Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kolik vam je? Ty jsi byla jeho prvni? Byl nevyboureny treba? Ty jsi nezklamala, mel to nejdriv ukoncit a pak si to rozjet jinde…
Narození potomka je náročná změna ve vztahu a ještě k tomu oprava domu. Ukončil to sám to mu budiž k dobru. Uvědomuješ si, že s tebou probíral svou nespokojenost? Možná jsi byla soustředěná hlavně na dítě, ty hormony během těhotenstvi a porodu s ženou zamávají. Důležité je teď spolu pracovat na vztahu. Kvůli dítěti bych to zkusila, ale dala jasně najevo, že další šance se nebude opakovat. A příště se snažit víc spolu komunikovat a naslouchat si.
Mě je 26 a jemu 29. Nebyla jsem jeho první. Měl predemnou 5 let vztah. My jsme spolu od mých 20.
To že je hodně na sex jsem věděla. Ale po problémech s otěhotněním a následně s dítětem, to u mě nějak upadlo.
On to všechno háže na můj nezájem o něj, ponižování, nedostatek sexu a že jsem byla úplně hluchá k veškeré konverzaci
zpětně to přiznávám. Ale nevím jestli musel dát v té chvíli pozornost a čas dát jiné. Ikdyz pořád zdůrazňuje, že nikdy žádné city vůči ní neměl. Že to bylo spíš jako,,platit prostitutce za sex, ale peníze byli čas, který ona chtěla,, ![]()
@Anonymní píše: Více
Tak jen sex nehledal. Jinak by s ní netrávil čas. Asi potřeboval i pozornost. Je to těžké hlavně v tom období těhotenství a porodu který je pro ženu náročný a místo podpory partnera se dočkáš nevěry. Sama uznáváš, že ses taky k němu nechovala hezky. Budete to muset probrat. Pochybnosti budeš mít a důvěra se jen tak neobnoví.
Pokud mi to dokážeš odpustit a nepředhazovat při každé hádce, tak bych se klonila k téhle variantě.
Nebo takhle, jaké zvažiješ možnosti?
Pokud se budete snazit i o druhé mimino, tak pokud se zadari, mel by se o nej asi vic starat ( starat, ne pomáhat ) aby nemel cas na dalsi nevěry.
@Karamba2020 to já právě nevím, už nad tím 4 dny přemýšlím. Pokud by nastala varianta konce, tak dům je můj. Takze by šel on. Ale zase bych zůstala sama s ditem na ruinu, která by mi spadla na hlavu.
Jedno z proti rozchodu je těch 6 let vztahu, kdy jsme spolu prožili tolik, spolu jsme si prošli vysokou školou, pak jsme dostali tento dům, který jsme si začali společně opravovat k obrazu svému, pak svatba, problémy s otěhotněním, dítě…vzpomínek a zážitků máme tunu a ve směs pozitivní, až na poslední roky, kdy bylo víc stresu a začalo to jít do kopru…
Nejhorší je, to vědomí, že jsem nestačila, že právě ten sex potřeboval tak moc, že ho hledal jinde. Ikdyz od doby zjištění nevěry jsem mluvila s tolika chlapama, a byla jsme ujištěna, že sex v jejich případě, je jen sex. Že k tomu nepotřebují nic víc,…myšleno jako city.
Já prostě nevím
já ho asi i přes to miluju. Vidím tu snahu, že to chtěl a chce zachránit. Že ví, že udělal chybu. Jako kolem sebe máme pár páru co nevěru přežili. Ale to může být jen maska na venek. Bojím se právě, že nebudu schopna mu to nepredhazovat a že až syn začne víc vnímat, že mu dojde co maminka tatínkovi furt vyčítá, zatím s eontom můžeme bavit naplno o všem, protoze je syn malej, ale to taky nebude trvat věčně.
@kristina616 to je právě divný v tom, že ano, nebylo to tak častý jako před nevěrou, v době nevěry ten čas dělil i mezi milenku, ale i tak se o syna krásné staral, když už doma byl, což byli víkendy a pak mýval homeofficy většinou 2 až 3 dny a ty věnoval synovi i mě…já bych asi na nevěru nikdy nepřišla
nedošlo by mi to, protoze čas věnoval i nám, samozřejmě většinu času, nikdy by ho ani nenapadlo ji investovat víkendy, a takové.
