Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Arianna007 píše:
No jenže tady ten nevlastní rodič zastupuje toho vlastního.My máme s manželem stejně staré kluky, dokonce spolužáky že třídy.
Manžel má rozšířený styk.
Můj syn si musí ustlat, uklidit, pomáhá, musí si čistit zuby atd. Neříkám, že je vzorný 100%
Pak je tady nevlastní syn a ten když je u nás naopak nemusí nic, ani si odnést talíř.Manžel dělá rozdíly kdy mého syna začal jen kritizovat, ale jeho syn může vše a nemusí nic.
Můj syn to bere jako křivdu, že se sním dělí o pokoj a ještě je ten druhý svatý.
Manžel tedy mému synovi nic neřekne, vyčítá to mě, tak aby to syn slyšel.Syn to vyřešil tak, že v době kdy tady je nevlastní syn chodí k otci.
Já na toho malého už taky nemám náladu.
On za to nemůže, je fajn, ale ty rozdíly co dělá manžel nedělají prostě dobrotu.Došla jsem k závěru, že svého syna vychovávat nechce, chce si užívat a být ten hodný rodič.
Rady si s tím taky moc nevím, navrhla jsem ať si kluka bere k prarodičům a můj syn manžela už nějakou dobu víceméně ignoruje, jen ho pozdraví a jednoslovné rozhovory…
Máme kvůli tomu celkem krizi.
A proč ho zastupuje, pokud o to ten vlastní rodič nestojí?
Je, tak ať si ho nevychovava, budecto jeho nevychovanej harant. Res si, aby, ti neublížil. Ab, neublížil tvému synovi, a abys za něj nemusela dělat věci ty. No tak si zuby necisti, no a? Proc to trápí tebe? Tak si nestele postel. Tak ji bude mít neustlanou. Pokud neodnese talíř, tak tam zůstane, dokud ho neodnese nebo to za nej neudělá jeho táta.
Resila bych tu kritiku, to se týká přímo tvého dítěte.
@Lama Lama píše:
A proč ho zastupuje, pokud o to ten vlastní rodič nestojí?
Je, tak ať si ho nevychovava, budecto jeho nevychovanej harant. Res si, aby, ti neublížil. Ab, neublížil tvému synovi, a abys za něj nemusela dělat věci ty. No tak si zuby necisti, no a? Proc to trápí tebe? Tak si nestele postel. Tak ji bude mít neustlanou. Pokud neodnese talíř, tak tam zůstane, dokud ho neodnese nebo to za nej neudělá jeho táta.
Resila bych tu kritiku, to se týká přímo tvého dítěte.
No jenže můj syn pak protestuje, proč on musí to a to, když ten druhý nemusí.
A já se s tím nepářu. Prostě řeknu ty si zuby čistit budeš i dneska, aby jsi je neměl zhnilé a líbil ses pak holkám.
Ale prostě syna to mrzí, myslím, že v jedné domácnosti by měli být nastavená nějaká spravedlivá pravidla.
Dříve jsem to brala tak, že nevlastní je na návštěvě a byla jsem víc splachovací.
Ale manžel tvrdí jak je jeho syn u nás doma…tak podle mě si minimálně uklidit po jídle…je samozřejmostí, manžel to po něm ale neuklidí.
Postel po něm už nestelu, když zapomene a je neustálaná třeba týden.
Ale je z toho dusno prostě, protože můj syn to prostě právem cítí jako křivdu.
Naše vztahy hodně ochladly…
@Arianna007 píše:
No jenže můj syn pak protestuje, proč on musí to a to, když ten druhý nemusí.
A já se s tím nepářu. Prostě řeknu ty si zuby čistit budeš i dneska, aby jsi je neměl zhnilé a líbil ses pak holkám.
Ale prostě syna to mrzí, myslím, že v jedné domácnosti by měli být nastavená nějaká spravedlivá pravidla.
Dříve jsem to brala tak, že nevlastní je na návštěvě a byla jsem víc splachovací.
