Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Stala se mi situace. Jela jsme s dítětem (1 rok) v autě. Cesta k našim trvá obvykle tak hodinu a půl, ale vzhledem ke všem opravám a uzavírkám na silnicích se nám to trochu protáhlo. Dítě v polovině cesty začalo brečet. A brečelo celej zbytek cesty. Zkusila jsem nakrmit, dát napít… Vzhledem k dešti jsem ho nemohla přebalit (auto bylo plný věcí) ani vypustit z autosedačky na protáhnutí. Do toho jsem kvůli objížďce musela jet cestou, kterou neznám.
No a po nějaký tý době jsem se psychicky zhroutila. Zastavila auto na prvním vhodným místě a brečela jsem. Proč brekot vlastního dítěte tak strašně moc nenávidím? Doma aspoň můžu na chvíli odejít do jiný místnosti a dát se dohromady, ale v tom autě to byl obrovskej pocit bezmoci…
@KristenHD23 píše: Více
Je to normální a přirozená reakce, já si dodnes vybavuju, že mi z pláče kojenců bývalo i fyzicky špatně, na zvracení, zvlášť, pokud jsem nemohla najít příčinu.. Teď už nemá cenu ti radit, že místo brečení sis k němu mohla sednout dozadu, na chvíli ho pustit ze sedačky, pomazlit, dát nějakou mňamku atd. Prostě blbá konstelace a to se někdy stává. Příště budeš zase chytřejší a necháš si v autě místo nebo deštník pro strýčka příhodu ![]()
Pláč děti v autě zvládám taky špatne, ono v malém uzavřeném prostoru s omezenou možností reakce je to proste blbý. Taky se mi stali, že jsem se beznaději rozbolela, ale řeším to tak, že co nejdřív bezpečne zastavím, vytáhnu dítě, a buď se s ním projdu nebo si ho vezmu dopředu, dítě si prohlidne volant a čudlíky, rozladi rádio… A je to lepší. Případně benzinka, to je ideál, ale ne vždy je v dosahu, no.
Nikde nebyla benzínka? Pokud se hroutíš z pláče dítěte v autě a nejsi schopna adekvátně reagovat (to znamená najít tu benzínku, nějakou restauraci/kavárnu) a rozhodí tě i objížďka, tak v zájmu zachování zdraví všech účastníků provozu, přestaň řídit.
Já si myslím, že chyby byla zastavit. Pak by se ti cesta neprodloužila a dítě mohlo dřív přestat brečet. Takhle jste si to oba prodloužili
Tak to není moc příjemný. Já tp řešila tak, že jsem si hodně nahlas pustila hudbu, sbych dítě přehlušila.
Tohle je normální a není to nic divného. Má to tak spousta žen. Rozbrečet se je mnohem lepší reakce, než třeba na dítě začít hystericky křičet, třást s ním atd. (v některých matkách to vzbuzuje dokonce až takovéto tendence).
Tohle byla situace, kde jsi nemohla utéct, musela ses ještě k tomu soustředit na řízení a v neznámém prostředí hledat cestu. Hodně stresorů najednou. ![]()
@Snorlaxik píše: Více
Zakladatelka zastavila. Je vcelku jedno kde, pokud bezpečne. A brečet zacla až potom, takže nikoho neohrozila. Taky ji nerozhodila objížďka. Jako vždy to prekroutis tak, aby sis do zakladatelky kopla. Měla bys vymyslet jinou taktiku, je to už dost nudný.
@Eva2610 píše: Více
Zastavila, vyrvala se a jela s brečícim dítětem dál. Kdyby byla za volantem klidná, tak by dojela na nejbližší benzínku nebo jiné vhodné místo, dítě v klidu vyndala, prebalila, nechala protáhnout. A byl by klid. Místo toho ho nechala víc jak 45 minut řvát
a sama zakladatelka píše, že objížďka ji rozhodila. Kdyby jí totiž nerozhodila, tak se o objížďce nezmiňuje, není to totiž pro vyježděného, dobrého řidiče něco, co je potřeba zmiňovat.
Já myslím, že je to tak náročná situace, že chápu, že jsi brečela. Ono je totiž nejhorší, že prostě tu cestu musíš ujet a fakt toho má člověk plné kecky. Mě roční syn brečí v autě od narození. Cesty jsou peklo. Bohužel jezdit musíme. Když to jde tak zastavíme. Naposledy jsem ho na odpočívadle uspala v nosítku a dala spát do autosedačky. V autě totiž neusne a jen pláče. Teď z toho začal zvracet. Ze zoufalství už sedí teď v 15 měs. po směru jízdy. Už bych to psychicky nezvládla a on taky ne. Co teda dost dobře pomáhá jsou písničky na mobilu. Na každou cestu dám do držáku mobil a pustím mu videa. A je klid. Je to bezpečnější pro všechny. Zkus to. ![]()
Mně takhle řvalo miminko v autě. Nemělo rádo autosedačku. Bylo to šílený. Nechápu, jak může někdo jezdit v pohodě. Děkuji, že jsem to za tu dobu někam neposlala, protože třeba hlavně v zimě, sněhu, tma to bylo náročný.
A to dítě řvalo tedy vždy, po celou dobu …. několik měsíců. Mám mraky zážitků.
Příspěvek upraven 09.09.24 v 20:33
@Snorlaxik píše: Více
Tobě asi dítě nebrečelo v autě pro každé jízdě viď. Kdyby jo, tak bys takovou blbost nenapsala. Představ si, že já syna většinou poutám násilím. Takže ani dlouhý odpočinek moc nepomůže. Spánek v autosedačce je něco co skoro neznáme. Takže každou jízdu jsem ve stresu co se zase bude dít. Kdo nezažil, tak tohle nepochopí.
@anavi13 píše: Více
Ale řvalo. Ale nenechala jsem ho řvát 45 minut, stejně tak mě nerozhodí objížďka ![]()
A pokud jezdíš takhle vystresovaná, tak jsi riziko pro své okolí únavě dítě.
@Snorlaxik píše: Více
Matka, která při pláči svého dítěte zůstane zcela klidná je psychopatka. Je normální být ve stresu z pláče dítěte, obzvlášť vlastního a malého.
@kocourGarfield píše: Více