Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@warita píše:
jaky si to udelas…
Tak jak se děti dělají. Jen nám přála příroda a bylo to po dvou.
![]()
@Fofrník píše:
Tak jak se děti dělají. Jen nám přála příroda a bylo to po dvou.![]()
ale opakovane po dvou. Taky jste se mohli zastavit na 3.
@warita píše:
ale opakovane po dvou. Taky jste se mohli zastavit na 3.
Chtěli jsme velkou rodinu tak jí máme.
![]()
@Fofrník píše:
Hele to je jen úhel pohledu. Představ si že máš sedm dětí a nebude ti to připadat zas tak špatné.![]()
![]()
Ve větších rodinách takový řev není, pokud je dostatek prostoru, deti se mezi sebou dělí a vybírají navzajem tak, kdo je jim momentálně bližší. Ty skupinky se casem mění. Máme pět dětí, je u nás docela klid, na to, ze vetsina jsou holky jak schudky. Pokud vznikne konflikt a řev, tak mezi holkami 6 a 4 roky.Jsem ze čtyř sourozenců, taky celkem pohoda. Sestrenice jsou dvě a rvaly se jak koně, provokovaly, delaly si naschvaly.Cele dětství i dospívání. Lezly na nervy jedna druhe. Travila jsem u nich prázdniny, tak vím. Není možné srovnávat rodinu se dvema detmi s rodinou se spoustou dětí. Samozřejmě, ze vse neplatí absolutně, svoji roli hrají pohlaví, věkový rozdíl, povaha..
Ve finále spolu máme normální vztahy, my i sestrenice.
@Pipi 00 my se s bráchou rvali na slapadle, on vyhrál a strčil mne hlavou rovnou na ten list šroubu na zádi. Zůstala mi jizva přes cely ret a odpor k slapadlum. Takže růstu mých kluků se doslova děsím - já byla relativně hodna, ne jako ti dva rarasi, co mam doma ![]()
@Fofrník píše:
Hele to je jen úhel pohledu. Představ si že máš sedm dětí a nebude ti to připadat zas tak špatné.![]()
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj. Už se musím vypsat. Mám dvě dcery tři a pět. Myslela jsem že si spolu budou hrát, aspoň nějak. Jenže jsou neustále v sobě. Hádají se, řvou a ječí. V klidu si hrají tak 10 minut a už to jede. Starší jí nic nechce půjčit, mladší jí bere věci. Řvou a hsádají se furtuž mám z toho nervy v kýblu. Nemůžu se dočkat, až budou větší a budou normálně komunikovat. Tohle je na palici
![]()
![]()
Ja nesnasim rev a proto zasahuju okamzite,kdyz se k recu schyluje,deti nutim komunikovat v klidu a pokud nejsou ochotne,predmet svaru zabavuju a vracim az pote,co se prijdou omluvit a prednest klidove reseni sporu. Mozna se to muze zdat jako tvrdy pristup pro deti 5 a 3roky, ale u nas nese sve ovoce. Deti se snazi s rev se hodne omezil. Nevim,jak dlouho jim to vydrzi a jak se budou chovat,az budou starsi a moje autorita klesne,ale me to momentale maximalne vyhovuje,protoze to pro me znamena,ze nemusim poslouchat rev a sama nemusim rvat. ![]()
@Jana206 píše:
Ve větších rodinách takový řev není, pokud je dostatek prostoru, deti se mezi sebou dělí a vybírají navzajem tak, kdo je jim momentálně bližší. Ty skupinky se casem mění. Máme pět dětí, je u nás docela klid, na to, ze vetsina jsou holky jak schudky. Pokud vznikne konflikt a řev, tak mezi holkami 6 a 4 roky.Jsem ze čtyř sourozenců, taky celkem pohoda. Sestrenice jsou dvě a rvaly se jak koně, provokovaly, delaly si naschvaly.Cele dětství i dospívání. Lezly na nervy jedna druhe. Travila jsem u nich prázdniny, tak vím. Není možné srovnávat rodinu se dvema detmi s rodinou se spoustou dětí. Samozřejmě, ze vse neplatí absolutně, svoji roli hrají pohlaví, věkový rozdíl, povaha..
Ve finále spolu máme normální vztahy, my i sestrenice.
@Hoa Mai píše:
Ja nesnasim rev a proto zasahuju okamzite,kdyz se k recu schyluje,deti nutim komunikovat v klidu a pokud nejsou ochotne,predmet svaru zabavuju a vracim az pote,co se prijdou omluvit a prednest klidove reseni sporu. Mozna se to muze zdat jako tvrdy pristup pro deti 5 a 3roky, ale u nas nese sve ovoce. Deti se snazi s rev se hodne omezil. Nevim,jak dlouho jim to vydrzi a jak se budou chovat,az budou starsi a moje autorita klesne,ale me to momentale maximalne vyhovuje,protoze to pro me znamena,ze nemusim poslouchat rev a sama nemusim rvat.
