Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nerozumím si se synem (9 let)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
PaníKadrnožková
8.9.19 23:40
- Citovat
- Upravit
8.9.19 23:53
@Anonymní píše:
Ahoj,
prosím o anonym - je to pro mě velmi citlivé téma. Jak už název vypovídá, tak si nerozumím se svým 9ti letým synem. Mám pocit, že mě nikdy neposlechne, odmlouvá, nenechá si poradit a dokonce mi přijde, že mě schválně provokuje. Věřte mi, že se snažím k němu najít tu správnou cestu, přečetla jsem spoustu knih, i jsem byla na semináři o výchově, ale asi nedokážu rady správně přenést do praxe, prostě žádný valný výsledek jsem nezaznamenala. Jsem z něho už opravdu zoufalá, vždycky se snažím ráno den začít zvesela, ale moje radost nevydrží ani do oběda. Dneska odpoledne už jsem se dokonce před ním i rozbrečela, že je mi z něho hrozně smutno… teď bych si za to nafackovala, ale já už si opravdu nemohla pomoct, od rána prostě bylo pořád něco, navíc on neustále haleká a vykřikuje nebo si hraje na zombie (což jsou různé škleby a divné pohyby) - to dělá, i když si s ním chci o něčem povídat… Jen těžko k němu hledám cestu, přijde mi, že jsem s ním vlastně neustále v nějakém konfliktu a on neudělá vůbec nic, čím by mi i jenom na vteřinu udělal radost… Nedávno jsme se dívali na film Jak dostat tatínka do polepšovny a já si říkala, jak je ten Vašík prima kluk, že se s ním dá normálně mluvit, to s naším klukem prostě nejde, nebo to prostě neumím, já nevím. Hrozně mě to trápí, manžel mi pořád říká, že to je prostě tím, že je kluk, ale s tím já se nechci smířit, vidím, jak mi roste a přijde mi, že se mi rok od roku více odcizuje. Máte to prosím někdo stejně nebo podobně? Že těžko hledáte ke svému dítěti cestu? Ani nechci domyslet, co mě s ním čeká, až přijde do puberty. Děkuji za vaše zkušenosti.
Mě trochu přijde, že chceš spíš, aby se on přiblížil tobě a hledáš jen cestu, jak mu to usnadnit. Ale je to dítě. Musíš se ty mentálně přiblížit k němu, tak si s ním na ty zombíky třeba hraj, místo toho, abys čekala, že s tebou bude vážně hovořit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.19 00:00
No to nejlepší co pro něj můžeš udělat nenenutit ho aby se choval podle tvých představ.
Holt roste a holt to prostě není maminčin mazánek, co jí nahrazuje chybějícho partnera - a za to buď ráda.
Vykašli se na pasivní agresi a pocit, že ti tvůj syn je povinen dělat radost a nech ho dýchat.
Spíš si najdi něco, co ti bude přinášet nějaký hlubší smysl, než jen péči o domácnost a lámání syna do svých představ. Roste a bude se ti vzdalovat čím dál víc. Pokud nenajdeš nějaký jiný smysl, než jen výchovu dítěte, kde už si vše potřebné víceméně udělala, tak se téměř jistě propadneš do úzkostí a depresí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
9.9.19 00:05
No ja nevim, ale kdyz se nekam odchazi a kluk si bude hrat na zombiky, tak se normalne nastvu. Je mu 9, ne 3 
podle me by se tim dosahlo jen upevneni toho, ze si muze kdykoli delat cokoli bez ohledu na ostatni a jeste se mu bude podlejzat? Normalne bych mu v klidu rekla, jestli chce misto zoo zombiky, tak ok, ja si jdu cist. Pokud to bude delat pred skolou, tak bude rev a pak ho vydesim, ze mu na zombiky normalne nenapisu omluvenku. At to pani ucitelce vysvetli sam 
predpokladam, ze chlapec ma dostatek prostoru se vyblbnout a i rodice se mu primerene věnují
- Citovat
- Upravit
PaníKadrnožková
9.9.19 00:13
@Ou píše:
No to nejlepší co pro něj můžeš udělat nenenutit ho aby se choval podle tvých představ.Holt roste a holt to prostě není maminčin mazánek, co jí nahrazuje chybějícho partnera - a za to buď ráda.
Vykašli se na pasivní agresi a pocit, že ti tvůj syn je povinen dělat radost a nech ho dýchat.
Spíš si najdi něco, co ti bude přinášet nějaký hlubší smysl, než jen péči o domácnost a lámání syna do svých představ. Roste a bude se ti vzdalovat čím dál víc. Pokud nenajdeš nějaký jiný smysl, než jen výchovu dítěte, kde už si vše potřebné víceméně udělala, tak se téměř jistě propadneš do úzkostí a depresí.