Já bych tohle odpustila. Asi by mi chvíli trvalo, než bude důvěra zpět – tohle není na povel. Ale pokud na vztahu opravdu zapracoval a došlo mu, že to byla chyba… a hlavně, došlo mu to samotnému dříve, než jsi to vůbec zjistila… to je za mě velmi dobré znamení.
A když budete mít druhé dítě a ty budeš unavená, mít nějaké zdravotní problémy aj. tak se nebojíš, že by to bez tolika sexu co by potřeboval zvládnul? Přece jenom další dítě ve vašem vztahu poznáte.
@izabe druhé dítě se samozřejmě odkládá. Dokud si nebudu jistá, že mu můžu alespon částečně věřit, takže bůh ví jeslti vůbec na něj někdy dojde.
Pokud se rozhodnu pro zachování vztahu, tak chci mít sama v sobě jistotu, že jsme to vyřešili natolik, že se na něj budu moct spolehnout v základních věcech.
@Pavla Be ano, to, že to ukončil sám od sebe a začal se sám od sebe snažit to tady dát do pořádku a udělat pro nás vztah cokoliv, je ten hlavní bod, proč uvažuju o dani druhé šance. Jako já nikdy nebyla zastáncem vět, jako je,,nevěra se neodpouští,,, mám kolem sebe páry co to zvládali. Naopak mám kolem sebe žensky, co se rozešli, našli si nové partnery a ti téměř v žádném případě jejich děti z prvního vztahu nepřijali a byli z toho jen nešťastní všichni…tím nechci říct, že to chci zachraňovat kvůli dětem. Ale že bych synovi nerada upřela, milujícího otce, protože pro syna manžel udělá první i poslední… Teď tedy i pro mě, potom co se rozhodnul náš vztah zachránit.
Líbí se mi tvoje schopnost sebereflexe. A těžko radit, když jsem v tý situaci nebyla. Ale já bych mu šanci dala. Zdá se, že se fakt snaží… Jako jo, posral to, zvlášť, když to trvalo tak dlouho, ale jak píšeš, asi jsi na tom měla taky podíl.
Ten vztah bych nezahazovala a snažila bych se to zachránit. Zdá se mi jako fajn chlap, kterej holt neunesl náročnou situaci a nechal si zavelit tím dole…
Nejdriv musim napsat, ze ten „kamarad“ je fakt blb, Kdyz se tohle stane, a neni v tom zamilovanost, tak je fakt lepsi to nevedet vubec..
V tvem pripade bych zamakala na manzelstvi. Jak on tak i ty. Bude to urcite trvat, ale zkuste ted zase randit a tak. Druhe dite bych opravdu odlozila, protoze to bude zase zahul a zase budes unavena apod…a hlavne nevis, jestli to rozdychas a udelas tlustou caru a zacnete znova.
Preji, at to dopadne dobre!!!
Dobrý den, potřebuju asi radu. O víkendu jsem manželovi přišla na nevěru.
Moje otázka zní, co by jste dělali? Já na jednu stranu vidím tu snahu. Máme rodinu. Společná léta. Vzpomínky. Ale hlodá ve mě pocit ponizeni, že jsem nestačila. Ikdyz vím, že v tu dobu to tu bylo špatne celkově, ne jen po stránce sexu. A že jsem dost velkej viník, protože jak bych to řekla…jsem mu vážně,,drtila koule,,. Dost jsem ho omezovala co se vídání s přáteli týká. Spravuje nám celý dům a já ho nikdy moc nepochvalila za nic. Furt jsem jen vyvolávala hádky a když se mi nelíbil výsledek byla jsem schopná ho vyhodit z domu…všechno to vím a teď si zpětné sypu popel na hlavu.
Ale zase nejsem zastáncem toho, že by se problémy, měli řešit nevěrou. Že měl raději vztah chtít ukončit nebo celý problém asi víc nadhodit, aby se řešil. Ikdyz tvrdí, že problémy mi říkal a já ho neposlouchala.