Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nesnáším svojí tchýni
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
Anonymní
6.7.14 22:48
@Eveelin píše:
@elinka1989 v něčem vidím svoji tchýni… Zvláště v tom rvaní dítěte z náručeAsi na tebe žárlí…
Moje tchýně zásadně nenosí dětem dárky k narozeninám ani nic nedává na Vánoce - ale 4× týdně chodí cvičit a několikrát za rok letí k moři, pořád si kupuje oblečení pro sebe.
Nemáš to jednoduché… Řešila jsem to tak, že ji k nám zvu jen na narozeniny dětí a někdy ani to. A také počítám s tím, jak se bude chovat. Jsem z toho pak ještě 3 dny K. O. Manžel to také nikdy moc neřešil.
Já znám jednu, co si nechává za hlídání dětí platit..pardon za anonym, ale není to má tchýně
- Citovat
- Upravit
7.7.14 08:14
Ja zakladatelku chapu, mam taky tchyni, kdy problemem jsou relativni malickosti- ale je jich uz moc… taky si tchyne diktuje, kdy k nam prijede, ze deti maji nejaky rezim, ji moc nezajimalo- ale parkrat videla, jak je syn vztekly, kdyz neni vyspany, tak se ted aspon pta v kolik muze prijet…
ze tobe nic nevozi bud rada- ja mam syna alergika a ona doveze vetsinou to co nesmi a pak se vzteka kdyz mu to nechci dat a prohlasi, ze mu to stejne da, az bude on u ni 
doporucila bych takove veci zkousnout, ale drzet si zaroven tchyni od tela- proste doma mame urcita pravidla- az bude vnoucek u babicky, at jde spat pozdeji atd… ja pokud nemusim, tak syn jezdi k babicce s manzelem…
ja byvala jednu dobu s tchyni casteji nez manzel a on taky zpocatku nechapal co na ni vidim, prece jen-je to jeho matka a prijde mu jeji chovani normalni, ale pak pochopil- obcas jsem pri nejake situaci rekla - vidis, tvoje maminka rikala to a to…lekarka mu zakazala sladke, babicka se na me zlobila, ze mu nechci dat lentilky atd…zacal si vic vsimat a za dite bojovat a pochopil, nyni se snazi sam konflikty urovnavat… takze trvat na svem ve vetsich a dulezitych vecech, v ostatnich udelat kompromis a obcas ustoupit, tam kde te to moc netrapi a pujde to… ale muzu rict, ze je to muj vnitrni boj stale…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elinka1989
7.7.14 08:40
Já to asi napsala tak jako hodně ve zkratce. My spolu tak nějak bojovaly už před mimčem. No je fakt, že už hledám opravdu maličkosti, které by mi mohly vadit. Ale když se tyhle maličkosti nasčítají… K tomu, jestli za námi odněkud dojíždí, no jezdí asi 1km, bydlíme ve stejném městě. Manžel s malým jí navštěvují určitě 1× týdně, jenže ani tak si na ní syn moc nezvykl. Jak jí nevidí moc často (druhou babičku vidí každý víkend, i v týdnu) tak se prostě nejdřív potřebuje rozkoukat a zařadit si jí, stačí mu pár vteřin a né že ona nás přepadne zezadu a vezme mi ho z náruče, že ani já jsem hned nevěděla, kdo to je. A když je třeba unavenej nebo protivnej, tak ho nechce „ty máš teda zase náladu, no ty seš protivnej, tak to tě teda nechci“. To moje mamka si ho naopak právě vezme a snaží se ho zabavit, rozptýlit. Prostě moje mamča se mu věnuje daleko víc, ví kdy spí, ví co mu chutná, nechutná, prostě se zajímá a stará (každý si brání vlastní mámu, to je jasný 
). Když mu byli 4 měsíce, jeli jsme na dovolenou s manželem, s tchýní,… za ten jeden víkend se jedinkrát nestalo, že by vzala kočár a šla s ním na procházku, i když jsem jí to nabízela. Radši si lehla na sluníčko, otevřela láhev vína a odpočívala. Večer když spal, tak nebrala ohled na to, že vedle spí mimino a řehtala se, zpívala, křičela,… no prostě, každá jsme jiná. Ale já už se, myslím, snažila dost. Chtěla jsem být dobrá snacha, ale když ona mi nevycházela vstříc, tak jsem se na ní prostě začala dívat z té její horší stránky a teď už na ní bohužel nic dobrého nevidím 
I manžel sám mi říkal, že ho mrzí, že je taková, ale nic jí neřekne, ani nenaznačí… no asi se s tím budu muset smířit a čekat, co s ní udělá druhé vnouče, až se nám narodí 
- Citovat
- Upravit
7.7.14 08:52
@elinka1989 píše:
Zdravím všechny,
s manželem se známe 7 let a nikdy jsem o svojí tchýni nemohla říct, že jí mám ráda. Ona je taková svá a člověk si k ní musí najít cestu. Ale já nějak nevím, kudy do toho. Ona mě taky moc nemusí, jednou se s mým mužem pohádala, ať si mě nebere, že ani uvařit neumím (no hlavně že ona vaří). A když je pozvu třeba na svíčkovou, tak to ani neocení. To je jen tak na úvod.
