Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jinak, my ohrádku nemáme, dítě má na zemi hrací plochu a může kam se mu zlíbí. Když ho položím a odejdu krok od něj, rozplácne se na bříšku a ječí, hračky ho nebaví vůbec, nové věci typu vařečky, kolíčky..tak na 10 vteřin. Pokud potřebuju něco udělat - jak píšeš, nachystat věci PRO NĚJ ven, popřípadě se alespoň sama obléct - je nemožné ho u této činnosti chovat, řve a to ani nemusím odcházet z jeho dohledu. Zajímaly by mě rady, když v podstatě jediné rady pro zakladatelku jsou zrušit ohrádku. ![]()
@prejeta_zaba píše:
Přijde mi zvláštní, že ve všech diskuzích píšou maminky, jak nikdy nenechají své dítě ani na chviličku samo, jak ho pořád chovají a nosí…a při tom psaní do diskuze dělá to dítě co?Tak samozřejmě, že kojence nezavřu někam do ohrádky a nepůjdu se dívat na film (ne, že bych nikdy neměla chuť to udělat
), ale tak přece nebudu chodit 2 roky neumytá a z domácnosti neudělám kůlničku na dříví. Myslím, že 3 minuty kňourání ještě nikomu neublížily.
Co dela pri psani? Napr. se koji, dospava…
@prejeta_zaba píše:
Jinak, my ohrádku nemáme, dítě má na zemi hrací plochu a může kam se mu zlíbí. Když ho položím a odejdu krok od něj, rozplácne se na bříšku a ječí, hračky ho nebaví vůbec, nové věci typu vařečky, kolíčky..tak na 10 vteřin. Pokud potřebuju něco udělat - jak píšeš, nachystat věci PRO NĚJ ven, popřípadě se alespoň sama obléct - je nemožné ho u této činnosti chovat, řve a to ani nemusím odcházet z jeho dohledu. Zajímaly by mě rady, když v podstatě jediné rady pro zakladatelku jsou zrušit ohrádku.
Rad bylo dost a velmi prakticke aby to fungovalo. Ty jsi v jine situaci, tady uz nelze udelat nic, tak na tech par minut ma tve ditko smolika no ![]()
No jak už bylo napsáno. Časopisy zavři někam nahoru, do nižších polic věci, které muže zkoumat. Existují krytky na rohy, zásuvky. Takový udělátka kterýma zavřeš skříňky do kterých nechceš aby lezla. Já myslím, že to jde v jakémkoliv prostoru. Máme takhle 3kk, schody a taky to jde. Máme byt tak, že z kuchyně nevidím nikam a taky mi syn žije. Zkoumá si, hraje si. Fakt ho nemám neustále na očích. I když to odneslo pár knížek a párkrát si dal při pádu, jsme oba spojeny a jak píšeš mám čas i na chvilky pro sebe. Nehledej proc to nejde, fakt ji nemusíš sledovat a hlídat každou vteřinu.
Já rozhodně nejsem zastáncem vyřvávání, taky do dneška (2roky) v noci oddaně vstávám když má žízeń a chce napít, ALE..
takový ty jednorázovky tipu, záchod, něco sníst, poklízet (mírně) - to musela děvenka vydržet, ale vždycky jsem dodržovala pravidlo, aby na mě viděla, nebo když to nešlo, tak aby mě slyšela
kolem 10m měla separačku jako prase, ale když jsem toto dodržovala, tak to docela šlo, pak si jak kdyby zvykla a už nevyřvává vůbec
ale jedla jsem třeba v obýváku u nízkého konferenčního stolku, aby si mohla stoupnout a koukat mi do talíře a občas mi něco sezobla
záchod halt s otevřenýma dveřma a zase stála u mě a trhala mi a podávala papír, sprcha ultrarychle a malá mě šmírovala, zuby si čistila se mnou, dostala svůj kartáček, vždycky jsem se snažila vymyslet něco co jí zabaví, ale ne hračky, něco jakoby dospěláckého…
hodně zdaru
@Anonymní píše:
Vážně teda nemám nárok na 10 minut odpočinku během té 11 - 12 hodinové směny? Ona mi moc nespí. Přes den jen někdy. A momentálně jí jinak opravdu musím být furt za zadkem. Neexistuje abych jí dala do ruky něco, co jí zabaví - to fakt nejde. Baví jí jen se šplhat nahoru a tahat věci z polic
Otevřeně tedy přiznávám a podepíši to klidně vlastní krví, že nejsem supermatka, která dkáže 11 - 12 hodin být v pozoru, chodit na wc s dítětem v náruči, stejně tak jíst a po této směně bez minuty odpočinku ještě uklidit a připravit byt na další den.
