Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nepamatuji si, co se dělo v noci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
7.7.17 23:36
Nepamatuji si, co se dělo v noci
Ahoj,
doufám, že mě nikdo neodsoudíte, ale není to věc, kterou bych mohla ovlivnit. Mám problém, že si ráno absolutně nepamatuji, co se dělo v noci. Vše dělám zřejmě v polospánku, nikdy se pořádně neprobudím. V polospánku vypnu monitor dechu, vezmu 5měsíčního syna do postele, nakojím ho a ráno ani nevím, kolikrát jsem kojila, když jsou náročné noci tak si třeba matně vybavím že jsem mu pořád strkala prso a jsem unavená a rozlámaná, ale prostě jakmile usnu, upadám do nějakého komatu které končí až ráno. Bojím se, abych synovi touhle automatickou péčí nějak nechtěně neublížila nebo tak. I bych ho ráda po prvním kojení ještě vrátila do postýlky, ale jak, když si to neuvědomuju, co dělám? Občas také ze spánku mluvím na manžela, občas to smysl nedává, občas to jsou naprosto srozumitelné věci, mluvím s ním, odpovídám mu, a ráno o tom nevím. Pokud se hodně manžel snaží, nebo syn pláče, probere mě to úrovně, že vnímám a ráno si to pamatuju, ale to je málokdy. A hlavně manžel nepozná, jestli jsem „při vědomí“ a mluvím s ním a budu si to pamatovat, nebo jsem „mimo“ a ráno nebudu vědět nic.
Co s tím? Jsem z toho nešťastná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.7.17 23:39
@Maja Z tak podle mě jsi hrozně unavená. Syna bych nechala spát v posteli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.17 23:42
No sorry, ale mliko bych odstrikala nebo dala um a staral by se muz. Aspon do chvile kdy jsi schopna vnimat (asi vis po jak dlouhem odpocinku jsi ok. Takhle muzes akorat doufat, ze se synovi nic nestane, diky tve nevedomosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.7.17 23:46
Mě se to stává, i když jsem vyspalá, pokud mě někdo vzbudí ve špatné spánkové fázi. Pro uklidnění moji „automatickou“ péči ve spánku přežily tři děti bez úhony.
- Citovat
- Upravit
7.7.17 23:54
Zajdi si k neurologovi, ať tě vyšetří. Ono se to nezdá, ale není to ok. Radši něco nezanedbat. S tímhle se nezahrává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.7.17 00:01
Prosím o zachování anonymu, nebo smazat, je to osobní.
První dítě jsem měla na dnešní dobu brzo, byla jsem pod velkým tlakem okolí, takže jsem se snažila dělat vše „správně“. U druhého dítěte jsem už byla „otrkaná“ a hodně věcí dělala intuitivně, tak, jak jsem cítila, že je to správné konkrétně pro tohle moje dítě. A týkalo se to i noci. První dítě jsem poctivě vracela do postýlky. Druhé dítě jsem v noci při prvním kojení přetáhla k sobě do postele a spala dál. Kolikrát jsme v noci kojili, nevím. Většinou jsem to prospala, lehounce se vzbudila, jen když mimino chtělo mlíko, to jsem dala prso a spala dál. Ráno jsem byla mnohem odpočatější než u prvního dítěte. Měla jsem pro sebe 1,5 postele (hodně široká matrace), místa bylo pro oba dost (muž spal jinde), zalehnutí nehrozilo. A ani kamarádky na užších postelích neměly s nočním kojením problémy. Nevím o žádné mámě, která by své dítě zalehla (vynechávám extrémní případy, kdy je matka opilá nebo zdrogovaná). Pokud ti to vyhovuje, nechej si malého u sebe v posteli. Mně to vyhovovalo, protože dítě se pořádně neprobudilo, neřvalo a já mohla spát. Pokud potřebuješ postel pro sebe, nedala by se dětská postýlka přirazit k manželské a oddělat jedna stěna? Nějakou dobu jsme to tak měli u prvního dítěte, v noci jsem dítě nemusela vyndávat, dalo se kojit vleže, každý ve své posteli. Akorát jsme na tento zlepšovák přišli pozdě, až už jsme s kojením přestávali… Kdyby to šlo, dítě ti nebude ubírat z tvého spacího prostoru, a přitom v noci nebudeš muset vstávat.
- Citovat
- Upravit
8.7.17 00:20
Dítě nezalehnete, ideálně pořiďte takovou tu postýlku co se přidává k dospělé posteli a směrem k vám má volnou stěnu, ať nemusíte vstávat.
