Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neumím stanovit hranice
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.8.17 10:16
@inkakřivák píše:
@stinga Nevím zač, ale díky. Já už jsem prostě starucha. A možná díky tomu jsem podstatně tolerantnější. V mládí to bylo horší - ale když vám odcházejí blízcí, tak vidíte, jak se často člověk sám ničí. Proč to dělat?
za názory, třeba o těch mamáncích
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:17
@mamamiem píše:
@Keyllah @adresa @J_Doe @stingaMoc děkuju za reakce a příspěvky, jak z pohledů snach i tchýní. Včera jsem psala @inkakřivák příspěvek, kdy jsem k prvnímu příspěvku dopsala více situací, které řeším mimo návštěv porodnice, tím to pouze vyvrcholilo a víceméně poprvé jsem se rozhodla se ozvat. Kopíruju
Jak jsem už ale několikrát psala, neřeším jen porodnici. Je mi líto, že se diskuze stáčí neustále kolem návštěv porodnice. Když už se to pořád řeší, tak budu rodit hodinu a půl od domova, kdy moje máma bude hlídat starší dítě a se mnou bude v porodnici pouze partner. Jestli tchýně nebere ohled, že jsem pro sebe a své dítě vybrala porodnici, která mi/i partnerovi/ vyhovuje, je podle mě sobec ona, ne já. Rozhodně pochybuju, že by na cestách strávila tři hodiny (partner tím pádem šest hodin, oni auto nemají) a na návštěvě byla deset minut, jestli by jste tak na návštěvě byla vy, tak kloubouk dolů, ale tohle není tchynin styl.
Nikde jsem nepsala, že šest týdnů nebudu přijímat návštěvy, to řekla naopak má tchýně, že ona je stará škole, že uznává, že v šestinedělí má mít žena klid, širokou rodinu a kamarádky ať si zvu pak, že automaticky může jezdit jen babička(a myslí tím pádem sebe, moji mámu nikdy nikde nezmíní). Mě mrzí hlavně to, jak neustále opakuje, co jí vyváděla tchýně, jak málem přišla o mlíko atd, a přitom se chová, jak se chová.
Snažím se nalézt způsob jak nastavit hranice celkově. Já to neumím, nejsem rázná, že bych osobě o 35 let starší řekla, jak to bude, to by měl partner, protože kdybych se ozvala já, partner by byl chudák a já ta špatná, kterou on musí poslouchat. Vygradovalo to tak postupně, já s ní mluvím stále s úctou, respektem, ale mluvit do věcí, že moje starší dítě je u biologického otce? Co je jí potom, že jsme si dovolili stavět mimo město, kde žije i ona, aniž bychom to konzultovali předem s ní? A nestěhujem se někde, kde by nemohla dojet. Omlouvat se, že jeden víkend jsme nepřijeli, protože jsem si dovolila navštívit mé prarodiče, které vidím jednou za čas, protože nežijí ve stejném kraji jako my? A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Tohle řeším. Ona vyčítá, partner mlčí, popřípadě se jí omlouvá a doma pak řekne, že díky bohu to máme jen z jedný strany, že být taková moje máma, tak ho odvezou… A myslím, že by s tím měla problém téměř každá žena, ne jen já. Je fajn mít rád rodinu svou i svého muže, ale už žijeme zvlášť a poslouchat výčitky na každé návštěvě, to člověka moc nebaví a pak se ani na ty návštěvy moc neteší. Třeba v tomhle bych uvítala nějakou reakci a váš pohled na věc, ne jen porodnici.
