Nesnáším, když někdo jí

Napsat příspěvek
Velikost písma:
PaníKadrnožková
5.10.19 11:51
@Janli píše:
@sinapis.alba ano, nic člověka tak neuklidní jako pocit, že není magor, ale jen blázen s diagnózou :mrgreen:

Ano, diagnoza je vzdy velka uleva :lol:

  • Citovat
  • Upravit
Amasonka
147
5.10.19 11:57

:D :D :D Takhle už jsem se fakt dlouho nezasmála :dance: Doma nademnou jen nechápavě kroutí hlavou a spokojeně si pochrochňávaj dál :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
pattybouvier
5.10.19 12:52

Mě vadí mlaskání a převalování jídla v puse. Manžel je na tohle expert, ale už jsem si zvykla. Někdy musím od jídla odejít :zed: Ale jinak se zaměř na svoje jídlo a na ostatní kašli. Já když dostanu jídlo, tak se na něj hned vrhnu a ostatní mě nezajímají :D

  • Citovat
  • Upravit
Wani
10030
5.10.19 13:02

Víc než mlaskání mi vadí hltání. :cert: Manžel to na začátku občas dělal, že hltal jak blázen, to se naštěstí odnaučil, ale jíst u oběda vedle jeho bratra je o nervy, ten hltá jak prase dodneška, u toho ještě mlaská a jezdí nožem po talíři. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
nikdy niikdyy
3478
5.10.19 13:08

Přidávám se, šílím z toho, mám to odjakživa. Když jsem byla dítě, bylo mi blbý se s tím přiznávat, takže jsem jen v duchu trpěla a představovala si, jak jim ty mlaskající tlamy mlátím o zeď :zed:
Teď už jsem schopná to doma přiznat a rovnou odcházím vedle, když někdo jí.
Hlavně mě taky v rámci možností aspon uklidnilo, když jsem našla diagnózu, že neofrňuju jen tak z plezíru, je to prý nějaká porucha ve středním uchu, či něco podobného a dělat s tím nejde nic, žádná psychoterapie, prostě se tomu vyhýbat. A ti co to neznají a nechápou, buďte rádi :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Amasonka
147
5.10.19 13:48

@nikdy niikdyy jak jim ty mlaskající tlamy mlátím o zeď :zed:
:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :D :potlesk: Mluvíš mi z duše :palec:
Já se před cizími musim hodně držet, ale doma to o mně už všichni ví. Všechny u jídla napomínám a komanduju, jak mají jíst anebo rovnou odcházím pryč. Vzpomínám si, jak moje babi vždycky zapíjela léky- nadhodila prášek do pusy, potom významně zvedla hrnek s čajem (srkala ho i studený) a nakonec ten prášek polkla s úklonem až ke kolenům a zvukem připomínajícím spadlý balvan do studny :pocitac: :poblion:
Bože děkuji za tuhle diskusi, už jsem myslela, že jsem fakt jediná z jiný planety :pankac:
A navíc, takhle jsem se dlouho nepobavila :dance:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.10.19 14:06

Jezis boze diky ze v tom nejsem sama😁Manzela moc miluju a presto to nesnasim 😅 😅 u syna jsem sednes snazila ho neokrikovat, ale mela jsem u toho tep 300 :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Reklama
Anonymní
5.10.19 15:59

Ó, našla jsem svůj klub!!! Mně to vadí u manžela a starší dcery :oops: Někdy musím odejít z kuchyně. Pomáhá třeba rádio. U mně se to s věkem teda zhoršuje. Seděly by na mně ty úzkosti a trable v dětství :roll:
Díky zakladatelko za diskusi :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.10.19 20:54
@Anonymní píše: Ó, našla jsem svůj klub!!! Mně to vadí u manžela a starší dcery :oops: Někdy musím odejít z kuchyně. Pomáhá třeba rádio. U mně se to s věkem teda zhoršuje. Seděly by na mně ty úzkosti a trable v dětství :roll:
Díky zakladatelko za diskusi :kytka:

Presne tez bych tipovala trable v detstvi. Uz mam objednonou knizku Obejmete sve vnitrji dite.