Ale manžel tvrdí jak je jeho syn u nás doma…tak podle mě si minimálně uklidit po jídle…je samozřejmostí, manžel to po něm ale neuklidí.
Postel po něm už nestelu, když zapomene a je neustálaná třeba týden.
Ale je z toho dusno prostě, protože můj syn to prostě právem cítí jako křivdu.
Naše vztahy hodně ochladly…
Mi tohle rozdělování a jiná pravidla pro každé dítě v jedný domácnosti přijdou na palici. Když to vezmu - dcera jezdí k mému ex, kde hlavně dřív s ní více času trávila jeho partnerka, měla svoje dítě, pak další s ním hned po mojí dceři. Jako vůči mně se předvedla jako kravka, ráda jí fakt nemám, ale pevně doufám - a ono to tak naštěstí vypadá, že to tam jedou pro všechny děti stejně. A že dcera řekne, že teta v něčem přísnější nebo něco nedovolila? V pořádku - jedou si tam svoje pravidla, která jsou pro všechny děti tam stejná, nemůže chtít žádný extra výhody. A ač si o její maceše myslím svý, tak je i v mým zájmu, aby si to tam v případě nutnosti dokázala srovnat, aby to tam fungovalo a nebyla mezi jejími sourozenci vůči moji dceři nevraživost. Kdybych byla dítě a jezdilo k nám na víkendy jiný dítě, který by mělo jiný pravidla, tak vyrostu s obrovskou křivdou na hrbu.
Mám v PP bratra. S partnerem společnou dceru a další společné dítě na cestě.
Podle toho, co čtu, tak mezi vámi je problém v komunikaci a kompromisech. A dalších X věcech.
S partnerem jsme jednotní a na výchově dětí se vždy musíme shodnout oba stejně. Jinak bysme se tady brzy zbláznili.
Zakladatelko, ty nejsi chůva a nejsi jeho máma. Pokud je tvůj partner takový, tak bych s vašim společným dítětem odešla třeba jen na měsíc, ať si tatínek zjistí, jaké to je.
@Tofifea píše:
Mi tohle rozdělování a jiná pravidla pro každé dítě v jedný domácnosti přijdou na palici. Když to vezmu - dcera jezdí k mému ex, kde hlavně dřív s ní více času trávila jeho partnerka, měla svoje dítě, pak další s ním hned po mojí dceři. Jako vůči mně se předvedla jako kravka, ráda jí fakt nemám, ale pevně doufám - a ono to tak naštěstí vypadá, že to tam jedou pro všechny děti stejně. A že dcera řekne, že teta v něčem přísnější nebo něco nedovolila? V pořádku - jedou si tam svoje pravidla, která jsou pro všechny děti tam stejná, nemůže chtít žádný extra výhody. A ač si o její maceše myslím svý, tak je i v mým zájmu, aby si to tam v případě nutnosti dokázala srovnat, aby to tam fungovalo a nebyla mezi jejími sourozenci vůči moji dceři nevraživost. Kdybych byla dítě a jezdilo k nám na víkendy jiný dítě, který by mělo jiný pravidla, tak vyrostu s obrovskou křivdou na hrbu.
Vidíme to stejné… myslím, že nějaké minimum by mělo být pro oba stejně.
Můj syn má navíc kupu dalších povinností, od nákupu pečiva ráno, vysávání, vynášení koše…
Ale když nevlastního syna označím jako návštěvu, jsem zlá macecha.
Manželovi jsem otevřeně řekla, že jestli se on nesrovná (máme i další problémy) a nenastaví mě si to společně, tak to nevidím dobře.
Jinak ke tvé nextce, kdoví co ji ten váš všechno nakecal, nevíš čím jí omráčil… Já taky prokoukla až po pár letech, že manžel by se měl se své ex do smrti omlouval a lozit po kolenou. Dělal ze sebe akorát oběť…
Dříve byli naši kluci velcí kámoši a skoro jako vlastní bratři, teď je v jejich charakterech větší a větší mezera a do budoucna jsem sama zvědavá jak jim život půjde.
