Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@lovesmile píše:![]()
taky jsem se chtěla zeptat.
jsem úplně v šoku že jí tu vidím
Všechno je tak suprový, je to tedy začátek vztahu a možná že i koukám přes růžové brýle. Moc si i vážím jeho upřímnosti. On se prostě bojí budouctnosti a toho, že bych mu pak mohla něco vyčítat. Lehce se píše, vykašli se na něj, ta představa mi rve srdce. Také mi jednou řekl, že i když se rozhodnu to ukončit, že mě pochopí a že bude rád, když spolu budeme i nadále v kontaktu jako dobří přátelé…
@Anonymní píše:
Všechno je tak suprový, je to tedy začátek vztahu a možná že i koukám přes růžové brýle. Moc si i vážím jeho upřímnosti. On se prostě bojí budouctnosti a toho, že bych mu pak mohla něco vyčítat. Lehce se píše, vykašli se na něj, ta představa mi rve srdce. Také mi jednou řekl, že i když se rozhodnu to ukončit, že mě pochopí a že bude rád, když spolu budeme i nadále v kontaktu jako dobří přátelé…
mám s tím trochu zkušenost, můj brácha je z těch chlapů kteří nechtějí děti, vždy to na začátku vztahu partnerce na rovinu řekne a vždy to skončí tak, že ženská čeká že se to změní, že ho přemluví… je s ním dva tři roky, pak jí dojde že to opravdu myslel vážně a je zbytečně zklamaná že ztratila x let života atd. proto říkám pokud to řekne takhle tak buď ráda
@Anonymní píše:
Všechno je tak suprový, je to tedy začátek vztahu a možná že i koukám přes růžové brýle. Moc si i vážím jeho upřímnosti. On se prostě bojí budouctnosti a toho, že bych mu pak mohla něco vyčítat. Lehce se píše, vykašli se na něj, ta představa mi rve srdce. Také mi jednou řekl, že i když se rozhodnu to ukončit, že mě pochopí a že bude rád, když spolu budeme i nadále v kontaktu jako dobří přátelé…
ten názor nezmění…jakmile ti řekl tohle. Prostě teď je mu s tebou dobře, ale s nějakýma plínkama a lahvičkama už by mu tak dobře nebylo.
@Anonymní píše:
Já bych právě chtěla mít jasno, než bych s ním začala bydlet. Říkám mu, ať o tom alespoň přemýšlí. Dítě bych si přála tak moc, že bych veškerou zodpovědnost brala na sebe.On také žádné děti nemá. Mám za sebou 10-ti letý vztah (přítel byl starší pouze o 6let) a také nechtěl děti, tak jsem od něj utekla. A vůbec nechápu, jak jsem do toho mohla znovu spadnout. Prostě mě okouzlil a já se do něj zbláznila. Bojím se, abych právě jednou nezůstala sama a na děti pak už nebylo pozdě.
on ti ale udelal 100% jasno - rekl, ze deti nechce a aby sis rozmyslela, jestli za teto podminky s nim budes. Jen ty si to vykladas ruzne jinak kvuli zamilovanosti. Promin, je to tvrde, ale je to tak. Muzi maj jiny mozek, nez my. Oni netestuji. Oni jasne sdeluji, jak se veci maji. My zeny jsme zvykle rikat i to, co si nemyslime nebo neprejeme (testovat), proto mas tendenci hledat za jeho slovy nejaky naznak nadeje na mimco. Neni tam.
Samozrejme, ze te muze prekvapit a do roka to dite mit s jinou, ale to uz bych videla jako velke „nevim, co chci“ a byla bych jedine rada, ze s nim nejsem. Rozhodne to nebude dukaz toho, ze by to dite mel s tebou, pokud bys setrvala.
Nebude chtít děti, nebo jinak, šance, že bude chtít děti je malá. A ty to nedáš, budeš toužit po dítěti víc a víc, až ti z toho bude hrabat. Ukončila bych to a hledala chlapa, který má stejný názor na rodinu a počet dětí jako já.
Taky záleží s kým a jak žil do těch 43 let, jestli sám nebo nedej bože s maminkou tak tam bych neviděla šanci vůbec žádnou, jestli ve vztahu (více vztazích), tak bych se snažila zjistit jak dlouho, jak se dívala ex partnerka na děti. Jinak kdyby mu bylo 20 tak tam bych tu nerozhodnost chápala a dala bych tomu šanci, ale ve 43 letech se ještě nebyl schopen rozhodnout?
@Anonymní píše:
Omlouvám se, ale píšu anonymně, mám tu známé. S přítelem jsme spolu sice velmi krátce, ale je mezi námi věkový rozdíl 16 let, bude mu 43 let.Jsme opravdu na začátku, ani spolu nebydlíme, ale je nám spolu fajn, rozumíme si.Ale já prahnu po dítěti a on si není jistý jestli by dítě chtěl, spíš se přiklání k variantě, že ne a říká mi ať si rozmyslím, jestli s ním chci být i za těchto okolnstí. Pořád doufám, že změní názor a nevím co dělat. Záleží mi na něm. Máte některá podobnou situaci?
nezmění - a buď ráda, že to říká už takhle dopředu.. Je mu 43, to není malý kluk, který by váhal..Můj měl taky jasno - nikdy.. Jenže u nás se seběhlo hodně okolností no a za pár dní se nám narodí společný potomek.. ovšem nevěř tomu, že to byla procházka růžovou zahradou a že jásal - ani omylem. Myslím, že jsme tenhle šok rozdýchávali dobře čtvrt roku.. a rozhodně nikde není jistota, že to ten chlap rozdýchá..
Ve 43 letech bych nechtěla dítě ani já jako ženská, natož pohodlnej chlap ![]()
@Anonymní píše:
Všechno je tak suprový, je to tedy začátek vztahu a možná že i koukám přes růžové brýle. Moc si i vážím jeho upřímnosti. On se prostě bojí budouctnosti a toho, že bych mu pak mohla něco vyčítat. Lehce se píše, vykašli se na něj, ta představa mi rve srdce. Také mi jednou řekl, že i když se rozhodnu to ukončit, že mě pochopí a že bude rád, když spolu budeme i nadále v kontaktu jako dobří přátelé…
@martina.se Twl, to je děs. Vždyť je to chvilička, co ti v metru zablikaly první týdny těhotenství a ty už jdeš rodit. Ten čas tak utíká ![]()
@RadkaCh píše:
@martina.se Twl, to je děs. Vždyť je to chvilička, co ti v metru zablikaly první týdny těhotenství a ty už jdeš rodit. Ten čas tak utíká
Ahoj, s manželem jsme od sebe taky o 16 let, bude mu teď 44 a čekáme druhé dítě. Ale u nás to bylo trošku jiné, on vždycky říkal, že děti mít nemůže, protože s ex se jim to nikdy nepodařilo. A když jsem najednou otěhotněla, nemohl tomu ani uvěřit. Nyní čekáme druhé, ale taky ho mrzí, že ty děti neměl dřív. Kdyby už nějaké měl z předchozího vztahu, tak si myslím, že by o ně už teď nestál.
Za mě, pokud ti řekl, že děti pravděpodobně NE, tak si najdi někoho, kdo děti chce také.