Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neustále mám z něčeho strach
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
sunshinegirl
3.1.16 13:34
Mám to taky. Je to úzkostná porucha. Já mám depresivně úzkostnou, nebo něco takového. Je to dost děs. Ale zabírají mi léky…a už teď se těším, že třeba i ty jednou přestanu brát a bude to už dobrý. Klidně bych si to zašla řešit…zbytečně to ničí kvalitu života.
- Citovat
- Upravit
3.1.16 13:41
Ano je to úzkostná porucha, sama si s tím asi neporadíš a ani ti nepomůžou nějaké rady na netu, to chce odborníka, psychologa nebo psychiatra..ale nepočítej s tím, že si s někým promluvíš a změní se tvůj postoj, jak píšeš. je to běh na delší trať, ale určitě se to vyplatí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.16 14:33
@Anonymní píše:
Nemáte vy pro mě nějakou radu?
Je to nemoc.. Rada - začni navštěvovat lékaře..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.16 14:56
Neboj nejsi jediná a už jen tohle vědomí ti pomůže. U mě tohle také začalo po narození dcery a prošla jsem různými stavy, nemohla jsem spát, vsugerovala jsem si různé nemoci atd. Je důležité, aby jsi měla někoho s kým o tom můžeš mluvit. Já to zvládla bez antidepresiv, chodila jsem na psychoterapii, začala jsem dělat jogu, je spousta cest a je to na celý život. Pomohly mi hodně kamarádky, více než můj partner, který mé stavy nechápal. Kdyby jsi potřebovala klidně mi napiš SZ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Pořád mám z něčeho špatný pocit, strach, je mi úzko, svírá mi to žaludek.
Například když si vzpomenu na to, že by se mi něco mohlo stát, mohla bych onemocnět, syn přijít o maminku, nebo že by se něco mohlo stát synovi, manželovi…
Potom se hrozně bojím celkově smrti, to, že už pak nikdy nic nebude. Jen když to teď píšu tak mám sevřený žaludek
Mám obavy i z takových věcí, jako jít něco vyřídit na úřad, že musím jít raději hned prvního ať to mám za sebou, že se musím objednat k zubaři, na gynekologii…
Prostě nemůžu být chvíli v klidu a nic neřešit a nechat život jen plynout…
Už jsem uvažovala, že si zajdu někde promluvit, ale neumím si představit, že by někdo ten můj pohled na svět změnil.
Nemáte vy pro mě nějakou radu? Děkuji za respektování anonymu.