Nenažrané batole
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
@pet p píše:
Je pravda, že co přijde do žaludku první (nejen ráno, ale obecně i v rámci jídla přes den do prázdného žaludku), to ovlivní inzulínovou špičku. Ale rozhodně bych netvrdila, že např. ovesná kaše na sladko je absolutně a kategoricky nevhodná snídaně.
Konkrétní citace zmíněné autorky:
„Keep away from pastries and say no to porridge — oats do not make a good savoury breakfast. They are mostly starch and create big glucose spikes.“ Zdroj: https://www.google.com/…eakfast.html
Na prázdný žaludek se prostě nemá jíst sacharidové jídlo.
- Citovat
- Upravit
@Denny.5 píše:
Ok ne jed, přehlídla jsem se, ale nechápu to dávání do stejného pytle. Cukrová třtina je rostlina, která má také své hodnotné látky, které obsahuje třeba třtinový cukr. Naopak rafinovaný cukr nemá nic.
ten třtinový cukr obsahuje těch tzv " hodnotných látek" tak malinkaté množství
že aby to tělo jakkoliv poznalo, museli bychom konzumovat několik kil toho cukru denně
takže v množství, v jakém cukr konzumujeme, tzn ne kila denně 
je úplně ale naprosto jedno, zda máme třtinový nebo netřtinový, těch příměsí je tam jen stopa
pro tělo nepoznatelné množství
takže třtinový cukr je pro tělo naprosto stejně zdravý/nezdravý jako ten řepný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Birds píše:
Jessie Inchauspé, Glucose Revolution (kniha). Francouzská vědkyně, biochemička, která roky zkoumala výkyvy glukózy během dne v závislosti na tom, kdy ji přijmeme. Dlouhodobě studovala fungování metabolismu u lidí s diabetem prvního typu, druhého typu, i u zdravých lidí, s použitím podkožního monitoru.
Tady je jeden z tisíců článků, který uvádí některé zásady ohledně příjmu sladkého jídla: https://www.google.com/…-swings/amp/
No ale je to i pro děti? Já si jsem vědoma toho, že velké výkyvy glykemie zdraví ohrožuje, například tím argumentují ti, kteří upřednostňují přerušované pusty - 16 hodin je tělo v klidu a pracuje jen 8 hodin. Tím se tělo “neopotrebovava”, úplně si nepamatuju jak to souvisí s glykemii, ale souvisí. Myslím že tělo nemusí neustale vylučovat velké množství inzulinu, takže tím se šetří. U dětí je ale situace jiná, potrebují “neustálý” příjem jednoduché energie, aby se hýbaly a vyvíjely. Dospělý už to nepotřebuje. Takže já tam vidím rozdíl. A nemyslím tím jednoduché rafinované cukry, ale ovoce, v minimálním množství med nebo třtinový cukr.
- Citovat
- Upravit
@prejeta_zaba píše:
Takhle striktně se stravuje možná po nějaké operaci, ne? Jako jsem pro zdravou stravu, celý život nemám ani 50 kg, ale proč by dítě muselo mít striktně 1 kus ovoce nebo nemohlo sladké snídaně, to mi přijde na hlavu postavené. Samozřejmě myslím sladké typu domácí buchta (zdravá - méně slazená atd) nebo právě jogurt/tvaroh s ovocem, ne nějaké donuty a nutelly. Dále - syrovou zeleninu na jídlo nejí žádné takhle malé dítě v mém okolí. Takže dát mu za celé odpoledne na svačinu pár koleček okurku mi taky nepřipadá úplně ok. Popravdě já se taky pouze zeleniny nenajim, musí k tomu být nějaké jídlo. Takže jestli do teď žili z Hello přesnídávek a Lipánků, tohle stejně nedaj. To radši at omezí ty průmyslové hrůzy, ale omezovat počty ovoce a jídla už je přes čáru. (Samozřejmě nenechám batole sníst kilo banánů nebo pytel rohlíků na posezení, to snad je jasné.)
