Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@amylon má mámu na háku, tak je adhd? Nebo protože ho ukrutně nebaví oblékání? Tak to se pak nedivim, že každé třetí dítě je ve třídě adhd
@amylon píše:
Zakladatelko, je smutný, že to řešíš tady, kecy těch rádkyň by mě položily. Běž s ním k psychologovi, téměř jistě se jedná o ADHD.
Bože..to je zase příspěvek. Dneska každý prd hned dostane název diagnózy. Resp. každá odchylka od „ovčího průměrného stáda“. Neříkám, že to tak být nemusí, ale házet tady diagnózy po netu, že to tak téměř jistě je, to jako myslíš vážně?
Máš vůbec informace, jak často se mylně diagnostikuje nějaká psych. porucha a často ten člověk nebo dítě tu poruchu vůbec nemá, jenom je prostě je citlivější a potřebuje trochu jiný přístup, než „průměrné stádo“? O ADHD apod. bych uvažovala, až kdyby nereagoval fakt vůbec na nic..Ale podle zakladatelčiných příspěvků mám pocit, že ještě nevyzkoušela vše a nenaladila se na synovu notu. Ony děti někdy, čím víc jsou rodiče v nervech a zkroušení, unavení a nervózní, tím víc zlobí a je to začarovaný kruh a žádná diagnóza v tom není. ![]()
@amylon U psychologa už jsme byli, i na neurologii, vyloženě ADHD mu třeba na eeg nenatočili, i když je to prý hraniční, ale na „diagnózu“ to úplně není. Nicméně manžel jako malý měl LMD (= lehkou mozkovou dysfunkci), což odpovídá vlastně dnešní ADHD, takže po něm opravdu syn asi něco do vínku dostal.
@Anonymní píše:
Jsem taky beran, syn je býk a v čínském horoskopu tygr - dokonce jsem četla, že děti téhle kombinace býk-tygr jsou vůbec ti ze všech možných kombinací nejodbojnější a jak je složité s nimi vyjít. Na horoskopy běžně nevěřím, ale už mnohokrát jsem si na tohle vzpomněla a říkám si, že jsou třeba opravdu věci, které nezměním, i kdybych se sebevíc snažila
Já taky těma horoskopama nežiju, ale fakt je, ze lidi jsou různí a děti jsou malý lidi ![]()
Taky jsem si přečetla knížku vychovavame děti podle hvězd a hodně jsem tam našla a pochopila…
Mám starší děti jsou taky býci
no přežili jsme to ![]()
Hlavně si kluka nezabejči proti sobě, ještě to zazivnesi prijde ![]()
@Anonymní píše:
@amylon U psychologa už jsme byli, i na neurologii, vyloženě ADHD mu třeba na eeg nenatočili, i když je to prý hraniční, ale na „diagnózu“ to úplně není. Nicméně manžel jako malý měl LMD (= lehkou mozkovou dysfunkci), což odpovídá vlastně dnešní ADHD, takže po něm opravdu syn asi něco do vínku dostal.
A umí se tvůj manžel obléct? Jestli ano, tak z toho syn taky vyroste. Prostě přístup na jeho hry, pokud mu chceš být blíž
@Anonymní píše:
Já taky těma horoskopama nežiju, ale fakt je, ze lidi jsou různí…
A můžu se zeptat, kdy se u vás začala projevovat puberta? Je možné, že by už v 9ti letech ťukala na dveře? To mě teda děsí ![]()
@Opiska píše: A umí se tvůj manžel obléct? Jestli ano, tak z toho syn taky vyroste. Prostě přístup na jeho hry, pokud mu chceš být blíž
Dřív prostě měli rodiče autoritu, protože si byli jistí, vychovávali převážně svým rozumem. Teď je kult dítěte a rodič, ktery nad výchovou přemýšlí je až prehlcený různými směry výchov, hlavně aby se dítě mělo co nejlíp a pak uplatňuje kde co… A evidentně se v tom děti naučí chodit a pak jsou z nich „rozmazlenci“. Tím netvrdím, že to je tvůj syn, ale zkus si víc stát za svým. Podle toho co píšeš mi přijde, že na tvém synovi není nic divného. Je mu 9, chce si hrát, dělá kraviny místo toho aby se oblíkal. A tebe to štve. A takových situaci jsou za den tisíce, že.? Už je ale dost velký na to, abyste spolu třeba rozvíjeli nějaký koníček. Podle mě mu dá do života mnohem víc to, že máma je parťák a budujeme takovou svou společnou cestičku, než nekonečné sekýrování a vnucování se do her, což vás vlastně nebaví ani jednoho.
Máte nějakou pravidelnou aktivitu, která by vás oba spojovala a naplňovala? Sport, kultura, geocaching, hrady, sbírání něčeho, outdoor aktivity, nebo třeba nějaké vyrábění, zvíře…?
Aspoň první krok na lepší provázání vztahu s ním? Ať to není pro tebe otravování se s zombíky a pro něj nějaká mámou nucená aktivita. ![]()
@Anonymní píše:
A můžu se zeptat, kdy se u vás začala projevovat puberta? Je možné, že by už v 9ti letech ťukala na dveře? To mě teda děsí
Já si myslím, že to tak být může. Tuhle dávali na Zoom pořad, jak děti těsně před pubertou a v pubertě hodně moc jedí. No a dcera, ta 8-mi letá, je teď jak nezavřená, pořád má hlad, sní toho víc než já. Troufla bych si na to i vsadit, že může už puberta ťukat na dveře. Dneska je to všechno dřív u těch dětí..