Nevlastního syna je mi líto, je vychován k závislosti na mamince a nesamostatnosti, taková opičí láska, nahrazuje ji partnera, manipuje s ním a má to prostě těžké.
Otec je zase sice hodný na děti, ale umí být jen kámoš, ne otec.
Navíc hledá úlevu od problémů v pití… nějakou dobu abstinoval, pár měsíců se snažil…ale realita ho dostala.
Takže nevlastní syn kdoví jak dopadne.
Můj syn je v hodně věcech šikovnější, nemusí se ani učit, roste vyloženě do krásy, je takový vyspělý i co se týká komunikace a máme dobré vztahy s jeho tátou.
Dříve byli kluci tak na stejno.
Každému ale jde něco, i tak si ale myslím, že manžel prostě svým způsobem žárlí, nebo nevím jak to říct…a proto má potřebu mého syna shazovat. ![]()
Jeho syn je druhý nejmenší že třídy. Rype se v jídle a začíná i lhát a zjednodušovat si tak život. Neumí říct svůj názor. Říká co chtějí dospělý slyšet…má to těžké.
Taky ho musí asi trochu štvát, že nevlastní brácha je v některých věcech šikovnější, taková přirozená rivalita.
Chodíme do poradny…
ale je to spíš horší než lepší, manžel neumí komunikovat. Otevřely se tam tyhle témata a pro něj je snažší se oblbnout pěti pivama a nic neřešit.
Nechává věci plynout a vyhnít a já jsem zase komunikativní a prostě opak.
U nás „protiklady se přitahují“ platí 100%
Kdybych některé věci věděla dříve, ze vztahu bych odešla před dítětem, ale na rodině mi hodně záleží. Navíc jsem znovu těhotná, v únoru jsme měli svatbu a chtěli uzavřít vše špatně co bylo… ![]()
Tak to musíme zvládnout.
Je to nějaká naše rodinná karma si hledat do života nepoužitelné chlapy ![]()
Tak snad tu karmu přetrhnu.
Já napsala jeho exmanželce co se u nás děje,.že je kvůli tomu nepohoda a nejlepší by bylo kdyby si syna bral k prarodičům.
Co si ona myslí netuším, ![]()
Ale já jsem prostě otevřený člověk.
Napsala jsem jí i že znovu pije a navádí svého syna ke lhaní, že kdybych se ptala, tak měl jen kofolu…to mi přišla poslední kapka
Že já jim syna vychovávat nebudu, ale nelíbí se mi, že můj vlastní syn nechce být doma o společných víkendech.
Na druhou stranu nemůžu říct, že by se teď opíjel, jen se alkoholem vypíná natolik, aby mu bylo všechno jedno.
Nebýt miminko na cestě, vyrazila bych s ním dveře.
Takže prostě taky nevíš jak to všechno mají doma…a buď ráda, že jsou rozumní co se týká dětí. ![]()
No prostě jsem chtěla říct, že zakladatelku v averzi k nevlastnímu synovi chápu, ale musí s tím sama nějak pracovat a přijmout ho.
Vidím, že otec neumí moc komunikovat a nenaučil se moc tu rodičovskou roli, kde by měli mít shodu.
Je na čem pracovat ![]()
@Lama Lama jenže to druhé dítě je jeho taky, mají ho spolu. To je podle mě něco jiného, než když jsou skutečně „moje“ a „tvoje“ děti ![]()
@Arianna007 píše:
Vidíme to stejné… myslím, že nějaké minimum by mělo být pro oba stejně.
Můj syn má navíc kupu dalších povinností, od nákupu pečiva ráno, vysávání, vynášení koše…
Ale když nevlastního syna označím jako návštěvu, jsem zlá macecha.