Jak striktně? Ve svém příspěvku jsem nepopsaná nic striktního. Neříkala jsem, že za den dostane POUZE jedno jablko nebo pár koleček okurky a zbytek dne bude o hladu. Ty si z toho vytahuješ něco, co není pointou. Říkám, že jeden kus ovoce stačí, protože další cukry a energii přijme v dalších jídlech, od jogurtů, přes pečivo, zeleninu, přílohy (těstoviny, rýže, brambory), tuky a oleje. Dále má jíst také maso a něco málo luštěnin. Kde v tom vidíš striktní pooperační dietu? Tohle je normální zdravý jídelníček, ať pro malého nebo velkého člověka. A předpokládám, že tak jako tak dostane nějakou sušenku nebo piškoty, nebo krupicovou kaši se skořicí a máslem, nebo buchty v neděli, nebo palačinky a kakao, čili o cukr nebude mít dítě nikdy nouze. Proto nevidím důvod stavět jídelníček dítěte na tom, aby jedlo „hlavně hodně ovoce“, když má jíst hlavně hodně zeleniny. Proč myslíš, že spoustu dětí ve školní jídelně ohrnuje nos nad mrkvovým salátem, ale buchtičky se šodó do sebe cpou horem dolem. Protože si od dětství zvykali na sladkou chuť a nenaučily se jíst zeleninu.
Čili psala jsem pouze o omezení přísunu cukrů, nikoliv o zákazu a hladovění.
Všeho ostatního může co hrdlo ráčí, to jest z dalších 90 % potravin bude dítě najezené až až a výživa rozhodně zanedbaná nebude. Pokud ho tedy někdo (máma samozřejmě) naučí jíst taky něco jiného, než jen přesnídavky, ovoce, sladké jogurty a termixy. Protože ostatní vyjmenované potraviny odmítá mrňous jíst. A při takovém jídelníčku je to prostě problém. Ten poměr se má prostě otočit. Méně sladkého a více normální stravy.
A o sladké snídani jsem psala už jinde a vím, co říkám. Platí to jak u dospělých, tak u dětí. Jenže tenhle zlozvyk, dávat sladké k snídani, je tak zakořeněný, že se stal normou pro většinu obyvatelstva. A začíná to právě už v dětském věku. Ale rozhodně to nemá nic společného se zdravým stravováním. Tím se jen vytváří návyk na sladkou chuť a zároveň návyk na uvolňování dopaminu v mozku, který přináší příjemný pocit. Proto člověk činnost opakuje, přijímá opět sladké. Tím se ale dostává do začarovaného kruhu, protože vzniká závislost na dopaminu a opět zvyšuje příjem sladkého. Mechanismus návyku v mozku je stejný u dětí jako u dospělých.
A tenhleten mrňous v úvodním příspěvku je zářným příkladem. Přečti si ho ještě jednou a uvidíš to zcela jasně. Řve, když nedostane sladké.
- Citovat
- Upravit
@Borrealis píše:
ten třtinový cukr obsahuje těch tzv " hodnotných látek" tak malinkaté množství, že aby to tělo jakkoliv poznalo, museli bychom konzumovat několik kil toho cukru denně, takže v množství, v jakém cukr konzumujeme, tzn ne kila denně
Přesně tak.
@Denny.5 Je úplně jedno, jaký cukr nasypeš do koláče nebo do nápoje. Třtinový cukr je úplně stejná sacharóza jako bílý cukr. Akorát je hnědý a drahý. Kalorie a efekt na hladinu cukru v krvi je naprosto totožný.
https://www.vimcojim.cz/…0x11238.html
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, už si nevím rady. Mému prckovi budou v říjnu dva roky. Nikdy s jídlem nebyl problém, navíc ho na noc furt kojím. Teď ale bojujeme. Už v lednici pozná, co je podle něj mňam mňam a musím to schovávat. Vždy jsem kupovala hello přesnídávky a jogurty na týden dopředu a teď abych to schovávala. Nejraději by je snědl všechny na posezení. A to nejde. Ke snídani to podle něj musí být sladké, takže banán, jogurt atd. Jinak kroutí hlavou, že ne a pláče. Když do něj nacpu vejce a šunku, je to zázrak. Teď mi navíc začal házet na hlavu i obědy. Obrazně samozřejmě. Prostě dělá nenene a semkne pusu. Začne u nich brečet a pak běží k lednici a říká mňam mňam a chce zas to sladký. Moje máma mi do toho taky hází vidle, protože mu minule při hlídání dala sladkou koblihu, křupky, do čaje med. Musela jsem to důrazně zakázat. Holky, řekněte mi, jak mám tu rozežranost zastavit, dokud je čas. Denně mi dělá hysterické scény, jak kdybych ho trápila hlady. Vývary, krémové polévky, maso, těstoviny atd. Vše miloval a teď abych ho prosila.