Můj pohled na tohle koresponduje s mým pohledem na tu záležitost s porodnici 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:18
Anebo třeba taky sodu - že s umí uvařit sama. A taky třeba info, že se ted bude sžívat s miminkem a proto návštěvy až. Ono i tohle klidně může být. Hele to je jedno - můj názor - tvůj názor. Jak říkám my to máme takto a jsem a to ráda, vy to máte jinak, váš problém. Naštěstí ne můj. Dležité je, jak se sejdete. A když to vyhovuje všem stranám, tak jo. Problém nastává, když to vyhovuje jen straně jedné - třeba mamince - ale ne otci. Nemluvím o prarodičích, protože ti mají zkrátka smůlu a jsou druzí. Ale otec je první tak jako matka. A pak začínají problémy - a dle mého plně zbytečně. Protože tohle je prakticky taková prkotina a hloupost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:18
@inkakřivák píše:
@adresa Já jsem tohle psala jako odpověd uvedené j doe, ne zakladatelce. Zakladatelce jsem psala jinde a jinak. A jistě je dobře se domlouvat, taky jsme se domlouvali, o to nic. Ovšem prostě jsme jinak nastavení, moje dcera i snacha se těšily, jak se pochlubí, byly rády za návštěvu, i když trvala chvilku, prostě my to máme tak, že sdílená radost je dvojnásobná radost a proč upírat nejbližším tohle štěstí? My to máme nastaveno takto. A zdá se mi to jednoduše férovější vůči nám prarodičům. Ony prostě věděly, že se těšíme stejně jako ony, a přály nám tu radost.Žádná neřekla ne, ted jen manžel, je to moje dtě. Prostě jsme takoví - a někdy mám dojem, podle těch reakcí zde, že jsme asi vadní, když takto fungujeme. My jako rodina spolu sdílíme jak radosti, tak bolesti. A obojí nám pomáhá.
Nikde jsem nepsala, že do porodnice babičky nesmí, jenom to, že babička by měla respektovat přání rodičky. Pak jsem psala, že návštěvy podle mého názoru do porodnice nepatří, čímž ale nikde nikomu nezakazuji tam jet. JE TO NA DOMLUVE A OHLEDUPLNOSTI.
Zase tady podsouváš, že jenom rodička, která se nechá navštívit v porodnici je ta, která si svých rodičů váží a chce s nimi sdílet radost… Já to tak opravdu nevidím, a nikdy by mě nenapadlo tohle spojovat. Nech ty „nenávštěvné“ rodičky být, a věř, že i ony milují své děti i rodiče stejnou měrou jako ty, které v porodnici prarodiče navštíví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:21
Nepodsouvám nic. Co píšu, to vidím, píšu to tak jak to myslím a co v tom vidíš ty, vidíš jenom svýma očima. Já to píšu takhle a hotovo. Čti psané, ne mezi řádky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:21
@stinga píše:
za názory, třeba o těch mamáncích
Sobectví mamanku souvisí s opičí láskou maminek, ta ale rozhodne nesouvisí s tim, že rodička po porodu nestojí o návštěvu tchyně v porodnici.
Nemluve o tom, že zakladatelky tchyně je právě ta opičí matka, ktera chce mit svého syna pod kontrolou skrz jeho dite, svého vnuka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:25
@Keyllah píše:
a ještě dodá, že je ta tolerantnějšík názorům jiných, které jsou jiné než její? asi ne…nechme ale toho, myslím, že každý kdo si to pořádně přečte si názor udělá
Já jsem dneska pozadu… Máš pravdu, končím, zakladatelce jsem k problému odpověděla, dál se tady dohadovat o něčem, co s původním problémem nesouvisí, je zbytečné… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:32
@inkakřivák píše:
Anebo třeba taky sodu - že s umí uvařit sama. A taky třeba info, že se ted bude sžívat s miminkem a proto návštěvy až. Ono i tohle klidně může být. Hele to je jedno - můj názor - tvůj názor. Jak říkám my to máme takto a jsem a to ráda, vy to máte jinak, váš problém. Naštěstí ne můj. Dležité je, jak se sejdete. A když to vyhovuje všem stranám, tak jo. Problém nastává, když to vyhovuje jen straně jedné - třeba mamince - ale ne otci. Nemluvím o prarodičích, protože ti mají zkrátka smůlu a jsou druzí. Ale otec je první tak jako matka. A pak začínají problémy - a dle mého plně zbytečně. Protože tohle je prakticky taková prkotina a hloupost.