@Opiska Přes ty hry si opravdu myslím, že by to s ním fungovalo, ale on mě k sobě ani právě moc na ty hry nepustí. Anebo když už ano, tak stejně se na něj pořádně „nenaladím“, protože to něčím kazí. Málokdy jsou to prostě příjemně strávené chvíle.
Tak upřímně řečeno, ja treba chápu, že kluk není na mámu zvědavej. Prostě jiná povaha, to, že seš rodič, neznamená, že si musíte rozumět. Ja si s rodiči taky nikdy moc nerozuměla a byla jsem velmi rada, když jsem jim nemusela nic moc říkat. Byl to opruz. S jinými jsem se vždy bavila ráda.
Možná ho prostě nech v rámci možností trochu dejchat. Je cesta do pekla chtít po klukovi, aby se choval stejně dokonale jak mladší holka. Jedno vysněné dítě máš, tak nechtěj nemožné. Kazdej je jinej, zkus ho zacit respektovat a ne predelavat, kdyz vis, ze mu nektere veci trvaj, zkus tomu predchazet, vic pripominat, nebo to zohlednit predem časově. Je to pořád dítě, co ma narok byt ve svem světě.
@Anonymní píše:
Dřív prostě měli rodiče autoritu, protože si byli jistí, vychovávali převážně svým rozumem. Teď je kult dítěte a rodič, ktery nad výchovou přemýšlí je až prehlcený různými směry výchov, hlavně aby se dítě mělo co nejlíp a pak uplatňuje kde co… A evidentně se v tom děti naučí chodit a pak jsou z nich „rozmazlenci“. Tím netvrdím, že to je tvůj syn, ale zkus si víc stát za svým. Podle toho co píšeš mi přijde, že na tvém synovi není nic divného. Je mu 9, chce si hrát, dělá kraviny místo toho aby se oblíkal. A tebe to štve. A takových situaci jsou za den tisíce, že.? Už je ale dost velký na to, abyste spolu třeba rozvíjeli nějaký koníček. Podle mě mu dá do života mnohem víc to, že máma je parťák a budujeme takovou svou společnou cestičku, než nekonečné sekýrování a vnucování se do her, což vás vlastně nebaví ani jednoho.Máte nějakou pravidelnou aktivitu, která by vás oba spojovala a naplňovala? Sport, kultura, geocaching, hrady, sbírání něčeho, outdoor aktivity, nebo třeba nějaké vyrábění, zvíře…?
Aspoň první krok na lepší provázání vztahu s ním? Ať to není pro tebe otravování se s zombíky a pro něj nějaká mámou nucená aktivita.
Souhlasím..
Ale..co se týče té autority rodičů. Podle mého názoru by měla autorita být přirozená a vyplynout přirozeně z té „společné cestičky“, jak popisuješ. Dřív totiž taky bývalo to, že ta autorita sice byla, ale ze strachu..před řvaním, tresty nebo před řemenem.
A funguje to tak nejenom doma, ale i ve škole. Někteří učitelé dokážou mít přirozenou autoritu, protože se dokážou naladit na „vlnu“ dětí, učí zajímavým způsobem a jsou z nich víc parťáci než učitelé..a někteří mají autoritu jenom proto, že se jich děti bojí nebo jejich trestů, které rozdávají.
@Anonymní píše:
@Opiska Přes ty hry si opravdu myslím, že by to s ním fungovalo, ale on mě k sobě ani právě moc na ty hry nepustí. Anebo když už ano, tak stejně se na něj pořádně „nenaladím“, protože to něčím kazí. Málokdy jsou to prostě příjemně strávené chvíle.
Ty bys mela byt vubec rada, ze te k sobe pusti, hrajete neco spolu. Ale tobe je to malo, potrebujes SVOU dokonalou spokojenost, kdyz to neni dle tvych predstav, tak ti to kluk kazi. Tak pro koho to delas, pro nej a vas vztah, nebo sobecky pro sebe. Myslim, ze na to jdes uplne spatne. A trochu mi to prijde jako troleni. Zvlastne posledni dve vety.
@Anonymní píše:
A můžu se zeptat, kdy se u vás začala projevovat puberta? Je možné, že by už v 9ti letech ťukala na dveře? To mě teda děsí
Ja nevěřím na ty puberty v tomhle věku..jen jsou už chytrý a zkouší kam se dostanou.
U nás puberta už nevím přesně u starších je jim 30+
si to nepamatuju ![]()
@Anonymní píše:
@Opiska Přes ty hry si opravdu myslím, že by to s ním fungovalo, ale on mě k sobě ani právě moc na ty hry nepustí. Anebo když už ano, tak stejně se na něj pořádně „nenaladím“, protože to něčím kazí. Málokdy jsou to prostě příjemně strávené chvíle.
Nechápu jak on může kazit své hry, ty jsi prostě ta navíc. Tak si třeba objednej nějaké sady na tvoření masek, koukni na videa jak dělat masky zombie a jen zombie z něj udělej a u toho si s ním povídej. Já nevím, prostě vždycky se najde nějaký způsob. Hry určitě nekazí on. Jestli ty hry musí být podle tebe, tak se ani nedivím, že nechce, pro něj to musí být vopruz.