Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@Hazentla píše:
Ale něco jiného je chápat, že člověku něco „ujede“ a něco úplně jiného je tvrdit, že je to vlastně v pořádku
Zakladatelku celkem chápu, stane se, ale prostě to nebylo správné. Reakce typu „karma je zdarma“ a „pak se nedivím že nemůžeš otěhotnět“ jsou ovšem taky přes čáru.
Normální jsou ty smíšené pocity, to asi prožilo hodně holek, kterým se dlouho nedařilo, já taky. Pohled na těhotnou mě dokáže i naštvat, to ale na druhou stranu neznamená, že ji nepustím ve frontě před sebe, nebo nenechám sednout v autobuse. Nemyslím si, že by zakl. byla zlá, byla prostě frustrovaná ze své situace a nevhodně si ulevila, ale tady je naprosto zbytečně na pranyri. A ty žvásty o karme, no to by mě zajímalo, proč se teda rodí děti feťačkam, alkoholickam a jim podobným…
@Anonymní píše:
Přiznávám se, že po druhém potratu, když si švagrová přišla stěžovat, že je potřetí těhotná a jaký je ten její debil, že si zase nedal pozor, už měla doma 2 krásné holčičky, ani jedno dítě nebylo plánované, jsem měla co dělat abych jí jednu neflakla, podotýkám věděla jak jsem na tom. Manžel byl v zahraničí. Doteď si pamatuju, že když odešla vypila jsem flašku čehosi, řvala jsem celou noc a těch jmen co dostala… ale vnímala jsem, že za to nemůže, je to strašně těžké…
tak tohe naprosto chápu! Podle mě je fakt rozdíl, že to neproběhlo před tou švagrovou Protože pochopitelné je zoufalství obou stran, byt v opačném grádu ![]()
A ona věděla, že potrácíš? Pokud ano, mohla si ty výlevy nechat ![]()
@BublinaL píše:
Taky jsem obřečela když se švagrová dozvěděla že se snažíme a byla se svým tehdy ještě přítelem necelej rok a řekla že se začnou snažit taky a na první dobrou byla těhotná. Myslela jsem tenkrát že jim nezvládnu jít ani na svatbu protože to na 100% udělala naschvál. Myslím že normálně by ještě počkali. Co jsou některé ženské schopny vypustit z pusy je šílené. A teď taky nemluvím jen o zakladatelce. Tolik zlých lidí má děti a vy tady píšete něco takovýhoříct že příroda ví co dělá a tak proto nemohla otěhotnět… jste úplně na stejné úrovni jako zakladatelka…
Tohle mě hodně pobavilo.
@eva valoi píše:
Tohle mě hodně pobavilo.
vidíš, tenhle příspěvek mi unikl
Mám švagrovou velmi podobného ražení jako je autorka přispěvku
Není to nic příjemného ![]()
Já jsem nezažila co to je, když žena nemůže otěhotnět. Otěhotněla jsem čtyřikrát napoprvé, a pak jsme si už raději dávali pozor, tak mám ještě tedy i to páté.. Ale osobně se dokážu vnitřně strašně užírat, když se mi nedaří daleko méně podstatné věci.. Jo, člověk se ovládá, dusí to v sobě, až mu z toho div nerupne v bedně.
Holky, přečetla jsem celou diskuzi a pak ještě jednou příspěvek zakladatelky…
a mám chuť pohladit ji na dálku po předloktí, nebo tak něco.
![]()
Ta ženská si prostě jednoho večera sedla ke klávesnici a byla úplně upřímná.
Dobrovolně položila před oči docela cizích lidí svoji dávnou, zažranou bolest, která díky tomu, že svištíka už má, doufejme postupně bledne. ![]()
Ale pořád ne natolik, aby se z ní nepotřebovala vypsat, s někým se o ni podělit v naději, že svěřená bolest - poloviční bolest.
Ona o té příhodě v kuchyňském studiu přeci vůbec nemusela nic psát, nikdo ji k tomu snášením důkazů a právem útrpným nedonutil.
Přesto to sem napsala, protože - to prostě chtěla říct. Pošeptat někomu neviděnému za mřížkou „zhřešila jsem“ a doufat v odpuštění.
Nechtěla aplaus ani mexický vlny, chtěla si jenom o svých pocitech povídat s někým, kdo zažil totéž.
Já to nejsem - takže už zase mizím, protože ani já v tomhle vlákně nemám co dělat. ![]()
Jen si bych myslela, že když vidím někoho rozsekanýho ve škarpě, pokusím se mu pomoct - nebo, když na to nemám, odvrátím tvář a přidám do kroku.
Ale kopnout si do tý cizí, v dobrý víře svěřený bolesti - a cítit se povzneseně, jak jsem to tý zlý neznámý ženský nandala… to mi přijde vážně zbytečný. ![]()
Příspěvek upraven 11.03.19 v 21:35
@pe-terka píše:
vidíš, tenhle příspěvek mi uniklMám švagrovou velmi podobného ražení jako je autorka přispěvku
Není to nic příjemného
Naschvál otěhotněla. To je jako bych zítra naschvál vyhrála v loterii. Asi si půjdu vsadit.)))
@eva valoi píše:
Naschvál otěhotněla. To je jako bych zítra naschvál vyhrála v loterii. Asi si půjdu vsadit.)))
některé ženy takto uvažují
Taky má těhotenství brala jako schválnost a pomstu, emočně dost vygradovala
Přitom jsem to s ní nikdy nesdílela, mám jiný okruh kamarádek
Někomu se to prostě vymkne z rukou a pak je lepší prchnout ![]()
@sirikit píše:
Holky, přečetla jsem celou diskuzi a pak ještě jednou příspěvek zakladatelky…
a mám chuť pohladit ji na dálku po předloktí, nebo tak něco.![]()
Ta ženská si prostě jednoho večera sedla ke klávesnici a byla úplně upřímná.