Co znamena nutit dite do chovani dle predstav? Ja jsem pochopila, ze chlapec rebeluje v jasne danych situacich - maminka si nevymyslela skolni dochazku, pokud jedou na vylet, tak predpokladam, ze se jede dle domluvy a on to sabotuje. Dale jsou jaksi spolecensky predvidane situace se spolecensky predvidanym chováním, ktere je potreba vcas zvladnout, aby se clovek uspesne zaradil do spolecnosti, napr. stolovani, slovni projev, jista mira zdrzenlivosti pri urcitych prilezitostech a ve verejnem prostoru. Jestli neco nesnasim, tak urvane rozcapene spratky v mhd, na koncertech apod. O to ji jde, nebo ne?
Nejake predstavy, jak si budu s chlapcem spitat, jsou jiste jen fantazijni nadstavbou bez realnych ambici 
- Citovat
- Upravit
9.9.19 06:56
Asi budu tvrda, ale jako matku bych te teda nechtela. Celý je to o tobě, ne o něm. Já si chci povídat, ja chci mít hezky strávený chvíle podle toho, jak si je představuji ja, ja, ja, ja… on mi to kazí, on haleka, on je spatnej, hraje si divně a nechce si se mnou povídat… z toho, jak Pise s mi příjdeš neskutečně urputná, s jasnou představou, do který se ti nevejde. A ještě ho porovnávat s mladší dcerou (dokonalou). Bych se ti na to pro svý nature taky vykvajzla. A brečet pred dítětem, jak je mi z něj smutno, je prasarna nejvyššího kalibru. Dej se dohromady jako rodic, zjisti si, co ti ma kompenzovat a vyres si to. A z knih doporucuju Dítě na vlastní pohon.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.19 07:07
@Anonymní píše:
@Opiska Přes ty hry si opravdu myslím, že by to s ním fungovalo, ale on mě k sobě ani právě moc na ty hry nepustí. Anebo když už ano, tak stejně se na něj pořádně „nenaladím“, protože to něčím kazí. Málokdy jsou to prostě příjemně strávené chvíle.
Nemyslim to zle, ale spis tu hru kazis ty, kdyz se na nej nenaladis, ne 
? Takze si proste asi nesednete. Moje 7 leta dcera se mnou porad chce hrat hry, ve kterych se jako pokakam… no, ne, ze by se mi to uplne libilo, ale casto jsem jako pokakana, kdyz z toho ma takovou radost. Kluk je taky porad zombik nebo drak… Nebo vajicko. Zkusis nekdy navrhnout, ze si budete hrat na to, co chce on sam, a ty hrajes uplne podle jeho pravidel a nemas jedinou pripominku? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pvln34
9.9.19 07:14
@Katche píše:
Asi budu tvrda, ale jako matku bych te teda nechtela. Celý je to o tobě, ne o něm. Já si chci povídat, ja chci mít hezky strávený chvíle podle toho, jak si je představuji ja, ja, ja, ja… on mi to kazí, on haleka, on je spatnej, hraje si divně a nechce si se mnou povídat… z toho, jak Pise s mi příjdeš neskutečně urputná, s jasnou představou, do který se ti nevejde. A ještě ho porovnávat s mladší dcerou (dokonalou). Bych se ti na to pro svý nature taky vykvajzla. A brečet pred dítětem, jak je mi z něj smutno, je prasarna nejvyššího kalibru. Dej se dohromady jako rodic, zjisti si, co ti ma kompenzovat a vyres si to. A z knih doporucuju Dítě na vlastní pohon.
Súhlas 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.9.19 11:20
Líbí se mi, jak mě dokážete odsoudit, aniž mě znáte. Nic, ale k věci - dceru rozhodně před synem neprotěžuju, na tom si dávám opravdu pozor. Život mu nijak zvlášť nelinkuju, ano, pokud po něm chci, aby ráno vstal, vyčistil zuby, nasnídal, šel do školy, udělal úkoly, poděkoval, pozdravil atd., tak pak ano, to skutečně dělám. Taky po něm chci, aby se třeba nekoukal na televizi hlavou dolů - ano, to dělám. A to je špatně? Kamarády si vybírá sám, kroužky si vybírá sám, knížky si vybírá sám, oblečení si vybírá sám a o svém volném čase si víceméně rozhoduje sám. Když jsem mluvila o tom, že kazí hry, tak že u toho dělá pořád různý zvuky, to fakt neřeším, to se mýlíte, ale kazí je třeba tím způsobem, že když hrajeme karty, tak zohybá všechny sedmičky, aby je příště poznal. Když hrajeme pexeso s jeho oblíbenýma motorkama (už slyším ty řeči, že v devíti letech ho nemám nutit hrát pexeso - tohle je jeho oblíbené a opravdu ho BAVÍ, nemusím ho nutit), tak je schválně nevrací na svoje místo, abych ty kartičky pak nenašla, když hrajeme jakoukoliv deskovou hru, u které se hází kostkou, tak vždycky se tou kostkou trefuje do ostatních figurek nebo žetonů, aby všechno po stole rozházel a zamíchal, když s ním hraju tenis nebo badminton, schválně mi to pinká kamsi do křoví a úplně mimo. Ano, jeho takový průběh hry baví a je spokojený, ale pokud si musím třeba v průběhu hry fotit hrací desku, abych věděla, kdo kde stojí, protože za chvíli všechno syn zpřehází, tak pak mě teda taková hra nebaví.
