Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Je možné, že jsou v tom jiné děti, možná i učitelka asi nedělá všechno jak by mělo být, ale podle mě je problém, že hned děti praští.. Ještě bych pochopila, kdyby se s ním nechtěly děti bavit, že by se stranil, a nebo, že mu je to líto a poplakával a nebo byl tichý, ale tento přístup mně přijde, že tam je i něco víc.. i na straně chlapce, že když něco neni podle něj tak… a možná ty děti to odradí
Ono pak těžko muže učitelka dětem říct, všichni se bavte, když pak dítě dá někomu po puse.. Zkusit ho spíš nasměrovat, aby byl trochu přátelský a pokud se s ním někdo bavit nebude - no je to někdy tak no.. ale možná to bití je problém
@haley83 píše:
Mně tvoje osobní zkušenosti s drogami nezajímají. Pouze se pohybuji v komunitě podobně smýšlejících pedagogů i rodičů. Navíc jsme komunita neslučitelná se zdejšími slepicemi.
Proc sem chodis a ctes to zde, kdyz kazda je podle tebe slepice?
@haley83 Tvoje hrubost, agresivita, vulgarita a naprostá neschopnost slušné a věcné argumentace skvěle dokresluje, proč někteří lidé do kolektivu prostě nezapadnou a vyhledávají jakési komunity. Tam si stěžují, jak je jim ubližováno a jak je ten svět okolo - na rozdíl od nich přirozeně - strašně zlý. ![]()
@haley83 Koukam, ze to na tobe zanechalo trvale nasledky. Tak to te komunite fakt moc prospejes…
@Sany80s píše:
Ono to není tak jednoduché, pokud nějaké dítě chce, tak si najde okamžik a odejde. Házet toto jen na učitelky je nesmysl.
@mackA159 píše:
Jak učitelka? Děcko nejsou klíče co někde odložíš a zapomenes. Samozřejmě že za to může dítě když se někde coura, zdrhne, nebo se schová. Učitelky chyba by to byla, kdyby to zjistila o několik hodin později.
Fakt nepochopím, že někdo považuje ztracení dítěte ve školce za něco normálního a za něco, za co může to dítě. Jako že odpoledne přijdu pro dítě a řeknou mi „on se nám trochu ztratil, zapomněli jsme ho na hřišti, tak se čtvrt hoďky coural po sídlišti sám, než jsme ho našli“ a já s tím budu v pohodě? Nebo ještě lépe, že přijdu do školky a oni teprve zjistí, že ho vlastně už půl dne neviděli, protože se neobtěžovali zamknout vchod?
Přece když takhle malé dítě svěřuju instituci, musím mít elementární důvěru, že mi dítě vrátí plus mínus v původním stavu. Neřeším nějakou tu bouli nebo odřené koleno, to se prostě stane, ale nechat mrně odtoulat se někde na vycházce, to už je síla. Od toho jsou tam ty učitelky snad vždycky minimálně dvě, aby jedna šla vpředu a druhá vzadu?
Kdyby zatoulané děcko přejelo auto, taky byste řekli, že je to jeho chyba, že má ve třech, čtyřech, pěti letech přece dávno umět přecházet sám silnici? ![]()
Nepochopím.
A ostatně není to tak dlouho, co se ve školce utopilo čtyřleté děcko v bazénu. Tak to si zato asi taky mohlo samo, neasi, učitelky, co místo hlídání někde křandaly za rohem a půl hodiny si nevšimli, že dítě nemají, ty s tím nemají nic společnýho. ![]()
Ježišmarjá, to jsem si zvedla tlak takhle při večeru.
Ještěže naše školka je normální.
Někdy mám pocit, že je to s těmi dnešními zásahy trošku… overkill - jestli to slovo znáte. ![]()
Pamatuju se, jak jsme se v první třídě (fakt v první) poprali, že by se naši furianti pod parou z Horní - Dolní divili.
Samozřejmě, že to učitelky nepřehlédly a že jsme dostali vylágoš, Jak promptně, tak i doma ale,… to bylo všecko. ![]()
No a pak jsme byli kámoši. ![]()
@M_Vladim souhlasím, ale třeba kluk co má 12 let tak pořád dva kluci, co hned v první třídě měli maminku ve škole, tak pořád něco.. a to jsou už v 6.. Pořád se s někým bijí a pořád něco.