Dobrovolně položila před oči docela cizích lidí svoji dávnou, zažranou bolest, která díky tomu, že svištíka už má, doufejme postupně bledne.
Ale pořád ne natolik, aby se z ní nepotřebovala vypsat, s někým se o ni podělit v naději, že svěřená bolest - poloviční bolest.
Ona o té příhodě v kuchyňském studiu přeci vůbec nemusela nic psát, nikdo ji k tomu snášením důkazů a právem útrpným nedonutil.
Přesto to sem napsala, protože - to prostě chtěla říct. Pošeptat někomu neviděnému za mřížkou „zhřešila jsem“ a doufat v odpuštění.
Nechtěla aplaus ani mexický vlny, chtěla si jenom o svých pocitech povídat s někým, kdo zažil totéž.Já to nejsem - takže už zase mizím, protože ani já v tomhle vlákně nemám co dělat.
Příspěvek upraven 11.03.19 v 21:35
Jen si bych myslela, že když vidím někoho rozsekanýho ve škarpě, pokusím se mu pomoct - nebo, když na to nemám, odvrátím tvář a přidám do kroku.
Ale kopnout si do tý cizí, v dobrý víře svěřený bolesti - a cítit se povzneseně, jak jsem to tý zlý neznámý ženský nandala… to mi přijde vážně zbytečný.
Vidíš, a já jsme to tam nevyčetla
Pokud to tak bylo myšleno (ptž psaný text je hodně ošidný), zakladatelce se omlouvám ![]()
@pe-terka To vnímání světa je pak posunuté. Já si třeba vůbec nevybavuju, kdy jsem naposled potkala těhotnou ženu. A ony je potkávají na každém kroku, protože se na to prostě zaměřují (ve skutečnosti potkají jednu za týden třeba).
Já sama mám někdy taky ne úplně pěkný myšlenky. Člověk si řekne, že něco třeba druhému patří, dobře mu tak atd. Je to naše slabost, pýcha, hněv, neodpuštění…
Ty ženy, co se roky snaží a nejde jim to můžou pak mít i pocit, že někdo otěhotněl, aby je nas.ral.) A kdo ví, třeba ta, co otěhotněla na první dobrou opravdu mohla mít pocit, že je na tomto poli lepší..
Hele já měla dvě sekce a byla jsem z toho vžycky docela zdrblá. A poslouchat kamarádku mé sestr, kterou jsem viděla poprvé v životě (přijela jsem k sestře asi měsíc po porodu, všechno to bylo čerstvé) a ona mi tam donekonečna omílala, jak ona krásně a rychle rodila obě děti.. Hele já jsem měla chuť ji dát mezi pořádnou po palici, aby se jí rozsvítilo a byla už konečně zticha.
Jasně, ono každý si z toho jejího příběhu vezme něco. Ty s problémy si vzpomenou na vlastní bolest.
Ty dětné si vzpomenou na urážky ohledně metráčka, chodící dělohy nebo moje oblíbené koule. A mají (mám) pocit, že zakladatelka neprojevila dostatečnou lítost nad svým chováním (fakt tohle dokáže taky s hormonama zavalenou psychikou udělat veletoče), ale sama chce litovat.
Tak zakladatelko nepřeji ti nic zlého, prostě nakonec se povedlo a tak snad se povede i té tvé spolužačce (nebo koho jsi to potkala). ![]()
@eva valoi píše:
@pe-terka To vnímání světa je pak posunuté. Já si třeba vůbec nevybavuju, kdy jsem naposled potkala těhotnou ženu. A ony je potkávají na každém kroku, protože se na to prostě zaměřují (ve skutečnosti potkají jednu za týden třeba).
Já sama mám někdy taky ne úplně pěkný myšlenky. Člověk si řekne, že něco třeba druhému patří, dobře mu tak atd. Je to naše slabost, pýcha, hněv, neodpuštění…
Ty ženy, co se roky snaží a nejde jim to můžou pak mít i pocit, že někdo otěhotněl, aby je nas.ral.) A kdo ví, třeba ta, co otěhotněla na první dobrou opravdu mohla mít pocit, že je na tomto poli lepší..
Hele já měla dvě sekce a byla jsem z toho vžycky docela zdrblá. A poslouchat kamarádku mé sestr, kterou jsem viděla poprvé v životě (přijela jsem k sestře asi měsíc po porodu, všechno to bylo čerstvé) a ona mi tam donekonečna omílala, jak ona krásně a rychle rodila obě děti.. Hele já jsem měla chuť ji dát mezi pořádnou po palici, aby se jí rozsvítilo a byla už konečně zticha.
Máš pravdu, souhlasím na 100% ![]()
@pe-terka píše:
takže jí máme napsat - to je super, tys to té těhotné staré k.ávě nandala, parádaAby tedy náhodou následkem kritiky nevyskočila z okna?
Ted nepíšu o příspěvcích, které jí neplodnost přejou, to je samozřejmě přes čáru!
přeci je jasné, co zakladatelka čekala. Žádný potlesk, ale spíš další zkušenosti těch, co něco podobného zažily. Ne kamenování, protože kdysi udělala zlou věc. Sama si to uvědomuje, už to nevrátí.
Tato diskuse je legrační, jak tady pořád píšete :„Tohle já bych neudělala, takhle bych se nezachovala apod“.
Nedělejte tady světice ze sebe.
Každý ať se chová tak, jak je mu vlastní, nejste, vážené dámy ,Bůh, abyste někoho soudily, každý nakonec dostane to, co si zaslouží a co dostane?
O tom vy naštěstí nerozhodujete.