Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@PetraJ píše: Více
Napadlo mě to samý. Jako masakr. Ta malá co pamatuje pendluje sem tam jak kufr. Do toho nová paní tatínka co ji sleduje ostřížím zrakem jak má tatínka omotaného. To je snad normální že má malá holčička tatínka o motaného. Je to její princ, ona jeho princezna, normální věc. Teď nový sourozenec co má pozornost dospělých a ten nikam necestuje, je doma pořád. Takže žárlivost na plný pecky asi. Žárlí na sebe děti i v přímých sourozenectvích.
@Barevné klubíčko píše: Více
To předci neznamená, že nepotřebuje i její pozornost
. Nemůže ji prostě postavit úplně na konec. Je taky součástí rodiny ať už je vlastní nebo nevlastní. Pořád s nimi žije.
není tam na návštěvě je tam doma.
Po zadku by dostala hned, táta netáta, (s tím polštářem). Doporučuji psychologa pro holku.
@Anonymní píše: Více
Pozornost potřebuje hlavně od svých rodičů. I v běžné rodině, když se narodí miminko, tak by měl tatínek pomoct třeba i tím, že se víc postará o starší děti.
Zase, proč by to mělo být všechno na zakladatelce, když holčička má svoje rodiče?
Zakladatelko, já vždycky říkám, že nejlepší je zkusit si představit tvé vlastní dítě v této pozici. Vžij se do toho, že až budou tomu tvému miminku 2 roky, tak jeho táta odejde za jinou paní, tvé dítě pendluje mezi tebou a tátovou domácností s tou cizí paní a pak si ještě táta s tou cizí paní pořídí další miminko.
Myslíš si, že své dítko vychováš tak, aby bylo citlivé a vnímavé a hodné a chápající, aby se u tatínka a té cizí paní chovalo hezky a slušně a aby to dítě, co se tam narodí, přijalo za vlastní? Není nic jednoduššího, než si na pozici té šestileté holčičky představit tvého mazlíčka. Ale to pochopíš, až mu bude šest let a bude si prožívat to samé, co ta holčička.
Mazlicka…no tak tady jde tak trochu o zivot, ze. Zakladatelka bude super chapava, aby o ni jako macese nikdo nemohl nic rict, a necha udusit sve dite.
Jak to vzniklo a kdo ma koho omotaneho, je uz uplne jedno v tuto chvili. Tady uz se hasi, co hori a ja bych se neohlizela na nic a nikoho
Ta holka v situaci, kdy se jí nelze divit, že žárlí. A nepřestane, dokud tam bude nevlastní sourozenec pořád a ona jen na střídačku. On jí nastaví to zrcadlo, jaké to je, nepatřit nikam. Nechcete ji nechat žít u matky a brát si ji na víkendy?
@Bramborova píše: Více
Páni, to je hodně zajímavá zkušenost, díky za sdílení. Zítra vysvětlím staršímu, jak to s tím dýcháním a dušením je. Taky mě vůbec nenapadlo, že takovou zásadní věc vlastně neví (odkud by měl, chudák). ![]()
@Anonymní píše: Více
Ale já nepíšu, že ji nemá dávat žádnou pozornost. Ale její pozornost potřebuje především její dítě. Ono je malé, je to miminko a má být pro ni na prvním místě. Mě někdo říct, že mám nevlastní dceru milovat, jako své dítě a pomalu ju i upřednostňovat, tak upřímně bych k ní spíš pocítila averzi… A tím spíš bych neměla chuť s ní trávit čas. Ať se ji věnuje (a začne vychovávat) především její otec.
@TerezaVoříšková píše: Více
Jakého tvého mazlíčka??
Tvl… A zase. Chudáčci děti z rozvrácených rodin a nové děti jsou ironicky nazývané „mazlíčci“
hnus. Ale jo, tolerujme prvním dětem vše. Dokonce i pokus o ublížení
A nikdo mi nevymluví, že 6leté dítě neví, co se stane, když dá někomu na hlavu polštář a že to bylo omylem..
Hlavni duvod je (ne)vychova a zavirani oci k chovani otcem (popripade matkou) ditete. Za druhe bych se opravdu nenechala pasovat do role hlidaci tety co vlastne nic nemuze, jeste pri SP
Jenze to ted budes menit hodne tezce. No, jasneze sestilete dite zkousi co muze, od toho jsou dospeli, kteri maji usmernit. A samozrejme sestilete dite vi, ze nema ublizovat miminu, nedelejme z nich nevedouci chudacky. Co s tim neporadim, naznaky problemu tam urcite byly, melo se to resit uz predtim.