No vidíte, a jsme u toho. Vy vas zpusob vidíte jako dobrý a Můj přístup je „problém“ a vůbec nepripustite, že „problém“ není ani jedno z toho, problém je právě to nepochopení, že druhý to má jinak ani vás nenapadne, že by to mohlo byt jinak a bylo by to taky dobře. Mně třeba vas způsob přijde hrozny, vlezly a typicky pro tchyně ze starší generace, zvykle považovat jejich systém (výchovy, domácnosti atd) za ten v pořádku, ale pokud by mi nebyl vas způsob vnucovan, jen nabízen coby zkušenost a jiný mozny pohled na svět, pak bych ho naopak uvítala a vzala si z něj co bych chtěla.
A z toho plyne, ze samozřejme bych uvareny oběd nejdřív nabidla, nebo zkonzultovala se synem, než bych jim nacpala lednici. To je takova samozřejmost, že ji ani nezmiňuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:33
@adresa píše:
@Keyllah
Vidim to uplne stejne.
Zkrátka - jednou budu asi taky tchyně a budu se tetelit na dite mého chlapečka. Ale nepotentim se z toho, že ho misto v pondělí po porodu uvidím az v patek - třeba az je povezeme domu.
Misto vzdychani nad sobeckou matkou radši rodicce uvařím hrnec nebo radši dva něčeho dobryho do lednicr na první kriticky dny a koupím par rozkošnýCh drobnosti pro miminko. Vsak ona bude matka ještě ráda, az se dostavim k vozeni kočáru a bude si moct dachnout na gauči.
To možná dostanu i tu pusu
Přesně vidím to stejně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:37
@J_Doe píše:
Já jsem dneska pozadu… Máš pravdu, končím, zakladatelce jsem k problému odpověděla, dál se tady dohadovat o něčem, co s původním problémem nesouvisí, je zbytečné…
Moc děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:38
@J_Doe píše:
Já jsem dneska pozadu… Máš pravdu, končím, zakladatelce jsem k problému odpověděla, dál se tady dohadovat o něčem, co s původním problémem nesouvisí, je zbytečné…
Raději ať se nedozvíme, že jsme sobecké snachy co vychovávají mamánky, protože si dovolí válet se dva dny po porodu v nemocnici a nepřijímat návštěvy respekt by měl být na obou stranách a ať se tady dohadujeme jak chceme, v porodnici jsou potřeby a zájmy maminky a dítěte na prvním místě. Prarodičům se to nemusí líbit, nemusí s tím souhlasit, ale to je asi tak vše…pomyslím si pak něco o sobectví, ale né té maminky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:40
@adresa píše:
No vidíte, a jsme u toho. Vy vas zpusob vidíte jako dobrý a Můj přístup je „problém“ a vůbec nepripustite, že „problém“ není ani jedno z toho, problém je právě to nepochopení, že druhý to má jinak
A z toho plyne, ze samozřejme bych uvareny oběd nejdřív nabidla, nebo zkonzultovala se synem, než bych jim nacpala lednici. To je takova samozřejmost, že ji ani nezmiňuji
Teda, dnes nemusím vůbec psát, jen kopírovat tvoje příspěvky a podepisovat je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:45
@stinga já sice měla na nedonošeneckém ale bylo málo lůžek na porodním takže jsme tam byly všechny po porodu a nikdo tam neměl v pokoji na návštěvě x lidí a i kdyby to by mě bylo fuk, já ležela, četla si knihu a pak přišel manžel tak jsme chvíli byli na pokoji a pak šli na JIRP. a když jsme leželi 3 ženský už pak s miminama tak proč by se měl někdo kochat cizím miminem. Jo prostřední tam byl za atrakci, nedonošenec a měl přes 4kg a strašně vlasů Každá at si to udělá jak jí to vyhovuje, některé naopak vyhovuje že má někoho k ruce, my to chtěli jinak a bylo Manžel to rodině řekl jak to bude, u prvního syna tady bydleli jeho prarodiče takže prababi viděla prvorozeného hned ten den co jsme dojeli domů ale nikdy nikoho návštěva netrvala 5-10 minut. Když pak přišla tchýně tak to fakt nebylo kouknutí a že jde. Klidně by u postýlky proseděla hodiny tak jsme jí řekla jestli si ho chce pochovat 