Když se nám narodil náš první syn, tak jsem si říkala, že se třeba změní. Když k nám občas přišli na návštěvu a malý třeba ležel v postýlce, tak ona ho hned začala tahat ven, že se s ním musí poňuňat (o tom, že na něj šišlá ani nemluvím) Bylo jí úplně jedno, že má třeba spát nebo tak něco. Nebo, každý dítě má prostě období, kdy se od mámy nehne. Ale jí je to jedno. On se mě drží jak klíště a ona mi ho vyrve z náručí. No samozřejmě, že se kluk začal natahovat ke mě a začal řvát. A ona hned „ty seš teda mamánek“ Přesně to se stalo dneska a nebylo to poprvý. Nebo další případ kdy mě točí. Děti kakají, to je přece normální. Tak mu sundám plínu a ona „fůj, no já se pobleju, tak u tohodle teda bejt nemusím“ jako, její děti nikdy nekadily???
Nikdy mu nic nepřinesla, ani banán, piškoty, jogurt. Já vím, není to její povinnost, ale babičky tohle přece dělávají. Nebo se za námi přijedou podívat na zahradu, vystoupí z auta rozlídnou se, co všechno jsme udělali a neudělali a už si sedá zpátky, že teda jedou. Až teda její přítel jí řekl, že se snad taky půjdou podívat na malýho. Tak se teda zvedla a šla.
Ona jednou ho nedá z ruky, div ho nerozmačká a z toho najednou jako by ho ani neznalaA manžel? No tak ten jí nic neřekne, akorát zprdne mě. To jeho „ty naděláš“ už mi taky leze krkem.
Mám jít proti ní nebo jí mám taky přehlížet a vůbec k ní nechodit a posílat kluky samotný???
Jestli něčemu nerozumíte, klidně se ptejte
promiň ale musím souhlasit s manželem, fakt ty toho teda naděláš 
jako opravdu tam nevidím nic strašného co by ti prováděla, jako každej sme nějakej a nikdo se nechová podle toho, jak ty si zrovna představuješ…jde o to, aby jste se ve finále byli schopni domluvit…
hele já bydlim v jednom baráku s tchýní už 15 let a opravdu byli doby, kdy jsem jí nemohla přijít na jméno, jelikož mi dělala horší věci než ta tvoje…třeba kdykoli sme odcházeli stála na chodbě, aby měla přehled - to dělala i návštěvám, takže moje vlastní mamka k nám nechtěla chodit, že kdykoli přijde, tchýně stojí na schodech a že na ní vážně neni zvědavá, ve 2 v noci nám bouchala na dveře, když starší kluk jako mimčo brečel, prej co tomu dítěti děláme atd. těch věcí byla spousta a prostě byli jsme na ostří nože, ale čas ty hrany otupil a dneska opravdu můžu říct, že si rozumíme a vycházíme si vstříc a jo mám jí ráda 
Příspěvek upraven 07.07.14 v 08:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elinka1989
7.7.14 08:55
No to právě záleží na úhlu pohledu a hlavně taky na tom, že já jí při tom vidím a slyším. Je to jiný než to takhle napsat, to se musí zažít 
Když si to po sobě čtu, tak mi to taky nepřijde tak hrozný, kdyby to psal někdo jinej, tak taky asi odepíšu, že to nic není. Ale když si na ty situace vzpomenu, tak mi přeběhne mráz po zádech a otvírá se mi kudla v kapse
- Citovat
- Upravit
7.7.14 09:21
Já tě chápu, taky to tak občas mám. Vadí mi, že ho pořád tahá, šišlá na něj, pořád by ho někomu ukazovala. U nich doma máme starší kočár a ona ho tam nemůže položit aby si hrál, pořád s ním musí jezdil a houpat ho, to taky nesnáším
Ale na druhou stranu si uvědomuju, že u mojí mámy mi nic z toho nevadí, takže se snažím krotit se.
Co se týče přebalování, sama beru malýho přebalit vedle do pokoje, protože mi to přijde blbý před ní.