Manželovi jsem otevřeně řekla, že jestli se on nesrovná (máme i další problémy) a nenastaví mě si to společně, tak to nevidím dobře.Jinak ke tvé nextce, kdoví co ji ten váš všechno nakecal, nevíš čím jí omráčil… Já taky prokoukla až po pár letech, že manžel by se měl se své ex do smrti omlouval a lozit po kolenou. Dělal ze sebe akorát oběť…
Dříve byli naši kluci velcí kámoši a skoro jako vlastní bratři, teď je v jejich charakterech větší a větší mezera a do budoucna jsem sama zvědavá jak jim život půjde.
Nevlastního syna je mi líto, je vychován k závislosti na mamince a nesamostatnosti, taková opičí láska, nahrazuje ji partnera, manipuje s ním a má to prostě těžké.
Otec je zase sice hodný na děti, ale umí být jen kámoš, ne otec.
Navíc hledá úlevu od problémů v pití… nějakou dobu abstinoval, pár měsíců se snažil…ale realita ho dostala.
Takže nevlastní syn kdoví jak dopadne.Můj syn je v hodně věcech šikovnější, nemusí se ani učit, roste vyloženě do krásy, je takový vyspělý i co se týká komunikace a máme dobré vztahy s jeho tátou.
Dříve byli kluci tak na stejno.
Každému ale jde něco, i tak si ale myslím, že manžel prostě svým způsobem žárlí, nebo nevím jak to říct…a proto má potřebu mého syna shazovat.
Jeho syn je druhý nejmenší že třídy. Rype se v jídle a začíná i lhát a zjednodušovat si tak život. Neumí říct svůj názor. Říká co chtějí dospělý slyšet…má to těžké.
Taky ho musí asi trochu štvát, že nevlastní brácha je v některých věcech šikovnější, taková přirozená rivalita.Chodíme do poradny…
ale je to spíš horší než lepší, manžel neumí komunikovat. Otevřely se tam tyhle témata a pro něj je snažší se oblbnout pěti pivama a nic neřešit.
Nechává věci plynout a vyhnít a já jsem zase komunikativní a prostě opak.
U nás „protiklady se přitahují“ platí 100%Kdybych některé věci věděla dříve, ze vztahu bych odešla před dítětem, ale na rodině mi hodně záleží. Navíc jsem znovu těhotná, v únoru jsme měli svatbu a chtěli uzavřít vše špatně co bylo…
Tak to musíme zvládnout.
Je to nějaká naše rodinná karma si hledat do života nepoužitelné chlapy
Tak snad tu karmu přetrhnu.Já napsala jeho exmanželce co se u nás děje,.že je kvůli tomu nepohoda a nejlepší by bylo kdyby si syna bral k prarodičům.
Co si ona myslí netuším,
Ale já jsem prostě otevřený člověk.
Napsala jsem jí i že znovu pije a navádí svého syna ke lhaní, že kdybych se ptala, tak měl jen kofolu…to mi přišla poslední kapkaŽe já jim syna vychovávat nebudu, ale nelíbí se mi, že můj vlastní syn nechce být doma o společných víkendech.
Na druhou stranu nemůžu říct, že by se teď opíjel, jen se alkoholem vypíná natolik, aby mu bylo všechno jedno.
Takže prostě taky nevíš jak to všechno mají doma…a buď ráda, že jsou rozumní co se týká dětí.
Nebýt miminko na cestě, vyrazila bych s ním dveře.
No do téhle konstelace jsi fakt otěhotnět neměla. Chudák tvůj syn. Ten půjde pryč, pokud to bude jen trochu možné. Třeba na intr. A to jen a jen kvůli tvému manželovi. ![]()
@Anonymní píše:
@Lucie_Sx maminka nemá moc zájem a ani zázemí, kde by mohla se synem být. Byla nedávno ve vězení a synator má z její výchovy super trauma
Nechávala ho v noci samotného doma apod. Le jako každé dítě miluje svou maminku. Jen ona jeho maximálně 2× do měsíce na pět hodin. Děvčata mě by i pomohlo, kdyby se zapojila rodina. Alespoň jednou za těch 14 dní by synator byl u babí, u tety. Řeknu to na tvrdo, když tu není tak fungujeme normálně.