Připomíná mi to našeho dědečka. Snědl všechny koblihy, takže bude mít k snidani, co se najde. 
- Citovat
- Upravit
@Denny.5 píše:
No ale je to i pro děti? Já si jsem vědoma toho, že velké výkyvy glykemie zdraví ohrožuje, například tím argumentují ti, kteří upřednostňují přerušované pusty - 16 hodin je tělo v klidu a pracuje jen 8 hodin. Tím se tělo “neopotrebovava”, úplně si nepamatuju jak to souvisí s glykemii, ale souvisí. Myslím že tělo nemusí neustale vylučovat velké množství inzulinu, takže tím se šetří. U dětí je ale situace jiná, potrebují “neustálý” příjem jednoduché energie, aby se hýbaly a vyvíjely. Dospělý už to nepotřebuje. Takže já tam vidím rozdíl. A nemyslím tím jednoduché rafinované cukry, ale ovoce, v minimálním množství med nebo třtinový cukr.
U té glykémie, jak ji zmiňuješ - glykémie je jednou ze součástí stravovacího procesu. Totéž se děje s tuky, bílkovinami, vlákninou - výkyvy v příjmu a v metabolismu. Se vším, co přijmeme.
Principem je ale obecně to, že jakákoli strava; kromě toho, že tělo vyživuje; tak také tělo paradoxně opotřebovává. Čím více jíme (teď bez ohledu na druh potraviny, prostě celkové množství), tím více skladných a rozkladných cyklů v těle probíhá. Bavíme se na buněčné úrovni, o mitochondriích v buňce, kdy každá buňka, aby přijala živinu či energii z potravy, prochází na mitochondriích oxidaci - vydává energii na to, aby vyměnila jednu molekulu za jinou. Lepší za horší, novější za starší, hořčík místo vápníku, atd. Je to sice detailní pohled, ale tohle se děje ve všech buňkách těla každý den od rána do večera, protože neustále něco jíme, metabolizujeme a vylučujeme. A každý den dochází k opotřebení každé buňky v setinách promile. A to se bavíme jen o příjmu živin z potravy. Pak se ještě někdo z nás musí popasovat s kouřením, alkoholem, prašným prostředím, drogami atd.
Takže jednoduše platí to, že čím více jíme, tím rychleji se opotrebováváme. Čím méně jíme, tím méně se unavují a opotřebovávají buňky, protože nemusí procházet tolika metabolickými cykly.
Samozřejmě se nabízí poznámka, že když nebudeme jíst, tak taky umřeme. Samozřejmě, ale nikoliv na opotřebení (únavu materiálu), ale na nedostatek živin.
Proto je potřeba si sám pro sebe vybalancovat, co je pro mě potřebný a kvalitní příjem potravy, a co už je nadbytečný příjem potravy, byť zdravé. Proto je to vždy o množství. Čím více jíme, i když zdravě, tím více si „ničíme“ buňky.
Toto není výplod mé fantazie, to jsou informace z dokumentů BBC o délce a cyklu života na planetě, ať už rostlin, či živočichů. Energetické opotřebení buněk se děje všemu živému na planetě.
K dětem a že potřebují „neustálý“ příjem energie… Já vím, jak to myslíš. Ale není to pravda. Děti nepotřebují neustálý příjem cukru (ani v uvozovkách), aby měly správný vývoj. Tohle je blábol (nemyslím tvůj), který tady vytvořily reklamy, které denně vidíme v tv. „Cereálie, brumíci, maxi kingy, hroch a pinguí od Kinder,… Hesla typu zdravé a chutné svačinky…energie na celý den…“ a podobně ptákoviny.
Jak už tu někdo psal:
děti do 2 let nesmí přijímat přidaný cukr vůbec. Nula gramů. (Dítě zakladatelky překročilo tuhle hranici stokrát už jen přesnídávkami). Proto jim stačí mateřské mléko/UM, pokud je ještě kojené, čaj, vařená zelenina/brambor/kuře, žervé, kompot, ryba…
Děti 4 až 6 let, maximálně 19 g
Děti 7 až 10 let, max. 24 g
A děti od 11 let do 13 let max. 30 g
14 a více max. 50 g cukru denně.