. Já byla ty první týdny ráda že můžu odpočívat, ležet. Pak stačilo zavolat a mohla přijít kdykoliv, navíc jsme dostali i papír z nedonošeneckého že návštěvy až pak takže to pro manžela bylo stěžejní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 10:46
@adresa píše:
Můj pohled na tohle koresponduje s mým pohledem na tu záležitost s porodnici
Jooo, tak, děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 11:15
Já taky děkuji za názory, poznatky, kritiku a taky se asi rozloučím …Jinak s partnerem jsme to celkově tak nějak rozebírali (několik večerů). Sám uznává, že ona kolikrát přestřelí. Jeho máma mi na cokoliv odpovídá…„No, nejseš holt tak zvyklá, jako my“. Ale já si na nic zvykat přece nemusím, jistě respektuju, že jsem poznala chlapa, kde jeho matka má nastavené věci jinak, ale teďka jsme my ti mladí, kteří mají vlastní domácnost, děti, které budou vychovávat jinak, než před cca 30 lety, my se rozhodujeme, kde budeme bydlet, jaké jména budou mít naše děti (a ne, že mi předloží seznam jmen, které ONA předschválila, jako to udělala, když jsme jí oznámili mé těhotenství, když už teda budu úplně dopodrobna psát naše rodinné patálie a nakonec řekla, že se teda bude muset smířit a s tím, že jméno bude jiný, než navrhla) 
Ona ať si užívá vnoučat, ale nezasahuje do záležitostí, do kterých jí prostě není nic.
Tchýni kolikrát vyslechnu, ale vzhledem k tomu, jakým oznamovacím/rozkazovacím tónem tónem se mnou/s námi mluví, nemám moc sílu s ní o čemkoliv debatovat, rozebírat, vysvětlovat, zvlášť teď před porodem.
Když budu hodně slovíčkařit třeba k tý porodnici mi řekla, že návštěvu v porodnici považuje za automatickou, protože dřív to tak bylo běžné, ale jak se tady psalo (a z vyprávění mámy vím, že se na návštěvy do porodnice ani nemohlo). Prostě jen zkouší. Je mi jí svým způsobem líto, protože má nastavené nějaké očekávání, které prostě my s mužem vidíme jinak. Pro mě je stěžejní, aby se zato, co si řeknem my dva doma, postavil i před ní.
S tím mamánkovstvím, co tu někdo vzpomínal vidím třeba právě hodně tchýni, která přestože můj muž žije pár let se mnou, čeká, že několikrát do týdně po práci pojede na oběd k ní místo domů, že neděle místo výletů budem trávit u nich na obědě (páč tak to bylo, když byl nezadaný, atd.), volá mi a chce rozebírat jeho zdrav. stav, jestli si vzal do práce čepici, má svačinu nebo, že je běžné, aby syn matce denně volal, tak jak se má - přitom ji tak nikdy nevolal, ani než jsme se seznámili, vyčítá mu, že za mě utrácí za dárky, atd.
Když se očekává tolerance, úcta a respekt z mé strany, měla by respektovat taky ona, nejen já. Já budu za xx let tchýně jak dceřině muži, tak synově ženě, ale rozhodně už teďka tím, co zažívám se svou tchýní se budu držet v pozadí, budu tu pro ně, když budou chtít, ale nebudu se nikde cpát, ani jim vnucovat co a jak budou dělat, a budeme všechna jejich rozhodnutí řešit jako široká rodina. Vidím to i tak, že krom dětí se budu na důchodový věk těšit na trávení čas s mužem, koníčky a cestování a ne čekat, že mi ho kompletně vyplní děti a vnoučata a že budu řešit jejich životy. Možná pak ke mě budou i rády jezdit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
