Tak pokud jde o to omílané přátelství s klukama; když jsi ve vztahu, očekává se od Tebe slušné chování-úcta vůči partnerovi. Takže žádné flámy s partou kamarádů, aby se pak Tvůj přítel doslýchal od svých známých, jak Tě oťapkávají Tvý kámoši apod.
Ovšem mít kamarády, se kterými zajdeš na kafe na pokec, na tom opravdu není nic špatného. Ten kontakt jsi neměla utnout tak radikálně. Vždyť v budoucnu budeš pracovat i s muži, možná služebky atd… A Tvůj přítel bude dělat co? Ty si to možná neuvědomuješ, ale vztah je o toleranci a důvěře, časem to ale pochopíš…
Na žádné flamy jsem nikdy nebyla, jednou za mnou třeba přijel kamarád a seděli jsme asi hodku na lavičce a povídali si. Jen se potrebuji někomu svěřit, co prozivam, někoho kdo si o tom se mnou promluví, podpoří me. No tohle je nás věčný problem, nesnese, ze se na me někdo jenom podívá, hned chytá rapla. Ale chápu to, já bych taky silela, kdy by si jenom povídal s nějakou holkou-tohle každý nepochopi. Navíc spolu ted ani nespime, tak by se taky asi bal, aby se něco nestalo. Já jen doufám, ze se to časem spravi, ze je to jenom taková krize.
@Evča 20 píše:
Na žádné flamy jsem nikdy nebyla, jednou za mnou třeba přijel kamarád a seděli jsme asi hodku na lavičce a povídali si. Jen se potrebuji někomu svěřit, co prozivam, někoho kdo si o tom se mnou promluví, podpoří me. No tohle je nás věčný problem,nesnese, ze se na me někdo jenom podívá, hned chytá rapla. Ale chápu to, já bych taky silela, kdy by si jenom povídal s nějakou holkou-tohle každý nepochopi. Navíc spolu ted ani nespime, tak by se taky asi bal, aby se něco nestalo. Já jen doufám, ze se to časem spravi, ze je to jenom taková krize.
@jdukolem píše:
takže ses stala ještě víc podřízená v tom vztahu - protože tys prostě ustoupila.. já chápu že ho moc miluješ a tohle nevidíš
a ono taky utíkat někam pryč abys druhého vytrestala není moc dobré, asi byste se měli naučit spolu líp komunikovat
Já bych rada, já se pořad snažím o tom mluvit, ale on porad říká, že mu mluvení ubližuje a me naopak pomáhá. Nedokáže zkratka zvládat stres, když se objeví neco negativního, chce před tim utéct. A taky byl poslední dobou na me dost zlej a já už to nezvladala a pokaždé jsem začala jenom brecet a to ho dokáže k smrti vytočit. Snažím se dýchat, cokoliv, jenže me to je vždycky tak líto..Nevím, co se mnou je, dřív jsem hádky zvladala v pohodě, ale asi to je tim, ze nikdy neutocil na moji osobu, nevycital atd.