Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nemůžu takhle dál žít – lenost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
5.11.21 09:42
Nemůžu takhle dál žít – lenost
Nejsem úplně líná, ale jsem mistr prokrastinace. Vždycky si najdu nějakou blbinu, kterou musím udělat, anebo nedělám nic a flákám se. Strašně mi to vadí, protože jsem cílevědomá a nechci promrhat svůj volný čas. Když vstanu brzy ráno, např. někdy mezi 4-6, tak toho stihnu dost, protože ráno po probuzení jsem produktivní. Jenže jak se naučit takhle vstávat? Takhle brzy vstanu tak jednou za týden, někdy za dva. Ptám se tedy:
Jak se naučit vstávat brzy ráno? (Hlavně v zimě, minulou zimu se mi to nějak povedlo, aspoň na pár dní. V létě je to jednodušší celkově.)
Jak být produktivní během dne? (Necítit nechuť ty věci dělat. Přitom když je vydržím dělat intenzivně aspoň 10 minut, tak mě to vyloženě baví.)
Popř. Jak si udělat rutinu? (Tahle otázka je ASI zbytečná, protože si myslím, že jsem člověk, který v životě nebude mít žádnou rutinu v ničem. I když si myslím, že by mi to pomohlo.)
A proč chci změnit svůj přístup k věcem/ke strávení volného času? Protože se cítím špatně a úzkostlivě, že nic moc nedělám produktivního pro svou budoucnost. A mám prostě z nicnedělání špatný pocit. Myslím, že to pochopí jen někdo kdo si to zažil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.11.21 09:45
@Mawajka00 Já nevím no, nepíšeš, zda pracuješ nebo studuješ, jestli jsi doma s dětmi atd. Jediná rada je ale sebedisciplína 
Nesnáším svoje „lenivé“ dny, kdy mám tendence se poflakovat a ve výsledku za celý den nic neudělám. Jsem pak mnohem unavenější a ve větší depce, než když se vyšťavím v práci nebo na túře. Takže se vždycky donutím, i když se mi kolikrát nechce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 09:58
Delas to pro sebe, pro nikoho jineho. A bud chces, nebo nechces - tohle je treba si uvedomit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 10:10
@unuděná píše:
@Mawajka00 Já nevím no, nepíšeš, zda pracuješ nebo studuješ, jestli jsi doma s dětmi atd. Jediná rada je ale sebedisciplína
Ahoj, studuji. Jsem ve čtvrťáku na střední.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 10:13
No srovnat si psychiku - zejména úzkost a obavy ze selhání, které tě vedou k vyhýbavému chování.
Prokrastinace je důsledek psychického nastavení, ne příčina.
nejefektinější cestou k rozpletení toho je psychoterapie.
Když jen budeš lít víc energie do toho, aby si na sebe byla přísná, tak se to celé bude jen zhoršovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 10:21
@Mawajka00 píše:
Ahoj, studuji. Jsem ve čtvrťáku na střední.
Tak zase v čem potřebuješ být tak extra produktivní na střední, že bys kvůli tomu vstávala ve 4 ráno? Zvládáš školu? Zvládáš. Trocha prokrastinace v 18 ještě nikoho nezabila 
Ve tvém věku jsem většinu volného času trávila v posteli s přítelem a bylo mi celkem jedno, že nic „produktivního“ nedělám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 10:22
@Mawajka00 píše:
Ahoj, studuji. Jsem ve čtvrťáku na střední.
Ve čtvrťáku na střední mě ve 4 z postele dostala jen brigáda. Jinak jsem vstávala tak, abych se nasnídala, oblékla a šla do školy. O víkendu jsem spávala asi do půl deváté.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
carsa
5.11.21 10:27
Režim. Fakt nastavit režim a dodržovat. Já si vždycky vzpomenu na ten příběh, jak se anglickým zajatcům podařilo ve skvělém duševním zdraví přežít japonský zajatecký tábor - dodržovali režim, vstávali v přesně stanovenou dobu, začali rozcvičkou a denně se holili a čistili si boty. 
. Já to taky potřebuju, jinak bych byla schopná proflákat den, a pak mám děsné výčitky.
