Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevlastní děti a rozchod, jak dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
28.11.25 10:28
Nechci to bliz specifikovat, uz jsem ve veku, kdy by deti dosahly plnoletosti v dobe meho duchodu.
Me zajimal predevsim nazor rozvedenych zen, ktere mou situaci resily 
- Citovat
- Upravit
28.11.25 10:31
Úplně jsi nespecifikoval otázku. Ta zní přesně jak? Napsal jsi: „Chci se zeptat na to, jestli jsem se tenkrat zachoval rozumně. Mel jsem ji do nečeho tlacit a v podstate jiste ji uvrhnout do nejakeho kolotoce, ktery by stejne neprinesl nic dobreho?“ Jestli jsi měl nějak usilovat o pravidelné vídání se s těmi dětmi? Nebo do čeho tlačit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.25 10:43
Take uplne nevidim dotaz - vztah se ukončil v klidu, deti asi neměly potřebu te dále vídat
Spis je skoda, ze jsi nezkusil někoho najit po rozchodu - píšeš, ze uz je to par let. Vzhledem l věku asi trochu promeškana šance
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.25 10:50
No, me spis prijde, zes to nechtel resit a proste si detem zmizel ze zivota… Klidně si jim mohl nabidnou, ze se muzete vidat, pokud ony chteji, deti na druhém stupni si tohle mohou rozhodnou sami a nepotrebuji k tomu schvaleni otce, pokud se to bude dit v době, kdy jsou u matky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.25 10:52
Smutné ale tak to prostě někdy je. Byla jsem v pozici toho dítěte. Mezi 11-14 rokem jsem žila s otcem a jeho ženou (měla ještě 3 děti). Žili jsme v domečku spokojeně jako rodinka. Já měla nevlastní mamku a tři sourozence k tomu. Super do té doby, než se rozešli a já zůstala s tátou úplně sama. Ani já a ani nevlastní mamka jsme neměly nárok jedna na druhou. Neviděli jsme se všichni 7 let ale pak jsem si je zase našla 
Tím chci říct, že si tě děti můžou časem najít sami když budou chtít. Ale taky tím chci říct, že musíme nechat jít to, co nemůžeme mít. Někteří lidé nám do života přijdou a bohužel i odejdou 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.11.25 10:54
@j.a.n.i1 píše: Více
Někdy to tak jednoduché není když to jeden z rodičů zakáže. Já měla zlého otce a kdybych se dále scházela s nevlastní matkou, tak nechci vědět co by se dělo. Bohužel spory mezi dospělými odnášejí nevinné děti co touží jenom po troše lásky.
- Citovat
- Upravit
28.11.25 11:00
No a zeptal ses jí na názor, nebo si jen předpokládal, že to bude lepší? Třeba by tenkrát ocenila, kdybys děti vzal dvakrát měsíčně na dort do cukrárny, protože by měla nějaký čas pro sebe.
Za mě nutit ne, ale probrat se všemi zúčastněnými, pokud možno po probrání s ženou i s dětmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.25 11:11
@Anonymní píše: Více
tak do ničeho jsi ji nechtěl tlačit, ok. Ale to jste se o tom nebavili? ze dne na den jsi děti odstřihl? už ti potom ani nevolali, nechtěli tě vidět? nebo jsi nechtěl ty? 
řešíš sebe, ale úplně ti tam vypadlo to, co bylo pro ty děti nejlepší, co potřebovaly a chtěly ony děti za sebou měli rozchod rodičů, pak jsi byl roky ty a pak jste to ze dne na den zcela stopli a vymazali chudáci děti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.25 11:18
@Anonymní píše: Více
pokud si ty děti myslí, že jsi je před lety dobrovolně odstřihl, tak si to moc nemyslím. Bavili jste se před tím o tom, jak to bude? Stýkat se s nimi ti bylo nějak zakazováno a znemožnováno? ony se s tebou chtěly dál stýkat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.25 11:19
V obecne rovine doplnim, ze pozadavek je prenaseni odpovednosti za rozhodnuti na nekoho jineho. A jelikoz jsem si byl vedom toho, ze by to ji zpusobilo problemy, tak jsem to neudelal. Zil jsem v tom, ze mi to bud nabidne nebo ne. Ona dobre vedela, ze o to stojim a zaroven tusila, co by to zpusobilo v ramci jiz tak spatne domluvy s jejich vlastnim otcem. Ja jsem se stal pro ne nikym. Myslim, ze nic moc vztahy mezi byvalymi partnery a hazeni vidli do spolecne pece, je tu dobre zname. Zkratka bych jen prilil olej do ohne.