Tak tady si vlastne odpoved napsala ty sama. Pokud si budes delat chvile o samote a tve mimco si nebude moct lozit po byte tak pak bude brecet no. Ja se teda za supermatku nepovazuju, ale ze budu mit ditko porad za zadkem na tom mi ani nic supermatkovskeho neprijde. S detmi to obcas je zkratka na palici
u vas je proste ted nejdulezitejsi prizpusobit ten byt. Ty budes mit nejspis ten potrebny oraz, kdyz si tve male bude moci stradovat bytem. A v tomto veku mela nase prdola vytahovani ponozek ze supliku. Hracky ji asi tak jako polovinu dalsich deti nebraly. Zkus bezpecne veci na vareni, klido ten suplik a jako tresinka na dortu poslouzi toaletak. To jsemdavala jen jednou za cas, ale sklizelo to radosti jak dnes vanoce.
Nepročetla jsem vše, ale k hlavní otázce + tvému komentáři na první straně:
Pokud se od malé na zemi nehneš, protože máte nebezpečný byt, tak se nediv, že ona to bez tebe nevydrží. Byt prostě uzpůsobte. El. dráty schovat do lišty nebo do nábytku, skříně a knihovny nahoře přichytit ke zdi. Až začne chodit, tak ji prostě neuhlídáš a neštěstí je na světe. Židle, pokud jsou stabilní a nejsou extra těžké, by takový problém být neměly.
Moje malá na mě také byla (a je) hodně závislá, dlouho se po operaci nemohla hýbat, tak jsem ji v postýlce vozila po bytě tak, aby na mě u všeho, co dělám, viděla a neplakala. Chodila jsem s ní pak i na plavání a neexistovalo jít bez ní na WC, tak prostě jsem ji brala s sebou. Ano, chodí tam se mnou dodnes, ale zase vím, že si ve sprchách sama nepotluče hlavu, že jí nikdo nepřivře prsty ve dveřích, že mi doma nevyleze z okna apod.
No a když kvůli ní něco nestihnu uklidit, tak prostě nestihnu. Jíme spolu. Najím se já i ona, bylo to tak, i když jsem ji ještě musela krmit. A nohy nahoru a odpočinek? Když malá spí (pokud zrovna nespím s ní).
Když začala lézt, tak jsem ji na zem naskládala 80ks pěnových puzzle, aby jí to neklouzalo a aby se nepotloukla, a většinu věcí jsem dělala na zemi, abychom byly spolu.
Ahoj
Po. přečtení většiny příspěvků si říkám ze jsem asi ras…
U nás doma jsou deti od mala vedení k samostatnosti… Volný pohyb po celem byte… Když bylo první dceři 13 měsíců narodila se mi druha dcera…
Manžel je od rána do večera pryc a ja si neumím představit že bych mela fungovat tak jako ty.. male Dítě je zvydave potřebuje objevovat učit se.. to že prostě někde spadne nebo se bouchne k tomu patří…
U nás to vypadalo v podstatě jako v holobyte vse co ji mohli ublížit bylo dáno do vysky…
Občas si pobrecely když jsem musela seběhnout otevřít postakovi atd..