A teď jeden běžný jídelníček. V závorce je množství cukru, ať už přirozeného nebo ve výrobku:
Snídaně: 200 ml kakaa (19 g), 40 g cereálních čokoládových kuliček (10 g)
Svačina: ovocná přesnídávka 190 g (29 g), středně velký banán (17 g)
Oběd: 100 g vařených těstovin (1 g), plátek hovězího masa, rajská omáčka (6 g)
Odpolední svačina: tvarohový Bobík vanilkový 125 g (20 g), 10 ks piškotů (8 g), 20 g borůvek (2 g)
Večeře: plátek chleba, máslo, plátek šunky, sýru a rajčátka (2 g)
Celkem je to 117 gramů cukru! Takže z takto běžného jídelníčku přijme i dospělý člověk dvojnásobně více cukru, než by měl (a to si ještě nedal k snídani džus, po obědě dortík a po večeři dvojku vína nebo pivko…), natož jako dítě.
Takže když se podívá třeba @prejeta_zaba a @Havlova, že jeden banán obsahuje cca 17g cukru, tak pro dítě ve věku 7-9 let to má být skutečně jedinou porcí sladkého denně, přesně jak jsem psala o pár příspěvků dřív. Přičemž se tady bavíme o dítěti zakladatelky, které má roky 2-3. Čili jeden kus ovoce denně je dostačující, protože další energii dítě přijme z oběda a večeře ze složených sacharidů a z tuků. Všechny další cereálie, piškoty, přesnídávky, kakao, bobíci, jsou prostě navíc, co akorát zatěžuje trávení a vytváří návyk na sladké.
- Citovat
- Upravit
@Birds píše:
U té glykémie, jak ji zmiňuješ - glykémie je jednou ze součástí stravovacího procesu. Totéž se děje s tuky, bílkovinami, vlákninou - výkyvy v příjmu a v metabolismu. Se vším, co přijmeme.Principem je ale obecně to, že jakákoli strava; kromě toho, že tělo vyživuje; tak také tělo paradoxně opotřebovává. Čím více jíme (teď bez ohledu na druh potraviny, prostě celkové množství), tím více skladných a rozkladných cyklů v těle probíhá. Bavíme se na buněčné úrovni, o mitochondriích v buňce, kdy každá buňka, aby přijala živinu či energii z potravy, prochází na mitochondriích oxidaci - vydává energii na to, aby vyměnila jednu molekulu za jinou. Lepší za horší, novější za starší, hořčík místo vápníku, atd. Je to sice detailní pohled, ale tohle se děje ve všech buňkách těla každý den od rána do večera, protože neustále něco jíme, metabolizujeme a vylučujeme. A každý den dochází k opotřebení každé buňky v setinách promile. A to se bavíme jen o příjmu živin z potravy. Pak se ještě někdo z nás musí popasovat s kouřením, alkoholem, prašným prostředím, drogami atd.
Takže jednoduše platí to, že čím více jíme, tím rychleji se opotrebováváme. Čím méně jíme, tím méně se unavují a opotřebovávají buňky, protože nemusí procházet tolika metabolickými cykly.
Samozřejmě se nabízí poznámka, že když nebudeme jíst, tak taky umřeme. Samozřejmě, ale nikoliv na opotřebení (únavu materiálu), ale na nedostatek živin.
Proto je potřeba si sám pro sebe vybalancovat, co je pro mě potřebný a kvalitní příjem potravy, a co už je nadbytečný příjem potravy, byť zdravé. Proto je to vždy o množství. Čím více jíme, i když zdravě, tím více si „ničíme“ buňky.Toto není výplod mé fantazie, to jsou informace z dokumentů BBC o délce a cyklu života na planetě, ať už rostlin, či živočichů. Energetické opotřebení buněk se děje všemu živému na planetě.
K dětem a že potřebují „neustálý“ příjem energie… Já vím, jak to myslíš. Ale není to pravda. Děti nepotřebují neustálý příjem cukru (ani v uvozovkách), aby měly správný vývoj. Tohle je blábol (nemyslím tvůj), který tady vytvořily reklamy, které denně vidíme v tv. „Cereálie, brumíci, maxi kingy, hroch a pinguí od Kinder,… Hesla typu zdravé a chutné svačinky…energie na celý den…“ a podobně ptákoviny.