- Citovat
- Upravit
9.9.19 11:43
Mám pocit, že mě nikdy neposlechne, odmlouvá, nenechá si poradita dokonce mi přijde, že mě schválně provokuje. … Jen těžko k němu hledám cestu, přijde mi, že jsem s ním vlastně neustále v nějakém konfliktu a on neudělá vůbec nic, čím by mi i jenom na vteřinu udělal radost…...Vždycky se ho taky ptám, s čím si s ním můžu jít hrát, ať si sám něco navrhne, ale on nechce, nemá o takové chvíle prostě zájem. Teda ano, včera jsme si spolu stavěli chvíli lego, to byl pro mě ale svátek. [velke]Přitom se s ním snažím vést nějaký rozhovor, ale dá to hroznou fušku. řes ty hry si opravdu myslím, že by to s ním fungovalo, ale on mě k sobě ani právě moc na ty hry nepustí. Anebo když už ano, tak stejně se na něj pořádně „nenaladím“, protože to něčím kazí. Málokdy jsou to prostě příjemně strávené chvíle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.19 11:50
Hele, jestli k němu přistupuješ tak, že ti nikdy neudělá radost, furt je špatnej, tak se nediv, že se tak chová. On dělá to, co od něj očekáváš. Takže v první řadě musíš hnout se sebou, ne s ním.
Ty možná jenom vyžaduješ disciplínu, ale on to může vnímat jako těžké lámání, říct Jdi si umejt zuby lze tolika způsoby, že to může vyznít normálně, laskavě a taky pěkně hnusně. A to je něco, co my tady nevidíme, ty to neposoudíš a všechnu vinu házíš na něj. Teď se tady obhajuješ tím, jak je strašnej (považte přehazuje kartičky v pexesu!), ale on zjevně potřebuje něco jinýho než věčně přednas. matku, která ho furt vidí jako škůdce. Taky může bejt introvert a nějaký vynucený povídání - k čemu? Třeba si jen chtěl stavět a ne povídat (a pro tebe je to přece taková fuška). Mám tři syny, každej je jinej, ale fest. Zatímco jeden si se mnou povídá, druhej nemluví vůbec a jen se chodí přitulit a když mluví, tak o nějakejch věcech, kterým vůbec nerozumím, ale jeho zajímají - tak se ptám, poslouchám a on má radost, protože sdílím JEHO zájmy. Nevnucuju mu povídání o škole, rodině, něčem, co chci já. Někdy spolu mlčky vaříme a mne těší jen to, že jsme spolu a mluvení je zbytečný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
9.9.19 12:01
Dobry, tak budeme hledat jakykoli argument, ktery pomuze ubohemu diteti a sejme matku? Ke me teda prijet navsteva, ktera nam zohyba karty, vylozene rozrusi jakoukoli hru a se kterou si nezapinkam, tak ten entuziasmus doluju taky tezko
Hele, je mu 9 a mel by vedet, jak se ktera hra hraje, aby byla uspesna. Myslim, ze staci poukazat, 2× se stane a prestavam hrat. Nevim, proc mu za kazdou cenu vychazet vstric. Takovy prece zivot neni. Jine deti ho taky poslou nekam, takze maminka nedela nic zavadneho.
- Citovat
- Upravit
9.9.19 12:07
Já tě taky chápu, zakladatelko, že to máš se synem těžké. Možná sama jít za dětským psychologem pro rady, jak se synem pracovat a naučit se ho brát i s jeho zvláštnostmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.9.19 12:11
@Kačus82 @belladonna Děkuju 
už jsem si přišla jako vyvrhel společnosti.
- Citovat
- Upravit
9.9.19 12:36
@Anonymní píše:
@Kačus82 @belladonna Děkuju
a proč s ním hraješ pexeso, deskové hry a badminton? On to chce? Vždyť děti máš dvě, tak ať hrají spolu, proč s ním chodíš na hřiště v 9 letech?
V životě nic z toho se mnou matka nedělala, max tak do 6 let. Na takové aktivity jsou přece kamarádi. On nemá žádné kamarády?
Mně prostě přijde, že s ním zacházíš jak s 3letým, tak těmi škleby, řevy a posunky se tě snaží setřást.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Drezura absolutne nefunguje. U nas frci autenticnost. Pokud dela nesmysl, rikam mu, ze to muze delat, pokud neublizuje a nepacha zlocin, ale ze vypada jak blazen na svobodě. Kdyz mi nechce pomoct s uklidem, tak dusledkem neni zakazany mobil, ale to, ze neni uklizeno, tudiz neni cas treba na lego. Jedine, co boduju, jsou backory na nohou. Snazim se eliminovat EDUKATIVNI TÓN a udrzet si co nejvice smyslu pro humor. Nejvetsi trest pro nej je, kdyz se na nej nastvu. Drzim palce