Takže asi je otázka, jestli je to poštuchovaní mezi děti takové to běžně, stalo se stalo, a jdem dál, nebo takové, že ty děti prostě jak neni podle nich tak každého vystartují..
@Sonmi: Jo, ono totiž podle místních diskutérek jsou děti tak od dvou let vlastně už takoví malí dospělí, hotové osobnosti, které mají být dávno vychované, samostatné, zvládat emoční zátěž, která často složí i dospělého, mít zodpovědnost, kterou často nemají ani jejich rodiče, a vůbec o sobě nedávat moc vědět. Ale pozor! Jednat se podle toho s nimi nemusí, je v pořádku je bít, ponižovat, řídit jim život do nejmenšího detailu.
Mě zapomněly v první třídě na hřišti družinářky. Nikde jsem se netoulala, hrála jsem si na stejném hřišti jako všichni ostatní, jen jsem si dovolila přidat se ke skupince dětí z vedlejší třídy a hrát si s nimi. Když ta moje třída odcházela, zabraná do hry jsem neslyšela volání a družinářka se neobtěžovala si děti přepočítat. Asi to teda podle místní logiky tenkrát taky byla moje vina, protože dítě má asi neustále viset na učitelce pohledem a mít uši nastražené, aby bylo připravené okamžitě splnit pokyn. Hrát si vlastně vůbec nemusí. ![]()
Fascinuje mě, jak tu většina diskutérek má okamžitě jasno, že kluk zlobí, je agresivní a celé je to jeho vina. To si fakt nikdo neuvědomuje, že to dítě má za sebou teprve první dva týdny školy, navíc za zvýšených hygienických opatření kvůli covidu, že je to pro něj úplně nové prostředí, nová situace, kolem spousta neznámých lidí… A jemu je teprve šest, možná sedm. Ale čeká se od něj, že se bude chovat jako dospělý, že od prvního dne bude všechno dělat správně a podle představ cizí paní učitelky a když ne, tak ho pěkně před všemi spolužáky ponížíme a vysmějeme se mu. A když na to začne reagovat, jak ve svém věku zvládne, tak místo, abysme mu pomohli to zvládnout líp, na něj hodíme vinu a potrestáme ještě víc. Uf. Kdyby takhle zacházel šéf s novým zaměstnancem, všichni by ho litovali, nadávali na šéfa s ním nebo mu radili, že si má najít jinou práci. Ale tady jde _jenom_ o dítě, že jo, a to žádné city asi nemá, to má šlapat jako dobře namazaný stroječek a nechat si všechno líbit…
@Kelsey píše:
Proc sem chodis a ctes to zde, kdyz kazda je podle tebe slepice?
Protože jsem troll, možná dokonce placený ![]()
@Sonmi píše:
Fakt nepochopím, že někdo považuje ztracení dítěte ve školce za něco normálního a za něco, za co může to dítě. Jako že odpoledne přijdu pro dítě a řeknou mi „on se nám trochu ztratil, zapomněli jsme ho na hřišti, tak se čtvrt hoďky coural po sídlišti sám, než jsme ho našli“ a já s tím budu v pohodě? Nebo ještě lépe, že přijdu do školky a oni teprve zjistí, že ho vlastně už půl dne neviděli, protože se neobtěžovali zamknout vchod?
Přece když takhle malé dítě svěřuju instituci, musím mít elementární důvěru, že mi dítě vrátí plus mínus v původním stavu. Neřeším nějakou tu bouli nebo odřené koleno, to se prostě stane, ale nechat mrně odtoulat se někde na vycházce, to už je síla. Od toho jsou tam ty učitelky snad vždycky minimálně dvě, aby jedna šla vpředu a druhá vzadu?
Kdyby zatoulané děcko přejelo auto, taky byste řekli, že je to jeho chyba, že má ve třech, čtyřech, pěti letech přece dávno umět přecházet sám silnici?
Nepochopím.
Podle zdejší logiky za sebe nesou trestně právní zodpovědnost již pětileté děti, to je jasný jak facka.