To je řešení opravdu jen pro dvě děti. Ve větším počtu se často pravdy nedobereš. ![]()
Naše děti totéž, v nejrůznějších sourozeneckých kombinacích. Už si to dávno nedávám jako výchovné selhání, protože tím to není. Je to sociální tréning, interakci různých povah.Pokud nejde o život nebo nejsem přímým svědkem jasné křivdy, nesnažím se ani jejich spory řešit - v zájmu vlastního zdraví
A ano, ani sesterská kombinace holčiček není zárukou klidu. Moje zkušenost je, že s nástupem puberty se mládež uklidnuje a hádky pomalu ustávají, nebo se aspon mírní. Vydržať!
![]()
Příspěvek upraven 20.12.18 v 19:21
@Jana206 to je ale podle me mnohem vic o povaze nez o velikosti rodiny. Ja jsem se se svou o 5let mladsi sestrou temer nervala a nehadala a byly jsme jen dve. Ani jsem na ni nezarlila,naopak jsem ji mela od zacatku velmi rada,presto ze me pripravila o post jedinacka az ve veku, kdy jsem si to uvedomovala
S tim treba zapasi spousta nasich znamych - maji druhe dite 4,5,6let po prvnim a ten prvno to tezce nese,sourozence nesnasi a ublizuje mu. To me treba nikdy nenapadlo.
Nase deti jsou na hry zatim taky jen dve (treti je miminko) a hadaji se mnohem,mnohrm mene,nez deti nasich znamych. A protoze jsem velmi hakliva na jeceni,tak i tu trochu hadek jim hned z kraje zatrhnu,takze u nas se proste nejeci.
@Fofrník píše:![]()
![]()
Mám srovnání. Dvě v prvním a sedm v druhém manželství.
![]()
![]()
A dokonce s tebou i souhlasím. Máme doma jen jednoho „škodiče“ ale i ten dokáže zapadnout.
U nás je spíš zvýšená hlukova hladina,kdyz si vsechny tři,teď uz ctyri holky,hrají treba s kuchynkou,domeckem pro petsopaky a doplnky,máme vseho dostatek,ale každá chce do té hry prinest nějaké napady,prosadit to svoje,nekdy se hadaji o tu konkrétní věc,batole jim to bere a bori..Ale spoustu toho dokáže sama vyresit a srovnat desetileta dcera,pokud tam je a hraje si taky.
Ale ze by vylozene naschvaly,provokace a zalovani,to ne.
Souhlasím s Tebou,ze ve vetsich rodinach není tolik prostoru a casu resit kazdou blbost,každé dítě má svoji pravdu,nedoberes se toho. I ty deti to vědí,proto zalovat nechodí.Deti se tak nejak učí samy navzajem resit své spory.
Nejvíc konfliktu vzniká,kdyz si sama nekde hraje ta čtyřletá a sestileta,to mám batole u sebe a nejstarší deti mají svoje povinnosti a zájmy.
@Fofrník píše:
To je řešení opravdu jen pro dvě děti. Ve větším počtu se často pravdy nedobereš.
Ja pravdu a jak to bylo vubec neresim. Pokud se hadaji nad miru snesitelnosti (pro me) tak na ne vlitnu,zahlasim klid,pokud se nedomluvi na miste,tak vec odebiram,dam instrukce,jak se maji domluvit a odchazim. Je mi jasne,ze pokud bych patrala po nejake pravde,tak se ji nedoberu,protoze kazdy bude tvrdit ze to on ne,ze to ten druhy. A kdyz to zkousi,tak jim rikam,ze me to nezajima,nechci byt nespravedliva,coz bych stoprocentne byla,protoze jsem u konfliktu nebyla pritomna. Ja po nich chci,aby si veci resili mezi sebou,ale civilizovane. Zaroven s nimi mimo konflikt probiram,proc se nerve,k cemu rvani vede, ptam se jich,co si o tom mysli, jake jine reseni by s odstupem zvolili. Nekdy jim ty jejixh hadky paroduju a dwlam u toho opicky a s nadsazkou zrcadlim jejich chovani,to je bavi a smejou se tomu a ocivid e to nejaky efekt ma. Tohle je podle me praktikovatelne v libovolnem poctu deti,ale uznavam,ze se dvema je to mnohem jednodussi.
@Celina píše:
Chci, aby mezi dětmi nebyl velký věkový rozdíl, aspoň si spolu budou hrát![]()
![]()
To asi moc nefunguje, co
50:50 u nekoho paradne,u nekoho vubec
@Celina píše:
Chci, aby mezi dětmi nebyl velký věkový rozdíl, aspoň si spolu budou hrát![]()
![]()
To asi moc nefunguje, co
Docela funguje. Máme mezi dětma minutu a pět minut.