Jak už tu někdo psal:
děti do 2 let nesmí přijímat přidaný cukr vůbec. Nula gramů. (Dítě zakladatelky překročilo tuhle hranici stokrát už jen přesnídávkami). Proto jim stačí mateřské mléko/UM, pokud je ještě kojené, čaj, vařená zelenina/brambor/kuře, žervé, kompot, ryba…
Děti 4 až 6 let, maximálně 19 g
Děti 7 až 10 let, max. 24 g
A děti od 11 let do 13 let max. 30 g
14 a více max. 50 g cukru denně.A teď jeden běžný jídelníček. V závorce je množství cukru, ať už přirozeného nebo ve výrobku:
Snídaně: 200 ml kakaa (19 g), 40 g cereálních čokoládových kuliček (10 g)
Svačina: ovocná přesnídávka 190 g (29 g), středně velký banán (17 g)
Oběd: 100 g vařených těstovin (1 g), plátek hovězího masa, rajská omáčka (6 g)
Odpolední svačina: tvarohový Bobík vanilkový 125 g (20 g), 10 ks piškotů (8 g), 20 g borůvek (2 g)
Večeře: plátek chleba, máslo, plátek šunky, sýru a rajčátka (2 g)Celkem je to 117 gramů cukru! Takže z takto běžného jídelníčku přijme i dospělý člověk dvojnásobně více cukru, než by měl (a to si ještě nedal k snídani džus, po obědě dortík a po večeři dvojku vína nebo pivko…), natož jako dítě.
Takže když se podívá třeba @prejeta_zaba a @Havlova, že jeden banán obsahuje cca 17g cukru, tak pro dítě ve věku 7-9 let to má být skutečně jedinou porcí sladkého denně, přesně jak jsem psala o pár příspěvků dřív. Přičemž se tady bavíme o dítěti zakladatelky, které má roky 2-3. Čili jeden kus ovoce denně je dostačující, protože další energii dítě přijme z oběda a večeře ze složených sacharidů a z tuků. Všechny další cereálie, piškoty, přesnídávky, kakao, bobíci, jsou prostě navíc, co akorát zatěžuje trávení a vytváří návyk na sladké.
No, Havlova tak nějak tuší, že banán není přidaný cukr. A potom taky tuší, že jídelníček lze udělat i jinak. A jako bonus ví, že banán není jediné ovoce na světě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Havlova píše:
No, Havlova tak nějak tuší, že banán není přidaný cukr. A potom taky tuší, že jídelníček lze udělat i jinak. A jako bonus ví, že banán není jediné ovoce na světě.
Nikde nepíšu, že banán je přidaný cukr.
Ty hodnoty v závorce NEuvádí jen přidaný cukr, ale cukr, který obsahuje daná potravina. Ať už jde o prirozeně se vyskytující (banán 17g), anebo přidaný (snídaňové kuličky 10g). Protože do celkového denního příjmu se počítají obě skupiny, proto je pak vše sečteno.
Takže čti znovu…
Samozřejmě, že jde udělat jídelníček jinak, a samozřejmě, že banán není jediné ovoce. Ale chápu, že i obyčejný názorný příklad musí být nějak napaden 
- Citovat
- Upravit
@Birds píše:
Nikde nepíšu, že banán je přidaný cukr.
Ty hodnoty v závorce NEuvádí jen přidaný cukr, ale cukr, který obsahuje daná potravina. Ať už jde o prirozeně se vyskytující (banán 17g), anebo přidaný (snídaňové kuličky 10g). Protože do celkového denního příjmu se počítají obě skupiny, proto je pak vše sečteno.
Takže čti znovu…
Samozřejmě, že jde udělat jídelníček jinak, a samozřejmě, že banán není jediné ovoce. Ale chápu, že i obyčejný názorný příklad musí být nějak napaden
No ale v tom uvodním prispevku citujete doporučení přidaného cukru podle veku (50g pro dospělého), pak z dál uvedeného jídelníčku scitate volne i přidané cukry (117g) a na závěr píšete, že ten jídelníček to překračuje dvojnásob, i když tech 117 není ryze přidaný cukr na osobu za den (50g), ale přidany + volný (přirozený)? To nesedí a pak @Havlova píše, že tuší, že banán není přidaný cukr. Ono to z toho totiž tak vyznívá i mě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Birds píše:
Nikde nepíšu, že banán je přidaný cukr.
Ty hodnoty v závorce NEuvádí jen přidaný cukr, ale cukr, který obsahuje daná potravina. Ať už jde o prirozeně se vyskytující (banán 17g), anebo přidaný (snídaňové kuličky 10g). Protože do celkového denního příjmu se počítají obě skupiny, proto je pak vše sečteno.
Takže čti znovu…
Samozřejmě, že jde udělat jídelníček jinak, a samozřejmě, že banán není jediné ovoce. Ale chápu, že i obyčejný názorný příklad musí být nějak napaden
Ale tohle není, alespoň doufám, obvyklý jídelníček batolete.
Ty píšeš o přidaném cukru a poté napíšeš jídelníček se spoustou přidaného cukru a následně z toho vyvodíš, že stačí 1 ks ovoce.
Jak už tu někdo psal:
děti do 2 let nesmí přijímat přidaný cukr vůbec. Nula gramů. (Dítě zakladatelky překročilo tuhle hranici stokrát už jen přesnídávkami). Proto jim stačí mateřské mléko/UM, pokud je ještě kojené, čaj, vařená zelenina/brambor/kuře, žervé, kompot, ryba…
Děti 4 až 6 let, maximálně 19 g
Děti 7 až 10 let, max. 24 g
A děti od 11 let do 13 let max. 30 g
14 a více max. 50 g cukru denně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@PETRAKIM @Havlova
U dítěte do 2 let se zdůrazňuje slovo „přidaný“, protože jinak přijímá cukry z kojení a běžné stravy, které beztak zatím moc není. (V porovnání s ostatními kategoriemi).
Ostatní věkové kategorie uvádí maximální doporučený příjem cukru celkový, tedy přirozený + přidaný.
Proto je v příkladu součet těchto cukrů.
Za zmatek či nečitelnost se omlouvám, teď už je to snad jasné. Výpovědní hodnota je stále stejná.
Kdyby se měly uvést pouze limity pro přidaný cukr, tak jsou čísla ještě nižší. Obecně se uvádí, že z celkového denního příjmu cukru můžou tvořit cukry přidané pouze 5 %.
- Citovat
- Upravit
Zakladatelko, nedávat a vydržet. Přečkat období, kdy nebude jist, bude brecet a zkoušet to.
Sladké jogurty kupujeme jen výjimečně, stejne jako lipanka apod. V těch 2 letech děti, jsem kupovala jen bílé jogurty. Ani lipanky, ani bobiky, nic takového.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Birds píše:
U té glykémie, jak ji zmiňuješ - glykémie je jednou ze součástí stravovacího procesu. Totéž se děje s tuky, bílkovinami, vlákninou - výkyvy v příjmu a v metabolismu. Se vším, co přijmeme.Principem je ale obecně to, že jakákoli strava; kromě toho, že tělo vyživuje; tak také tělo paradoxně opotřebovává. Čím více jíme (teď bez ohledu na druh potraviny, prostě celkové množství), tím více skladných a rozkladných cyklů v těle probíhá. Bavíme se na buněčné úrovni, o mitochondriích v buňce, kdy každá buňka, aby přijala živinu či energii z potravy, prochází na mitochondriích oxidaci - vydává energii na to, aby vyměnila jednu molekulu za jinou. Lepší za horší, novější za starší, hořčík místo vápníku, atd. Je to sice detailní pohled, ale tohle se děje ve všech buňkách těla každý den od rána do večera, protože neustále něco jíme, metabolizujeme a vylučujeme. A každý den dochází k opotřebení každé buňky v setinách promile. A to se bavíme jen o příjmu živin z potravy. Pak se ještě někdo z nás musí popasovat s kouřením, alkoholem, prašným prostředím, drogami atd.
Takže jednoduše platí to, že čím více jíme, tím rychleji se opotrebováváme. Čím méně jíme, tím méně se unavují a opotřebovávají buňky, protože nemusí procházet tolika metabolickými cykly.
Samozřejmě se nabízí poznámka, že když nebudeme jíst, tak taky umřeme. Samozřejmě, ale nikoliv na opotřebení (únavu materiálu), ale na nedostatek živin.
Proto je potřeba si sám pro sebe vybalancovat, co je pro mě potřebný a kvalitní příjem potravy, a co už je nadbytečný příjem potravy, byť zdravé. Proto je to vždy o množství. Čím více jíme, i když zdravě, tím více si „ničíme“ buňky.Toto není výplod mé fantazie, to jsou informace z dokumentů BBC o délce a cyklu života na planetě, ať už rostlin, či živočichů. Energetické opotřebení buněk se děje všemu živému na planetě.
K dětem a že potřebují „neustálý“ příjem energie… Já vím, jak to myslíš. Ale není to pravda. Děti nepotřebují neustálý příjem cukru (ani v uvozovkách), aby měly správný vývoj. Tohle je blábol (nemyslím tvůj), který tady vytvořily reklamy, které denně vidíme v tv. „Cereálie, brumíci, maxi kingy, hroch a pinguí od Kinder,… Hesla typu zdravé a chutné svačinky…energie na celý den…“ a podobně ptákoviny.
Jak už tu někdo psal:
děti do 2 let nesmí přijímat přidaný cukr vůbec. Nula gramů. (Dítě zakladatelky překročilo tuhle hranici stokrát už jen přesnídávkami). Proto jim stačí mateřské mléko/UM, pokud je ještě kojené, čaj, vařená zelenina/brambor/kuře, žervé, kompot, ryba…
Děti 4 až 6 let, maximálně 19 g
Děti 7 až 10 let, max. 24 g
A děti od 11 let do 13 let max. 30 g
14 a více max. 50 g cukru denně.A teď jeden běžný jídelníček. V závorce je množství cukru, ať už přirozeného nebo ve výrobku:
Snídaně: 200 ml kakaa (19 g), 40 g cereálních čokoládových kuliček (10 g)
Svačina: ovocná přesnídávka 190 g (29 g), středně velký banán (17 g)
Oběd: 100 g vařených těstovin (1 g), plátek hovězího masa, rajská omáčka (6 g)
Odpolední svačina: tvarohový Bobík vanilkový 125 g (20 g), 10 ks piškotů (8 g), 20 g borůvek (2 g)
Večeře: plátek chleba, máslo, plátek šunky, sýru a rajčátka (2 g)Celkem je to 117 gramů cukru! Takže z takto běžného jídelníčku přijme i dospělý člověk dvojnásobně více cukru, než by měl (a to si ještě nedal k snídani džus, po obědě dortík a po večeři dvojku vína nebo pivko…), natož jako dítě.
Takže když se podívá třeba @prejeta_zaba a @Havlova, že jeden banán obsahuje cca 17g cukru, tak pro dítě ve věku 7-9 let to má být skutečně jedinou porcí sladkého denně, přesně jak jsem psala o pár příspěvků dřív. Přičemž se tady bavíme o dítěti zakladatelky, které má roky 2-3. Čili jeden kus ovoce denně je dostačující, protože další energii dítě přijme z oběda a večeře ze složených sacharidů a z tuků. Všechny další cereálie, piškoty, přesnídávky, kakao, bobíci, jsou prostě navíc, co akorát zatěžuje trávení a vytváří návyk na sladké.
To jsi popsala hezky, ale jak je to teda s tou snídaní? Proč nemůže tvaroh s medem dítě? A budeme to brát od tech 2 let, ať je to jednodussi.. a nemluvím teď o přidaném cukru, ale o tom že na snídani ne, na svačinu už je to v pořádku. Já si myslím, že u dítěte to nevadí, protože má více pohybu a hned ty jednoduché cukry využívá. A nemluvím o žádných brumicich, kupovanych presnidavkach, ale ovoci, lžičce medu nebo marmelády v tvarohu. Od začátku tady píšu, že bych na žádné kupované sladkosti nebo hotovky dítě neučila.
Nepatří ale ovoce mezi sacharidy, ne mezi přidány cukr? Takže počet gramu se má počítat mezi celkový počet přijímaných sacharidů, ne do počtu přidaného cukru? A nemyslím tím, že všechny sacharidy se mají přijímat z ovoce, ale že to proste nemusí být omezeno jedním kusem. Máme bobulovité ovoce, jablka.. kde těch sacharidů není tolik.
- Citovat
- Upravit
Ok ne jed, přehlídla jsem se, ale nechápu to dávání do stejného pytle. Cukrová třtina je rostlina, která má také své hodnotné látky, které obsahuje třeba třtinový cukr. Naopak rafinovaný cukr nemá nic.