@Kassy píše:
@Sonmi: Jo, ono totiž podle místních diskutérek jsou děti tak od dvou let vlastně už takoví malí dospělí, hotové osobnosti, které mají být dávno vychované, samostatné, zvládat emoční zátěž, která často složí i dospělého, mít zodpovědnost, kterou často nemají ani jejich rodiče, a vůbec o sobě nedávat moc vědět. Ale pozor! Jednat se podle toho s nimi nemusí, je v pořádku je bít, ponižovat, řídit jim život do nejmenšího detailu.Mě zapomněly v první třídě na hřišti družinářky. Nikde jsem se netoulala, hrála jsem si na stejném hřišti jako všichni ostatní, jen jsem si dovolila přidat se ke skupince dětí z vedlejší třídy a hrát si s nimi. Když ta moje třída odcházela, zabraná do hry jsem neslyšela volání a družinářka se neobtěžovala si děti přepočítat. Asi to teda podle místní logiky tenkrát taky byla moje vina, protože dítě má asi neustále viset na učitelce pohledem a mít uši nastražené, aby bylo připravené okamžitě splnit pokyn. Hrát si vlastně vůbec nemusí.
Fascinuje mě, jak tu většina diskutérek má okamžitě jasno, že kluk zlobí, je agresivní a celé je to jeho vina. To si fakt nikdo neuvědomuje, že to dítě má za sebou teprve první dva týdny školy, navíc za zvýšených hygienických opatření kvůli covidu, že je to pro něj úplně nové prostředí, nová situace, kolem spousta neznámých lidí… A jemu je teprve šest, možná sedm. Ale čeká se od něj, že se bude chovat jako dospělý, že od prvního dne bude všechno dělat správně a podle představ cizí paní učitelky a když ne, tak ho pěkně před všemi spolužáky ponížíme a vysmějeme se mu. A když na to začne reagovat, jak ve svém věku zvládne, tak místo, abysme mu pomohli to zvládnout líp, na něj hodíme vinu a potrestáme ještě víc. Uf. Kdyby takhle zacházel šéf s novým zaměstnancem, všichni by ho litovali, nadávali na šéfa s ním nebo mu radili, že si má najít jinou práci. Ale tady jde _jenom_ o dítě, že jo, a to žádné city asi nemá, to má šlapat jako dobře namazaný stroječek a nechat si všechno líbit…
Asi jim přijde takové jednání s dětmi úplně normální, protože totéž před x lety zažili ve školách také.
@hanka.br. píše:
@haley83 Tvoje hrubost, agresivita, vulgarita a naprostá neschopnost slušné a věcné argumentace skvěle dokresluje, proč někteří lidé do kolektivu prostě nezapadnou a vyhledávají jakési komunity. Tam si stěžují, jak je jim ubližováno a jak je ten svět okolo - na rozdíl od nich přirozeně - strašně zlý.
Tebe nemiluje žádný z mých nicků, soudružko učitelko. Ještě nemusím tu druhou z Brna, co dělala na MěÚ, a měla problémy s vedením naší školy.
@SCHNAPI V. píše:
Zdravím, náš syn nastoupil nyní do 1.třídy a po 14dnech si nás zavolala učitelka do školy. Dle učitelky syn nevychází s kolektivem. Když rušil v lavici, posadila ho samotného a když dle ní udělá něco špatně ptá se děti, které jsou s ním ve třídě,, jestli se takhle chová školák nebo dítě ze školky.,, děti na to reagují tím, že se synem nikdo nemluví a když se s nimi snaží mluvit vyženou ho. Syn na to reaguje tim, ze je praští. Chapu, že jeho reakce není přiměřená, ale je nešťastný. Učitelka nám řekla, že nebude děti nutit, aby se s ním bavili. Navíc nám začala vyhrožovat, že syna pošlou zpět do školky. Prý je chytrý a zvládá bez problémů učení, ale neumí zapadnout mezi vrstevníky. Máte někdo podobné zkušenosti?
Takové soudy po 14ti dnech?! To přece není normální. Dítě si musí na novou situaci, okolí, spolužáky a režim nejdříve zvyknout. A to přece nejde každému za 14 dní.
Tak skákání do řeči bývá obvyklé u dětí s ADHD, Aspergerem, LMD a nevím čím vším ještě. A do školy běžně chodí. Speciálky pro děti bez přidružené mentální retardace nejsou, protože byly zrušeny v rámci inkluze. Prostě si budete muset zvyknout i na nestandardní děti.