- Citovat
- Upravit
5.11.21 10:50
Taky jsem s tím bojovala a v určité formě stále bojuju. Na střední to byl děs, občas jsem nezvládala plnit díky lenosti ani své povinnosti a doháněla jsem vše na poslední chvíli. Problém vidím v nedostatku motivace - já cílevědomá teda nebyla vůbec, navíc mě brzdily různé úzkosti, nebyla jsem moc šťastná a na známkách mi vůbec nezáleželo. Kupodivu jsem s tímto přístupem zvládla odmaturovat, a známky nebyly ani tak hrozné, což zpětně absolutně nechápu.
Když ale usiluju o něco, na čem mi hodně záleží, lenost překonávám snáz. Pracovní povinnosti plnit zvládám, protože mám motivaci v podobě platu, k úklidu se taky donutím snáz, když vím, že má přijít návštěva…
V průběhu let jsem se naučila povinnosti si něčím zpříjemnit - např. při úklidu a vaření si pustím knihu do sluchátek a hned mi to víc utíká.
Pokud chceš vstávat takhle brzy, je dobré začít chodit dřív spát a úplně si tak posunout režim, já se takhle budím, když usnu už mezi osmou a devátou večer. Na střední jsem ale kolikrát šla spát až v ty čtyři. 
No a řekla bych, že čím víc povinností, tím snáz se tvoří nějaká rutina. Já ji taky k životu potřebuju.
Mimochodem, co si představuješ pod děláním něčeho produktivního pro svou budoucnost?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 11:17
@vlcice.n píše:
Taky jsem s tím bojovala a v určité formě stále bojuju. Na střední to byl děs, občas jsem nezvládala plnit díky lenosti ani své povinnosti a doháněla jsem vše na poslední chvíli. Problém vidím v nedostatku motivace - já cílevědomá teda nebyla vůbec, navíc mě brzdily různé úzkosti, nebyla jsem moc šťastná a na známkách mi vůbec nezáleželo. Kupodivu jsem s tímto přístupem zvládla odmaturovat, a známky nebyly ani tak hrozné, což zpětně absolutně nechápu.
Když ale usiluju o něco, na čem mi hodně záleží, lenost překonávám snáz. Pracovní povinnosti plnit zvládám, protože mám motivaci v podobě platu, k úklidu se taky donutím snáz, když vím, že má přijít návštěva…
V průběhu let jsem se naučila povinnosti si něčím zpříjemnit - např. při úklidu a vaření si pustím knihu do sluchátek a hned mi to víc utíká.
Pokud chceš vstávat takhle brzy, je dobré začít chodit dřív spát a úplně si tak posunout režim, já se takhle budím, když usnu už mezi osmou a devátou večer. Na střední jsem ale kolikrát šla spát až v ty čtyři.
No a řekla bych, že čím víc povinností, tím snáz se tvoří nějaká rutina. Já ji taky k životu potřebuju.
Mimochodem, co si představuješ pod děláním něčeho produktivního pro svou budoucnost?
No, já právě když je pátek nebo sobota, tak taky chodím spát až někdy ve 4 nejdřív 
Takže je to těžký.
Asi učení: škola - Jenom to co potřebuju. Známky jsou mi ukradený. Stačí mi odmaturovat. Musím se ještě připravit na VŠ.
investice - Čím dřív se to naučím teoreticky i v praxi - tím líp.
jazyky - Mým cílem bylo jet do zahraničí aspoň na měsíc a vydšělat si víc než bych měla tady. Což jsem splnila, ale nechci ten jazyk zapomenout, takže musím trénovat.
To je prozatím. Potom tam mám na 100% v plánu přidat jednu brigádu/byznis, jestli to vyjde, ale uvidím noo…
A k tomu nesmím zapomínat na přátelé, navíc jsem dost sociální a extrovertní, takže to ani nepřipadá v úvhau, že bych věčně pracovala na svých věcech…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 13:00
@Mawajka00 Najdi si je škole brigádu, nebudeš mít čas lenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 13:07
NO, pokud je ti 18 a studuješ 4.ročník SŠ, tak tvůj hlavní úkol a cíl je ODMATUROVAT (což při státních maturitách není vůbec snadné a samozřejmé), plnit si povinnosti do školy a chodit tam.