  • Citovat
  • Upravit
Janli
5.10.19 23:23

Já mám zlatýho manžela. Trpím tímhle už hodně dlouho a že jsem ještě nikoho při jídle nepřipíchla vidličkou ke zdi, je mi záhadou. Manžel mlaskal příšerně, stejně jako celá jeho rodina. Radši bych poobědvala se smečkou bernardýnů než u tchánovců. Vysvětlila jsem mu čím trpím, dala jsem mu přečíst článek o téhle poruše a od té doby mu stačí můj zoufalý pohled a hned se omlouvá. Ani gestapo by nemohlo vymyslet rafinovanější mučení, než když vedle mě někdo chroupá mrkev, papriku nebo nedej bože brambůrky. V tu chvíli lezu po zdi a kdyby někdo mohl nahlídnout do mojí hlavy a vidět, co se mi tam zrovna honí, tak jsem šupem na psychiatrii a nadosmrti zavřená jako nebezpečnej psychopat. Podotýkám, že připíchnutí příborem na zeď nebo talíř nacpaný do jistého tělesného otvoru jsou ty nejmírnější metody jak dotyčného umlčet. A protože nemůžu vyvraždit půl rodiny, tak většinou zdrhám. Zajímavý na téhle poruše je to, že čím bližší nám ten člověk je, tím víc nás ty zvuky dráždí…

  • Citovat
  • Upravit
mapu
1049
5.10.19 23:27

@Janli přesně, jak já ti rozumím…proto prakticky na všech oslavách jakoby obsluhují, a pak jim separe..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
lucypaja
20609
5.10.19 23:55

No já když řeknu partnerovi, aby kousal, jedl potišeji, že je šíílené poslouchat, jak to dělá zvuky, tak jen řekne a to mám jíst se zavřenou pusou to jídlo prostě zvuky dělá! Sám má obsedantně kompulzivní poruchu, ale úplně jinak, i když misofonie je možná její vzdálenější příbuzná, nějaké rysy mít může, ale ta jeho porucha je mnohem horší, obtěžuje okolí apod. a nikdy sem mu nic neřekla, i když mě vytáčí ty jeho postupy. No každý máme holt něco, ale jedění je faaakt šílené. Něco mimo diskuzi, já ještě nesnáším jakýkoli dotyk nohou někoho jiného, prostě nesnáším pocit, že se mě někdo dotýká nohou, samozřejmě toho mužskej kolikrát využije a schválně to dělá, šílené, sem se někde kdesi dočetla, že v nějakém minulém životě mě asi někdo kopal, šlapal po mě, či mě nějak mučili nohama, ještě nemám ráda hlínu, takže předpoklad je, že sem možná byla zakopaná do země.. No to sem hoodně odbočila, ale já na minulé životy věřím…Ještě nemám ráda, když mi jsou vidět prsty u nohou, takže nenosím sandále pantofle apod. kde jsou vidět prsty a už od mala když sem seděla sem shrnovala prsty pod nohu. Zajímavé také na tom je, že sem léta pracovala na psychiatrii ale s někým kdo nemá rád zvuky u jídla, pití a vše kolem toho sme tam neměli. Nutkavé potřeby něco xkrát dělat, kontrolovat apod. to ano a i u hodně mladých lidí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.10.19 01:34

Mne taky hrozne vadi kdyz nekdo ji z otevrenou pusou.
Nekdy se uplne nechapu jesli to toho cloveka nenapadne ze zere s prominutim jak neandrtalec :pocitac:
Mam jednu znamou, mlada holka a kdyz ji tak prezvykuje jak krava s otevrenou hubou a mlaska u toho. Je mi z toho na zvraceni kdyz se na ni divam a vidim v ty hube to rozzvykany jidlo.
Podle mne to delaji primitivove a ona do toho spada.