Ale zvykly si a ted je to ani nevyruší od hrani nebo pohádek
Nesmíš se o ni tak bát nech ji ať si zkouší co ji napadne ( nemyslím Teda aby ti skákala po lustru atd ) ale aby jsi se bála jít i na záchod to je pro me ne nepredstavitelny no
Jinak teda já na děti mluvila, když jsem dělala něco, u čeho nemohly byt, vyprávěla jsem, co dělám, proč, že ještě chvilku musí vydržet, zpívala jsem. Samozřejmě jsem nemohla eliminovat veškerý pláč, obzvlášť když už nebylo jen jedno dítě, tak vždycky někdo musel počkat, ale to snad ani není žádoucí, udělat z dítěte středobod vesmíru a hlídat každý jeho povzdech ![]()
Nechat vyrvat je něco jiného než nechat dítě být chvíli nespokojené.
Nicméně toho pláče bylo do roka celkem málo, děti byly zvyklé, že jim nestojím furt za zadkem, tak je nerozhazelo, že jsem zmizela 30s na záchod.
Jedli jsme společně, to dítě přeci už minimálně 3×-5× denně ji běžné jídlo, tak jsem měla v jedné ruce svoji lžíci, v druhé dětskou.
No a třeba čokoláda, ta se konzumuje zásadně s hlavou zarazenou do kuchyňské skrinky
Kafe, když dítě spi.
Pak přišlo období vzdoru a řvalo se u nás od rána do večera. A to už je potom opravdu žádoucí překročit dítě, jít si přečíst časopis a vypít kafe, než se dítě vyvzteka. Ještě pak budeš vzpomínat, jak to s koncem bylo jednoduché.
@Helileli píše:
Pak přišlo období vzdoru a řvalo se u nás od rána do večera. A to už je potom opravdu žádoucí překročit dítě, jít si přečíst časopis a vypít kafe, než se dítě vyvzteka. Ještě pak budeš vzpomínat, jak to s koncem bylo jednoduché.
Tak jasně, ale to už je něco jiného ![]()
Mame 2+kk, k babicce jezdime do 4+1 - to je teprv vzruso, tam hlidat deti - teda, ja mam dve sebevrazedna komanda, maly byt pro me vzdy znamenal strasnou vyhodu. Uprimne - pokud mas dite, jako byvala moje starsi, tak Te svym zpusobem chapu - s tou toho clovek taky moc neudelal - ale zaklad je se z toho nehroutit, no, tak jsem byla pul dne v pyzamu, doma byl cely den bordel, na WC se mnou a kalorie jsem doplnovala orisky a cokoladou
. A u nas to nebyla 11-12 hodinova smena, ale spis 14-16 hodinova. No, v prvni rade bych opravdu zapracovala na bezpecnosti bytu. Ale taky jsem nebyvala v prvnim roce zivota dcery tak nad veci
. Nicmene 10 minut klidu jsem si teda nedoprala nikdy, a to si jako zadna supermatka neprijdu
.
@prejeta_zaba píše:
Přijde mi zvláštní, že ve všech diskuzích píšou maminky, jak nikdy nenechají své dítě ani na chviličku samo, jak ho pořád chovají a nosí…a při tom psaní do diskuze dělá to dítě co?Tak samozřejmě, že kojence nezavřu někam do ohrádky a nepůjdu se dívat na film (ne, že bych nikdy neměla chuť to udělat
), ale tak přece nebudu chodit 2 roky neumytá a z domácnosti neudělám kůlničku na dříví. Myslím, že 3 minuty kňourání ještě nikomu neublížily.
při psaní do diskuze dítě třeba leze po mamince, nebo ho má maminka na klíně. Dokážu si to živě představit. ![]()
On je taky dost velkej problem v tom, ze takovy desetimesicni dite uz dokaze maminku pekne sikanovat.
A to uz zas zalezi na matce jak si s tim dokaze poradit a hlavne druhy place rozlisit. ja mam devitimesicni a triletou, mensi si pred mesicem stoupla a chodi kolem nabytku no, to u ty vetsi neznam, ta se rozbehla v patnacti mesicich. Takze mam taky ficak, k tomu obri barak. A kdyz proste veje kuli tomu, ze ji se.re bejt na zemi a ja proste zrovna nemuzu, protoze napriklad utiram tej vetsi zadek, tak at si veje no.
A taky by byla nejradsi v ruce furt, ale proste to nejde.
Určitě bych ji neučila to, že hned jak zapláče, už přiletim. Budeš otrok
Není…