A minimálně na jednu noc v týdnu odstříkejte, nechte lahvičky manželovi a sama se zamkněte někam, kde budete mít klid, tmu a ticho a vyspíte se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.17 00:32
Postýlku už mám přiraženou, což celý „problém“ ještě zhoršuje, protože jak je hned vedle, nemusím se budit ani trochu. Na to abych ho nakojila v jeho postýlce se teda musím dost naklonit a navíc teď spí opačně, má nohy u mé hlavy, kvůli polohování hlavičky napravo (začal upřednostňovat levou stranu), takže ho prostě musím vyndat a otočit. Když spí se mnou v posteli, poměrně dost se budí a často chce prso a já pak spím hodně hodin v jedné poloze a ráno mě bolí celý člověk. Když je ve své postýlce, vyspíme se oba lépe 
bohužel s mužem to nelze udělat, jednak dělá i noční a spoustu nocí není doma, nebo naopak vstává v 5 ráno na ranní a chce být vyspalý, a jednak se o malého neumí postarat(přebalit, uspat, konejšit, převlíct když se poblinká) a ani ho nevzbudí když pláče. To by nedopadlo… navštívím praktického lékaře ať mi napíše žádanku na neurologii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.17 00:41
A před tím se ti to nestávalo? Já mám podobné problémy pořád Prostě jsem asi lehce náměsíčná, dělám v noci kde co, včetně péče o malé děti, a ráno o většině věcí nevím. na to, že v noci na sebe s manželem mluvíme a ráno o tom nevím, si manžel už zvykl No a nejstarší dcera to má po mně - klidně se prochází v noci po bytě, něco mluví a ráno o ničem neví… Mně to teda tak neobtěžuje, abych nad tím nějak dumala a řešila to, mou noční péči přežily tři děti 
A když jsem po kojení usnula a mimčo zůstalo u mě v posteli, tak tam prostě zůstalo, přenesla jsme ho třeba, až jsme se probudila, když jeetě spalo, nebo jsme se probudili až spolu ráno, no a co. Nikomu to neublížilo… A jestli máš takové potíže až teď, tak to může být prostě jen z velké únavy. Zkuste doma vymyslet něco, aby sis mohla víc odpočinout - buď částečně péči v noci přenechat na manželovi nebo ti zajistit možnost prospat se přes den, navečer, když přijde manžel z práce, cokoliv, aby sis trochu odpočinula.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.17 00:45
@zzpet dřív jsem jen mluvila ze spánku, nikdy jsem se nezvedla z postele, teď je toho víc. Je možné, že je to celé únavou, protože mám syna na starost 24/7 i když jsem nemocná, vyčerpaná, cokoliv. Třeba se to časem zlepší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.17 00:51
@Maja Z píše:
Postýlku už mám přiraženou, což celý „problém“ ještě zhoršuje, protože jak je hned vedle, nemusím se budit ani trochu. Na to abych ho nakojila v jeho postýlce se teda musím dost naklonit a navíc teď spí opačně, má nohy u mé hlavy, kvůli polohování hlavičky napravo (začal upřednostňovat levou stranu), takže ho prostě musím vyndat a otočit. Když spí se mnou v posteli, poměrně dost se budí a často chce prso a já pak spím hodně hodin v jedné poloze a ráno mě bolí celý člověk. Když je ve své postýlce, vyspíme se oba lépe
Upřímně - já bych se radši doma domluvila na nějaké možnosti odpočinku pro mě, než běhat po doktorech. Prostě jsi přetažená a utahaná, to se stává, když člověk dlouhodobě nespí, že je pak mimo a nedokáže se v noci úplně probudit. S manželem se můlžeš domluvit, když je doma - nějaký ten „víkend“ jistě taky má a i jednou za týden se vyspat je pomoc. Péči si může natrénovat přes den (takové to noční přebalení a pochování, případně dát flašku, to není zas tak složité, to chlap zvládne, když chce). No a trochu se holt nevyspí i on, to tak je, když je doma miminko, že se rodiče míň vyspí, oba. Můj muž taky chodil do práce a většinou jsem ho šetřila, aby mohl spát, ale sem tam se v noci postaral, když už toho bylo na mě moc (zvlášť v nějaké ty blbé noci, kdy dítě prostě nespalo a pořád plakalo). No byl pak jeden den v práci víc unavený, to vydrží každý (ty jsi třeba unavená permanentně). Další den by se zas vyspal a tobě by občas jedna noc mohla prospět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.7.17 01:45
Říkat, že se dítě nedá zalehnout, je úplná blbost. Takových případů tu už bylo a ještě bude. Já bych si miminko do postele nevzala ani náhodou. Člověk nikdy neví, co se může stát a pak si to do konce života vyčítat? Zvlášť když v polospánku neví pomalu co dělá. Navíc je sice hezké, že máte monitor dechu, ale ten je k ničemu, když dítě vezmete do postele. Já bych takhle neriskovala.
- Citovat
- Upravit
8.7.17 07:43
@Maja Z Že se to časem zlepší, tím bych se moc neuklidňovala. Spíš zkus podniknout kroky pro to, abys aspoň jednou za čas dohnala spánkový deficit. Muž přece nechodí do práce 7 dní v týdnu, tak snad 1-2 noci by mohl prcka nakrmit z lahvičky. Někdy kolem půlroka jsem přestala v noci přebalovat, paperska to udrží. Ale základní péči by teda tatínek zvládnout měl, už jen proto, že kdyby se ti něco stalo, tak aby nepanikařil, co s děckem. A k doktorovi zajdi, třeba i na krev. Problém může být nečekaně schovaný. Já jsem čtvrt roku manželovi říkala, že mám pocit, že sahám do rezerv, že ta zima byla hrozná. Nevěřil, že mě péče o dvě děti vyčerpává, vždyť jsem doma?! Z krve mi zjistili přechozenou mononukleózu. Teď ani necekne, když si jdu s dětmi přes den lehnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.17 07:58
Já to mám obráceně, zdá se mi sen o synovi a docela živě a pak když se probudím tak ho hledám ve svý posteli a bohudík tam nikdy nebyl a vždy ve své postýlce, ale tu má v pokojíčku, takže tam mám tužku a papír a píšu si kdy jsem byla kojit… Mě se tohle s těmi sny stává když to je náročnější období
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