- Citovat
- Upravit
28.11.25 11:23
@Anonymní píše: Více
aha, takže jsi ty děti ze dne na den odřízl a nechal je v tom samotné…Zbytek, že věděla, tušil…a jsou za mě jen alibistické řeči. Pokud jsi chtěl se s děti dál stýkat, šlo to vyřešit. Ale na ně jsi až tak nemyslel. Teď tě dohnaly roky, tak to, že jsi je odřízl se snažíš maskovat tím „nejlepším“ pro ně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.25 11:46
Přijala bych svoje tehdejší rozhodnutí za jediné správné i z dnešního pohledu. Změnit se to asi jen tak nedá, možná se někdy někde s dětmi dospělými potkáte, ony asi jen tak nezapomenou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, rad bych se zeptal na nazor. Jedna se uz o neco uzavreneho, ale jelikoz se mi to vraci i po letech, tak treba se mi s tim pak bude lip zit.
Zil jsem s partnerkou a jejimi detmi. Trvalo to docela dlouho, znal jsem je od predskolniho veku a rozesli jsme se v dobe, kdy decka byly na druhem stupni.
Postupne jsme si k sobe nasli cestu a vycházeli spolu dobre, nebyl jsem jejich tata a nehral jsem si na nej.
Jejich otec by byl nejradeji, aby ona zustala sama, nicmene na druhou stranu chapal, ze jsem slusnej clovek a postupne pochopil, ze do deti nic spatneho netlacim a rozumim sve roli. Nicmene radi jsme se nemeli, obcas z meho pohledu vypustil zbytecne jed a bylo to spis o tolerovani. Sam si prirozene novou partnerku nasel, to povazoval za samozrejme. Usmevne, ze?
Vztah nevydrzel a v dobe rozchodu na tom ex nebyla nejlip, zacala opetovne brat antidepresiv. Nic jsme si neudelali, rozesly se nam zivotni cesty, pohled na budoucnost a nedalo se nic delat, to se holt stava. Oba jsme se trapili.
Rozchod probehl v klidu, protoze jsme to oba chapali.
Vzhledem k jejimu stavu a temer 100% pravdepodobnosti, ze by s tim jeji ex nespuhlasil, jsem neotevrel otazku co ja a deti do budoucna. Prislo mi to v te chvili jako milosrdne k ni, aby v tom stavu, v jakem byla, nemusela tohle resit. On byl jaky byl a vymachal by ji v tom. Zbylo mi jedine, nejak to zpracovat sam a jit dal.
Uplynulo par let, v kontaktu nejsme a ja vim, ze uz se nic nezmeni. Na tohle se ptat nechci.
Chci se zeptat na to, jestli jsem se tenkrat zachoval rozumně. Mel jsem ji do nečeho tlacit a v podstate jiste ji uvrhnout do nejakeho kolotoce, ktery by stejne neprinesl nic dobreho?
Kdyz to ted pisu, cele mi to prijde vlastne jasny, rozhodl bych se stejne.
Bohuzel konsekvence jsou pro me devastujici. Uz jsem ve veku, kdy vlastni deti ne a predstava, ze si tvorim vztah k nejakym dalsim, to uz po tehle zkusenosti taky ne. Hledani bezdetne zeny je jako hledani jehly v kupce sena.
Jsem pomerne premyslivy clovek, ale kdyz jsem si s ni zacinal, tohle by me ani ve snu nenapadlo. Je to smutne, ale asi bych do toho vztahu znovu nesel a to i kdyz to bylo spoustu peknych let.