Vžij se do situace, že tvůj syn bude mít jednou manželku, která ti taky nebude chtít půjčit dítě a chtěla by po tobě, abys jednou týdně na návštěvě na vnuka jen koukala jak spí. Že ti ho bere když chce být u tebe mi od ní sice přijde blbý, ale snad jí i trochu chápu, že si ho chce taky pochovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elinka1989
7.7.14 10:47
@Petula01 pozor, já jí ho půjčuju, i když nerada, ale přece
no a k těm ohlášeným a neohlášeným návštěvám, ona se hlásí jen zřídka a když už, tak třeba hodku před tím. A pak buď teda nepřijede vůbec nebo přijede až za x hodin. A pak si máme něco plánovat, když u ní člověk nikdy neví. Taky se stalo, že nás pozvala na nedělní oběd, takže jsem zrušila oběd u našich, sama jsem taky nevařila a když jsme tam dorazili, tak nikdo nebyl doma
Ale jak říkám, asi už je načase (po těch 7 letech), abych si na ní zvykla a když mě naštve, tak napočítám do deseti a s úsměvem to přejdu. Ale bude to teda asi dřina se to naučit taky uznávám, že za ten náš vztah můžu zčásti i já, ale 100% podíl na tom nemám a za tím si stojím 
- Citovat
- Upravit
7.7.14 12:00
Já zakladatelku chápu.. Já jsem teda hodně splachovací a neschody jsem si nechávala v sobě a usmvěvem, jakože nic jsem přecházela..
Ale prostě někdy jsou to banality, které se opakují, tak člověk fak t nechápe.. třeba budu taky taková nevím, věkem..třeba
Tchýně jezdí neohlášeně a čeká, že budem doma, když přijede, tak samozřejmě, i když se mi to někdy vůbec nehodí, bordel, mám plány jinde, tak prostě nedám nic znát, dám kávu pokecáme.. Vím, že nemá smysl, něco už říkat manželovi, protože jednou se už taky naštgval, když jsme v sobotu uklízely- jako fakt vánoční uklid, takže bordel před čistotou a oni si to nakráčí v 1 hodinu mi přát k narozeninám-kytici, dort, sláva- neohlášeně, vždy jezdí v neděli, no manžel byl nafouklý celou návštěvu, protože jsme jim utíraly stůl před nosem, neměla jsem ani kávu nic
Co se týká malého, tak ji nechám.. Neřeším ani tak ani onak protože je jak tvoje.. Někdy si ho cleou návštěvu nevšimne a z toho pak slyším po okolí jak mi hlídá a jezdí a to je u nás jednou za 3 měsíce na kávu.. ale prostor má volný jak k chování, vození atd..
Teď taková perlička. V sobotu nás nahnala na sváteční oběd k babičce, žte je to nutné, my dojedem k baráku a nikde nikdo, manžel volá, a že oni večer slavili a pili, a že ani oni ani švagrová nejedou, no manžel naštvaný, protože samozřejmě babička s tím nepočítala, myslela, že teda nikdo.. a takových věcí je víc a když se to nasládá, tak člověk neví, jestli má být naštvaný, a nebo fakt si říct.. je tam někdy rozum?
A jak komentuje ty plíny.. Nás jednou tchýně viděla, jak sedíme v Tescu na jídle- rýže gyroz a přiběhla s vlekou parádou přes půlku chodby, ahojte a sedla a co to jíme, že to by nejedla, nějaké psi nebo kočky tam cpou- jen se tam lidi otáčeli.. takže ono je všude něco..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.14 18:49
Zakladatelko, naprosto tě chápu. Mě taky rozčilují určité maličkosti a ty se prostě nastřádají a pak je jasné, že to musí ven. A co je ještě horší když žijete ve společné domácnosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elinka1989
11.7.14 19:00
@Markéta91 Tchýni v baráku nikomu nezávidím, zvlášť v případě, že je jako moje nebo i horší s bydlením ve stejné domácnosti jsme měli namále, v poslední chvíli jsem couvla Bohatě mi stačilo u nich doma přespávat, když jsem měla 12hod směny a domů to bylo daleko. Ty situace jako snědená svačina, snědená snídaně (jídlo jsem si kupovala sama, takže jsem se nepřiživovala), pračka ráno v 5h. Ufff 
- Citovat
- Upravit
11.7.14 21:49
Jeee, já čtu o tý svý.
