Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nemoc v posledním stádiu, vědět či nevědět?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.4.14 13:48
@Litta no ale kdyz mas rakovinu vetsinou dostanes lecbu, i kdyby jen paliativni, takze o rakovine bys vedela urcite, spis se tady resi to, zda bys chtela vedet, ze te ceka brzy konec…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:49
@blumen Ano, to už jsem tu psala, ta úplně terminální stadia bych sdělila všem. Právě kvůli tomu rozloučení se, vyrovnání,… Tam už se tou psychikou moc zkazit nedá, když zbývá pár dní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:50
@blueberryx tak u nas je psycholog normalne v nemocnici, je tu primo ambulance a k pacientum chodi skoro porad 
ale nedelam v cesku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:50
Ja i kdyz kolikrat vidim, jakym zpusobem se to sdelujue, tak uz proto bych to od nich vedet nechtela. bud od te psycholozky, s nechanou nadeji a sanci nebo setrne od pribuznych
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:50
@Litta píše:
Vy byste to tu všechny chtěly opravdu do detailu vědět? Já bych třeba rakovinu fakt vědět nechtěla, protože zrovna u ní je psychika dost důležitá. A neuměla bych na to jen tak nemyslet, kdybych to věděla.
Ano, já bych to vědět chtěla i na základě toho jak mi umřel táta. Umřel relativně brzo a náhle. Neměl šanci si uspořádat svoje věci, dát nám instrukce 
, rozloučit se apod. Já bych tohle pro sebe chtěla, chtěla bych na to myslet, chtěla bych mít právo o sobě rozhodovat, dokud jsem při vědomí atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:51
@blumen píše:
@blueberryx tak u nas je psycholog normalne v nemocnici, je tu primo ambulance a k pacientum chodi skoro porad
u nas v okresni nemocnici to bohuzel jeste standart neni a dlouho nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:53
@Litta píše:
Vy byste to tu všechny chtěly opravdu do detailu vědět? Já bych třeba rakovinu fakt vědět nechtěla, protože zrovna u ní je psychika dost důležitá. A neuměla bych na to jen tak nemyslet, kdybych to věděla.
kdybys měla doma rodinu, děti… raději bys byla posledních pár týdnů v nemocnici, protože bys věřila, že tě léči nebo bys byla raději na tu dobu doma, mohla by ses rozloučit, posedět chvíli venku na sluníčku, viděla děti, jak si hrají… jak ta rodina funguje a užila si s nimi trochu štěstí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:53
Určitě říct, neznám člověka, který by se sžil s nejistotou, pokud je duševně relativně zdráv.
Vůbec nechápu, že se někdo dere za právo neříkat to, samo o sobě to ukazuje zvrácenost těch lidí, kteří s myslí, že na to mají v rámci jejich povolání nárok.
Neznám jediného člověka, kterému by skutečnost, že nic neví, ale přitom má velmi nepříjemné problémy, naprosto nepodělala ty okamžiky, kdy ještě šlo žít v relativní kvalitě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:56
@Litta
to že mám smrtelnou nemoc je pro mě velmi podstatná informace, takže bych to chtěla vědět naprosto v každém stadiu, okamžiku. Dává mi to možnost volby, rozhodnutí, paradoxně tudíž svobody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:57
@blueberryx píše:
V praci jsme narazili na odlisne nazory a tolik me to zaujalo, ze by me zajimal nazor i ostatnich lidi.
delam v nemocnici, zjisti se pokrocili stav rakoviny, bez moznosti uzdraveni.
pribuzny mohou rozhodnout zda informovat ci ne.
rekli byste svym blizkym pravdu? chteli byste to vy vedet?my, nase rodina jsme slabe povahy, v rodine bysme takovou pravdu vedet nechteli a rict nenechali.
co vy?
rict ze treba ano, nalez tam je, ale ne ze neni uz nadeje..
Já to dělala tak, že u lucidních lidí (tj. věděli, kdo jsou, kde jsou, co se děje) jsem vždy říkala pravdu, pokud by pacient sám dopředu neřekl, že tuto informaci nechce znát, v tom případě neřeknu, ale stejně musím nastínit nějaký postup co bude dál. Mimo jiné pacient to musí vědět vždy před příbuznými a informovat můžu jen příbuzné, kteří jsou uvedeni, že mohou dostat info (příbuzní opravdu nerozhodují o tom jestli mám říct pacientovi diagnozu či nikoliv). Ano stalo se mi, že příbuzní chtěli ať nesděluju, ale pokud se pacient sám zeptal, tak sdělit prostě musím (prostě nelžu). Jiná situace nastává u velmi starých lidí, v opravdu špatném zdravotním stavu, kteří třeba ví jak se jmenují, ale neví kde jsou, proč tam jsou, nepoznají příbuzné, neví co je za rok apod., těmto lidem opravdu diagnozu nesděluji, bylo by to celkem zbytečné. Jsem pro to říkat pravdu pacientovi i příbuzným, ale i pravda se dá říct trochu jemněji pokud je nutné. Jinak co se týká prognozy, musím pacientovi a příbuzným říct, že to s největší pravděpodobností skončí tak a tak (jako slibovat uzdravení nebo nějaké zázraky to si koledujete tak leda na žalobu), ale ani já nevím jestli to bude za týden, měsíc, či několik měsíců (takže zásadně neříkám ty časy).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:58
@Litta bez té diagnozy by ses ale chovala jinak - já třeba vím za sebe, že bych chtěla tady dětem něco po sobě nechat - ručně psaný dopis, fotky.. a pak taky, že bych hledala i alternativní metody. Když bych to nevěděla, neudělala bych nic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.14 13:58
@veri3110 No nemusí právě. Někdo zjistí, že má rakovinu, začne se tou myšlenkou tak užírat, že umře spíš na ni, než že by ho zabila ta nemoc. Není to zas tak ojedinělé. A sama bych se toho u sebe dost obávala, moc se zkoumám a tohle by mi v podstatě znemožnilo šance se z toho dostat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
