Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neustálé pochybnosti přítele
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.4.14 13:50
Neustálé pochybnosti přítele
Krásný den Vám všem, přišla jsem si sem pro radu, protože už tak trochu nevím kam dál. Jsem s přítelem (oba 26 let) rok. Po krátké známosti jsem se k němu nastěhovala cca 100 km od domova. Opustila jsem práci, rodinu a přátelé. Konečně jsem měla pocit, že je to to pravé a dala jsem do toho všeho. Přítel v bývalém vztahu měl rozestavěný dům. Prakticky když se koplo do země, tak jeho bývalá přítelkyně odešla. Byli spolu 5 let. Ze začátku bylo cítit, že mě s ní hodně srovnával a poté začal pochybovat. Protože ona ho cca 5× opustila a vždy se k němu vrátila. Po krásných 3 měsících začali trošku problémy. Je také pravda, že jsme se rozhodli začít podnikat a rozjet firmu, která již měla rodinnou tradici. Firma se pomalu začala rozjíždět a vše je lepší. Jen že přítel má stále pochyby. Není týden, aby náš vztah nechtěl zabalit. Už jsem i jednou odešla od něho, po pár dnech pro mě přijel a vše se zlepšilo na nějaký čas. Dalším velkým problémem jsou jeho rodiče, hodně se hádají, hádají se každý den. Od malička byl přítel středem problémů mezi nimi. Přítele šíleným způsobem rozmazlují. On nic doma nemusí, maminka vše udělá a zařídí. Kdykoliv mu něco vyčtu, tak se mezi nás montují a chrání ho. Prostě už dál nemůžu, vztah hezký už není. O domě mluví jako, že je jen jeho. Našla jsem si práci snů, opouštět ji nechci. Už jsem i přemýšlela o pronájmu vlastního bydlení. Ale pořád mi něco u mě říká, že mám za tohle bojovat. Přítele už nezajímám, nezajímá se, jestli jsem šťastná nebo ne. Když už jsem byla na odchodu od něho, odprosil mě, že o mě nechce přijít. Člověk už taky přemýšlí nad tím, že by chtěl rodinu. Ale jeho pochybnosti mě sráží vždy na dno. Máte někdo podobné zkušenosti? Jsme cca 3-4 měsíce od nastěhování, stále mám pocit, že s mnou počítá, ale pak přijde chvíle, kdy ne…Děkuji všem za rady…Krásný den 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.4.14 13:56
Omlouvám se, zapomněla jsem napsat, že bydlíme v rodinném domě u jeho rodičů, než se barák dodělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:00
Nemyslim si, ze vas vztah muze dopadnout dobre, vzali jste to hrozne hopem, brzy jste se svazali i jinymi nez citovymi zavazky (bydleni, podnikani), to pak nahrava udrzovani vztahu ze setrvacnosti… Navic maze za sebou uz jeden rozchod, vsrchno tohle mi neprijde jako dobry zaklad. Vim, ze je to tezke, ale odesla bych driv nez budou ve vztahu deti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:02
Jestli máš pocit, že za vztah chceš bojovat, tak ještě počkej než budete bydlet jenom spolu a uvidíš. Bydlení s rodiči jednoho s partnerů je podle mě cesta do pekel. A nevím moc, jestli jsi si jistá tvým přítelem hlavně ty. Jednou píšeš, že ho nezajímáš, pak napíšeš, že s tebou počítá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:02
Pryč, pryč, pryč, hlavně si s ním nedělej děti. Tohle nemá budoucnost, jste ve fázi, kdybyste měli jeden z druhého šílet, milovat se, nemoct se bez sebe nadechnout. Tohle, co popisuješ, to je děs, takhle to u nás nevypadá ani po čtvrtstoletí, co jsme spolu, pryč od něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:03
V tvém věku ještě není na rodinu tak pozdě, aby ses musela bát hledat jinde.
Hledala bych někoho zralejšího, ne mamánka, který ještě neví, co chce. Jistě je okouzlující, ale pro rodinu ještě nevhodný. Umíš si představit, jak by to vypadalo, kdybys u těch jeho rodičů bydlela i s dítětem a byla závislá na jeho příjmu? Převychovávat se podle mých zkušeností velmi nevyplácí, proto doporučuji jít a začít znovu. Poučená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:06
Jestli máš takovéhle pocity 4 měsíce po nastěhování, tak to nevypadá moc dobře… Rozhodně bych se spíš poohlédla po něčem svém a spíš se snažila od něj odstřihnout. Rozhodně si s ním nepořizuj rodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:07
Právě, že už z toho sama mám hlavu v pejru. Už ani nevím čí sem. Připadá mi to hrozné. Stále se snažím bojovat, když spolu někam vyjedeme, tak je to nejlepší chlap na světě. Když je doma, je to pořád malý kluk. Už jsem se i snažila rodičům x-krát říkat, ať jsou na něho trošku přísnější, ale k ničemu to nikdy nebylo. A už i ten paradox toho, že ho mám vychovávat za jeho rodiče. Sám má stavy, kdy ho to hrozně štve, ale pak zase přijde chvíle, kdy mu to vůbec nevadí. Celé okolí nám radí, ať dům co nejdříve doděláme a přestěhujeme se. Ale copak můžu něco plánovat s člověkem, který neví? Vždycky mi jen řekne: „Podívej se na moje rodiče, jak se pořád hádají, já takový vztah nechci, já prostě nevím jestli k sobě patříme.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:07
Promin, ale tohle nedopadne dobre…Jste spolu rok a takove problemy? Vztah te ma naplnovat a ne trapit…Kor po roce..Ja jsem s pritelem pres 3 roky a porad to tam je, rekla bych ze se ta laska i stupnuje..Urcite nema cenu plytvat sily na bojovani..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:12
Já to právě taky neznám, rodiče mají krásný vztah, nikdy se u nás sprostě nenadávalo, vždycky jsme měli harmonickou rodinu. Máte pravdu, asi musím pryč od něho, najít si vlastní bydlení a spolupracovat s nim jen na základě práce. Tohle by mě asi psychicky úplně ubilo. Člověk musí mít rád, hlavně sám sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:14
@Pacinka27 pokud ti už ted po roce vztahu říká, že neví, jestli k sobě patříte… Tak je to vážně špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:16
Podle mě, na vztah prostě on zatím nemá. A ve vlastním zájmu by si to měl uvědomit, i to jak pokroucenou představu o vztahu mu předali rodiče, a pracovat na tom, klidně s psychologem. Ty máš být jeho partnerka, a ne mít pocit že ho musíš vychovávat místo jeho matky. Nikdo si nemůže být jistý jistotou ve vztahu, ale musí mít tu odvahu, dát mu šnaci a vědomě chtít o vztah pečovat a rozvíjet ho, slaďovat se s partnerem..a ne mít za zadkem pořád rodiče. Uteč dokud je čas, ať napřed dospěje. Pokud by ses rozhodla mu dát šanci a tomu dospění pomoct, je možnost, že se příliš vyčerpáš, a nakonec vás to stejně semele a vztah spokojený nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.14 14:17
Dům už je postavený, teď se má jen zařizovat.(3-4 měsíce) Je psaný na něho a i financuje ho sám. Řekla jsem mu, že do toho nebudu nic dávat, když má neustále pochybnosti. Já jsem hrozný romantik a snílek, asi sním o tom, že mě muž bude nosit na rukou a neustále milovat. Asi už tu jsem jen ze zvyku. Z důvodu toho, že nechci jen tak všechno vzdát . Bojím se i samoty, přeci jenom 100 km od rodiny, přátel, a zůstávat tu jen kvůli práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