Braní dítěte z náruče, i když natahovalo ručičky ke mně a řvalo - mimochodem zdrhla do jiné místnosti a dítě jí přítel musel zpátky vyrvat, protože fialový uřvaný dítě lepší než žádný. Chtěla si dokázat, že jí taky dokáže uklidnit. NIKDY nedokázala…
Braní dítěte z postýlky, které jsem po dvou hodinách uspala. Hlučnost u spícího dítěte, aby ho schválně vzbudila. Využití minuty, co jsem na wc, aby plně kojenému dala celý kus buchty s ořechama. Nulový respekt a vše, o co byla požádána, udělala naopak, aby dokázala, že má taky pravdu. Například dát přetáčející mimino na jídelní stůl a odchod pryč z místnosti. A i jiné věci. Nevadilo, že díky tomu dceři ublížila.
Zkrátka milionová tchýně.
Odstěhovali jsme se o kus republiky dál a je líp. Po odstěhovaní jsem jí viděla jednou. Bydlíme tu 3/4 roku. Ale ta pauza nám prospěla. Oboum.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.7.14 22:52
Já mám něco podobného doma. Můj je naštěstí při mě. Na všechno má jiný názor jako já. Například koupím odsávačku do nosu na vysavač dostane se to k ní a už to mám na talíři jak mimču ublížím že to takhle ona nedělala a její známá kvůli té odsávačce ležela s malou v nemocnici. A to je tak bohužel úplně se vším co udělám. taky nevím co proti ní dělat.
- Citovat
- Upravit
12.7.14 07:35
@elinka1989 píše:
Zdravím všechny,
s manželem se známe 7 let a nikdy jsem o svojí tchýni nemohla říct, že jí mám ráda. Ona je taková svá a člověk si k ní musí najít cestu. Ale já nějak nevím, kudy do toho. Ona mě taky moc nemusí, jednou se s mým mužem pohádala, ať si mě nebere, že ani uvařit neumím (no hlavně že ona vaří). A když je pozvu třeba na svíčkovou, tak to ani neocení. To je jen tak na úvod.
Když se nám narodil náš první syn, tak jsem si říkala, že se třeba změní. Když k nám občas přišli na návštěvu a malý třeba ležel v postýlce, tak ona ho hned začala tahat ven, že se s ním musí poňuňat (o tom, že na něj šišlá ani nemluvím
Nikdy mu nic nepřinesla, ani banán, piškoty, jogurt. Já vím, není to její povinnost, ale babičky tohle přece dělávají. Nebo se za námi přijedou podívat na zahradu, vystoupí z auta rozlídnou se, co všechno jsme udělali a neudělali a už si sedá zpátky, že teda jedou. Až teda její přítel jí řekl, že se snad taky půjdou podívat na malýho. Tak se teda zvedla a šla.
Ona jednou ho nedá z ruky, div ho nerozmačká a z toho najednou jako by ho ani neznala
Mám jít proti ní nebo jí mám taky přehlížet a vůbec k ní nechodit a posílat kluky samotný???
Jestli něčemu nerozumíte, klidně se ptejte
No to nejsi jediná. Zkrátka když se vztahy nepovedou a nejsou srdečné, tak stačí jedna blbá věta a nemusí být myšlena zle a dá se v tom najít cokoliv. Tedy pokud v tom člověk chce hledat. Nemá cenu to pitvat. Napsala jsi to už v názvu. Prostě jí nesnášíš a basta. Třeba se to někdy urovná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elinka1989
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Tak když už jsme u těch tchýní jo, tak když mě manžel žádal o ruku tak to provedl zrovna na narozeninové oslavě mikrofonem do repráků, tenkrát budoucí nyní už tchýně přišla za náma dala si ruce křížem a říká,,tak to si teda poslechnu,, já jen čekala co bude dál, manžel chudák otevřel krabičku, zeptal se mě já mu řekla ano, v tu ránu přiběhla ta… ke mě zaklapla krabičku a řekla nejdřív musíš požádat rodiče néééé,, co ji. Já byla hotová…no a pak jsem od ní dostala dárek…10 barevnou kabelku z kravských kůží neidentifikovatelných odstínů od vietnamců se špinavým odřeným logem, tak jsem řekla pokorně a mile děkuju…a sestry manžela se mě zastaly a řekli mami to si děláš srandu Andrea je mladá a má ráda barvy a moderní věci tohle je děsný…a já nene mě se líbí…a tchýně na mě no jo ty bys radši 10.tis do ruky viď
a já úplně hotová, jsem totiž velmi skromná za nic neutrácím zbytečně tak mě to mrzelo…to není vše..když jsme se zmínili, že by jsme chtěli miminko tak ona úplně vyjel a a řekla Jirkovi..no to bych ti musela dát par facek takhle brzy po svatbě 
holky to není není vše, pořád mě napadá a ona je hnusná na všechny…dokonce k narozkám vozí věci jen manželovi a dort mu peče extra a pak mě seřve, že ona ho má lepší. No tohle je mooooooooc prostě. 