To, jaký je syn, je výsledek výchovy matky a otce. Chápu, že je toho na tebe moc, ale ten syn za to nemůže. Týrání a ADHD způsobuje agresivitu. Může být u kluka i pocit, že se na něj můžete kdykoliv vykašlat jako jeho matka a že ho vlastně nikdo nemá rád. Čím víc mu budete dávat najevo, že ho máte rádi, tím víc vás bude zkoušet a to až do absurdních rovin. Pokud vydržíte, jednoho dne se to zlomí. Pokud nevydržíte, zhoupne se to do trvalých poruch chování. Držím palce.
@Arianna007 píše:Ideální Ideální neni, ale za silných podmínek asi nic moc nevymyslis. Pokud nemáš podporu chlapa, je lepší se soustředit na výchově svého dítěte, než se snažit spasit i druhého. Jiná pravidla jsou i v běžných rodinach- věkový rozdíl, zdravotní omezení… jen tady jich bude víc a přibude bizardnejsi, ale pravdivý, duvod- jiná maminka.
No jenže můj syn pak protestuje, proč on musí to a to, když ten druhý nemusí.
A já se s tím nepářu. Prostě řeknu ty si zuby čistit budeš i dneska, aby jsi je neměl zhnilé a líbil ses pak holkám.
Ale prostě syna to mrzí, myslím, že v jedné domácnosti by měli být nastavená nějaká spravedlivá pravidla.
Dříve jsem to brala tak, že nevlastní je na návštěvě a byla jsem víc splachovací.
Ale manžel tvrdí jak je jeho syn u nás doma…tak podle mě si minimálně uklidit po jídle…je samozřejmostí, manžel to po něm ale neuklidí.
Postel po něm už nestelu, když zapomene a je neustálaná třeba týden.
Ale je z toho dusno prostě, protože můj syn to prostě právem cítí jako křivdu.
Naše vztahy hodně ochladly…
@Liberalissima píše:
@Lama Lama jenže to druhé dítě je jeho taky, mají ho spolu. To je podle mě něco jiného, než když jsou skutečně „moje“ a „tvoje“ děti
A máš lepší nápad? Já netvrdím, že to je ideální. Ale za dane konstelace mi přijde snazší se soustředí na výchovu jednoho, než bojovat s vetrnne mlýny a snažit se spasit I druhého.
@Lama Lama já nevím, já bych asi šla od toho, vadilo by mi jaká má ta situace vliv na moje dítě ![]()
@Liberalissima píše:
@Lama Lama já nevím, já bych asi šla od toho, vadilo by mi jaká má ta situace vliv na moje dítě
No, tak jasně. Já bych to seradila: 1. Jít pryč 2. Vychovávat si své a sr.at na jeho 3. Vychovávat proti jeho vůli oba.
Prostě v tedle situaci se najít nastavovat stejná pravidla pro obě děti mi přijde varianta nejhorší možná. Bez spolupráce druhého je to boj s větrnými mlýny.
@Lama Lama píše:
No, tak jasně. Já bych to seradila: 1. Jít pryč 2. Vychovávat si své a sr.at na jeho 3. Vychovávat proti jeho vůli oba.
Prostě v tedle situaci se najít nastavovat stejná pravidla pro obě děti mi přijde varianta nejhorší možná. Bez spolupráce druhého je to boj s větrnými mlýny.
Jo, víš co máš asi pravdu. Když to ten taťka bojkotuje, to se prostě fakt nedá, a není na něj žádná páka ![]()
Ono úzu jen to, že ho vůbec NAPADLO, že „naše společné dítě je jen tvoje“ je fakt síla ![]()
@Liberalissima píše:
Jo, víš co máš asi pravdu. Když to ten taťka bojkotuje, to se prostě fakt nedá, a není na něj žádná pákaOno úzu jen to, že ho vůbec NAPADLO, že „naše společné dítě je jen tvoje“ je fakt síla
Mě to taky zmatlo