Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pokud někdo chce prudit, tak prudit bude i kdyby jsi měla křídla a svatozář. Na dusno doma stačí jeden. Ergo, předcházet tomu nejde.
S takovým člověkem se snad neda na ničem normálně domluvit, mas to těžký holka
@Semtex píše:
S takovým člověkem se snad neda na ničem normálně domluvit, mas to těžký holka
Hodně často se tu objevuje otázka, zda byl takový před svatbou, no nebyl. Tohle mám doma až poslední rok. Vlastně, co se narodilo druhé dítě. Já vím, že to jsou maličkosti, ale stokrát nic umoří každého.
Super tatinka jsi poridila detem, ceka je jiste uzasne detstvi.
Jinak tohle je psychicke tyrani,
On nemá ruce?
pokud ne, tak to chápu. To si to kafe a šlehačku nenastrika
chudák.
![]()
Tomu nepredejdes. A já bych mu teda kafe po tom, co mi řekl, že ho nechce, nechystala. Když kolem něho nebudeš skákat, tak si třeba ty blbý poznámky odpustí. Mluvila jsi s ním o tom? Proč to dělá? Nemyslí si třeba, že je vtipnej? To dělal můj ex, když jsem jednou vylila do dřezu čaj, protože „já jsem ale nechtěl tento, haha“, tak toho nechal.
@Anonymní píše:
Hodně často se tu objevuje otázka, zda byl takový před svatbou, no nebyl. Tohle mám doma až poslední rok. Vlastně, co se narodilo druhé dítě. Já vím, že to jsou maličkosti, ale stokrát nic umoří každého.
Tak se jo narovinu zeptej, co ho žere. Zdravotní problém? Milenka? Dluhy?
@Anonymní píše:
Hodně často se tu objevuje otázka, zda byl takový před svatbou, no nebyl. Tohle mám doma až poslední rok. Vlastně, co se narodilo druhé dítě. Já vím, že to jsou maličkosti, ale stokrát nic umoří každého.
Malickosti? To mysliis vazne? Proc mu nic neodpovis, proc mu nereknes, ty jsi nechtel a ja rozhodne sobec nejsem.
Hele a proč se ho ptáš a děláš to podle něj? prostě si to udělej po svém…
On bude nespokojený tak jako ty, tak aspoň vyhovíš sama sobě…
Maličkosti to nejsou, nenechala bych si to líbit a nic bych mu pak už nechystala teda.
@Anonymní píše:
Hodně často se tu objevuje otázka, zda byl takový před svatbou, no nebyl. Tohle mám doma až poslední rok. Vlastně, co se narodilo druhé dítě. Já vím, že to jsou maličkosti, ale stokrát nic umoří každého.
A krom narození druhého dítěte se něco stalo?
Může mít pocit, že si ho nevšímáš. Že si teď všímáš jen dětí. Jestli to tak je, tak to je fakt znak dospělosti ![]()
A kdy naposledy se on zeptal tebe, zda chceš kafe? Kdy naposledy ti nandaval jídlo na talíř?
Ahoj, jdu si pro radu, jak mít doma pohodu, protože s mužem máme věčně „konflikty“, a i když se snažím být v klidu, tak každý den je něco. Máme dvě děti 3r a 1r a moc bych si přála, abychom jim s mužem byli příkladem, ale já už prostě nemůžu. Dám příklad z dneška. Přijedeme z nákupu, zeptám se, zda si dá kafe a pavlovu, že jsem koupila šlehačku. Odpověděl „Ne nechci“, tak jsem udělala sobě, jdu ke stolu a on mi říká. „Ty jsi mi vážně neudělala? Sobče“ a odchází. Tak mu udělám kafe a dortík, ale v duchu pěnim, proč to neřekl rovnou. Pak jdu připravovat večeři. Ptám se (spíš sama pro sebe) jak mám ohřát ty brambory. On mi odpoví „já bych to neohřejval“. Tak nandám na stůl a on mi dá ochutnat sousto a řekne"Nepříjde ti na tom něco špatně? Vždyť ty brambory jsou studený!" Tak jsem mu řekla, že mi přeci řekl, že to nechce ohřejvat. On tím prý myslel mikrovlnku, kterou ale vůbec nezmínil. Tohle mám doma pořád. Už jsem odešla, protože bych nejraději vzala ten talíř a celé to vyhodila, ať si sám namaže chleba s máslem. Je to všude takové? Já už ani nevím, jak tomu předcházet. Prosím zachovat anonym