@Anonymní píše: Více
Me se pokusit nekdo zabit dite, tak delam o dost vetsi bordel. Za prve psycholog, za druhe vyresit otce a klidne bych mu rekla ze se odstehuju, kdybych mela nekd ejinde zazemi a on neresil, ze se dcera pokusila zabit miminko a za treti nenechavat mimino o samote. Prsve to ze nejsi jeji matka z tebe dela člověka v nevyhodne situaci. To dite sice nechape dusledky sveho chovani a asi hodne trpi tou stridavou peci, atd. ale to neznamena, ze si necham zabit svoje dite
Proste bych rekla chlapovi, ze bud to budeme resit okamzite vsichni spolecne nebo jdu pryc
Jako hysteraky, breceni, vztekani se chapu, ale mit v ohrozeni vlastni dite, to bych teda nebrala. A ja teda vnimam rozdil, kdyz nejsem matka, tak nemuzu za dite rozhodovat a je to mnohem horsi pozice
jako chudak ta holka, musi se citit strasne, kdyz dela takove veci, ale jelikoz chlap je asi nefunkcni a jde proti tobe, tak vlastni dite bych kvuli tomu ohrozit nechtela. Jako klicoveho vidim proste otce ![]()
Vuci chovani holcicky bych se vymezovala sama. Pokud by to bylo bez efektu, tak bych trvala na tom, ze pokud je u nas, ma ji neustale pod dohledem partner, aby miminu nemohla ublizovat.
Zaroven chapu i to, ze vidis jak mala tatinkem manipuluje. Nevim, zda je to specialita tatinku, kteri se rozvedli, ale u nas ty detske manipulace prokouknu vetsinou ja prvni (ano, mam bonus syna 6 let) a poukazu na ne pred ditetem, pokud je na mne zkousi. U partnera nechavam na nem jak se k tomu postavi, vetsinou mu to dojde az kdyz s nim dite pekne cvici (nechce se treba utrit na wc, protoze mu to prijde nechutne, uklidi si pokoj jen kdyz mu nekdo pujde pomoct a pod.)
Nicmene ta atmosfera, kterou u vas doma mate mi neprijde prijemna. Nemyslim, ze nevlastni dceru mas tak rada, jak tvrdis, nemyslim si ani, ze to jde, pokud spolu tak dlouho bojujete, je to lidske. Zamerila bych se na to, co s tim muzes delat ty v ramci tveho vztahu s ni - mluvit s ni na rovinu ( ze te sourozenec ted stve chapu, ale samotnou te s nim nenecham, protoze mu ublizujes, takze za nim do pokoje bez dospeleho nebudes chodit napriklad) a to, co reknes i dodrzet ( dojit za ni do pokoje, kdyz je u sourozence, vyzadovat, aby treba byla v jednom patre, kdyz je mimino v jinem, pozadat tatinka o dohled, kdyz ty chces mit klid, kdyz mimino spi), prestat chtit po partnerovi, aby vase konflikty resil, pojmenovavat jeji manipulace ( u nas treba bylo to, ze kdyz malemu bylo neco vycitano, tak se prisel pritulit a my vymekli, ale pak nam doslo, ze on to moc dobre vi a takto se snazi nas rozptylit, aby naprava vysumela a neprudili jsme ho. Doslo mi to drive a konfrontovala jsem ho s tim a velmi brzy toto prestal delat) a neresit zbytecne blbosti, dokud se te netykaji, nebo vaseho spolecneho ditete.
Pokud by prislo na fyzicke ohrozeni mimina u nas, tak si starsi kolem nej sam ani neskrtne, o to bych se postarala, a to mam v mnoha vecech u partnera velkou podporu a o bonus syna pecuji jako o vlastniho. Navic vim, ze partner jako sestilety taky sveho vlastniho brachu v postylce zakryl polstarem a pry za to pekne dostal. Takze tva bezzuba reakce na ublizovani miminku mi vazne prijde mimo.
@Anonymní píše: Více
Ja myslim, ze k psychologovi by mela jit ta holcicka i s tatou a nevlastni mamou hlavne. Aby on si vyslechl, co dela blbe a ona vedela co zmenit. Protoze to dite z toho fakt nema rozum, pravdepodobne se snazi nejak to prezit a tata asi potrbeuje slyset, ze je to prusvih od nekoho nezavisleho. ![]()
@arinecka píše: Více
Ano, tahle doba je těžká, ale naštěstí tady máme psychology.
Na co asi
Asi aby si s ní někdo promluvil? Aby ji někdo pomohl? Protože ta holka se trápí? Protože kdyby se netrápila, tak by asi těžko dusila polštářem mimino?