Druhá oblast jsou povinnosti doma, to máte určitě nastavené s rodiči (úklid, příp. vaření, běžné denní povinnosti)..
Třetí oblast je možnost brigády např. na soboty za kasu apod., kdy si a) vyděláš peníze, b) naučíš se fakt fungovat od rána celých 8 hodin apod.
Rozhodně si ale užívej studentský život 
i s trochou toho lelkování,
ono tě to pak v práci vstávat donutí (vstávám už 28let v šest ráno a opravdu ta rána nenávidím .. o víkendu vstávám v 9 )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 20:43
@Mawajka00 píše:
Nejsem úplně líná, ale jsem mistr prokrastinace. Vždycky si najdu nějakou blbinu, kterou musím udělat, anebo nedělám nic a flákám se. Strašně mi to vadí, protože jsem cílevědomá a nechci promrhat svůj volný čas. Když vstanu brzy ráno, např. někdy mezi 4-6, tak toho stihnu dost, protože ráno po probuzení jsem produktivní. Jenže jak se naučit takhle vstávat? Takhle brzy vstanu tak jednou za týden, někdy za dva. Ptám se tedy:Jak se naučit vstávat brzy ráno? (Hlavně v zimě, minulou zimu se mi to nějak povedlo, aspoň na pár dní. V létě je to jednodušší celkově.)
Jak být produktivní během dne? (Necítit nechuť ty věci dělat. Přitom když je vydržím dělat intenzivně aspoň 10 minut, tak mě to vyloženě baví.)
A proč chci změnit svůj přístup k věcem/ke strávení volného času? Protože se cítím špatně a úzkostlivě, že nic moc nedělám produktivního pro svou budoucnost. A mám prostě z nicnedělání špatný pocit. Myslím, že to pochopí jen někdo kdo si to zažil…
Popř. Jak si udělat rutinu? (Tahle otázka je ASI zbytečná, protože si myslím, že jsem člověk, který v životě nebude mít žádnou rutinu v ničem. I když si myslím, že by mi to pomohlo.)
Zlato, to je celoživotni boj 
jsem stejna.
Časem jsem se propracovala k tomu, ze za den udelam aspon 3 zaznamenáníhodne v podstate neprijemne veci (napr. uklid, cviceni, zaplatit telefon…nebo nákup, nemčina, pošta, nabarvit vlasy) a pak nemam pocit viny. A proste ve dnech, kdy ‚nemuzu‘, tak s čistym svedomim z gruntu lenošit.
Nejhorsi je to kombinovat - sedim u internetu a ‚odhodlavam se‘ 
Bojuj!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.21 20:48
J a stim prestala bojovat a je mi nadherne. Najednou i ty povinnosti a prace jdou sami. A v zime bych urcite driv nevstavala, neni to prirozene, naopak vetsina z nas potrebuje vic odpocivat.
Otazka nezni, jak pracovat vic hodin, ale jak byt vic produktivni. A na me plati nic si nevycitat, do niceho se netlacit a delat veci, ktere me bavi. I kdyz by se to dalo nazvat lelkovanim pro nekoho.
Kdyz delam treba uceni a vidim, ze uz se nezvladam soustredit, tak to prolozim nejakym uklidem nebo zabavou. A taky jako zena beru ohled na svuj hormonalni cyklus. Takze nektery dny jen lelkuju a nektery makam.
Cim vic jsem na sebe tlacila, vycitala si, tim to bylo horsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.11.21 10:11
Jsem o mnoho starší než ty, mám osmiměsíční mimino, domácnost a byznys. Abych se z toho nezbláznila, musím být opravdu disciplinovaná. Všechno co musím udělat, si píšu do mobilu jako upomínku. Všechno. Naplánuji si přesný čas, kdy to budu dělat, a jakmile mi vyskočí upomínka, prostě zvednu zadek a jdu to udělat.
Protože ona ta práce počká. Ale zítra se k ní přidá další práce, která taky počká. A pozítří další. A v určitém momentě těch položek už bude moc… a nepočkají. A pak už to nepůjde zvládnout.
Prosím anonym, rodinná situace.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