Pak jsem si vsimla ze kdyz mam vztah tak ze zacatku bud jsem si toho nevsimla ale po nejaky dobe pozoruju ze ten chlap mlaska nebo prezvykuje s otevrenou hubou a okamzite se mi zprotivi. U jednoho to taky tak bylo a nejvic mi vadilo ze kdyz jedl a zvonil mu telefon tak ho zvednul a zral a prezvykoval dal a u toho mluvil do telefonu. Normalne jsem se za nej stydela.
A druhej byvalej mel takovy maly stolecek v kuchyni kde jsme jedli a bylo mi to hodne neprijemne jak jsme meli hlavy blizko u sebe a ze jsem mu videla do huby a slysela jak zvyka.
Je to des a jsem rada ze nejsem jedina komu to vadi.

  • Citovat
  • Upravit
pepina 11
252
6.10.19 02:52
@Amasonka píše:
Tak u této diskuse umírám smíchy :mrgreen: :mrgreen: Jako bych to psala já :mrgreen: Myslela jsem, že jsem jen já takto postižená, tak mě těší, že je nás víc. Nesnáším vše tady uvedené, ovšem perlička je pro mě, když přítel jí rohlík a praská mu čelist a vypadává mu huba z pantu, tak to jdu do mdlob :poblion: Nebo když někdo mlaská banán, to je děs. O hlasitém polykání ani nemluvím. Když někdo začne jíst, prostě odcházím. Vyjímkou je u mě štědrovečerní večeře, to se přemluvím zůstat u stolu s ostatními. Ale je to teda peklo pro mě :mavam:

Lidi, krásná neškodná diskuze, Tak manžel líže talíře, víčka od jogurtu, ožírá šupy od snědeného banánu, ale jelikož jsme měli dva francouzské buldočky, jsem na lecos zvyklá. :mrgreen: a zastřelíte ho po 37 letech :think: :think:. můj šéf- 25 let spolu v jednom kanclu se nají, celkem slušně, ale pak nastane koncert cikád :pocitac: :pocitac: vycucování jídla se zubů či co, řeší to sluchátka a ELO, ale mám ho fakt ráda ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Amasonka
147
6.10.19 06:21
@Janli píše:
Já mám zlatýho manžela. Trpím tímhle už hodně dlouho a že jsem ještě nikoho při jídle nepřipíchla vidličkou ke zdi, je mi záhadou. Manžel mlaskal příšerně, stejně jako celá jeho rodina. Radši bych poobědvala se smečkou bernardýnů než u tchánovců. Vysvětlila jsem mu čím trpím, dala jsem mu přečíst článek o téhle poruše a od té doby mu stačí můj zoufalý pohled a hned se omlouvá. Ani gestapo by nemohlo vymyslet rafinovanější mučení, než když vedle mě někdo chroupá mrkev, papriku nebo nedej bože brambůrky. V tu chvíli lezu po zdi a kdyby někdo mohl nahlídnout do mojí hlavy a vidět, co se mi tam zrovna honí, tak jsem šupem na psychiatrii a nadosmrti zavřená jako nebezpečnej psychopat. Podotýkám, že připíchnutí příborem na zeď nebo talíř nacpaný do jistého tělesného otvoru jsou ty nejmírnější metody jak dotyčného umlčet. A protože nemůžu vyvraždit půl rodiny, tak většinou zdrhám. Zajímavý na téhle poruše je to, že čím bližší nám ten člověk je, tím víc nás ty zvuky dráždí…
:mrgreen: :lol: :D umírám :potlesk: Naprostý souhlas. Mám dva velké psy, kteří mlaskají, slintají, chrápou a krkají a fakt bych se radši najedla s nimi. :pankac:
Jinak mi taky vadí kýchání, chrápání, funění a další podobné zvuky. Vždycky se snažím usnout dřív než přítel, protože stačí, abych slyšela jak nahlas dýchá a ježí se mi vlasy :mrgreen:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď